PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Szabó dobře zužitkoval barevné možnosti místních varhan a efektní interpretací zanechal stopu přidanou hodnotou osobité emocionality.“

„Se ctí se popasoval s výzvou, která mu umožnila projevit technickou brilanci, a současně zachoval autentičnost radostného maďarského folklóru.“

„Mezinárodní varhanní festival v Olomouci dal především jasný signál, že varhany nejsou pouze barokní služkou, ale mají široké uplatnění napříč všemi žánry až po hudbu 20. století, jež byla na festivalu v poměrně hojném zastoupení.“

Půlkulatý pětapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci završil koncert s podtitulem Max Reger jubilující, oslavující 150 let od narození tohoto významného, Bachem hluboce inspirovaného skladatele a varhaníka. Skladby oslavence i dalších interpretoval zástupce mladší generace umělců, který se věnuje hře na široké spektrum klávesových nástrojů, jako je klavír, cembalo, harmonium d’art a samozřejmě varhany, Balázs Szabó z Maďarska.

„S prvními tóny úvodní pomalejší, poklidné bachovské improvizace s jasným barokním nádechem se před návštěvníky na projekčním plátně rozprostřel nádherný pohled na nově zrekonstruované a čerstvě posvěcené varhany.“

„Cassan v závěrečné gradaci uchvacuje mimořádně rychlou pedálovou hrou, což povzbuzuje pocit strhující interpretace. Tato symfonie je strůjcem nevšedního a neotřelého zážitku.“

„Improvizace neodmyslitelně patří k festivalu a již dávno náleží k vrcholným disciplínám varhanické hry.“

Mezinárodní varhanní festival Olomouc se svým čtvrtým koncertem vrátil do chrámu sv. Mořice. Program s podtitulem Když hranice mezi kompozicí a improvizací mizí byl svěřen do rukou jediného interpreta – eklektického hudebníka s mezinárodní reputací, kritiky uznávaného umělce, vášnivého a kreativního improvizátora, který se s nasazením zabývá celým varhaním repertoárem, se zvláštním zaměřením na dílo Johanna Sebastiana Bacha a francouzské skladatele 19. a 20. století – francouzského varhaníka a klavíristy Davida Cassana. Program sestával ze dvou improvizací na dané téma, jež od sebe oddělila Varhanní symfonie č. 3 fis moll op. 28 Louise Vierna.

„Velice příjemným překvapením byl skvělý dramaturgický tah pořadatelů, a to velké plátno před oltářem katedrály, na němž byla pomocí kamer ze tří různých úhlů promítána po celý večer naprosto strhující hra obou varhaníků.“

„Melancholickou atmosféru skladby dotvářely vázané akordické plochy, které následovala změna rejstříku na fagotový a přidání rychlého, velmi virtuózně interpretovaného hlasu.“

„Dramatický nástup prvních varhan v tomto závěrečném duu, doplněn ‚čeřením‘ varhan druhých, množství rytmických i melodických změn, střídání nálad a dramatizace demonstruje preciznost a náročnost na souhru.“

Třetí koncert Mezinárodního varhanního festivalu s podtitulem Hudba pro čtyři ruce a čtyři nohy zavítal v úterý 11. září do domovské katedrály olomoucké římskokatolické arcidiecéze, katedrály svatého Václava. V podání Pavly Salvové a Jana Rotrekla zazněly v do posledního místa zaplněném dómu skladby autorů převážně 20. století jako Olivier Messiaen, Peter Warlock, Henri Mulet, Petr Eben, ale i Felix Mendelssohn-Bartholdy.

„Neexistuje metodika, která by říkala, podle čeho se stanovuje velikost varhan.“

„Velikost varhan se měří podle počtu jejich píšťal. Ostatní parametry, jako počet rejstříků nebo manuálů, jsou irelevantní.“

„U varhan nerozhoduje počet píšťal, rejstříků nebo manuálů, ale kvalita zvuku a bohatství barev.“

Balet Bohuslava Martinů Kdo je na světě nejmocnější, pohádka o myších, má na takto položenou otázku v samém závěru jasnou odpověď. Není teď podstatná, ale samozřejmě, že jím není ten, kdo je největší. Mimochodem – kdo je vlastně na světě největší…? Na muzikantskou otázku, který hudební nástroj je největší, je obecná odpověď vcelku jasná. Ani tuba, ani kontrabas, ale varhany. I když jsou každé jinak veliké…

„Moravia Brass Band zazářil ve Vivaldiho třívětém Houslovém koncertu D dur v transkripci pro sólovou trubku a žeště.“

„Kateřina Málková se představila jako spolehlivá interpretka, jejíž doménou je hudba 20. století.“

„Generální oprava nástroji velmi prospěla a zvukově se změnil skoro k nepoznání – zní o dost plněji a barevněji než dříve.“

Prvním zářijovým pondělím byl zahájen Mezinárodní varhanní festival Olomouc, nejstarší událost tohoto druhu u nás. Koncert se uskutečnil na nově generálně opravených a čerstvě požehnaných varhanách Michaela Englera v chrámu sv. Mořice. Karel Martínek na něj přizval českou varhanici Kateřinu Málkovou a ansámbl Moravia Brass Band s dirigentem Chuheiem Iwasakim. Všichni zmínění zde vystoupili poprvé. Na závěr pro posluchače společně připravili úspěšnou premiéru skladby vynikajícího trumpetisty a člena Moravské filharmonie Olomouc, Ondřeje Moťky. Celý chrám byl do posledního místa zaplněn, což je pro tento festival typické.

„Celý stroj je v překrásně zdobené skříni, jejíž výzdoba je jednotná s výzdobou kůru.“

„Koncepce byla vymyšlena tak, že nové části nástroje obklopí ten starý a napojí se na něj.“

„Tím byl tedy původní nástroj v rámci možností zachován a Olomouc získala chloubu v podobě největšího nástroje široko daleko.“

Před třemi týdny oslavily varhany na kůru olomouckého kostela sv. Mořice své 275. narozeniny. Dne 21. září 1745 totiž byly po dokončení předány k užívání. Při této příležitosti se ohlédněme za jejich vývojem a také nahlédněme vpřed k tomu, co je v nejbližší době čeká.