Vyhlašujeme výherce dvou dvojic vstupenek na 11. února na balet Nebezpečné známosti.

Trojici výjimečných představení nabídne v únoru Národní divadlo moravskoslezské. Na programu bude balet litevského skladatele Arturse Maskatse a předního choreografa Krzysztofa Pastora Nebezpečné známosti podle známého příběhu plného intrik, zrady a závisti. Exkluzivní obsazení se Shino Sakurado v roli Markýzy de Merteuil (nominace na Cenu Thálie) a Matthiasem Kastlem v roli Valmonta (širší nominace na Thálii) je na programu 5. února. Ve zbývajících dvou termínech 7. a 11. února pak divadlo nabídne poslední dvě uvedení baletu v této sezóně. Inscenace, kterou doprovází historizující hudba, měla v Ostravě premiéru loni v březnu.

Ptali jsme se: Kde nyní působí Krzysztof Pastor, který patří k předním evropským choreografům?
Správně bylo: c) Jako šéf Polského národního baletu ve Varšavě, umělecký šéf baletu ve Vilniusu a Rize

Výherci se stávají:
Martina Buchtová, Ostrava-Výškovice
Karolina Špottová, Ostrava – Heřmanice
GRATULUJEME!

Charismatického a ješitného vikomta de Valmont představuje Koki Nishioka v alternaci s Matthiasem Kastlem, Shino Sakurado nebo Brittany Haws tančí prohnanou, ale zhrzenou markýzu de Merteuil, Madame de Tourvel ztvárňují Sawa Shiratsuki v alternaci se Shino Sakurado, rytíře Dancenyho tančí Sergio Méndez Romero v alternaci s Gerardem Gonzalesem Villaverdem a naivní Cecílii de Volanges pak Beatriz Fernandez Moreno nebo Michaela Vápeníková.

Balet Nebezpečné známosti vznikl na motivy knihy Choderlose de Laclose, která vyšla ve Francii v roce 1782 a ve své době vyvolala díky neskrývané erotice a pletichám velké pozdvižení. Koncem 20. století příběh proslavily filmové verze Stephena Frearse a Miloše Formana.

Krzysztof Pastor přiznává primární inspiraci hlavně Frearsovým filmem v hlavních rolích s Johnem Malkovichem, Anette Benning a Michelle Pfeiffer. Teprve pak si přečetl Laclosův román a spolu se skladatelem začali pracovat na baletu, ve kterém příběh o něco zjednodušili. Divák příběh zná a choreograf tedy spíš dává prostor jeho vlastní představivosti a fantazii. „Tanec dokáže stejně jako film vyjádřit erotické napětí mezi postavami, naopak velmi obtížné je pohybem vyjádřit intriky, které hlavní hrdinové splétají. Ale právě to je pro mne vždy velkou výzvou,“ prozrazuje Pastor.

„V našem baletu rámuje jednotlivé epizody ples, protože pro vysokou společnost to bylo místo, kde se odehrávalo vše – lidé intrikovali, pozorovali, potkávali se a hledali si manžely, manželky nebo milence. Ve filmu se objevila jedna scéna, kterou v baletu také máme. Jedná se o představení, v němž zpívá kontratenor (Arturs Maskats napsal jeho árii jako součást libreta) a všechny postavy jsou přítomny – Valmont, markýza de Merteuil, Cecílie i paní de Tourvel. Vzájemně si vyměňují pohledy, jsou propojeni, ale je to jen hra. Takže nejen plesy, ale také divadla byla příležitostí k novým intrikám. Lidé komunikovali jen pohledem nebo si posílali signály přes hlediště,“ naznačuje Krzysztof Pastor.

Choreograf sám v listopadu loňského roku v ostravském divadle vybíral sólisty pro jednotlivé role a průběžně dohlížel na nastudování, které pak zajišťovali jeho asistenti. „Pastor je choreograf, který svojí prací posouvá pomyslné hranice výrazových možností baletu. V jeho dílech se prolínají prvky moderních stylů a nových přístupů k tanci s ušlechtilými formami klasického baletu,“ dodává šéfka baletu NDM Lenka Dřímalová.

Inscenace je ryze autorským počinem Krzysztofa Pastora a současného lotyšského skladatele Arturse Maskatse (nar. 1957). Dílo vznikalo zhruba rok a na začátku byl pouze známý příběh. Maskats tvořil na námět stylovou historizující hudbu, oba autoři spolupracovali na libretu. „Je to hudební romantické drama se stylizací do barokní hudby, což hraje významnou roli jak pro formu hudby, tak pro volbu hudebních nástrojů. Tančí se polonéza, sarabanda, musette či menuet, četná jsou sóla na cembalo. Nejdůležitější je, aby v hudbě zazněl pocit romantického pnutí. Prostě mohutné zvuky symfonického orchestru vykreslující silné a extrémně vášnivé postavy,“ říká o své hudbě skladatel. Světovou premiéru měl balet v roce 2006 v lotyšské Rize.

Foto: Serghei Gherciu