*KlasikaPlus.cz

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

V Hudebním divadle Karlín se zítra koná Galakoncert 100 let OSA. Jako součást oslav výročí bude v lednu a únoru v Národním muzeu instalována výstava Sto let OSA. Ochranný svaz autorský (OSA), profesní spolek, nabízí repertoár 3,5 milionu autorů hudby z nejrůznějších částí světa. Na 9500 jich je tuzemských. OSA navazuje na činnost Ochranného sdružení spisovatelů, skladatelů a nakladatelů hudebních děl. V souladu s mezinárodními závazky státu má za cíl spravovat autorská a majetková práva skladatelů, textařů, dědiců autorských práv a nakladatelů, to znamená chránit duševní vlastnictví tvůrců a získat pro ně za jeho užívání spravedlivou odměnu. Zastupovaným hudebním tvůrcům pomáhá OSA jak z hlediska ochrany duševního vlastnictví, tak v sociální rovině. Jako den vzniku uvádí 9. říjen 1919. Ročně zpracovává miliardy údajů od rozhlasových a televizních vysílatelů, provozovatelů hudebních on-line služeb, výrobců a prodejců nosičů nebo pořadatelů koncertů. Na jejich základě zastupovaným vyplácí z inkasovaných plateb honoráře za užití jejich děl. Za rok 2017 vybral OSA pro autory skladeb 959 milionů korun. Uživatelům hudebních děl nabízí od letošního roku online nákup licencí k autorským dílům za reprodukovanou hudbu ve veřejných prostorách pomocí e-shopu. Při 14. ročníku Výročních cen OSA se na základě zaslaných loňských statistik hlášení dočkali letos ocenění jako nejúspěšnější skladatel vážné hudby Zdeněk Král a jako nejúspěšnější mladý autor vážné hudby Jiří Slabihoudek. Vážnou skladbou roku se stala Ultramarine od Michala Nejtka. Cena za propagaci a šíření české hudby dostal Karel Janovický. Představitelé OSA popisují činnost a cíle organizace jako „hledání přiměřené rovnováhy mezi ochranou tvůrců a zájmy uživatelů duševního vlastnictví“. Nezamlčují, že přitom část veřejnosti po celou historii OSA pohlížela bohužel na duševní vlastnictví s určitým despektem. 

pondělí, 07 říjen 2019 06:47

Vítězný Alinde Quintet poprvé v Česku

Svůj první koncert v Česku chystá dechové kvinteto Alinde Quintet složené z předních instrumentalistů mladé generace a laureátů mnoha mezinárodních soutěží. Na počátku roku 2019 ho založili flétnistka Anna Talácková, hobojistka Barbora Trnčíková, hornistka Daniela Roubíčková, klarinetista David Šimeček a fagotista Adam Plšek. I když je soubor na poli vážné hudby teprve krátkou dobu, stihl už získat 1. cenu na mezinárodní soutěži Bucharest International Music Competition. Koncert se koná zítra, v úterý 8. října od půl osmé v Profesním domě na Malé Straně a nabídne průřezový program zahrnující české i světové autory. Členové kvinteta studovali na prestižních univerzitách v Londýně, Lyonu, Bruselu, Lublani, Drážďanech a v Praze. Všichni jsou zkušenými orchestrálními hráči působícími v České filharmonii, Orchestru Národního divadla, PKF - Prague Philharmonia, v Gustav Mahler Jugendorchester, European Union Youth Orchestra,  Symfonickém orchestru Českého rozhlasu a dalších. Také jako sólisté získali ocenění v mezinárodních i národních soutěžích - v soutěži  Pražského jara, na soutěži v Chieri, Mezinárodní soutěži Pro Bohemia Ostrava nebo Mezinárodní soutěži Žestě Brno. Všichni jsou ale zároveň nadšenými komorními hráči.

