čtvrtek, 15 červenec 2021 10:54

Německý varhaník v pražské katedrále

401

„Večer zahájil virtuózním Preludiem a fugou D dur mladého Johanna Sebastiana Bacha.“

„Preludium a fuga g moll č. 3, op. 7 patří k tomu nejnáročnějšímu repertoáru. Marcel Dupré ji zkomponoval ještě za studií.“

„Jako přídavek zahrál Händelův Příjezd královny ze Sáby, slavnou a efektní transkripci.“

Svatovítské varhanní večery, mezinárodní festival v pražské katedrále svatého Víta, letošní rok vstoupily do jubilejního desátého ročníku. Minulý rok se festival nekonal z důvodu nejistoty ohledně vládních restrikcí souvisejících s koronavirovou pandemií. Ta také způsobila, že nové varhany od Gerharda Grenzinga stále nejsou instalované a hlavní kůr pořád zeje prázdnotou. Nadále se hraje na romantické varhany postavené na boční kruchtě v roce 1932 kutnohorskou firmou Mölzer. Na třetím koncertu se představil vynikající varhaník Reinhard Seeliger. Hrál skladby známé technickou náročností, na závěr zařadil přednesový symfonický kus. Jednalo se o první vysloveně sólový recitál tohoto ročníku, na předcházejícím koncertu výrazně participoval Pražský katedrální sbor. Třináctý červencový večer se těšil dobré účasti hudbymilovného publika.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
854

Třetí koncert festivalu Svatovítské varhanní večery se uskuteční v úterý 13. července. Od 19 hodin na královský nástroj v katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě zahraje německý varhaník Reinhard Seeliger. V jeho podání zazní Preludium a fuga D dur, BWV 532 a Triová sonáta č. 1 Es dur, BWV 525 Johanna Sebastiana Bacha, Duprého Preludium a fuga g moll č. 3, op. 7, Mendelssohnova Sonáta B dur č. 4, op. 65 a Grande pièce symphonique, op. 17 Césara Francka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
201

Šestadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice svatého Jakuba je i přes nejistý vývoj pandemie v přípravách. Pořadatelé věří, že by se mohl uskutečnit v obvyklém termínu, a to ve dnech 5. srpna až 23. září, každý čtvrtek vždy od 19 hodin. Největší pražské varhany by se měly opět rozeznít pod rukama i nohama předních umělců, tentokráte ze Spojených států amerických, Belgie, Německa, Švédska, Ázerbájdžánu, Francie a domácích interpretů. Během každého koncertu bude probíhat videoprojekce, díky které mohou posluchači sledovat na plátně varhaníka při hře. Varhany v bazilice u svatého Jakuba jsou se svými čtyřmi manuály, jednadevadesáti znějícími rejstříky (hlasy) a osmi tisíci dvě stě sedmdesáti sedmi píšťalami největší v Praze i v celé České republice.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
6

KlasikaPlus v posledních týdnech informovala o zajímavých varhanních koncertech z katedrály v anglickém městě Norwich. Anglikánský duchovní stánek však v online projektech pokračuje, a to v čele se svým hudebním ředitelem a varhaníkem Ashleym Grotem. Na YouTube stránkách katedrály je možné sledovat další varhanní recitály. Z minulého měsíce lze konkrétně zhlédnout a poslechnout si skladby Preludium a fuga D dur BWV 532 Johanna Sebastiana Bacha, u nás méně známé dílo Pièce Héroïque Césara Francka a obecnému publiku téměř neznámou skladbu Preludium a fuga „The Spitfire“ Williama Waltona v aranži Toma Winpennyho. O dalších zajímavých skladbách přinášíme informace níže.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
102

„Hlavní skříň s pozitivem i hracím stolem stojí na chórové přepážce uprostřed hlavní chrámové lodi, jak bývá u anglických katedrál obvyklé.“

„Vedle vcelku obvyklé výbavy se posluchač u těchto varhan může těšit na bohatou divizi smykových rejstříků.“

„Messiaen představuje mnoho ze svého novátorského jazyka. Vybírá zcela neotřele rejstříkové kombinace, ale i sazbu, kterou jednotlivým rejstříkům připisuje.“

Nabídka „hudby na dálku“ se v průběhu pěti týdnů od 13. ledna do 10. února rozrůstá o příspěvky z města Norwich, metropole hrabství Norfolk na jihovýchodě Británie. Anglikánská katedrála Nejsvětější Trojice, dvouchórová trojlodní bazilika z přelomu 11. a 12. století, je jednou z nejvýznamnějších normanských staveb v Anglii. Tamní tři varhaníci připravují řadu pěti koncertů. Ohlížíme se za třemi z nich.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
100

Katedrála zasvěcená Nejsvětější Trojici je stánkem anglikánské církve nacházejícím se v anglickém městě Norwich. Hudebním ředitelem je tam od roku 2012 varhaník Ashley Grote. Ten hned prvního ledna nabídl živý stream svého novoročního recitálu, kterým provází i slovem. Katedrála však publikuje i další varhanní koncerty, a to na svých YouTube stránkách. Čerstvě tak lze zhlédnout recitál varhaníka George Inscoea z minulého týdne  s hudbou Marcela Duprého, Dietricha Buxtehudeho, Maurice Duruflého, Johanna Sebastiana Bacha, Maxe Regera či Césara Francka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

„Celé období pandemie je pro Český filharmonický sbor Brno velmi náročné a komplikované.“

