DSC5456

„Stíny repríz jsou jasné: rutina mezi členy orchestru, zpěváci bez velké ambice, režisérův záměr pozapomenut… Světla repríz jsou radostnější.“

„V Národním divadle byl hostem zvýrazněných dvou repríz Giordanovy opery Andrea Chénier brazilský tenorista Martin Muehle. Nabídl hlas pro roli ideální.“

„Repríza projektu Sternenhoch, který se stal pro určitý segment publika zřejmě kultovním, připomněla, že současné umění je opravdu široce rozkročeno.“

Operní premiéry mají svou atmosféru, své rituály, své oslavy. Řada měsíců studia a příprav a týdnů zkoušení je u konce. Přijde premiérové publikum a netuší, kolik všechno to samozřejmé a krásné nebo třeba ujeté a zvláštní stálo úsilí. Vlastně ho to ani nezajímá. Nepatří do té party, která nemá od výsledku odstup. Party, která zaujatě pracovala, určitě se prací i bavila a teď vydává počet z toho, co umí. Publikum stojí nezaujatě vně. Vidí, slyší, vnímá, prožívá, promýšlí… – a vytvoří si během večera svou představu, pocit, úsudek. 

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pondělí, 12 listopad 2018 13:09

Filasovo poselství o naději

IMG0877---foto-Martina-ehoov---lovk-a-Vra

„Klasickou mši za zemřelé obohatil skladatel o explicitní zaslíbení související se vzkříšením.“

„Vypjaté sólové party stoupající do vysokých poloh často obsahují chytlavé melodie.“

„Akustika tohoto ojedinělého prostoru, smývající mnohé dohromady, neumožňuje cizelovat detaily.“

Juraj Filas věnoval své Rekviem „Modlitba naděje“ obětem teroristických útoků. Pořadatelé tentokrát pražské provedení díla připsali při příležitosti stého výročí ukončení první světové války obětem válečných konfliktů – a protože bylo 11. listopadu, tak i válečným veteránům. V akustice katedrály sv. Víta, kde je velký dozvuk, vyzněla skladba především hodně monumentálně. Její melodičnost a posluchačská přístupnost, ani její poselství se však neztratily.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Filas-hrob-P3020621

„Katarze jde jako zlatá nit celou naší evropskou kulturou.“

„Nemám nejmenší potřebu tvořit hudbu takzvaně na zelené louce.“

„Hudbu píšu pro posluchače.“

Skladatel Juraj Filas programově neváhá užívat krásu a příjemnost, nebojí se tradičně zakotvených postupů, melodie, libozvučnosti a upřímného výrazu. Pro jeho neoromanticky znějící hudbu je příznačná silná emocionalita a často až vášnivost výrazu. Platí to i o Requiem Oratio spei, Modlitba naděje, které v pátek zazní v Hradci Králové a v neděli ke Dni válečných veteránů v katedrále sv. Víta v Praze. V rozhovoru pro KlasikuPlus se jeho autor vyznává, že vědomě navazuje na velkou evropskou hudební tradici, zdůrazňuje, že hudbu píše pro posluchače, a také prozrazuje, na čem právě pracuje.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus