2

„Teď, když slavíme 90 let, jsme nachystali tři velké zájezdy do Číny, Japonska a Koreje.“

„Náš orchestr premiéroval celou řadu děl. V tom chceme pokračovat, a proto hrajeme skladby autorů 20. a 21. století.“

„Náš orchestr byl jediný, který zůstal tady v Moskvě v roce 1941 a hrál a posílal své nahrávky na frontu vojákům.“

Pražský filharmonický sbor v rámci hostování v Moskvě spolupracuje s Velkým symfonickým orchestrem Petra Iljiče Čajkovského. Těleso bylo založeno v roce 1930 jako Moskevský rozhlasový orchestr a až v roce 1993 přijalo současný název. S Taťjanou Nazarbekovovou, jeho uměleckou ředitelkou, jsme si v pátek v den orchestrální zkoušky, v předvečer společného koncertu, povídaly o minulosti i budoucnosti orchestru. Nemusela jsem ani pokládat první otázku – vše, co jsem si mohla přát vyzvědět, mi vylíčila sama a jedním dechem…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pátek, 21 únor 2020 12:45

Kolosální Mahler

1

„Stanislav Kochanovsky dílu porozuměl a partituru ovládl do nejmenších detailů.“

„Kvality smyčcové sekce Janáčkovy filharmonie ustojí srovnání i v evropském kontextu.“

„Provedení ukázalo, že tento orchestr je připraven na nejobtížnější mety.“

Ostrava zažila provedení 6. symfonie Gustava Mahlera. Janáčkova filharmonie pro tuto jedinečnou příležitost spojila síly s mladým ruským dirigentem Stanislavem Kochanovským, v současnosti čím dál oceňovanějším hostem prestižních těles a operních domů v západní a střední Evropě i v jeho rodném Petrohradě. Koncert se uskutečnil ve čtvrtek 20. února v Domě kultury města Ostravy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 19 únor 2020 14:45

Mario De Rose: Mám rád výzvy

3

„Nikdy jsem se nedostal k dirigování některého z děl Leoše Janáčka. Přitom mám Janáčka rád, patří ke světovým skladatelům.“

„Reakce na dobrou nebo špatnou hudbu je na celém světě stejná.“

„Napsat dobrou komorní skladbu je daleko těžší než skladbu pro velký symfonický orchestr.“

Mario De Rose (62) je argentinský dirigent italské národnosti žijící v Rakousku a pracující v Českých Budějovicích. Vystudoval kompozici a dirigování na Pontifikální katolické univerzitě v Buenos Aires a řídil celou řadu symfonických nebo operních orchestrů v Argentině. Od roku 2003 žije ve Vídni, od 2004 je hlavním hostujícím dirigentem na italském festivalu Metapontum Lyrica. Od roku 2011 je generálním hudebním ředitelem Jihočeského divadla.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Jihlava-sout-IMG2618

„Soutěžilo padesát mladých cellistů ze sedmnácti zemí světa.“

„Desítka kategorií pokrývala věk v rozpětí od deseti do šestadvaceti let.“

„Nejlepší účastníky čekají koncertní příležitosti na různých místech republiky.“

Z Mezinárodní violoncellové soutěže o Cenu Gustava Mahlera, která se o víkendu konala v Jihlavě, putuje titul absolutního vítěze do Jižní Koreje. Pět desítek soutěžících bylo doslova z celého světa, od Evropy po Austrálii. 

 
Zveřejněno v MladíPlus
1

2. ročník soutěže o Cenu Gustava Mahlera pro mladé violoncellisty se koná v sobotu 8. února 2020 v Jihlavě. Zúčastní se přes padesát přihlášených soutěžících ve věku do dvaceti pěti let, kteří přijedou z evropských zemí, z Taiwanu, Číny, Austrálie i Jižní Koreje. Celkem je zastoupeno 17 zemí světa. Soutěžní výkony bude posuzovat porota ve složení Petr Nouzovský, prof. Jan Hališka, prof. Miroslav Petráš, Jan Pospíšil a šéfdirigent Filharmonie G. Mahlera Jihlava Jiří Jakeš.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Kdo je mým vzorem? Opravdu pravdivá odpověď je, že vedle Jiřího pro sebe dodnes objevují i mnoho dalších českých osobností.“

