*KlasikaPlus.cz

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

úterý, 01 leden 2019 08:52

Varhanní hudba u svatého Jakuba

Slavnostní hudba pro žestě, varhany a tympány se rozezní při Novoročním koncertě v bazilice svatého Jakuba na pražském Starém Městě. Tamní titulární varhanice Irena Chřibková připravila na odpoledne díla Marc-Antoine Charpentiera, Pavla Josefa Vejvanovského, Johanna Sebastiana Bacha, Claudia Monteverdiho, Louise-Claude Daquina, Césara Francka, Josefa Suka, Alexandra Guilmanta, Fernanda de la Tombelle a Georga Friedricha Händela, včetně finále z jeho Hudby k ohňostroji. Spoluúčinkují Jan Verner, Petr Cibulka, Zdeněk Thuma, Martin Homolka, Jiří Genrt a Josef Fousek. Svatojakubské varhany jsou největšími v Praze a po nástroji u sv. Mořice v Olomouci  druhými největšími v republice. Základ se váže k počátku osmnáctého století, k varhanáři Abrahamu Starkovi z Lokte - a varhany díky tomu mají svou jedinečnost - široký fundament, velmi znělý horní stroj, mohutné mixtury. První přestavba se uskutečnila roku 1754, další v druhé polovině 19. století… a romantizační proces pokračoval v roce 1906. Zásadní zásah do stále ještě hodně barokních varhan nastal v roce 1941 podle návrhu varhaníka Bedřicha Antonína Wiedermanna. V roce 1956 začal nicméně dalšími úpravami opětovný návrat k baroknímu schématu. A na počátku 80. let pak závod Varhany Krnov obnovil původní Starkovy hlasy, ale ponechal i mnohé zajímavé romantické barvy. Nástroj tak má dnes čtyři manuály, 91 znějících rejstříků a 8277 píšťal a od roku 2011 navíc výrazně technologicky modernizovaný hrací stůl. 

úterý, 01 leden 2019 00:00

P.F. 2019!

20181221150035

Milí přátelé klasické hudby, děkujeme vám za přízeň a přejeme vám šťastný, zdravý a vyladěný rok 2019!
V příspěvku níže se připojují i někteří naši spolupracovníci.

 

Česká televize jako jedna z mnoha desítek televizí po celém světě vysílá v přímém přenosu Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků. Přímý přenos tradičně zprostředkovává i Český rozhlas. Koncert ve Zlatém sálu Spolku přátel hudby začíná pětačtyřicet minut před polednem. Poprvé diriguje tento program Christian Thielemann, šéfdirigent drážďanského orchestru Staatskapelle Dresden. Pod jeho taktovkou filharmonikové hrají vedle obvyklých děl – především oblíbených melodií dynastie Straussů – také několik skladeb, které se v Novoročním koncertu objevily poprvé. Mimo jiné jde o Schönfeldský pochod rakouského skladatele Carla Michaela Ziehrera, Express polku Johanna Strausse mladšího nebo valčík Entr'acte Valse od Josefa Hellmesbergera. V choreografii Andreje Kajdanovského spoluúčinkuje balet Vídeňské státní opery. Tradiční přídavky zůstávají - bývá to valčík Na krásném modrém Dunaji od Johanna Strausse mladšího, kterému zpravidla předchází dirigentovo novoroční přání posluchačům, a za doprovodu rytmicky tleskajícího obecenstva zaznívá také Radeckého pochod, který složil Johann Strauss otec. Vídeňský Novoroční koncert, který má tradici od roku 1939, přenášejí televize do více než 90 zemí. Údajně ho v přímém přenosu sleduje neuvěřitelných 1,3 miliardy posluchačů a další miliony pak v některých z četných repríz.

Výhled na ohňostroje v přístavu a půlnoční party zažívají diváci, kteří získali na poslední den roku vstupenky do Opery v Sydney. Silvestrovské oslavy v nejlidnatějším městě Austrálie přilákají každoročně na milión lidí a výhled prosklenými stěnami světoznámé budovy patří k nejžádanějším. Půlnoc tam nastává o deset hodin dřív než ve střední Evropě, tři hodiny poté, co Nový rok jako první na světě vítá ostrovní stát Samoa v Polynésii. Pro letošek připravila Opera Australia do dvou sálů dva různé programy – Pucciniho Bohému, kterou Gale Edward ve své inscenaci umístil do bohémského prostředí berlínské společnosti třicátých let dvacátého století, a operní gala sestavené především z Verdiho a Pucciniho árií. Opera v Sydney, světově proslulá ikona architektury, je od roku 2007 na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Její vizionářská podoba měla trvalý vliv na architekturu druhé poloviny 20. století. Zahrnuje pět sálů, výstavní síň, nahrávací studio a restaurace. Operní sál má 1507 sedadel, v koncertním je 2679 míst. V soutěži na operní budovu zvítězil v roce 1956 mezi více než dvěma sty účastníky návrh v té době nepříliš známého dánského architekta Jørna Utzona. Stavba se protáhla o deset let. První představení se uskutečnilo v září 1973, oficiálně Operu v Sydney otevřela před 45 lety - 20. října 1973 - britská královna.

