202106146546Vojtch-Brtnick

„Janáčkova hudba zněla jako nádherná klasika.“

„Přesně v okamžiku, kdy posluchač začíná mít pocit, že uplynulých dvacet minut už přiměřeně vyčerpalo jeho pozornost i možnosti, které zvolený materiál a postupy dávají, skladba spěje ke konci.“

„Německá sopranistka i český basbarytonista obstáli a vypjaté party vetkli do přediva a ploch, hutných a hlasitých, naplno a statečně.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu zakončil sezónu, z běžného a obvyklého posluchačského hlediska fatálně poznamenanou opatřeními proti pandemii, přece jen už hodně nadějně: ve streamu a v přímém přenosu na Vltavě, ale také s posluchači v sále, i když ještě prořídlými, a rovněž v plném formátu večera s přestávkou. Navíc s reprezentativním a krásným programem, tvořeným Janáčkovou operní suitou z Příhod lišky Bystroušky, českou premiérou současné skladby japonského autora Toshia Hosokawy a Lyrickou symfonií Alexandera Zemlinského. Programem, za kterým mohl šéfdirigent Alexander Liebreich stát, a stál, velmi osobně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Z6P6103

„Umělkyně, která je špičkovým profesionálem, aniž by to pro ni v nejmenším znamenalo, že se proto trochu může svézt na vlně popularity a rutiny.“

„Přestože se sólistce, pohybující se dosud zejména ve světě Mozartových a barokních oper a italského belcanta, Mahler dosud vyhýbal, nebo snad ona jemu, dospěla k němu.“

„Craig Terry u klavíru nezastupitelně podporuje a dotváří a doříkává tam, kde poezie a zpěv ještě nechávají prostor.“

Nedělní koncert americké mezzosopranistky Joyce DiDonato přinesl do pražského Rudolfina atmosféru hvězdných hudebních večerů, radost ze vzájemné pospolitosti, krásnou a mistrovsky interpretovanou komorní vokální hudbu a s tím vším hmatatelně všemi sdílenou, vymodlenou naději, že se alespoň něco ze starých dobrých časů snad vrací. Pěvkyni nedostižně doprovázel její krajan Craig Terry.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
I-LeidlovcJan-irovnick

„Pro nás jsou to velké nervy. Nicméně věřím, že se Rusalka uskuteční.“

„Řada partnerů možná bude mít existenční problémy. A kultura je potom zbytná. Tak to je…“

„Její jméno není zapomenuto. Naše práce dává smysl.“

Městys Liteň nedaleko Berouna je místem spojeným s pěvkyní Jarmilou Novotnou. Byla provdána za Jiřího Daubka, příslušníka vlasteneckého rytířského rodu, který tam od poloviny devatenáctého století sídlil na zámku a velkostatku a který svými aktivitami přispíval k procesu uvědomění a uznání českého podnikatelstva jako důležitého činitele Habsburské monarchie i Československé republiky. Daubkovi po válce o své hospodářství přišli a byli komunistickým režimem vymazáni z historie... Nezisková společnost Zámek Liteň slaví desáté výročí. Jako její ředitelka, nynější spolumajitelka zámku a zakladatelka Festivalu Jarmily Novotné, vypráví Ivana Leidlová v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz o plánovaném srpnovém uvedení Dvořákovy Rusalky v zámeckém parku, o ztrátách v roce koronakrize a plánech do budoucna i o kontaktech s George Daubkem, synem Jarmily Novotné.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
399

„Dá se to celé hrát jako dojemně lyrický a trochu komický výjev, realisticky ukotvený do vesnického prostředí. Jiří Nekvasil už má 145 let po premiéře odstup, který ho vede směrem k divadelní stylizaci a k nadsázce.“

„Nabízí českou klasiku trochu jinou, rozhodně ne pietní. Nebyl by to on, aby neprobleskla i trocha kontroverze.“

„Ostravský operní soubor nám tu milou hudbu připomíná a oživuje a dál hodlá připomínat a oživovat. Zdá se, že jako jeden z mála.“