Vokální soubor Martinů Voices dnes vystoupí na festivalu Harmonia Moraviae, který právě probíhá ve Zlíně. Tradiční koncert v kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů začne v 18 hodin. Zazní pestrý výběr děl skladatelů napříč staletími, jako jsou například Franz Liszt, Bohuslav Martinů či Jan Novák. Program odráží repertoár tělesa, které se zaměřuje hlavně na interpretaci komorní sborové tvorby posledních tří století. Kromě Martinů Voices, které povede Lukáš Vasilek, vystoupí ještě Linda Sítková, rodačka z Rožnova pod Radhoštěm a jedna oceňovaných českých varhanic současnosti. Vstupné na tento koncert je dobrovolné. Festival Harmonia Moraviae pořádá už sedmnáctým rokem Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín. Nejen tuto přehlídku, ale celou sezónu orchestru letos ještě víc prostoupí hudba Martinů (psali jsme zde), protože si připomínáme 60 let od jeho úmrtí a vzápětí 130 let od jeho narození. Více k programu festivalu se dočtete ve VýhleduPlus.

Soubory Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704 s úspěchem pokračují v nové platformě - veřejných zkouškách "na vlastní uši". Ta další proběhne v pondělí 7. října, tradičně v holešovickém areálu Hól / Collbenka 1704 a místa je lepší si rezervovat. Průběh už je ustálený. Začátek je jako obvykle ve 13:45 h, kdy odpoledne zahájí lektorský úvod s Václavem Luksem. Po něm pak soubory budou od 14 do 17 hodin zkoušet skladby Girolama Frescobaldiho a Giacoma Carissimiho, kteří tvořili v 17. století. Jde o program úterního koncertu (8. října) s podtitulem Historia di Jephte, což je tragický příběh židovského krále, který pro vítězství ve válce obětuje Hospodinu svou jedinou dceru. Téma zpracoval Carissimi v nejznámějším ze svých čtrnácti oratorií. Vedle něj zazní Missa L’homme armé, pozoruhodná trojsborová parodická kompozice na známý renesanční chanson, která patří k jeho méně známým dílům a její autorství je mu připisováno především na základě kompozičních paralel. Kromě toho zazní ještě dvě canzony od Frescobaldiho. Koncert se v úterý koná od půl osmé v barokní kapli Italského kulturního institutu a předchází mu ouvertura s Václavem Luksem, která začne o hodinu dřív. Další veřejné zkoušky plánuje Collegium 1704 na 23. října, kdy bude chystat Händelovo Resurrezione, na 6. listopadu se skladbami Heinricha Schütze a Johanna Hermanna Scheina a na 11. listopadu, kdy dojde na Vivaldiho operu Arsilda, regina di Ponto.

pátek, 04 říjen 2019 21:23

Peter Bleha

Peter-BlehaNovinár a hudobný publicista. 

V 90. rokoch pôsobil vo Veľkej Británii na dlhodobej stáži v centrále BBC v Londýne a krátko aj v agentúre Reuters. Spoluzakladal pobočku ČTK na Slovensku, krátko pracoval aj v redakcii Slobodnej Európy v Bratislave. Neskôr pôsobil ako redaktor denníka Telegraf. V posledných rokoch píše o hudbe, ktorú podrobne sleduje takmer 30 rokov. Venuje sa najmä opere, ale aj symfonickej hudbe, operete a muzikálu. Je však aj veľkým fanúšikom jazzu. Peter Bleha je autorom najčítanejšieho slovenského blogu o vážnej hudbe Do Re Mix, ktorý vychádza na Denníku N a v súčasnosti je aj hudobným recenzentom rozhlasovej stanice Devín/RTVS. Žije v Bratislave, rád cestuje, má deväť ročnú dcéru.

Slovenské národní divadlo hraje dnes večer operu Krútňava Eugena Suchoně. Neznámější opera klasika moderní hudby na Slovensku se stala prototypem slovenské národní opery. Měla na stejné scéně, v historické budově v Bratislavě, premiéru před sedmdesáti roky – v prosinci 1949. Dramatický příběh z vesnice má paralely v některých českých operních dílech z přelomu 19. a 20. století - v Janáčkově Její pastorkyni, Foersterově Evě, v Maryši od E. F. Buriana i v Hábově Matce. Suchoň svou operu komponoval od roku 1941, a to tak, že primárně vycházel z hudby a až potom přišlo na řadu libreto, které si vytvořil z větší části sám. Předlohou mu byla novela Milo Urbana Za vyšným mlynom. Dnešní slavnostní představení, první ze čtyř uvedení Krútňavy v jubilejní sté divadelní sezóně SND, je osobním debutem Jolany Fogašové v hlavní roli Katreny. Současně je také pohostinským návratem dirigenta Ondreje Lenárda do SND po několika letech. Lenárd byl po dvě desetiletí do roku 1990 šéfem Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Bratislavě, několik let stál pak v čele Slovenské filharmonie a nějaký čas šéfoval i opeře Slovenského národního divadla. Později měl významnou funkci v Tokiu a do loňska byl po několik sezón šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

pátek, 04 říjen 2019 19:55

Lucie Maňourová

lucie-MaourovMuzikoložka, hudební publicistka a organizátorka. 