promo-01

Soutěžili jsme o CD mladého českého umělce.
V 25 letech má za sebou významné úspěchy a rušný rok. Klavírista, varhaník a skladatel Marek Kozák vyhrál prestižní Evropskou klavírní soutěž v Brémách, stal se finalistou Busoniho klavírní soutěže v italském Bolzanu, poprvé účinkoval na Pražském jaru, zahájil slavný Chopinův festival ve Valdemosse a právě pokřtil své první profilové CD, které vydal u společnosti ArcoDiva

Ptali jsme se: Z jakého města Marek Kozák pochází?
Správná odpověď zní: Brušperk

Výherkyní se stává: Zdeňka Zobalová z Brna - GRATULUJEME!

Rozhovor s Markem Kozákem najdete v další části článku (Číst dál).

 
pondělí, 31 prosinec 2018 06:34

Liberecké divadlo v provizoriu

O dvě premiéry méně nabídne v roce 2019 Divadlo F. X. Šaldy v Liberci. Kvůli výměně topení a klimatizace totiž bude několik měsíců hrát jen na scéně Malého divadla. Přesto nabídne tři operní, dvě baletní a sedm činoherních premiér. Opera na jaře připravuje Verdiho Trubadúra a českou muzikálovou verzi Divotvorného hrnce v úpravě Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Na podzim pak plánuje Janáčkovu operu Příhody lišky Bystroušky. Balet na konci března uvede premiéru tanečního dramatu Bouře podle stejnojmenného díla Alexandra Nikolajeviče Ostrovského. Je o ženě, která podvede svého manžela. Druhou novinkou bude v listopadu Sluha dvou pánů na motivy hry Carla Goldoniho.

sobota, 29 prosinec 2018 23:15

Agáta Pilátová

A-Piltov

Novinářka a kulturní publicistka.

Vystudovala češtinu, estetiku a žurnalistiku na FF Univerzity Karlovy. Působí jako kulturní publicistka (s přestávkou let 1969 – 89); věnuje se zejména filmu, televizi, hudbě a popularizaci historie a současnosti své rodné země Podkarpatské Rusi. Po roce 1989 pracovala v několika médiích jako kulturní redaktorka, mj. šéfredaktorka Týdeníku Rozhlas. Nadále spolupracuje s výše jmenovaným časopisem i dalšími médii jako autorka recenzí, rozhovorů a dalších textů v oblasti filmu a hudby. Rediguje krajanský časopis Podkarpatská Rus a autorsky, editorsky a organizačně se podílí na aktivitách Společnosti přátel Podkarpatské Rusi (knihy, výstavy, přednášky, besedy atd.).

Balet Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva slaví 80 let a vrací se do Brna, kde měl světovou premiéru. 30. prosince 1938 ho poprvé uvedlo brněnské divadlo Na Hradbách, dnešní Mahenovo divadlo, v choreografii Iva Váni Psoty, který sám tančil postavu Romea, jako Julii tehdy obsadil Zoru Šemberovou. Teď se titul vrátí na repertoár Národního divadla Brno v režii Martina Glasera a s choreografií Mária Radačovského a stane se tak už v pořadí sedmým nastudováním tohoto baletu v historii divadla. Premiéru bude mít 8. března v Janáčkově divadle a podle autorů bude inscenace sice klasická obsahem, ale formou se přiblíží víc současnosti, bude rezonovat s dobou i se vkusem dnešního baletního diváka. K výročí světové premiéry také archiv Národního divadla Brno uspořádal internetovou výstavu, kde je k vidění třeba několik fotografií z inscenace, jediný dochovaný kostýmní návrh nebo dobové recenze. Balet Romeo a Julie začal Prokofjev původně psát v roce 1935 na objednávku Kirovova divadla v tehdejším Leningradu. Jeho vedení se ale zaleklo činitelů sovětské komunistické strany a dílo odmítlo. Podobně se tak vzápětí zachovala Moskva. Romea a Julii tak postihl v podstatě podobný osud jako Janáčkovu Její pastorkyni - odmítnuté partitury se ujalo Brno. V Rusku měl balet premiéru až o dva roky později v roce 1940. Dílo na motivy stejnojmenné tragédie Williama Shakespeara se pak stalo jedním z nejhranějších baletů 20. století.

