„Vysokomýtský Husův sbor byl postaven roku 1937 a od roku 1990 je památkově chráněn.“

„Na konci roku 2019 varhanář Jan Karel ze Sázavy nainstaloval nový nástroj.“

„Jedná se o malé dvoumanuálové mechanické varhany s pedálem neobarokního typu a jedenácti rejstříky.“

Další díl cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské představuje varhany v Husově sboru ve Vysokém Mýtě. Původní nástroj tam postavila firma Jana Tučka ml. z Kutné Hory, pro svou poruchovost však byl roku 2019 nahrazen použitým neobarokním nástrojem od špičkové německé firmy Walcker z Ludwigsburgu.

Vysokomýtský Husův sbor byl postaven roku 1937 dle návrhu tamního architekta Františka Truhláře a od roku 1990 je památkově chráněn. Nachází se nedaleko náměstí Přemysla Otakara II. První varhany zde vyrobil podnik Jana Tučka ml. z Kutné Hory. Byly jednomanuálové s pedálem, měly osmirejstříkovou dispozici a tónovou i rejstříkovou trakturu pneumatickou tlakovou, vzdušnice kuželkové. Jednalo se o typické malé Tučkovy romantické varhany. Farnost je pořídila v roce dostavění kostela za peníze ušetřené místním zpěváckým kroužkem. Pro jejich poruchovost, která vyvrcholila prasknutím vzdušnice v roce 2018, se rada starších rozhodla nástroj už neopravovat, demontovat a pořídit jiný. Získala nabídku na zakoupení použitých varhan z Německa od pana Andrease Ladacha z Wuppertalu, kterou akceptovala a realizovala.

Na konci roku 2019 varhanář Jan Karel ze Sázavy (nar. 1957) nainstaloval nový nástroj, který postavila světoznámá německá firma Walcker z Ludwigsburgu v roce 1965. Tehdy podnik vedl Werner Walcker-Mayer (1923‒2001). Jedná se o malé dvoumanuálové mechanické varhany s pedálem neobarokního typu s jedenácti rejstříky. V podstatě to jsou dva barokní pozitivy s pedálem. Hodí se pro hru barokního, rokokového i klasicistního repertoáru. I určitý výběr hudby 20. století na něm může dobře vyznít. Jejich dispozice je stvořena v duchu Werkprinzipu (tj. samostatnosti všech strojů) dle zásad Orgelbewegung (Varhanní hnutí).

Prospekt skříně mají dvojitý: tvoří ho přední a zadní část, nahoře jsou obě zkoseny. Menší, přední skříň má v píšťalovém poli rejstřík Principál 4´, zadní pedálový Subbas 16´. Přední skříň obsahuje na jedné vzdušnici píšťaly prvního i druhého manuálu, zadní, v těsné blízkosti přední skříně, jen pedálové rejstříky. Hrací stůl je umístěn v postamentu předního dílu a varhaník sedí zády k oltáři.

Rozsah manuálů i pedálu je též více než vhodný pro účely studia hry na varhany a souvisejícího cvičení, a to nejen díky přesné mechanické traktuře, ale také snadno výškově nastavitelné varhanní lavici. Rejstříky se ovládají manubrii po stranách manuálů, spojky šlapkami na zaháknutí, jež jsou umístěny vpravo nad prahem pedálnice. Manuálové klaviatury s plastovým povrchem mají velké klávesy bílé a půltónové černé, pedálnici paralelní.

Dispozice:

Pomocná zařízení:

spojky: II-I, I-P, II-P

Tremolo

V celém nástroji se nachází 762 píšťal (I: 392, II: 280, P: 90) a až na Subbass je veškerý píšťalový fond kovový. Tónovou i rejstříkovou trakturu mají varhany mechanickou, vzdušnice jsou zásuvkové. Nástroj zní v příznivé akustice prostoru velmi dobře a dobře se na něj hraje. Obtížné však bude ladění píšťal manuálových rejstříků, protože se nacházejí blízko u sebe v jednom poli. Též není dobře vidět, jestli je rejstříkové manubrium vytažené, či nikoli, což může působit problémy při hře.

Doufejme, že se bude nástroj využívat nejen k doprovodu bohoslužeb, ale také ke koncertním účelům. Domnívám se, že se zdejší farníci rozhodli dobře, a je potěšující, že se nástrojový fond CČSH ubírá správnou cestou ‒ k vlastním nástrojům i nástrojům špičkových německých firem.

Foto: archiv autora, Wikipedie (Petr1888 – licence: CC BY-SA 3.0)