„Zájem o českou hudbu ve světě je obrovský“

„Pokud interpret má jméno, tak myslím, že je jeho zodpovědností, aby program nezapadal do rutinních kolejí.“

Jakub Hrůša dnes patří mezi přední světové dirigenty. Působil u mnoha světových orchestrů včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, stálým dirigentem České filharmonie a hostem významných operních domů. Zároveň je ale nadšeným a neutuchajícím propagátorem české hudby. A ta je také hlavním tématem druhé části RozhovoruPlus. Tu první si můžete přečíst ZDE.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

Hudebně literární pořad Zahrada srdce připomene Emu Destinnovou. Vystoupí v něm slovenská herečka Božidara Turzonovová a mužské pěvecké okteto Danubius Octet Singers Bratislava pod vedením sbormistra Daniela Simandla. V Českých Budějovicích se koncert koná 28. ledna, přesně v den 90. výročí úmrtí světoznámé pěvkyně, v Hrochově Týnci na konci března.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou uzavřeli dnes večer ve Frankfurtu miniturné po německých městech. Při provedení Mahlerovy Čtvrté symfonie s nimi počtyřikrát vystoupila sopranistka Kateřina Kněžíková.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
17

„Výjimeční hráči vytvořili soubor s nezaměnitelným zvukem a hráčským mistrovstvím. Ať hrají sólo, nebo tutti, je vždy co poslouchat.“

„Posluchači vnímali v Mozartově serenádě dokonalé souzvuky, barvy jednotlivých nástrojů, způsob hry, který dává vyznít klasicistní hebkosti a sametovosti.“

„Peter Schöne upoutal měkkým, ale sytým barytonem, uvolněně se pohybujícím v melodiích, rovným tónem bez náznaku forze.“

S novým programem se na abonentním koncertu Českého spolku pro komorní hudbu představil v pondělí 13. ledna v pražském Rudolfinu dechový soubor PhilHarmonia Octet Prague. V první polovině zahrál Serenádu c moll K 388/384a Wolfganga Amadea Mozarta, druhá – s hosty barytonistou Peterem Schönem a kontrabasistou Pavlem Nejtkem – byla věnována dílům Gustava Mahlera – osmi písním z Chlapcova kouzelného rohu v transkripci Tomáše Illeho pro dechový ansámbl a druhé větě z První symfonie v úpravě Václava Vonáška.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 13 leden 2020 13:01

Magdalena Kožená v Milánu a v Praze

3

Po dnešním koncertě, který má s orchestrem Filarmonica della Scala, zazpívá Magdalena Kožená 26. ledna v pražském Rudolfinu. V Milánu program s hudbou Dimitrise Mitropoulose a Dmitrije Šostakoviče řídí Constantinos Carydis a česká mezzosopranistka s ním do koncertního večera připravila Písně na Rückertovy texty od Gustava Mahlera. V Praze ji bude doprovázet klavírista Ohad Ben-Ari a jedinečný komorní recitál tvoří pro tuto příležitost sestavené písně od Bohuslava Martinů, Vítězslava Nováka, Erwina Schulhoffa, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bély Bartóka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Mou vlast bude letos řídit Semjon Byčkov, v roce 2024 Jakub Hrůša.“

„Česká filharmonie chce mít Smetanovu Litomyšl jako svou letní scénu.“

„Do operní části festivalu patří osm titulů, mimo jiné Libuše, Rusalka, Figarova svatba, Aida a Porgy a Bess.“

Národní festival Smetanova Litomyšl nabídne letos v dvaašedesátém ročníku celkem 44 koncertů a operních představení. Uskuteční se od čtvrtka 11. června do pondělí 6. července 2020 a mimo jiné už otevře „smetanovskou pětiletku“ směřující v programech k roku 2024, kdy uplyne 200 let od narození skladatele. Mimořádným projektem proto letos bude dvojí uvedení opery Libuše v brněnské inscenaci Jiřího Heřmana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
4

