PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Tradiční koncert na velikonoční Boží hod se konal v minoritské bazilice sv. Jakuba.“

„Irena Chřibková přizvala dva spoluúčinkující – mezzosopranistku Lenku Švehlíkovou a houslistku Věru Eretovou.“

„Koncert, trvající hodinu, se skládal ze třinácti kratších skladeb od doby barokní až po Bedřicha Antonína Wiedermanna.“

Společenství Svatojakubské Audite Organum 31. března uspořádalo velikonoční koncert v bazilice sv. Jakuba na pražském Starém Městě. Společně se představily titulární varhanice Irena Chřibková, houslistka Věra Eretová a mezzosopranistka Lenka Švehlíková.

„Na Bohuslava Martinů, který se už roky učil francouzsky, zapůsobila při turné orchestru Národní divadla největším dojmem Paříž.“

„Konečně v roce 1923 přišel balet Kdo je na světě nejmocnější. Už ne ´impresionistický´, ale nový, mající podobu rytmické grotesky s rozmarnou hudbou.“

„To, co jsem šel hledat do Francie, to nebyl Debussy.“

Měl pobýt tři měsíce, místo toho však zůstal sedmnáct let. Tak charakterizují životopisy Bohuslava Martinů jeho příjezd do Paříže v polovině října roku 1923, tedy před rovnými sto lety. Stipendium určené na nedlouhé studium skladby u Alberta Roussela se stalo příležitostí a prostředkem k naplnění bytostné touhy vymanit se nejen z tuzemské provinční malosti, ale i z konfrontace s německými a rakouskými kulturními a myšlenkovými vlivy. Martinů se upínal k Francii z obdobných důvodů jako Janáček k Rusku.

„140. výročí narození největšího českého varhaníka první poloviny 20. století a významného pedagoga Bedřicha Antonína Wiedermanna oslavil 28. Mezinárodní varhanní festival u sv. Jakuba.“

„K provedení Wiedermannových vokálních skladeb byly přizvány sopranistka Jana Sibera a mezzosopranistka Lenka Švehlíková.“

„Kromě Wiedermannových skladeb zazněla ještě Osmá sonáta Alexandra Guilmanta.“

Bylo šťastným počinem dramaturgie 28. Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba připomenout letošní 140. výročí narození největšího českého varhaníka první poloviny 20. století Bedřicha Antonína Wiedermanna. Jeho dílo na samém konci měsíce srpna interpretovala titulární varhanice baziliky Irena Chřibková. Význam Wiedermanna nespočívá jen v jeho rozsáhlé koncertní činnosti. Jako dlouholetý pedagog Pražské konzervatoře vzdělal v oboru všechny významnější varhaníky následující generace.

„Pro zahájení realizace rekonstrukce varhan je nutné, aby na účtu byly shromážděny finanční prostředky, které by pokryly náklady alespoň do výše 80 procent.“

„Práce na obnově svatojakubských varhan jsou odhadovány na jeden až dva roky.“

„K veřejnosti směřuje výzva k finanční podpoře záměru.“

Varhany v bazilice svatého Jakuba v Praze na Starém Městě, největší v Česku, jsou na hranici životnosti a fungují jen díky maximální péči varhanářů. Není to stav dlouhodobě udržitelný. Potřebnou rekonstrukci vyčíslují Řád minoritů a Nadační fond Sancti Jacobi Organum částkou padesáti milionů korun.

„Poctu Jiřímu Ropkovi chystá na 11. srpna Jaroslav Tůma.“

„První povolený koncert v kostele po sedmnácti letech zákazů hrál v hlavním městě v roce 1965 právě Jiří Ropek u sv. Jakuba.“

„Chrámová hudba u sv. Jakuba byla v dobách komunistické diktatury pojmem: a to díky tamnímu sboru a orchestru, které vedl a řídil Josef Hercl, a souběžně i díky Jiřímu Ropkovi.“

Mezinárodní varhanní festival v bazilice sv. Jakuba v Praze bude letos v létě uspořádán k poctě Jiřího Ropka, který právě tam působil 45 let jako varhaník. Od jeho narození uplyne 1. července rovných sto let. Jiřímu Ropkovi nyní také věnuje poslední květnový večer svůj bakalářský koncert v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze mladý varhaník Lukáš Dvořák, žák Pavla Černého na AMU.

