1

„Vůči Pavarottiho hlasu nemám vůbec žádnou imunitu, roztaju a jsem v sedmém nebi.“

„Chtěl bych zůstat v některých odvětvích a žánrech jen nadšeným posluchačem.“

„Cílem a posláním dirigenta by mělo být spíš inspirovat než korigovat a opravovat.“

Významná kariéra u Bamberských symfoniků, kde je šéfdirigentem, hostování u proslulých Berlínských a Vídeňských filharmoniků, stálé působení u České filharmonie, vynikající operní inscenace... Jakub Hrůša pomalu ale jistě naplňuje odhad britského časopisu Gramophone, který ho už v roce 2011 označil za jednoho z deseti mladých světových dirigentů, kteří mají před sebou hvězdnou budoucnost. V RozhovoruPlus se mimo jiné svěřil, že při práci s orchestry je spíš pedantský, rozumový a analytický, ale při koncertech ho pak těší být spontánní a intuitivní.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

„Méně známá verze z roku 1923 s komorním orchestrem. Strohá, vznešená, sváteční.“

„Ondřej Koplík vystoupil jako David. Dominantnějším a plnějším projevem upoutaly Kateřina Kněžíková a Markéta Cukrová.“

„Lukáš Vasilek jako kdyby toto vše nejen věděl a bral v potaz, ale hlavně také silně cítil.“

Pražský filharmonický sbor oslavil pětaosmdesáté výročí neokázale, ryze umělecky. Bez velkých společenských gest, bez proklamací týkajících se české tvorby. Učinil tak hodnotně – krásnou hudbou, mimořádným uvedením Honeggerova Krále Davida. Provedení vedené Lukášem Vasilkem mělo v sobotu v Rudolfinu punc dokonalosti.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„Každý z nás, hlavních sbormistrů PFS, byl nebo je úplně jiný, jinak dobrý i jinak špatný.“

„Pracujeme v klidu, respektujeme se navzájem, rozumíme si, víme, za čím jdeme a k tomu všemu asi ani nezpíváme špatně.“

„Sboru nejvíc sedí hudba od 19. století po současnost, tu máme také nejradši.“

„Největší slabinou PFS je jednoznačně zkušebna.“

Pražský filharmonický sbor slaví 85 let. V prosinci 1934 se sbormistr Jan Kühn rozhodl založit smíšený sbor pro přípravu vysílání Foersterovy opery Debora. Přímý přenos pod taktovkou Otakara Jeremiáše tak odstartoval dráhu tělesa pod jménem Sbor Radiojournalu. Po několika obměnách názvu vznikl v roce 1969 ten současný. Pražský filharmonický sbor je tak nejstarším českým profesionálním sborem s nepřerušenou historií od roku 1935. Výročí teď oslaví jak jinak než koncertem, v sobotu 7. prosince od půl osmé ve Dvořákově síni Rudolfina. Za přípravou stojí už tradičně hlavní sbormistr Lukáš Vasilek. V RozhovoruPlus se mimo jiné svěřil, že nemá vzory. A že se v PFS hned od začátku cítil dobře.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
001

Třiatřicet koncertů a řadu doprovodných programů nabízí v Ostravě, na Hukvaldech a v dalších deseti městech regionu Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Otevře ho zítra koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Programy jsou rozvrženy od 28. května do 1. července a konají se v koncertních síních, v sakrálních prostorách, na zámku, v hornickém muzeu, rozhlasovém studiu a na Hukvaldech v přírodě jako open air.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
181219HrusaZimmermannwebres15cPetraHajska

„Zimmermann se s neméně proměnlivým a v rytmech podrobně komplikovaným orchestrálním protějškem výborně propojil.“

„Hudba, jako je Gemrotova neliturgická, hluboce duchovní a neokázalá, až civilní skladba, je v repertoáru vzácností.“

„Odpovědí je v andělsky čistém projasnění vstup dětského sboru přinášejícího naději a vánoční zvěst o narození Spasitele.“

Poslední předvánoční symfonický program České filharmonie obsáhl tři duchovní díla a trochu navíc ještě jeden houslový koncert. Jakub Hrůša vedle Dvořákova slavnostního Te Deum a Honeggerovy moderně krásné Vánoční kantáty velmi pozorně a citlivě uvedl do života novinku od Jiřího Gemrota, intimně ztišenou kantátu Vzkříšení naděje a světla. Středeční program se v Rudolfinu opakuje ještě dnes a v pátek večer.

 
Zveřejněno v ReflexePlus