Ostravské Národní divadlo moravskoslezské uvede v roce 2024, jubilejním roce Bedřicha Smetany, cyklus všech jeho osmi dokončených oper. Do repertoáru si právě přidalo jeho Hubičku. Po dvou červnových předpremiérách plánuje ještě na 1. července online premiéru v TV Noe, o deset dní později festivalovou premiéru inscenace na Smetanově Litomyšli a na září pak dvě skutečné divadelní premiéry. Úsměvnou historku z podhůří Jiří Nekvasil situoval do Krkonoš. A tak vlastně nepřekvapí, že vůdce pašeráků jako by z oka vypadl Krakonošovi.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Silnou stránkou premiérového večera bylo pěvecké obsazení. Nadprůměrné, výrazné ve všech postavách.“

„Magdalena Švecová pro celý večer vede sólisty i všechny ostatní k co nevětší přirozenosti.“

„Když se k dojmu z hudebního divadla hraného a zpívaného opravdu s chutí přičte pochopitelná radost, že se opět může hrát pro publikum, vychází z toho, že šlo v pátek o mimořádnou událost.“

Janáčkova opera má od pátku na repertoáru Pucciniho Bohému. Milou, realistickou, barvitou a vpravdě „normální“, tedy v tom nejlepším slova smyslu konvenčně tradiční inscenaci, za kterou stojí režisérka Magdalena Švecová, výtvarníci David Janošek a Zuzana Přidalová a dirigent Jakub Klecker. Národní divadlo Brno teď v rozvolnění předkládá publiku jeden titul za druhým. Některé už jsou nastudovány delší dobu, ale nemohly se dosud hrát. To jsou ty „z mrazáku“, jak tomu v divadle říkají. Další už jsou a budou čerstvé, zcela nové. Takříkajíc z „horké z pece“. Bohéma patří k těm druhým. Soubor s ní bude také hostovat na začátku července na festivalu Smetanova Litomyšl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
111

„Právě tehdy se otevřel prostor pro úvahy, jestli přítomnost v sále s tisícovku míst, ale jen třemi stovkami diváků, je více radostí, nebo ještě stále depresí.“

„Nápad oslovit Václava Lukse, aby připravil jako mezinárodní projekt Mou vlast ve zvuku dobových nástrojů a ve světle tehdejší interpretační praxe, by jinak, nebýt covidu, letos (a možná ještě několik let) nevznikl.“

„Kdo si nedal pozor, propásl nejen Pražské jaro, ale i jaro v Praze.“

Sklenice s padesáti procenty tekutiny je buď poloplná, nebo poloprázdná. Záleží na úhlu pohledu, na postoji pozorovatele, na spíše optimistickém, nebo spíše pesimistickém pohledu. Stejně může dopadnout ohlédnutí za festivalem Pražské jaro. Už druhý ročník se konal-nekonal. Už podruhé byl program pozměněn na variantu umožňující udržet cennou značku za každou cenu a viditelně a slyšitelně naživu a schopnou symbolizovat nezničitelnost znějící hudby. Šestasedmdesátý ročník Pražského jara v tradičním slova smyslu jakoby nebyl, ale v nově nastavených podmínkách, dříve a v normálním světě nemyslitelných, existenci obhájil a životnost prokázal a udržel.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
SORVojtch-Brtnick-2

Čtyřiadvacet koncertů chystá pro svou 95. sezónu Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Od září 2021 do června 2022 vystoupí těleso čtrnáctkrát v klasickém cyklu ve Dvořákově síni Rudolfina, jeho členové se pětkrát budou podílet na komorních koncertech v Anežském klášteře a pětkrát se k tomu ještě objeví na hranicích žánrů v cyklu Nové horizonty, a to zejména ve Foru Karlín a v sále DOX a pak s americkým jazzovým pianistou Bradem Mehldauem v Rudolfinu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
602

„Beethovena budu rád hrát i bez jubilea.“

„Nepovažuji klasickou harmonii za intelektuální koncept, ale za naši přirozenost.“

