02

„Ke Carmen se vracím nesmírně rád – komentuje dílo Jiří Štrunc.“

„Dirigentova volba temp vynikajícím způsobem koresponduje s jednotlivými španělskými tanci.“

„Při premiéře v roli Carmen excelovala svým hlasem, který má úžasnou hloubku, dynamiku a barvu, sólistka Národního divadla Brno Václava Krejčí Housková.“

Třetí premiérou sezóny operní scény v Plzni je jedna z nejhranějších oper vůbec – Carmen. Španělské rytmy a melodie jsou uvedeny na Nové scéně v souladu s filozofií divadla, kdy jedna opera v roce zazní mimo historickou budovu Velkého divadla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Pěkně je znázorněn přerod Broučka z dítěte v dospělého, naopak poněkud matoucí je dvojrole Kmotříčka a Faráře.“

„Broučci jsou zvukově proporčním celkem s množstvím nástrojových detailů, jimž se dostává náležitého času, aby vynesly nějaký obsah.“

„Tvůrci inscenace se rozhodli ctít Broučky i s jejich archaickým jazykem a antikonzumním poselstvím.“

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla pečuje o své budoucí publikum formou nabídky rodinných představení, na níž se podílí i operní soubor. A právě do tohoto zdroje sáhlo pro sebeprezentaci na festivalu Opera, přičemž vsadilo na soudobou tvorbu – operu Broučci skladatele Jana Jiráska (1955), kterou představilo v letošní sezóně (12. října 2019) ve světové premiéře na scéně Velkého divadla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

Celkem jedenáct baletních souborů přihlásilo své reprezentativní inscenace do soutěžní přehlídky současné taneční tvorby BALET 2019, která se konala v Plzni. Hlavní cenu devátého ročníku a jednu z dalších získalo tamní Divadlo J. K. Tyla. Dvojici cen si odnese ještě Národní divadlo moravskoslezské. Uspěli také Pražský komorní balet s inscenací Kytice a její autor Petr Zuska, Divadlo F. X. Šaldy v Liberci a Národního divadlo Praha. Čestná uznání získali skladatelé Jan Kučera a Ondřej Brousek a výtvarníci Jan Dušek, Jan Hladil, František Pecháček a Pavel Knoll.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
5

Ponaučení pro nejmenší diváky v opeře Broučci Jana Jiráska i hluboké mravní poselství pro dospělé posluchače v Beethovenově Fideliovi chystá do konce ledna festival Opera 2020. V nejbližších dnech převezmou štafetu na přehlídce operní domy z Plzně a z Prahy.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Na Silvestra potěší své diváky řada českých divadel. Liberecké divadlo F. X. Šaldy bude hrát v Malém i Šaldově divadle. Muzikály zazní napříč republikou v Ústí nad Labem i v Českých Budějovicích. A chybět nebudou ani slavné operetní a činoherní tituly, třeba v Plzni.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
01

To nejzajímavější z tvorby představí operní soubory kamenných divadel i nezávislé projekty v rámci 14. ročníku festivalu hudebního divadla Opera 2020. Cílem festivalu je ukázat, že vynikající operní inscenace vznikají nejen ve velkých centrech, ale i v menších regionálních divadlech. Kromě domácí tvorby českých, moravských a slezských divadel zřizovaných státem nebo obcemi uvede operní soubory ze Slovenska i projekty vzniklé nezávisle na tradiční operní síti divadel. Koná se v Praze od 4. ledna do 2. března 2020.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Jiří Štrunc nastudoval Jiráskovu hudby s výborně hrajícím Orchestrem DJKT precizně.“

„Jako malý Brouček při premiéře zazářila Anna Flajšmanová, jako malá Beruška Jana Štruncová.“

„Všichni mladí umělci se rolí zhostili s nadšením a téměř profesionálním projevem.“

V Divadle J. K. Tyla v Plzni se již stalo tradicí, že každé dva roky nastuduje dílo, které mu bylo buď přímo napsáno „na tělo“, nebo patří k současné stěžejní operní tvorbě. V minulosti tak byly uvedeny například opery J. J. Ryba a Kocour v botách a v roce 2022 se chystá uvedení opery Quo vadis Sylvie Bodorové. Do budoucna se také připravuje skladatelská soutěž, a to dokonce v mezinárodním měřítku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

