Vyhlašujeme výherce vstupenek na Podzimní festival duchovní hudby.
Koná se v Olomouci už od roku 1994 a za dobu svojí existence získal pozici jedné z nejvýznamnějších akcí na poli duchovní hudby v ČR. Letošní zahajovací koncert se koná tuto neděli 22. září od 19 hodin v dómu sv. Václava. Zazní na něm Elegie pro trubku a smyčcový orchestr a Koncert As dur pro trubku a orchestr, které napsal Alexandr Grigorjevič Aruťunjan, a Sedm posledních slov Krista na kříži pro sóla, sbor a orchestr Césara Francka. Sólisty budou trumpetista Juraj Bartoš, sopranistka Michaela Šrůmová, tenoristé Jaroslav Březina a Vít Šantora a basista Pavel Švingr. Spolu s nimi vystoupí sbor Ars Brunensis a Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín. Koncert bude řídit Jaromír M. Krygel. Vyhrajte dvojici vstupenek.

Ptali jsme se Kolik koncertů letošní ročník festivalu nabízí?
Správná odpověď je: Deset koncertů s devíti programy.
Výhercem se stává: Martin Steiner, Olomouc

Alexandr Grigorjevič Aruťunjan (1920-2012) prožil větší část svého života jako aktivní účastník hudební kultury Sovětského svazu. Narodil se v Jerevanu, od 14 let studoval na tamní konzervatoři klavír a skladbu. Studia dokončil v Moskvě. Jeho jméno a hudba byly vždy spojovány s arménskou kulturní tradicí, nicméně jeho kompoziční styl vychází z evropského dědictví, především klasicismu a 19. století. Ve svých skladbách se neinspiroval evropskou avantgardou 20. století, vždy zůstal srozumitelným, melodickým skladatelem, který stavěl na principech tonální harmonie. Díky tomu opakovaně spolupracoval s filmem. Dlouhou dobu (1954-1990) stál v čele Arménské filharmonie v Jerevanu a vyučoval skladbu na tamní konzervatoři. Skladatelské jméno si získal Koncertem pro trubku a orchestr z roku 1950. Je to skladba, která patří mezi nejhranější trubkové koncerty na světě. Není rozsahem dlouhá, má ale zvláštní vnitřní dynamiku, která vyplývá z jejího členění a vnitřních kontrastů. I když je jednovětá, člení se na sedm částí. Pro celý koncert je typická zvláštní nostalgie a lyričnost, která patří mezi pozoruhodné rysy Aruťunjanovy hudby. Těmi se vyznačuje i krátká, téměř až filmově působící Elegie pro trubku a smyčcový orchestr z roku 2000, která koncert uvede.

Život Césara Francka (1822-1890) nebyl nijak složitý a zcela byl věnován hudbě. Narodil se v Liège a brzy se uplatnil jako pianista a příležitostný skladatel. Vystudoval nejdříve konzervatoř ve svém rodném městě (1837), poté byl přijat na pařížskou konzervatoř, kde studoval kontrapunkt a současně varhany ve třídě Françoise Benoista, mezi jehož studenty byli i Camille Saint-Saëns a Louis Lefébure-Wely. Ve dvaadvaceti let zastával místo druhého varhaníka v kostele Notre-Dame de Lorette v Paříži. Mezi lety 1851 a 1857 měl na starosti hudbu v pařížském kostele St. Jean – St. François. A od roku1858 až do své smrti hrál v kostele St. Clotildy. V šestadvaceti letech se Franck rozhodl, že bude denně věnovat dvě hodiny skladbě nebo studiu velkých hudebních či literárních děl. Tímto systematickým způsobem vytvořil mezi roky 1848 až 1868 řadu většinou liturgických kompozic. Svůj kompoziční styl hledal postupně a jeho díla zpočátku budila jen malý zájem. Týká se to i oratoria Sedm posledních slov Krista na kříži, které Franck datoval v autografu skladby dnem 14. srpna 1859. Tato skladba za autorova života nezazněla. O 96 let později, v roce 1955, získala knihovna v Liège zmíněný autograf ze soukromého vlastnictví. Nicméně to trvalo ještě dvacet let, než byla skladba v roce 1977 provedena. Premiéru tak měla 118 let od svého vzniku v kostele sv. Martina v Geislingenu. Nastudování se ujal Armin Landgraf. Záměrem Césara Francka bylo hudebně umocnit golgotský příběh a především Ježíšovy věty, které koncentrují křesťanskou víru a bývají charakterizovány těmito skutečnostmi: odpuštění, spasení, soucit, opuštění, úzkost, setkání a vítězství.

Juraj Bartoš studoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Je laureátem Mezinárodní tribuny umělců UNESCO při Bratislavských hudebních slavnostech, držitelem dvou cen Slovenského hudebního fondu a také finalistou Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, kde získal Cenu hlavního města Prahy. Od roku 1991 vystupoval jako sólista se Slovenskou filharmonií, s Komorní filharmonií Pardubice, Moravskou filharmonií a Filharmonií Brno. Také spolupracoval s mnohými předními jazzmany, účinkoval s různými big bandy včetně Nouvelle Cuisine, Orchestru Gustava Broma nebo Vienna Art Orchestra. Je hudebním ředitelem, prvním trumpetistou a aranžérem bandu Bratislava Hot Serenaders a také Melody Makers Ondřeje Havelky.