„Teď v euforii z rozvolnění to bude skutečně náročné.“

Za týden má v Praze v Anežském klášteře recitál pianista Lukáš Klánský. V rámci cyklu Hybatelé rezonance, využívajícího mistrovský nástroj C. Bechstein D282, má 17. června na programu Mozarta, Voříška, Mendelssohna-Bartholdyho, Schumanna a Chopina. Dvaatřicetiletý klavírista v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz komentuje jednotlivé autory, shrnuje uplynulé měsíce koronakrize a zmiňuje se i o svém otci, významném sólistovi a pedagogovi Ivanu Klánském, u kterého na AMU studoval.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 08 červen 2021 14:30

Bohuslav Martinů a jaro v zahradě

DSC9045

„V důsledku opatření proti pandemii sbor veřejně nezpíval od loňského léta.“

„Skladby od Martinů měly vše: krásné harmonie, vypracovanou polyfonii, kantabilitu, rozkošné detaily související s textem.“

„Tippettovy spirituály. Parádní číslo Martinů Voices.“

Na podporu činnosti Institutu Bohuslava Martinů se uskutečnil už šestý benefiční koncert. V zahradě Vratislavského paláce v Praze na Malé Straně zpívali v pondělí Martinů Voices. Plenérový koncert skvělého komorního sboru měl svá akustická úskalí, ale činnost specializovaného pracoviště toto setkání připomnělo jedinečně a kultivovaně. Institut stojí za mnoha aktivitami podporujícími skladatelův odkaz. Teď asi nejzásadněji za postupným vydáváním jeho souborného díla, Bohuslav Martinů Complete Edition.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
1Dominik-Chalupnk

„Věnujeme se světu po katastrofě, světu ovládaném živly… Ale zároveň jsme se snažili téma uchopit i z druhé strany, tedy trochu vtipně, odlehčeně, ne pouze k zamyšlení.“

„Martin Jakubíček se těší, že bude hrát na varhany ´jednu katastrofální skladbu za druhou´.“

„Jen mám ještě trochu strach, že možná roky 2022 a 2023 budou nakonec těžší než ten letošní…“

Sedmnáctým rokem se v létě uskuteční Hudební festival Znojmo. Řada koncertů, začínající hned na počátku prázdnin, vyvrcholí vlastní festivalovou scénickou produkcí oratoria Poslední soud od Georga Philippa Telemanna. Hrát se bude 23., 24. a 25. července. Prezident festivalu Jiří Ludvík v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vyzdvihuje jednotlivé programy, dramaturgickou linku i celkový záměr přinést v době poznamenané opatřeními proti pandemií zamyšlení, ale i radost a trochu humoru. Podtitul festivalu „Pocta živlům a katastrofám“ vystihuje dnešní těžkou dobu. Ale také připomíná, že časy bývaly i horší, avšak hudba jimi stále provázela a zpříjemňovala lidem život… Sedmnáctidenní akce ve Znojmě nás přivede k odlehčení a úsměvu, pokud budeme hledat opravdové hudební živly a s úsměvem si připomeneme kdejakou hudební katastrofu, zní festivalový slogan.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
102

„Druhá věta ze Třetí Mahlerovy symfonie je bez kontextu celé skladby poněkud neukotvená.“

„Petru Nekorancovi, který se doposud jevil především jako představitel rossiniovské virtuozity a italského belcanta obecně, styl Brittenovy hudby evidentně konvenuje.“

„Beethovenova Pastorální, která se v napětí mezi poetičností a věcností dá zahrát nádherně a rozkošně, začala být brzy jednotvárná.“

Fanfáry z balkonu Obecního domu a předtím koncert České filharmonie, to byl ve čtvrtek závěr Pražského jara. Festivalu, který se už podruhé, stejně jako loni, musel spokojit s náhradní verzí programu. Letos festivalu obsáhlejšího, regulérnějšího a v několika případech nejen virtuálního a pouze streamovaného, ale už i s publikem v sálech. Nicméně i tak festivalu zbaveného plného lesku. Neměl ho ani poslední večer. Beethovenova Pastorální vyzněla v jeho závěru značně nezajímavě.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Kerkov-podpis-hlavn-foto

