13

„Jak obtížné je vybudovat „na zelené louce“ velký profesionální sbor, jsem si uvědomil až později.“

„Pěvecká a hudební úroveň zájemců je velmi slabá, většinou nesplní požadavky ani prvního kola konkurzu.

„Přesto, že se nám umělecky daří a že získáváme řadu koncertních nabídek u nás i v zahraničí, naše ekonomická situace je velmi složitá a náročná.“

Český filharmonický sbor Brno si připomene v příštím roce třicet let umělecké práce. Jeho zakladatel, ředitel a sbormistr Petr Fiala v bilančním rozhovoru pro portál KlasikaPlus odpovídá na otázky týkající se minulosti, současnosti i budoucnosti tělesa a přibližuje, v čem spočívá zahraniční renomé sboru, ale hovoří i o své skladatelské práci a dcerách, které se také věnují profesionálně hudbě. Sám přiznává, že vést profesionální sbor, který si musí polovinu prostředků na provoz vydělat vlastní koncertní činností, je práce vyčerpávající, „na dva úvazky“, jak říká. Ale nelituje…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 11 prosinec 2019 10:10

SOČR: Památce Jessye Norman

4

„Ondrej Lenárd patří dirigentům, kteří dokážou z orchestru dostat maximum a zároveň mu předat své nadšení.“

„Dramatický soprán Evy Hornyakové má teplé a jemné barvy.“

„Po přestávce byl na programu Lenárdův milovaný Gustav Mahler.“

Dramaturgie koncertů se připravuje dlouhou dobu dopředu, někdy však náhoda uvedení mimořádně zaktualizuje. V září tohoto roku zemřela slavná americká sopranistka Jessye Norman, v jejímž repertoáru se skvěly i Čtyři poslední písně Richarda Strausse. Jejich nahrávka s Gewandhausorchestrem pod taktovkou Kurta Masura patří do zlatého fondu klasické hudby. Symfonický orchestr Českého rozhlasu se rozhodl, že pondělní uvedení Straussova díla věnuje jako poctu právě Jessye Norman. A následující Mahlerova Symfonie č. 5, to byla také pocta – pocta hudbě.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
88

Dvacet osm produkcí v devatenácti dnech – to je bilance festivalu Janáček Brno 2020, který se bude konat tradičně v sudý rok na podzim. Jeho pořadatel, Národní divadlo Brno, právě zveřejnilo jeho program a v neděli zahájí prodej vstupenek. Do Brna se opět sjedou světoví režiséři a interpreti, mimo jiné Robert Carsen, Claus Guth, Jakub Hrůša, Karita Mattila, Pavol Brešlík, Pavel Haas Quartet nebo Bamberští symfonikové. Tematická linka přehlídky se bude tentokrát ovíjet kolem umělecké vřavy na přelomu 19. a 20. století a hledání nových cest v hudebním výrazu oper i instrumentálních děl.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Skrytou krásu Elgarova díla objevila publiku cellistka Jacqueline du Pré.“

„Má v sobě intenzivní hloubku a nostalgii… a určitě i smutek nad válkou poničenou Evropou.“

„Mahlerova nebo Janáčkova neopakovatelného novátorství však přece jen nedosáhl.“

V Praze je dnes mladý maďarský sólista István Várdai. Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu nastudoval a hraje Violoncellový koncert Edwarda Elgara, letos stoletý. Abonentní večer je možné sledovat v Rudolfinu či v přímém přenosu na stanici Vltava, nebo pak ve středu v záznamu na stanici D dur. Várdai hraje na Stradivariho nástroj patřící kdysi violoncellistce, díky níž se skladba dostala do mezinárodního povědomí. Jmenovala se Jacqueline du Pré a její život se předčasně uzavřel v roce 1987.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
DSC5083

„Pietari Inkinen předestřel symfonii v převažující náladě mocné, ale přesto moudře klidné vyrovnanosti.“

„Orchestr prokázal, že je hodně soustředěný, motivovaný a ochotný tvořit hudbu tak, aby posluchače naplňovala.“

„Mahlerova Třetí symfonie se hrává vzácně – a také to je vzácné dílo.“

Mahlerova Třetí symfonie je prý nejdelší mezi klasicky formovanými symfoniemi. Ano, její středeční provedení orchestrem FOK trvalo dobrých sto minut. Ale mnohem víc než pouhá délka poutala pozornost její krása. Šéfdirigent Pietari Inkinen dokázal skladbu modelovat a vymodelovat takovým způsobem, že sledovat známé idiomy i stálé nové a nové záhyby a proměny hudby bylo skutečným potěšením. Provedení zůstane dlouho v paměti jako emotivní, stylové a zdařilé. Souznění orchestru a dirigenta se nasčítalo až do výjimečného výsledku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
467891587648574725343219325n