Vyučovala na Univerzitě Karlově a Týnské vyšší odborné škole, byla zaměstnána v Symfonickém orchestru hl. m. Prahy FOK a nyní je vedoucí oddělení komunikace České filharmonie. Zabývala se hudební dramaturgií a managementem, píše texty o hudební problematice všeho druhu.

Prvním koncertem 125. sezony Českého spolku pro komorní hudbu je v pondělí 7. října v pražském Rudolfinu vystoupení Zemlinského kvarteta, které existuje letos právě 25 let. Vedle 1. smyčcového kvartetu Alexandera Zemlinského a 2. klavírního kvintetu Antonína Dvořáka zahraje soubor také skladbu s názvem Smyčcový kvartet Z Mládí. Jde o aranžmá Janáčkova dechového sextetu Mládí od Kryštofa Mařatky. Původní podoba skladby je z roku 1924. Nejprve v samostatném Pochodu modráčků a pak i v komorním díle, do něhož téma znovu vtělil, se tehdy skladatel po půlstoletí vrátil k rokům stráveným v dětství v klášteře. Mařatka, pražský rodák usazený ve Francii, vysvětluje důvody, proč se pustil do úpravy, čistě uměleckou potřebou. Odhadl a vyposlouchal v partituře další, zatím nevyužitý potenciál. Snažil se inspirovat oběma existujícími smyčcovými kvartety a zachovat i v tomto případě Janáčkův styl. Premiéra v roce 2016 v nizozemském Utrechtu byla také v rukou Zemlinského kvarteta. Soubor nese jméno rakouského skladatele a dirigenta, jehož přínos české, německé a židovské kultuře během šestnáctiletého působení v Praze nebyl dlouhá léta adekvátně doceňován. Hraje ve složení František Souček - 1. housle, Petr Střížek - 2. housle, Petr Holman – viola a Vladimír Fortin – violoncello. Poslední srpnový večer oslavila čtveřice své výročí koncertem na mezinárodním hudebním festivalu ve Wissembourgu, historickém městě na francouzsko-německých hranicích. V pondělí s nimi spoluúčinkuje klavírista François Dumont.

janameliskovafoto2

Vyhlašujeme výherce vstupenek.

V Olomouci probíhá tradiční Podzimní festival duchovní hudby, jubilejní 25. ročník. Soutěžili jsme o lístky na další nedělní koncert, tentokrát 6. října v kostele sv. Kateřiny. Od 19 hodin na něm zazní duchovní hudba určená pro smíšený sbor. Vystoupí sopranistka Jana Melišková, tenorista Pavel Drápal, violoncellista Petr Nouzovský, Miriam Zuziaková, která zahraje na varhany a gong, a Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.
V rámci festivalu můžete už DNES zavítat na výjimečný večer do Arcidiecézního muzea. Od 19 hodin tam bude k vidění záznam České televize z roku 2007. Tehdy zaznělo Německé requiem Johannesa Brahmse v podání Simony Houda Šaturové, Jiřího Sulženka, Pěveckého sboru Polského rozhlasu Krakov a Janáčkovy filharmonie Ostrava.

 
J31

Vydavatelství ArcoDiva připravilo kolekci Dvojzpěvů. Na CD se sešly tři, které dělí bez mála 150 let. K tradičním patří Dvojzpěvy Antonína Dvořáka z let 1875 a 1876, méně známé jsou ty od jeho současníka Karla Bendla a úplně novými, které album nabízí, Slovenské dvojzpěvy Sylvie Bodorové z roku 2018. Interprety jsou sopranistka Michaela Rózsa Růžičková, mezzosopranistka Hana Dobešová a klavíristka Ladislava Vondráčková.
Soutěžíme o tři tato CD.