„Zásah do počtu orchestrálních úvazků rezolutně odmítám.“

„Karlovarský orchestr tu musí být pro široké spektrum posluchačů.“

„Už se těšíme na první živý koncert v sále, kdy v druhé polovině června, jako poděkování našim abonentům, uvedeme Mou vlast.“

Karlovarský symfonický orchestr má za sebou turbulentní měsíce, jejichž podobu poznamenala nejen opatření proti šíření pandemie, ale také únorové odvolání ředitele Petra Polívky bez udání důvodů a následná solidární rezignace šéfdirigenta Jana Kučery… Těleso potřebuje získat stabilizované financování. Dlouhodobě také není jasné, jak dopadne záměr vytvořit mu nové potřebné zázemí v postupně rekonstruované budově historických Lázní I. Od začátku června se stala novou ředitelkou orchestru Michaela Káčerková, varhanice a cembalistka i organizátorka hudebního dění. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje vlastní dráhu aktivní výkonné umělkyně, ale především shrnuje představy a záměry, které do funkce přináší.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
503

„Počítá se tu se sdělností situační i slovní komiky, se zábavností civilně upraveného příběhu i se strhujícím nábojem životné hudby.“

„Případné švy zakrývají připsané texty. Nejde o svévoli, komický žánr takovou adaptaci snáší.“

„Inscenace nedává důraz ani na belcanto, ani na orchestrální brilanci. Přesto je nejen divadelně, ale i hudebně vydařená.“

Čeští legionáři z Liberce, Masaryk, spadlá vzducholoď, nerealizovaný atentát na císaře, španělská chřipka a řada dalších detailů šikovně vetkaných do původního libreta činí z liberecké inscenace Donizettiho komické opery Dcera pluku zábavně aktualizované hudební divadlo. Za projektem výrazně stojí jako autor úpravy a režisér Tomáš Studený. Páteční premiéru měl v rukou dirigent Miloslav Oswald a jako Marie, „la fille du régiment“, excelovala sopranistka Jana Sibera.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
105

„Dopracoval jsem se do bodu, kdy uvolnění přichází snadněji.“

„Že jsme nakonec měli i podporu diváků v sále, pokládám za fantastické!“

„Na celkovou audiovizuální kvalitu přenosu jsem obdržel spoustu pochvalných komentářů.“

František Macek má za sebou debut na festivalu Pražské jaro. Dvaatřicetiletý umělec působí především v zahraničí. Vítězství v mezinárodní dirigentské soutěži v Katovicích mu vyneslo místo asistenta dirigenta u tamního Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu. Často vystupuje ve Skandinávii, ale i jinde po Evropě, a to jako dirigent operní i symfonický. Otec je významným hudebníkem olomoucké arcidiecéze katolické církve, a tak i on sám absolvoval v Kroměříži hru na varhany. Dirigování pak studoval na AMU v Praze a na Královské hudební akademii ve Stockholmu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vrací ke středečnímu vystoupení v Obecním domě, které se odehrálo za částečné přítomnosti publika i v online přímém přenosu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2005

„Prodáváme plnou kapacitu.“

„Těšíme se na živé publikum, které je alfou a omegou našich snah.“

„Velmi pozorně se snažím pochopit zdejší janáčkovskou tradici… Nechci něco učit, spíš se sám nechám učit a poučit.“

Do čtvrté sezóny s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem vstoupí Filharmonie Brno letos na podzim v situaci, kdy se vzhledem k již více než roční koronakrizi dá jen těžko plánovat. Přesto se nenechala všeobecnou nejistotou ovlivnit a ohlásila 66. koncertní sezónu podle ředitelky Marie Kučerové jako plnohodnotnou nabídku „bez pandemických kompromisů“. Využije veškeré kapacity a uvede v Brně dokonce více koncertů než doposud, bude jich přes šedesát.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Dolansk-Sedlkov-Vasilek

„Nejde o zastírací manévr, sloučení filharmonie a sboru bylo už dříve vyloučeno.“

„Svou úlohu chápe David Mareček jako servisní.“

„Vasilek nastoupil v roce 2007 a má smlouvu do konce června 2022. Mareček by rád, aby byla prodloužena.“

Ředitel Pražského filharmonického sboru Radim Dolanský dnes rezignoval. Hlavní sbormistr Lukáš Vasilek ve sboru naopak zůstává. Vedením příspěvkové organizace, až do vypsání konkursu, pověřilo zatím ministerstvo kultury ředitele České filharmonie Davida Marečka. 