Vyhlašujeme výherce vstupenek na ZÍTŘEJŠÍ koncert FOK.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK uvede DNES A ZÍTRA Symfonii č. 3 d moll Gustava Mahlera, která je nejdelší symfonií standardního repertoáru. Tento hudební „kolos“ o šesti větách trvá skoro dvě hodiny. Vyniká v ní osm lesních rohů, zpívá jedna sólistka, kterou bude Ester Pavlů, a sbory, v tomto případě Pražský filharmonický sbor, Pueri Gaudentes a Dětský pěvecký sbor Radost Praha. Diriguje Pietari Inkinen.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
467891587648574725343219325n

Vyhlašujeme soutěž o vstupenky na koncert FOK na čtvrtek 3. 10.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK uvede ve středu a ve čtvrtek Symfonii č. 3 d moll Gustava Mahlera, která je nejdelší symfonií standardního repertoáru. Tento hudební „kolos“ o šesti větách trvá skoro dvě hodiny. Vyniká v ní osm lesních rohů, zpívá jedna sólistka, kterou bude Ester Pavlů, a sbory, v tomto případě Pražský filharmonický sbor, Pueri Gaudentes a Dětský pěvecký sbor Radost Praha. Diriguje Pietari Inkinen.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
0

„V interpretaci Izraelské filharmonie a Zubina Mehty se absolutní, panteistické, Bohem všeobjímající pojetí Třetí symfonie zhmotnilo.“

„Izraelská filharmonie působí jako jedno tělo. Srdcem tohoto těla je od roku 1977 dnes již třiaosmdesátiletý Mehta.“

„…jako pomalu se zvedající, gradující polyfonii, dostávající se mimo náš svět. Nesmírný hudební zážitek, který nebude dlouho zapomenut.“

Dvořákova Praha přivítala po pěti letech v Rudolfinu znovu Izraelskou filharmonii se Zubinem Mehtou. A nelze než rozdávat několikanásobné superlativy a gratulovat k jejich nedělnímu uvedení Třetí symfonie Gustava Mahlera s mezzosopranistkou Gerhildou Romberger, Pražským filharmonickým sborem a Kühnovým dětským sborem: za technicky precizní orchestrální hru, za míru niternosti, kterou účinkující dokázali vytvořit, za schopnost srozumitelně odkrývat široký vnitřní svět této obrovské hudby, za osobité komorní pojetí. A to vše pod patronátem oduševnělého Zubina Mehty.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
JZHCpozvankaFestival-v-srdci-Prahy2019002final

Jednota pro zvelebení hudby v Čechách je spolek působící při Pražské konzervatoři. Už posedmé pořádá festival Kultura v srdci Prahy, který se uskuteční v Koncertním sále konzervatoře na Praze 1. Představí se na něm mladé hudební naděje společně s významnými domácími a zahraničními umělci i soubory a také dojde ke spolupráci s dalším mezinárodním festivalem. Zahajovací koncert se uskuteční v úterý 17. září od 19:00 hodin a pod patronací Velvyslanectví spojených států mexických bude patřit klavíristům. Předvede se renomované Duo Petrof ve složení Anatoly Zatin a Vlada Vassilieva a Duo Beruška s českými talenty Marií Šumníkou a Přemyslem Berkou.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
11

„Velké chvíle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka v Londýně.“

„Navzdory tomu, že název Má vlast by napovídal spíše okázalou pompu, tak dílo mnohem víc evokuje krajinu.“

„Opravdu dobrá dramaturgie by si měla Mé vlasti všímat častěji.“

Jakub Hrůša má před sebou v září premiéru Janáčkovy opery Věc Makropulos v Curychu. Předtím 27. srpna diriguje Mahlerův komorní orchestr na festivalu v Lucernu a 27. září ho čeká zahajovací koncert sezóny Bamberských symfoniků, jejichž je šéfdirigentem. V programu bude obsaženo také české hudební dílo, stejně jako figurovalo i v posledním vystoupení v závěru uplynulé sezóny. Tehdy byl Jakub Hrůša se svým tělesem na pódiu londýnské síně Royal Albert Hall, druhým dnem pokračoval festival BBC Proms a zněl cyklus symfonických básní Má vlast.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
3

„Vasilij Petrenko, který orchestr vede od roku 2015, je viditelně oblíbeným, ne-li milovaným dirigentem.“

„Sólista interpretaci promyšleně budoval na kontrastech.“

„O interpretaci Mahlera lze mluvit v superlativech. Málokdy se vidí taková symbióza tělesa a dirigenta!“