Hudbou slavných jubilantů přivítá Nový rok a zároveň oslaví své 63. narozeniny Filharmonie Brno. Na tradiční Novoroční koncert nabídne hudbu Jacquese Offenbacha, Stanisława Moniuszka a Franze von Suppé, kteří se narodili před dvěma sty lety, a Nikolaje Rimského-Korsakova, který by oslavil 175. narozeniny. Zazní operní a operetní předehry a kromě nich také slavný Violoncellový koncert h moll Antonína Dvořáka. Zahraje ho britský sólista Raphael Wallfisch, shodou okolností učitel violoncellisty a dirigenta Roberta Kružíka, který bude Novoroční koncert řídit. Stejně jako loni program zazní dvakrát. „To proto, že po odchodu z Janáčkova divadla nezvládneme uspokojit všechny zájemce. Hlediště Stadionu má oproti divadlu přibližně poloviční kapacitu. Všem posluchačům však mohu slíbit, že příští rok už se dočkají Novoročního koncertu ve slavnostním prostředí Janáčkova divadla,“ vysvětluje ředitelka filharmonie Marie Kučerová. Odpolední koncert v 16 hodin zazní ve zkrácené verzi, večerní od 20 hodin pak v plné, tedy i s předehrami Moniuzska a Offenbacha a také se slavnostním přípitkem pro všechny.

pátek, 28 prosinec 2018 07:33

ČT art vysílá Bernsteinovu Mši

Česká televize vysílá dnes večer na kulturní stanici ČT art Bernsteinovu Mši. V záznamu scénického uvedení v pražském sále Forum Karlín zpívá a hraje klíčovou roli Kněze - Celebranta Vojtěch Dyk. Vedle dalších sólistů účinkují sbory Czech Ensemble Baroque a Pueri Gaudentes a orchestr B-Side Band, diriguje Oskar Rozsy. Scénografie a režie projektu, který se v tuzemsku s úspěchem hrál v posledních více než dvou letech na mnoha místech, je dílem bratří Cabanů. KlasikaPlus už přinesla v článku Hovory s Bohem, Dykem a se sebou reflexi nedávného pražského představení. - Dnes už legendární Mše, grandiózní, naprosto osobitá a výlučná skladba, něco mezi obřadem, koncertem a divadlem, měla premiéru v roce 1971 při otevření Kennedyho centra ve Washingtonu. Je součástí toho nejlepšího, co ve 20. století v hudbě vzniklo. Polystylové dílo, pobuřující svého času svatokrádežnou scénou kněze tančícího na oltáři, je geniální výpovědí o dané době, jejích duchovních a sociálních vzpourách, proměnách a napětích i o osobním vyrovnáním skladatele s náboženskými tradicemi. Nemilosrdnými průniky profánnosti do liturgického rámce Bernsteinova Mše tradiční křesťany určitě šokovala. Přes veškeré vyhrocené scény je nicméně smířlivě uzavřena zklidněním, povzbuzením a vyjádřením naděje. Radikální je v uplatnění různých hudebních stylů. Bravurně a nekompromisně totiž osciluje mezi klasikou, rockem, jazzem a muzikálem, případně je mísí. Přináší rytmické davové scény, bluesová vyznání, rockově zabarvené pochybnosti, plochy v duchu moderního symfonismu i avantgardní instrumentální meditace, to vše přesně v intencích dramaturgie díla, výrazu a potřeby co nejúčinnější a nejvýstižnější charakteristiky. V letošním roce uplynulo sto let od narození Leonarda Bernsteina. Vynikl jako pianista a jako dirigent -  šéfdirigent Newyorské filharmonie, host u dalších nejlepších orchestrů světa a hvězdný televizní popularizátor vážné hudby, jako interpret, který pomohl v polovině 20. století prosadit do běžného koncertního dění hudbu Gustava Mahlera. Ale stejně tak i jako i skladatel. Vedle Mše a symfonických děl se do dějin hudby zapsal především muzikálem West Side Story. Ten se stal jedním z milníků hudby 20. století především tím, jak jeho autor dokázal jedinečně propojit svět taneční a náročnější hudby. Premiéra se uskutečnila v roce 1957, tehdejší nastudování hned dosáhlo mnoha set repríz. Z roku 1961 je pak filmová podoba oceněná deseti Oscary. Ani po letech tento titul neztratil nic ze své výjimečnosti a může nadále směle konkurovat i všem novějším muzikálům. Od prvního uvedení na Broadwayi se West Side Story hraje nepřetržitě na jevištích celého světa. Mše na ni v mnohém navazuje.