„Zásadní je kvalita nástroje – přináší jednak bohatý, kultivovaný zvuk a také precizně fungující trakturu – ani jedno z toho žádný z dosavadních nástrojů školy nemá.“

„Stavba varhan pro potřeby hudebních škol má svá specifika. Je potřeba, aby na nich bylo možné cvičit široký rozptyl repertoáru v malém prostoru.“

„Škola musí stále hledět kupředu. Připravuje už s plným nasazením výběrové řízení pro stavbu varhan do koncertního sálu.“

Na konci letošního listopadu předala varhanářská firma Mühleisen z německého Leonbergu poblíž Stuttgartu do užívání nové varhany pro účely výuky a cvičení na Pražské konzervatoři. Škola tak po mnoha letech díky podpoře hlavního města Prahy a fondů EU získala kvalitní nástroj pro přípravu nové generace varhaníků.

„Od začátku byly předurčeny stát se varhanami poznamenanými složitým vývojem uměleckých názorů, které měly zásadní vliv na jejich zvukovou koncepci.“

„V tomto stavu přežily stále ještě v podstatě barokní varhany následné třicetileté období, kdy řada cenných historických nástrojů podlehla neuvážené likvidaci.“

„Prakticky celé vzduchové hospodářství, které pochází z 1. poloviny 20. století, se jeví dnes jako dosluhující a vyžaduje nutnou rekonstrukci.“

Bazilika sv. Jakuba je téměř ztracena v uličkách Starého Města, ale přece je jedním z nejznámějších pražských chrámů, stále vyhledávána Pražany a nesčetnými návštěvníky ze všech koutů republiky i ze zahraničí. Každý, kdo překročí práh vzácného portálu, užasne nad překrásnou velebností vnitřku s bohatě zdobnými klenbami a také nad jedinečným barokním varhanním prospektem na západním kůru.

„S počtem píšťal 4 736 byly tehdy varhany třetí největší v Rakousko-Uhersku.“

„Pro stavbu varhan byla zvolena firma Heinrich Voit, která jediná v Evropě byla schopna zkonstruovat posuvný hrací stůl.“

„Na tuto sezónu byla naplánovaná tři sobotní matiné a další tři mají proběhnout v příštím cyklu. Cenný romantický nástroj v krásném secesním sále si to zaslouží.“

Krásný secesní Obecní dům v Praze byl postaven před I. světovou válkou a v centrální Smetanově síni korunován postavením nových varhan od německé firmy Heinrich Voit z Durlachu. Jejich rejstříkovou dispozici navrhl profesor Karel Stecker. Prvním zahraničním varhanním virtuózem, který na ně zahrál už v roce 1912, byl Joseph Bonnet, varhaník pařížského chrámu sv. Eustacha…

„Varhany zde byly postaveny až roku 1952, do té doby se bohoslužby doprovázely jen na harmonium.“

„Dispozici nástroje navrhl profesor pražské konzervatoře a koncertní varhaník Jan Bedřich Krajs.“

„Varhany prošly v letech 1999 až 2000 generální opravou, kterou realizoval varhanář František Nožina z Prahy, a to za éry biskupa Štěpána Kláska.“

Další díl volného cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské představuje varhany ve Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové, hlavním kostele diecéze, jenž je mimořádným dílem významného architekta Josefa Gočára. Zdejší varhany postavil v padesátých letech podnik Organa Kutná Hora za takřka 1 000 000 Kčs. Jedná se o největší diecézní nástroj s bohatou dispozicí.

„Michaela Káčerková se o starší cenné a dochované nástroje zajímá od dob studií.“

„Série Historické varhany Karlovarského kraje obsáhne větší počet CD zachycujících vzácné varhany, které si zachovaly původní zvukový charakter a nefigurují dosud na žádné nahrávce.“

„Jáchymovský kostel, stejně jako ten karlovarský, je součástí německojazyčného dědictví regionu.“

Nahrávací projekt Historické varhany Karlovarského kraje zavedl varhanici Michaelu Káčerkovou do Jáchymova. V minulých dnech v tamním kostele sv. Jáchyma natáčela pro svou druhou sólovou desku díla Franze Liszta, Sigfrida Karg-Elerta, Josepha Rennera, Johanna Sebastiana Bacha a Otomara Kvěcha. První CD, které vyšlo letos na podzim, pořídila v Karlových Varech v kostele svatých Petra a Pavla…