Je pokaždé svátek slyšet jeden z nejlepších mládežnických orchestrů světa – Orchestr mladých Evropské unie –, jehož historie sahá až do roku 1976, kdy u jeho zrodu stál Claudio Abbado. Jeho následovníky se stali Bernard Haitink, Vladimir Ashkenazy a pak Vasilij Petrenko. A právě s ním, svým současným šéfdirigentem, orchestr zahrál v pražském Rudolfinu ve středu 31. července Dvořákův Koncert h moll a Mahlerovu Pátou. Jako sólista se představil německo-francouzský violoncellista Nicolas Altstaedt.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
006

„Odvážná slova Daliborova, vmetena do očí přímo králi Vladislavovi. Idea svobody a živelné lásky v tomto díle je vysoce nadčasová.“

„Najít dva vyrovnané představitele titulní role je pro inscenátory úspěch.“

„Potvrdila se stará divadelní pravda, že každý večer je vždy jiný, dvakrát se nikdy nevstupuje do téže řeky!“

Národní festival Smetanova Litomyšl vrcholil 4. a 5. července dvěma představeními tragické opery Dalibor Bedřicha Smetany. Ve zcela novém nastudování Opery Národního divadla v Praze. Dirigentem byl Jaroslav Kyzlink, režisérem Jiří Nekvasil, na scéně Daniela Dvořáka. Kostýmy vytvořila Zuzana Bambušek Krejzová, sbormistrem je Pavel Vaněk. Obdobně jako o týden dřív v Praze, představila se i v Litomyšli obě premiérová pěvecká obsazení, nicméně v jiných kombinacích.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
017

“Brněnská inscenace Her o Marii by patrně Martinů jako skladatele velmi uspokojila.”

“Idea Martinů nevytvářet na scéně realistický obraz života, nýbrž co nejdokonalejší divadelní iluzi, musí být pro režiséry typu Jiřího Heřmana bájným světem pro rozvinutí smysluplných fantazií.”

“Nevidět sebe v umění, ale umění v sobě. V tom je zásadní úspěch až triumf této nádherné inscenace.”

Smetanova Litomyšl představuje dramaturgicky zajímavé inscenace předních českých operních scén. Národní divadlo Brno uvedlo v Litomyšli 2. července na 61. ročníku prestižního českého Národního festivalu vysoce úspěšnou inscenaci opery Bohuslava Martinů Hry o Marii, která měla v Brně premiéru 27. března 2015. V režii šéfa brněnské opery Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování dirigenta Jakuba Kleckera. Na scéně Pavla Svobody a v choreografii Jana Kodeta. Kostýmy navrhla Alexandra Grusková, světelný design vytvořil Daniel Tesař.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
8

„Nadstandardní mnohaměsíční hudební příprava se vyplatila.“

„Groteskní nadsázka a neodolatelné gagy osloví publikum mnohem širší než jen ryze operní.“

„Byl by snadné sklouznout k panoptikálnímu přehánění, režiséru Skočovskému se to však nestalo.“

Svěží hudba, zábavná režie, usazené výkony mladých pěvců, vesměs studentů AMU. Taková je bilance novodobé premiéry singspielu Dobrá rada drahá Josefa Bárty, jednoho z mnoha Čechů působících před dvěma a půl staletími ve Vídni. Do jihlavského Horáckého divadla znovuobjevenou komorní operu připravili dirigent Marek Štilec s režisérem Michalem Skočovským a s orchestrem Ensemble 18+. Na dvě premiérová červnová představení mají v příští sezóně navázat další.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
08

„Lady Macbeth Mcenského Újezdu navazuje na linii „Operní hity 20. století“.“

„Hry o Marii okouzlí neobvyklým umístěním smíšeného sboru na obě protilehlé strany arkád.“

„Pro mě osobně je každé uvedení tohoto operního mystéria vzácné, zažívám na dirigentském stupínku něco nepopsatelného, duchovního a povznášejícího.“

Zásadní dílo operní literatury 20. století, tragická satira zkažené společnosti vyvěrající z nezřízené moci sexuality. To je Lady Macbeth Mcenského Újezdu - Opera Dmitrije Šostakoviče, která zpočátku dosáhla ohlušujícího úspěchu a sto osmdesáti repríz. Stalinský teror ji ale zakázal a dalšího uvedení se tak dočkala až v 60. letech. A teď tento výjimečný titul zavítá i na festival Smetanova Litomyšl. V pátek 28. června inscenaci přiveze Národní divadlo moravskoslezské z Ostravy. O čtyři dny později pak nastane další operní svátek. Čtyři hry, čtyři podobenství o hříchu a odpuštění, tak se dá stručně popsat Velkolepá opera Bohuslava Martinů Hry o Marii. Toto operní mysterium v Litomyšli představí Národní divadlo Brno. Obě představení hudebně nastudoval dirigent Jakub Klecker.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Dalibor09