„Rozdíly mezi národními školami se stírají, protože se stírají rozdíly i v našich životech, kultury se vzájemně ovlivňují, nejsme již tak jedineční. Ale jsme autentičtí.“

„Vídeň vnímám jako směs německé preciznosti a italské uvolněnosti.“

„Když jsme však na turné a chlapci mají nějaké problémy, jsem první člověk, který jim je nablízku.“

Hudební festival České doteky hudby, který se koná tradičně na přelomu roku, přivítal 18. prosince proslulé vokální těleso Wiener Sängerknaben. V Praze společně poprvé vystoupili se svým sbormistrem narozeným v Hongkongu, Jimmym Chiangem. KlasicePlus.cz poskytl rozhovor, v němž přibližuje svou hudební dráhu, zamýšlí se nad oblibou západní klasické hudby v Asii a objasňuje, v čem spočívá jedinečnost Vídeňského chlapeckého sboru.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
13

„Jak obtížné je vybudovat „na zelené louce“ velký profesionální sbor, jsem si uvědomil až později.“

„Pěvecká a hudební úroveň zájemců je velmi slabá, většinou nesplní požadavky ani prvního kola konkurzu.

„Přesto, že se nám umělecky daří a že získáváme řadu koncertních nabídek u nás i v zahraničí, naše ekonomická situace je velmi složitá a náročná.“

Český filharmonický sbor Brno si připomene v příštím roce třicet let umělecké práce. Jeho zakladatel, ředitel a sbormistr Petr Fiala v bilančním rozhovoru pro portál KlasikaPlus odpovídá na otázky týkající se minulosti, současnosti i budoucnosti tělesa a přibližuje, v čem spočívá zahraniční renomé sboru, ale hovoří i o své skladatelské práci a dcerách, které se také věnují profesionálně hudbě. Sám přiznává, že vést profesionální sbor, který si musí polovinu prostředků na provoz vydělat vlastní koncertní činností, je práce vyčerpávající, „na dva úvazky“, jak říká. Ale nelituje…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 11 prosinec 2019 10:10

SOČR: Památce Jessye Norman

4

„Ondrej Lenárd patří dirigentům, kteří dokážou z orchestru dostat maximum a zároveň mu předat své nadšení.“

„Dramatický soprán Evy Hornyakové má teplé a jemné barvy.“

„Po přestávce byl na programu Lenárdův milovaný Gustav Mahler.“

Dramaturgie koncertů se připravuje dlouhou dobu dopředu, někdy však náhoda uvedení mimořádně zaktualizuje. V září tohoto roku zemřela slavná americká sopranistka Jessye Norman, v jejímž repertoáru se skvěly i Čtyři poslední písně Richarda Strausse. Jejich nahrávka s Gewandhausorchestrem pod taktovkou Kurta Masura patří do zlatého fondu klasické hudby. Symfonický orchestr Českého rozhlasu se rozhodl, že pondělní uvedení Straussova díla věnuje jako poctu právě Jessye Norman. A následující Mahlerova Symfonie č. 5, to byla také pocta – pocta hudbě.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
88

Dvacet osm produkcí v devatenácti dnech – to je bilance festivalu Janáček Brno 2020, který se bude konat tradičně v sudý rok na podzim. Jeho pořadatel, Národní divadlo Brno, právě zveřejnilo jeho program a v neděli zahájí prodej vstupenek. Do Brna se opět sjedou světoví režiséři a interpreti, mimo jiné Robert Carsen, Claus Guth, Jakub Hrůša, Karita Mattila, Pavol Brešlík, Pavel Haas Quartet nebo Bamberští symfonikové. Tematická linka přehlídky se bude tentokrát ovíjet kolem umělecké vřavy na přelomu 19. a 20. století a hledání nových cest v hudebním výrazu oper i instrumentálních děl.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Skrytou krásu Elgarova díla objevila publiku cellistka Jacqueline du Pré.“

„Má v sobě intenzivní hloubku a nostalgii… a určitě i smutek nad válkou poničenou Evropou.“