Michaela Šrůmová vystudovala sólový zpěv na Pražské konzervatoři ve třídě Olgy Jirákové. Během studia absolvovala i letní mistrovské kurzy staré hudby ve Valticích u britského pěvce Jamese Griffise. Úspěšně e zúčastnila mezinárodní pěvecké soutěže Emy Destinnové v Českých Budějovicích. Začínala jako členka Pražského filharmonického sboru, posléze působila jako sólistka Pražského komorního sboru. V současnosti je členkou souboru Národního divadla a dál se věnuje sólové koncertní činnosti. Vystupovala na mnoha hudebních festivalech doma i v zahraničí, spolupracovala s významnými dirigenty i renomovanými hudebními tělesy. Pravidelně zpívá s Baroque Ensemble Orchestra pod vedením Romana Válka. Na jejím repertoáru jsou především díla W. A. Mozarta, G. F. Händela, J. Haydna.

Jaroslav Březina absolvoval Pražskou konzervatoř u Zdeňka Jankovského a soukromě se pak zdokonaloval u Václava Zítka. Jeho koncertní činnost je bohatá doma i v zahraničí. Od roku 1993 je sólistou opery Národního divadla, kde vytvořil bezpočet rolí českého i světového repertoáru, a účinkuje i v řadě zahraničních operních domů. Spolupracoval s významnými dirigenty i orchestry v čele s Českou filharmonií. Pro Deutsche Gramophon natočil CD Rybovy České mše vánoční. Jako sólista se podílel také na nahrávce Zelenkovy korunovační opery Sub olea pacis et palma virtutis pro společnost Supraphon, která získala Cannes Classical Awards za rok 2002.

Vít Šantora v roce 2014 absolvoval Konzervatoř v Teplicích pod vedením Jitky Slavíčkové a nyní studuje na HAMU ve třídě prof. Ivana Kusnjera. Vzdělání si obohatil účastí na Mezinárodních interpretačních kurzech v Mißlareuthu u basisty Thomase Thomaschkeho. Věnuje se domácí i zahraniční koncertní činnosti, např. se představil na koncertech v rámci festivalu Mitte Europa, a účinkuje i v Národním divadle v Praze, kde vytvořil řadu rolí.

Pavel Švingr absolvoval pražskou HAMU ve třídě Ivana Kusnjera. Zúčastnil se řady domácích i mezinárodních soutěží, na nichž získal mnohá ocenění včetně 1. ceny v písňové soutěži B. Martinů v Praze, 2. ceny v kategorii Junior muži v Mezinárodní pěvecké soutěže A. Dvořáka v Karlových Varech (2009) a první ceny v Berlíně na mezinárodní soutěži Kammeroper Schloss Rheinsberg (2011). Byl v angažmá v Severočeském divadle v Ústí nad Labem a od sezony 2014/2015 je sólistou Opery Národního divadla v Praze. Intenzívně se věnuje také koncertní činnosti.

Ars Brunensis je smíšený pěvecký sbor, aktivní už skoro čtyři desítky let. Je ceněn pro svou vysokou uměleckou úroveň, především na poli interpretace hudebních děl období baroka. Podílí se ale také na projektech jiných hudebních žánrů, jako např. jazz, folklór, muzikál, alternativa apod. Koncertuje pravidelně u nás i v cizině, je zván na hudební festivaly, spolupracuje s významnými soubory a umělci, divadly a kulturními institucemi v Česku i v zahraničí. V posledních letech účinkuje také v operních či muzikálových představeních. Podílel už na více než dvou desítkách CD, řadu jeho vystoupení zaznamenal rozhlas nebo televize. Sbormistrem je Dan Kalousek.

Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín má své kořeny už ve dvacátých letech minulého století. Na začátku roku 1989 přijal orchestr svůj současný název. Jeho umělecký profil utvářela řada vynikajících šéfdirigentů a stálých či hostujících dirigentů – Rudolf Kvasnica, Richard Týnský, Eduard Fischer, Jaroslav Opěla, Rostislav Hališka, Stanislav Macura, Petr Altrichter, Miloš Machek, Peter Lücker, Kirk Trevor, Tomáš Koutník, Jakub Hrůša, Stanislav Vavřínek a řada dalších. Od sezony 2018 – 19 je šéfdirigentem Tomáš Brauner. Orchestr hostuje v České republice i v zahraniční, včetně americké Carnegie Hall.

Jaromír Michael Krygel studoval na Konzervatoři v Ostravě a je absolventem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kde absolvoval ve třídě dirigenta Stanislava Macury. Už v době studia na konzervatoři se stal asistentem šéfdirigenta Moravské filharmonie Olomouc. Dále působil jako šéfdirigent Komorní filharmonie Brno a v roce 1997 byl jedním z nejmladších účastníků světově uznávané dirigentské soutěže Concours International de Jeunes Chefs d’Orchestre de Besancon. Několikrát se zúčastnil mistrovských interpretačních kurzů Bachakademie v Praze a na osobní pozvání H.Rillinga také Internaationale Bachakademie Stuttgart vedených jím osobně a J. E. Gardinerem. Spolupracoval s řadou orchestrů a sborů. Od roku 2009 je uměleckým ředitelem Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci.

Foto: archiv festivalu