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Petr-PopelkaSORVojtch-Brtnick

„Jeho výsostně dirigentská kariéra je krátká, ale vzhledem k výčtu toho, co už stihl, o to strmější a úctyhodnější.“

„V lednu to při přípravě streamovaného koncertního programu zajiskřilo ´spontánně a mocně´.“

„Popelka se během pouhých dvou sezón a přes koronavirovou pandemii etabloval jako jeden z nejinspirativnějších mladých dirigentů.“

Od podzimu 2022 bude novým šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu Petr Popelka, v současnosti šéfdirigent Norského rozhlasového orchestru v Oslo a hlavní hostující dirigent Janáčkovy filharmonie Ostrava. Pětatřicetiletý Popelka vystřídá v čele SOČR Alexandera Liebreicha, který bude působit ve Španělsku; od podzimu 2022 má nejméně do roku 2026 angažmá jako šéfdirigent a umělecký ředitel Orquestra de València a umělecký poradce Palau de la Música de València.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
511891023362c15d9bfbbk

„Doposud působil především ve Skandinávii a v Polsku.“

„Jeho otec a čtyři sourozenci jsou spojeni s chrámovou hudbou na Velehradě a v Kroměříži.“

„Vítězství v mezinárodní dirigentské soutěži mu vyneslo místo asistenta u Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katovicích.“

Debut Pražského jara patří dnes večer mladému dirigentu Františku Mackovi. Ve Smetanově síni Obecního domu bude řídit Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Na programu je mimo jiné Píseň bohatýrská od Antonína Dvořáka a Violoncellový koncert Roberta Schumanna. Vystoupení se uskuteční s obecenstvem v sále. Bude také v přímém přenosu vysíláno na festivalovém webu a na sociálních sítích, včetně facebooku portálu KlasikaPlus.cz.

 
Zveřejněno v MladíPlus
30002

„Loni na stejném místě pro Struny podzimu zahrál 19. září britský houslista Daniel Hope.“

„Letos se programy na pontonové scéně stávají open air festivalem k oslavě pětadvacátého výročí Strun podzimu.“

„Za největší tuzemskou ozdobu letošních Prague Sounds označují organizátoři Jiřího Suchého.“

K pětadvacátému výročí pražského hudebního festivalu Struny podzimu jeho pořadatelé přidávají na začátku letošního září hlavnímu městu novou přehlídku s názvem Prague Sounds. Jejích pět koncertů se odehraje od 2. do 8. září, z toho čtyři jako open air na plovoucí scéně na Vltavě. Jen program hlavní zahraniční hvězdy bude v Rudolfinu: právě tam zahraje Bachovy sólové suity americký violoncellista Yo-Yo Ma. Prague Sounds se mají v dalších letech stát pravidelnou součástí zářijové hudební nabídky v metropoli.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

„Jsme tvrdohlaví, festival bude,“ říká ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka Jaromír Javůrek v mezidobí, během kterého se po dlouhém lockdownu začínají rozvolňovat vládní protiepidemická opatření. Patnáct koncertů se bude konat v Ostravě a pěti dalších městech Moravskoslezského kraje od 27. května do 1. července. Část programu, počínaje zahajovacím koncertem Filharmonie Brno v prostorách Slezskoostravského hradu, přesunuli pořadatelé do venkovních prostor, které lépe odpovídají současným hygienickým požadavkům. „Naším cílem je i v této turbulentní době letošní roční realizovat,“ zdůrazňuje Jaromír Javůrek.

 
Zveřejněno v AudioPlus
Strana 1 z 18