Soubor opery plzeňského Divadla J. K. Tyla uvede v sobotu v premiéře novou inscenaci Dvořákovy komické opery Šelma sedlák. Neoprávněně opomíjené dílo, jehož děj se odehrává na Domažlicku v 18. století, se znovu zařadí do repertoáru divadla po 65 letech.  Stane se tak v režii Zbyňka Brabce a v hudebním nastudování Jiřího Štrunce. V ústřední zamilované dvojici v rolích Bětušky a Jeníka uvidí diváci oblíbenou sopranistku Ivanu Veberovou v alternaci s finalistkou Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka Marií Schmidtovou a tenoristy Tomáše Kořínka nebo Amira Khana, který se stal sólistou opery na počátku tohoto roku a již se s úspěchem představil v inscenacích Iris, Idomeneo a Nabucco. Dvořákova opera Šelma sedlák měla premiéru 27. ledna 1878 v Praze. Je skladatelovou pátou operou. „Hudba Šelmy sedláka je radostná, v národním tónu, čehož Dvořák dosahuje zejména hojným používáním českých tradičních tanců, zejména polky. Je také plná komplikovaných ansámblů se zajímavým vedením zpěvních hlasů. Hudba této opery je typicky dvořákovsky zdravá, a přestože patří k raným dílům, je v ní již mnoho z toho, co známe v jeho pozdější tvorbě,“ přibližuje operu dirigent Jiří Štrunc. Dramaturg a režisér Zbyněk Brabec to potvrzuje: „Po hudební stránce se jedná o zralé dílo již renomovaného skladatele, v němž vyniká česká melodika, kde je vypracovaná rytmická stránka i harmonie s instrumentací.“ Šelma sedlák, ač v poválečném období patřil k populárním operám, se u nás v posledních letech hrál velmi sporadicky. Plzeňské divadlo tuto ryzí českou klasiku uvedlo naposledy v roce 1954 v režii Bedřicha Kramosila a pod taktovkou Alberta Rosena. Nyní připravuje inscenaci pro všechny věkové skupiny. „Žádná Dvořákova opera se nehraje bez škrtů. K těm jsme přistoupili i v naší inscenaci, abychom jí zajistili větší spád a aby byla přijatelná pro dnešního diváka. Jsem přesvědčen, že půvabný lidový příběh diváky dojme i pobaví zároveň,“ vysvětluje režisér. Libreto nezapře inspiraci z tehdy úspěšných děl, jako byla Smetanova Prodaná nevěsta či Mozartova Figarova svatba. Bohatý sedlák zaslíbí svou pohlednou dceru Bětušku, milující chudého Jeníka, bohatému ženichovi. A tak se rozehrává příběh, ve kterém téměř každý připravuje nějakou lest a zároveň se stává i obětí.

 

Zveřejněno v AktuálněPlus
pondělí, 15 duben 2019 13:33

Opera Iris Pietra Mascagniho poprvé

Iris-WEB-2000pix-root-1716

„Spolupráce orchestru, sboru a sólistů je bezproblémová, Štruncovo pevné vedení vykřeše z orchestru více dynamických změn, než jsme v Plzni zvyklí.“

 „Každý hráč má autorem napsaný svůj originální part. Zapojeny jsou vedle tradičních nástrojů originální nástroje japonské, celesta, různé gongy, malý tam–tam a tympány, tamburína, malý hoboj a třístrunná japonská loutna zvaná šamisen…“

 „Při premiéře excelovala v titulní roli Iris Ivana Veberová.“

Operní soubor Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni se rozhodl jako svou pátou premiéru sezóny zařadit v našem prostředí vůbec neuváděnou a ve světě jen zřídkakdy inscenovanou operu Iris italského představitele verismu - Pietra Mascagniho. Dramaturgicky velmi zajímavý počin se podle slov šéfa opery Tomáše Pilaře připravoval od myšlenky k realizaci čtyři roky. Dílo poznáváme v českých zemích a na Slovensku úplně poprvé. Výsledek, soudě podle sobotního prvního představení, stojí za to.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
IdomeneomediafotoMartinaRoot-5

„Plzeňský operní soubor sáhl k hudebně náročnému dílu. Naštěstí v konstelaci, kdy našel dobré pěvecké představitele.“

„Vášnivě zuřivá árie zhrzené Elektry je zvláštním neuzavřeným koncem celé opery.“

„Hudbou vyjádřená mořská scenérie našla v režijním, scénografickém a světelném pojetí adekvátní obrazy.“

Mozartova opera Idomeneo je do určité míry ještě zakotvena v barokním modelu a může proto působit složitě a zdlouhavě. Nová inscenace Divadla J. K. Tyla, vůbec první nastudování díla v Plzni, takový dojem nevyvolává. Úspěšně naopak komplikovaný antický příběh zpřehledňuje, je vizuálně zajímavá a hudebně dostatečně stylová, víc než uspokojivá. Soudě podle sobotního premiérového večera, rovným dílem na tom mají zásluhu režisérka Arila Siegert, scénograf Hans Dieter Schaal a dirigent Norbert Baxa.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
DJKT-Chaplin2019root2329

Když jsem odjížděl z Plzně, kde jsem se zúčastnil odhalení pamětní desky profesorky Zuzany Růžičkové, za účasti představitelů správy města, netušil jsem, co tam prožiji o pár dnů později. Večer 5. února jsem vstoupil poprvé do nové divadelní budovy s představou, že nejprve vyslechnu vyznání Eugena Chaplina, věnované otci, legendárnímu králi němého filmu, a poté zhlédnu baletní představení s názvem Chaplin, s hudbou Benjamina Brittena, Dmitrije Šostakoviče, Claude Debussyho, Hanse Zimmera, Johannesa Brahmse, Johna Barryho, Rey Nosaura, Bennyho Goodmana, Frederica Chopina a samozřejmě Charlieho Chaplina.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus

Balet Národního divadla Brno chystá čtveřici mimořádných představení. První je už zítra. Pozval na ně hosty nejen z ČR, ale také z různých koutů Evropy. Ještě v lednu se v Janáčkově divadle představí slovenská folklórní legenda Lúčnica a Maďarský národní balet Budapešť a v únoru pak balet Divadla J. K. Tyla a nejlepší mladí tanečníci z mezinárodní baletní soutěže na galavečeru Charity Awards Gala.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
IMG-20181010-WA0003

"Smetanovské dny v poslední době vykrystalizovaly díky novému pořadateli."

"První ročník Plzeňského podzimu má za téma Československé století."

"Markéta Cukrová přesvědčila o své všestrannosti a citu pro styl."

Třetí večer Plzeňského podzimu, nové položky na mapě tuzemských festivalů, nesl název Prvorepublikové reminiscence a patřil mezzosopranistce Markétě Cukrové a klavíristce Kristýně Znamenáčkové. Zněla na něm francouzská a česká klavírní a vokální hudba.

 
Zveřejněno v ReflexePlus