„V posledních letech jsme svědky vydávání mnoha organologických publikací, o žádném jiném nástroji se u nás tolik nepíše.“

„Kniha v sobě zahrnuje popisy a fotografie celkem 114 vybraných varhan z konce 16. století až po současnost.“

„Konstatují, že se nemůže jednat o zcela vyčerpávající dílo, což je logické.“

Od sklonku minulého roku je v českých knihkupectvích k dostání překrásná obrazová kniha Nejvýznamnější varhany České republiky. Jedná se o unikátní monografii, která synteticky a aktuálně pojednává o nástrojích různých slohových období nacházejících se v celé naší vlasti. Obsahuje technické popisy daných nástrojů a vždy také jejich několik fotografií. Autory knihy jsou dva čeští organologové: jeden diecéze pražské a druhý ostravsko-opavské.

V posledních letech jsme svědky vydávání mnoha organologických publikací, o žádném jiném nástroji se u nás tolik nepíše. Některé pojednávají o varhanách z hlediska jejich konstrukce ‒ např. Jiří Mlčoch: Varhany od teorie k praxi (2015), jiné zpracovávají podobu regionální varhanářství ‒ Jiří Sehnal: Barokní varhanářství na Moravě, 3 díly (2004, 2005, 2019), Vít Havlíček: Varhany na Královédvorsku (2018), Tomáš Horák: Varhany a varhanáři Litoměřicka a Roudnicka (2013). Další píší o varhanním repertoáru ‒ Jana Michálková Slimáčková: Přehled skladatelů varhanní hudby (2015).

25. listopadu 2019 vydalo nakladatelství CPress v Brně ve společnosti Albatros Media a. s. z tohoto hlediska mimořádnou publikaci ‒ překrásnou monografii Nejvýznamnější varhany České republiky. Jejími autory jsou organologové Štěpán Svoboda a Jiří Krátký. Kniha v sobě zahrnuje popisy a fotografie celkem 114 vybraných varhan z konce 16. století až po současnost. Je vydána ve velkém formátu 235 x 340 mm a má 267 stran z křídového papíru. Již při prvním prolistování zaujmou čtenáře překrásné detailní fotografie jednotlivých nástrojů zachycených z více úhlů.

V úvodu autoři vysvětlují metodiku volby zde představených nástrojů a přiznávají i její určitou subjektivnost. Konstatují, že se nemůže jednat o zcela vyčerpávající dílo, což je logické. Píší, že vybrali varhany zajímavé nejen z hlediska nástrojů samotných, ale i z hlediska kontextu sepětí s výraznými postavami hudby či výtvarného umění nebo nástroje nějak technicky pozoruhodné svým ústrojím. Dále je v úvodu vysvětlena varhanní terminologie, popsány jednotlivé části nástroje, obrys dějin varhanářství a zamyšlení nad současným významem varhan. Mottem knihy je „upozornit na oblast uměleckého řemesla varhanářství.“

Následuje většinou dvoustrana o každém nástroji, u významnějších i čtyři strany. Jednotlivé položky jsou seřazeny důsledně v abecedním pořadí. V modré tabulce se nacházejí dispozice nástroje spolu s rozsahem klaviatur a několik fotografií. Pak nejprve popis kostela, kde se nástroj nachází, popis varhan a nakonec shrnutí jejich významu. Jedná se o varhany až na jedinou evangelickou výjimku z katolického prostředí. Na posledních stranách knihy se nachází jmenný rejstřík varhanářů. Celá kniha je tak významným zdrojem organologických informací.

Je úžasné, kolik krásných nástrojů u nás máme! Kniha jen potvrzuje, že varhany jsou nejkrásnějším, nejzajímavějším a nejsložitějším hudebním nástrojem. Dokumentuje také nesmírnou šikovnost a někdy až genialitu jejich tvůrců, kteří měli v minulých stoletích oproti dnešku k dispozici jen velmi omezené výrobní prostředky. Dokládá také velkorysost jejich objednavatelů, kteří za ně zaplatili většinou vysoké částky.

Bohužel, některé varhany v naší zemi jsou v desolátním stavu a přímo volají po opravě. Snad tato monografie alespoň částečně napomůže k jejich kvalitní obnově, což byl i dílčí záměr autorů. Situace se v mnoha ohledech oproti minulým desetiletím zlepšila, ale je ještě stále hodně varhan, jež čekají na své zrestaurování, a mnoho varhanářských fušerů stále koná své zkázné dílo.

Monografie od Svobody a Krátkého je velmi cenná nejen pro varhaníky samotné, ale i pro širokou hudbymilovnou veřejnost, která se díky úvodní kapitole může o varhanách leccos dozvědět. I příznivci výtvarného umění si v ní přijdou na své. Tento počin by neměl uniknout zájmu kulturně orientovaných čtenářů a autorům patří za jejich práci velké díky!

——–

O autorech:

Štěpán Svoboda (*1976, Praha)

Organolog Arcidiecéze pražské, tvůrce databáze varhan a varhanářů v České republice (http://www.varhany.net/info.php). Podílí se na technické a zvukové dokumentaci historických varhan. Výrazně participuje na projektu stavby nových varhan do katedrály sv. Víta v Praze.

Jiří Krátký (*1980, Ostrava)

Organolog Ostravsko-opavské diecéze, učitel na Střední umělecké škole varhanářské v Krnově. V letech 2006 až 2018 prováděl výzkum varhanářství 18. a 19. století na území českého Slezska a severní Moravy pro ostravské pracoviště Národního památkového ústavu.

Foto: Albatros media a.s.