Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Bykov-Marco-Bprggreve-LCMz-uvA

„Za své kořeny jsem opravdu vděčný.“

„Oslovili jsme čtrnáct skladatelů, z toho devět českých, aby nám napsali nová díla.“

„Je málo těles, která přežila s vlastní identitou. Česká filharmonie jedním z takových orchestrů je.“

Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov dnes večer v Rudolfinu řídí program sestavený z české hudby. Nad ní, ale i nad Mahlerem, Čajkovským a světovým repertoárem a také nad svými kořeny a nad historií se zamýšlí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus. Vyplývá z něj, že ve funkci, které se v Praze od této sezóny ujímá, bude ctít tradice a hledat cesty k jejich udržování, že však stejně tak bude usilovat o nové – a o nacházení rovnováhy.

 
veb-Brno-Davies-DSC0989

„Jen šest orchestrů má nadále v čele stejnou osobnost jako dosud.“

„Semjon Byčkov je z hlediska filharmonie dobrá značka pro zahraničí.“

„Orchestry mívají sklon zůstávat u Čajkovského a u Brahmse, v Brně se často odvažují i jinam.“

Rozlišit, kdy se ujímají noví šéfdirigenti poprvé taktovek, kdy zahajují sezónu a kdy mají inauguraci, není úplně snadné. Panuje v tom cosi, co by nějaký hnidopich nazval asi nedůsledností a nepořádkem, co je ovšem ve skutečnosti tvůrčím přístupem. Šablona řešení prostě neexistuje. Naštěstí. Jedno je však jasné. S inauguracemi a prvními večery se roztrhl pytel. V českých zemích teď od podzimu začíná totiž na nových významných vedoucích místech pracovat nejméně osm dirigentů. 

 
úterý, 02 říjen 2018 13:17

Bernstein + Mahler

4V0A2104

„Spojit Bernsteina a Mahlera byl dobrý dramaturgický nápad.“

„Soprán dospělé ženy nemůže dodat pasážím stejnou barvu jako soprán chlapecký.“

„SOČR vstoupil do sezóny důstojně, ambiciózně a zajímavě.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu vstoupil do další abonentní sezony koncertem rozkročeným mezi Mahlerem a Bernsteinem, mezi světským a duchovním, mezi hudbou náročnou a provokující a hudbou upřímnou a chytlavou.

 
1B1A8210

„Stále se hlásí počet studentů větší, než jaký můžeme fyzicky zvládnout.“

„V dnešní konkurenci – zejména hudebníků z Asie – je stále obtížnější se prosadit.“

„Naším úkolem je udržet kvalitu.“

Klasická hudba, podobně jako další menšinové obory lidské kultury, se vytrácí z povědomí běžného života. Je potřeba, aby umělci dávali víc než dřív jasně najevo, že hudba je a může být jeho součástí, říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus děkan Hudební a taneční fakulty AMU Ivan Klánský.

 
neděle, 30 září 2018 20:58

Filharmonici v novém cyklu

Roe-4265697620322784101450955338395769105809408o

„Že Rožeň představil skotské kompozice, není překvapivé, vždyť tam nějakou dobu působil.“

„Hobojový koncert od Martinů - krásná část programu, interpretačně přesně pochopená.“

„Skvělé dílo, které má šanci dostat se z Kabeláčových symfonií do běžného repertoáru asi nejsnadněji.“

Pro hráče očistná zkušenost a radost z jiného druhu muzicírování, pro publikum možnost poznat nový repertoár a hudebníky víc zblízka. Tak zdůvodňují čeští filharmonici nový cyklus K, jehož první koncert se uskutečnil v neděli odpoledne.

 
neděle, 30 září 2018 13:28

Východní křesťanství a hledání krásy

DSCN2757-Kreml

„Každý počin v duchovní hudbě vnímáme jako hledání původní prakrásy.“

„V Praze zazní dosud neznámé skladby z rukopisu z kyperských archivů.“

„Poslední koncert festivalu se zabývá hesychasmem - tichem a vnitřním mlčením.“

Milovat krásu, tak zní v českém překladu název spolku Philokallia, pořadatele pražského festivalu pravoslavné hudby. A název festivalu Archaion Kallos se dá přeložit jako původní, starobylá, archetypální krása – „prakrása“. Přehlídka se koná od 1. do 18. října a obsahuje vedle koncertů také výstavy, přednášky a další doprovodné akce.

 
4265689721949581371821622648276830418632704o

„Inscenaci má Miriam Němcová hudebně opravdu pevně v rukou.“

„Ke stylu Rossiniho veseloher se přimyká režie Constance Larrieu ideálně.“

„Je hudebním divadlem, které ani ve třetí hodině nedovolí ztratit pozornost.“

Typická italská opera buffa. Virtuózní a barevná, i po dvou staletích stále zábavná. Přesně taková je Rossiniho Popelka v nové inscenaci libereckého operního souboru. Taková, jaká má být, a to rovným dílem díky dirigentce, režisérce i pěvcům.

 
0154a-Version-2

„Ani holokaust, ani socialismus její osobnost ničím neobohatily.“

„Hrála vše od virginalistů přes Scarlattiho a Bacha po Martinů a současníky.“

 „Často citovala maminku: založit dobrý život je stejné, jako dělat citronovou polévku.“

 

Panoval mezi nimi ohromný vzájemný obdiv a úcta, říká předseda správní rady Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, ředitel Institutu Bohuslava Martinů Aleš Březina. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o životní a hudební orientaci a dlouholetém manželství interpretky a skladatele, o rodinném zázemí obou, o přístupu ke hře na cembalo i o vyzařování osobnosti. Přibližuje také, jak byla „Zuzanka“ pozorná k přátelům. Život profesorky Růžičkové se uzavřel přesně před rokem – 27. září 2017. V lednu toho roku předtím oslavila devadesátiny. 

 
středa, 26 září 2018 16:54

První islandský varhaník v Praze

veb-Solbergsson-DSC1032

„Každé varhany mají svou jedinečnost, jsou unikátní - jako osobnost.“   

„Celosvětově je s publikem varhanních koncertů problém.“

„Užíváte si u varhan jejich pléno? Ano, jako každý varhaník.“

Hallgrímskirkja je hlavní kostel luterské církve na Islandu, s více než sedmdesátimetrovou věží jedna z nejvyšších budov v Reykjavíku. Vzhled chrámu, navrženého ve třicátých letech architektem Samúelssonem, stavěného od konce války do poloviny osmdesátých let a pojmenovaného podle národního básníka, evokuje tekoucí lávu. Björn Steinar Sólbergsson, který byl sólistou závěrečného koncertu letošního mezinárodního festivalu v pražském chrámu sv. Jakuba, je varhaníkem Hallgrímskirkja.

 
pondělí, 24 září 2018 20:27

Tristan a Isolda po pětadvaceti letech

5749300dpi

„Dojem z jednoduché scény a minimálního pohybu postav zůstává čistý a působivý.“

„Heiner Müller se ve čtyřiašedesáti poprvé a naposledy dotkl oboru operní režie.“

„Brucknerův orchestr hrál Wagnerovu podmanivou hudbu s úžasnou dynamickou kázní.“

Nejnovější inscenací lineckého divadla Musiktheater je Wagnerův Tristan a Isolda. Hraje se od poloviny září, a to v koprodukci s Opéra de Lyon jako remake podoby z Bayreuthského festivalu z léta 1993. Do konce kalendářního roku je v plánu ještě pět představení, v lednu a v únoru pak tři.