Dnes večer uvede Národní divadlo v Praze svoji poslední premiéru letošní sezóny – Dalibora Bedřicha Smetany. V roli rytíře Dalibora se alternují oceňovaní slovenští tenoristé Peter Berger a Michal Lehotský. Vladislava, krále českého ztvární Adam Plachetka a Svatopluk Sem. Miladou budou Dana Burešová a Kateřina Hebelková, Jitkou Veronika Holbová a Alžběta Poláčková, o Beneše se podělí Jiří Sulženko a Jan Šťáva, Budivoji budou Jiří Brückler a Jakub Kettner a Vítky Jaroslav Březina a Martin Šrejma. Orchestr Národního divadla povede hudební ředitel opery Jaroslav Kyzlink. Režisérem je Jiří Nekvasil a scénografem Daniel Dvořák.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Originální a jedinečné spojení vážné hudby a architektonických skvostů UNESCO v Kroměříži, festival Hudba v zahradách a zámku, letos oslaví jubilejní dvacátý ročník. Dvouměsíční cyklus sedmi koncertů letos nově doplní beseda s operním pěvcem Adamem Plachetkou a přednáška psychiatra Cyrila Höschla o odvrácené straně osobností slavných skladatelů.  Přehlídku zahájí dnes v 19:00 hodin Moravská filharmonie Olomouc a dirigent Tomáš Netopil, který je zároveň dramaturgem festivalu. Ve skleníku Květné zahrady zazní Houslový koncert a moll, Op. 53 a koncertní předehry V přírodě, Karneval a Othello Antonína Dvořáka. Sólového partu se ujme houslista Jiří Vodička.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
DSC8686

„Hra v študentskom orchestri je u nás pre poslucháčov škôl často skôr nemilou povinnosťou, než skutočne prínosnou praxou, v zahraničí je to nastavené tak, aby sa školským ansámblom darilo viac.“

„Čo sa týka technických dispozícií, hráči sú nepochybne vybavení dostatočne a najmä v sláčikovej sekcií možno hovoriť o dobrých výkonoch.“

„Najviac rezerv mal orchester vo výraze.“

Siedmy ročník koncertného cyklu Musica Orbis do Prahy opäť prináša zaujímavé poloprofesionálne a najmä mládežnícke zoskupenia z celého sveta. 20. júna sa tak v Rudolfine predstavil New England Conservatory Youth Philharmonic Orchestra, uznávaný ansámbel študentov vo veku 14-18 rokov. Do Prahy so sebou priviezli Jubilee zo Symphonic Sketches Georgea Whitefielda Chadwicka, Totenfeier Gustava Mahlera a Beethovenovu Piatu symfóniu, vystúpili pod taktovkou Davida Loebla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 11 červen 2019 09:39

S Richardem Straussem v Alpách

Obal

„Úchvatná, někým naopak i zatracovaná. Pozdně romantická, grandiózní, mistrně instrumentovaná. Taková je partitura Alpské symfonie.“

„Zalíbení ve Straussově hudbě dokládá Košlerovu všestrannost a velikost, přesahující naše zjednodušené představy o něčím profilu.“

„Na koncertu tehdy zazněla symfonická apoteóza přírody i životní zpověď plná elegické vyrovnanosti.“

Poslední operou dirigenta Zdeňka Košlera s umělci Národního divadla byl Smetanův Dalibor, posledním koncertem s Českou filharmonií předtím Straussova Alpská symfonie. Její live nahrávka zůstává i po čtvrtstoletí hodnotným svědectvím o Košlerově umění, které se s jeho životní poutí uzavřelo v červenci roku 1995. Alpskou symfonii připomínáme především proto, že její autor právě dnes slaví 155. narozeniny. A letos v září uplyne rovných sedmdesát let od jeho úmrtí.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
008

„Tempo symfonie se jevilo jako ideální.“

„Hlasového partu se ujala Bernarda Fink. Jako obvykle to byla sázka na jistotu.“

„Šéfdirigent si neodpustil odsazení, které finální harmonii ještě více oddělilo od předchozího tutti orchestru. Účinek byl absolutní.“

Janáčkova filharmonie Ostrava se rozloučila s dosavadním šéfdirigentem Heiko Mathiasem Försterem mimořádným večerem v Domu kultury. Společně s Bernardou Fink, Českým filharmonickým sborem Brno a Koncertním sborem Permoník představila Třetí symfonii Gustava Mahlera. Filharmonie ukázala, že velké mahlerovské celky nezískávají svoji hodnotu jen v Praze, ale že mohou být úspěšně a bez otravného drobnohledu vystavěny i jinde. Mahler z Ostravy byl příjemným překvapením.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 3