„Pokud mám jmenovat některá duchovní díla, kterých si nejvíce cením, tak jsou to především kantáty a oratoria k poctě českých světců.“

„Poslední mojí velkou partiturou je Stabat Mater pro violu sólo, smíšený sbor a orchestr z roku 2017.“

Český filharmonický sbor Brno patří mezi nejlepší sborová tělesa nejen u nás, ale i ve světě. Jako obecně prospěšná společnost (o. p. s.) je odvislý od toho, zda obdrží granty a získá sponzory a mecenáše. Přes tyto nelehké podmínky oslaví letos třicet let své činnosti. Toto významné jubileum v průběhu podzimu stvrdí třemi koncerty v „rodném“ Brně. O aktuální situaci sboru jsme při příležitosti jeho účinkování na festivalu Lípa Musica hovořili s jeho zakladatelem a v současné době ředitelem i sbormistrem, Petrem Fialou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

Dvaapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci přivítá během září interprety z tuzemska a ze čtyř dalších zemí. Třímanuálové varhany z dílny bratří Riegrů v katedrále sv. Václava rozezní varhaníci Karel Martínek, Američan Nathan J. Laube, Rus Timur Chaliullin a Francouz Vincent Dubois. V chrámu Panny Marie Sněžné zahraje německý varhaník Bernhard Klapprott, který se během koncertu představí i jako hráč na cembalo. Festival připomene 150. výročí narození francouzského varhaníka a skladatele Louise Vierna a vzpomene i svého zakladatele Antonína Schindlera.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„K setrvalému standardu festivalových tradic, již pětadvacetiletých, přispěl služebným způsobem, spolehlivým poctivým výkonem, prostým okázalosti.“

„Ropkovu nejznámější a nejhranější skladbu obdařil poučeným nadhledem a gradací k přiměřeně monumentálnímu vrcholu.“

„Nepřidal pak nic malého, nic jen lacině efektního.“

Přemysl Kšica, nenápadný pražský chrámový varhaník mladšího středního věku, hrál jako druhý z letošních osmi umělců na Mezinárodním varhanním festivalu v bazilice sv. Jakuba v Praze k poctě varhaníků Jiřího Ropka a Otto Nováka. Program zarámoval do Bachovy hudby, důstojně připomněl nejznámější Ropkovu kompozici, zaimprovizoval a úctyhodně se popasoval s proslulým půlhodinovým monumentem od Franze Liszta.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
15

„Dotýkat se cítění lidí minulosti je zásadně důležité, pokud chce být člověk kultivovaným a komplexním interpretem.“

„Směřuju tam, kam mě vedou moje zájmy, senzitivita a vkus.“

„Považuji se víc za milovníka umění než za patriota.“

Pětadvacátý Mezinárodní varhanní festival Audite Organum v pražské bazilice sv. Jakuba otevře první srpnový čtvrtek mladý francouzský varhaník David Cassan, rozkročený jako pedagog mezi metropoli a východofrancouzské město Nancy a jako interpret mezi svou vlast a velkou část světa. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program svého koncertu, ale také se zamýšlí nad francouzskou a německou hudbou a nad typy nástrojů, přibližuje své názory na vyučování a hlavně uvažuje o odlišnostech i styčných bodech interpretace a improvizace.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 07 říjen 2019 09:10

Latryho varhanní tanec

0

„Jeho hru charakterizuje nevídaná uvolněnost, lehkost pohybu po manuálech i po pedálu, prstová technika i technika nohou, která neví nic o přehmatech nebo přešlapech.“

„Bezmála čtvrthodinové Preludium a fuga na BACH od Franze Liszta je monumentální záležitost. Vrchol recitálu.“

„V improvizacích dosahuje účinku, který zrychluje tep – a to ryze hudebními prostředky, ne vnějškově.“

Francouzský varhaník Olivier Latry je mág, kterému jen těžko hledat konkurenta. Jeho nedělní odpolední recitál na Bratislavských hudebních slavnostech se skladbami točícími se kolem Bachovy hudby a Bachova jména byl virtuózním gejzírem, plným záviděníhodné jistoty a muzikality, příkladem neuvěřitelné zručnosti, téměř tanečním vystoupením. Hrál celých osmdesát minut zpaměti a sám si registroval.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 24 červenec 2019 12:29

Barokní varhanní hudba v podání otce a syna

06

„Mladý Kšica dokázal, že je opravdu velmi dobrým hráčem, neboť zahrát takto dobře tento prubířský kámen varhaníků, čímž Bachovy triové sonáty jsou, je toho jasným dokladem.“

„Oba pánové hráli na barokní varhany postavené v roce 1762 kutnohorským varhanářem Františkem Pavlem Horákem.“

„Bachova lyrická předehra zazněla v rychlejším tempu, než jsme zvyklí, což vůbec nebylo špatné. Naopak, dobře se poslouchala a rozladěné píšťaly tak neměly možnost znít moc dlouho.“

Barokní varhany v podání dvou generací – to byl podtitul koncertu, na kterém se představili svatovítský varhaník Josef Kšica se synem Přemyslem. V neděli zahráli v Heřmanově Městci v rámci 15. ročníku mezinárodního festivalu Hudební léto, a to v tamním barokním kostele sv. Bartoloměje, kde se nacházejí i barokní varhany, bohužel neuchráněné pozdějším zásahům. Zazněla nejen hudba barokní a klasicistní, ale oba pánové také zaimprovizovali.

 
Zveřejněno v ReflexePlus