„Mahlerova nebo Janáčkova neopakovatelného novátorství však přece jen nedosáhl.“

V Praze je dnes mladý maďarský sólista István Várdai. Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu nastudoval a hraje Violoncellový koncert Edwarda Elgara, letos stoletý. Abonentní večer je možné sledovat v Rudolfinu či v přímém přenosu na stanici Vltava, nebo pak ve středu v záznamu na stanici D dur. Várdai hraje na Stradivariho nástroj patřící kdysi violoncellistce, díky níž se skladba dostala do mezinárodního povědomí. Jmenovala se Jacqueline du Pré a její život se předčasně uzavřel v roce 1987.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
DSC5083

„Pietari Inkinen předestřel symfonii v převažující náladě mocné, ale přesto moudře klidné vyrovnanosti.“

„Orchestr prokázal, že je hodně soustředěný, motivovaný a ochotný tvořit hudbu tak, aby posluchače naplňovala.“

„Mahlerova Třetí symfonie se hrává vzácně – a také to je vzácné dílo.“

Mahlerova Třetí symfonie je prý nejdelší mezi klasicky formovanými symfoniemi. Ano, její středeční provedení orchestrem FOK trvalo dobrých sto minut. Ale mnohem víc než pouhá délka poutala pozornost její krása. Šéfdirigent Pietari Inkinen dokázal skladbu modelovat a vymodelovat takovým způsobem, že sledovat známé idiomy i stálé nové a nové záhyby a proměny hudby bylo skutečným potěšením. Provedení zůstane dlouho v paměti jako emotivní, stylové a zdařilé. Souznění orchestru a dirigenta se nasčítalo až do výjimečného výsledku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
467891587648574725343219325n

Vyhlašujeme výherce vstupenek na ZÍTŘEJŠÍ koncert FOK.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK uvede DNES A ZÍTRA Symfonii č. 3 d moll Gustava Mahlera, která je nejdelší symfonií standardního repertoáru. Tento hudební „kolos“ o šesti větách trvá skoro dvě hodiny. Vyniká v ní osm lesních rohů, zpívá jedna sólistka, kterou bude Ester Pavlů, a sbory, v tomto případě Pražský filharmonický sbor, Pueri Gaudentes a Dětský pěvecký sbor Radost Praha. Diriguje Pietari Inkinen.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
467891587648574725343219325n

Vyhlašujeme soutěž o vstupenky na koncert FOK na čtvrtek 3. 10.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK uvede ve středu a ve čtvrtek Symfonii č. 3 d moll Gustava Mahlera, která je nejdelší symfonií standardního repertoáru. Tento hudební „kolos“ o šesti větách trvá skoro dvě hodiny. Vyniká v ní osm lesních rohů, zpívá jedna sólistka, kterou bude Ester Pavlů, a sbory, v tomto případě Pražský filharmonický sbor, Pueri Gaudentes a Dětský pěvecký sbor Radost Praha. Diriguje Pietari Inkinen.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
0

„V interpretaci Izraelské filharmonie a Zubina Mehty se absolutní, panteistické, Bohem všeobjímající pojetí Třetí symfonie zhmotnilo.“

„Izraelská filharmonie působí jako jedno tělo. Srdcem tohoto těla je od roku 1977 dnes již třiaosmdesátiletý Mehta.“

„…jako pomalu se zvedající, gradující polyfonii, dostávající se mimo náš svět. Nesmírný hudební zážitek, který nebude dlouho zapomenut.“

Dvořákova Praha přivítala po pěti letech v Rudolfinu znovu Izraelskou filharmonii se Zubinem Mehtou. A nelze než rozdávat několikanásobné superlativy a gratulovat k jejich nedělnímu uvedení Třetí symfonie Gustava Mahlera s mezzosopranistkou Gerhildou Romberger, Pražským filharmonickým sborem a Kühnovým dětským sborem: za technicky precizní orchestrální hru, za míru niternosti, kterou účinkující dokázali vytvořit, za schopnost srozumitelně odkrývat široký vnitřní svět této obrovské hudby, za osobité komorní pojetí. A to vše pod patronátem oduševnělého Zubina Mehty.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 3