„Dodnes nás nepřestává fascinovat, kolika revolučními kroky rozšířil a proměnil formy a obsahy.“

„Projekt odstartovaný v Bonnu 16. prosince je pro příštích 365 dní napěchovaný událostmi.“

„Pražské jaro eviduje největší zájem o zahajovací koncert s Berlínskými filharmoniky, o Smetanovu Mou vlast… a o závěrečný koncert, na kterém po letech zazní Devátá.“

Shluk písmen a číslic BTHVN2020 dává lidem kolem hudby jasný smysl. V roce 2020 uplyne celá čtvrtina tisíciletí od narození skladatele, kterého málokdo neoznačí za velkého. Možná byl za svého života kontroverzní osobou – ostatně, který génius, snad vyjma Bacha, nebyl a není… Jeho odkaz nicméně žije nezpochybnitelně, víc než dostatečně: hrají ho děti v ZUŠ i světoví mistři a Óda na radost z Deváté symfonie se stala hymnou Evropské unie. Dnes uplynulo 249 let ode dne, kdy byl Beethoven v Bonnu pokřtěn. Dá se předpokládat, že se narodil o den dřív, ale datum doloženo není.

Na festivalu Smetanova Litomyšl se letos mimo jiné uskutečnil program nazvaný 3 Freeman Show. Jeho protagonisté – byli jimi Ondřej Brousek, Ondřej Brzobohatý a Jan Kučera – ho okořenili pěknou dávku humoru. Pánové správně a záslužně považují za důležité, aby lidé přestávali mít předsudky ke klasické hudbě. Dělají si legraci, podle vlastních slov s veškerou pokorou a úctou. Hudbu chtějí „odvážnit“. Ještě stále máme v paměti jejich záludné hudební otázky typu „…jak by asi zněla Osudová, kdyby byl Beethoven optimista…?“

Beethoven optimista nebyl. Myšlenkově blízká mu byla francouzská revoluce, jeho hudba proto reflektuje nějakým způsobem ideály svobody, důstojnosti a bratrství. Jako pravý novátor posunoval konvenční výrazové prostředky, hudební formy, materiál a styl, nazvaný později hudebním klasicismem, dál a dál, až k počátkům hudebního romantismu. V až apollónsky čisté srozumitelnosti samozřejmě hoří v jeho hudbě i emocionální oheň. Avšak podstatná u něj je i úporná snaha čelit společenské izolaci pramenící z jeho postupující hluchoty, která se hlásila od mládí a definitivně ho zasáhla v roce 1816. A to nebyl žádný důvod k optimismu…

Komponování pro něj – slovy pianisty Saleema Ashkara – představovalo pomyslný boj o jednoduchost a organickou celistvost, zápas o vyjádření nekonečného množství emocí tím nejjasnějším a nejpřímějším způsobem. Dodnes nás nepřestává fascinovat, kolika revolučními kroky rozšířil a proměnil formy a obsahy. Například v případě symfonií. Porovnejme Haydna, Mozarta a Beethovena… a porovnejme Beethovenovu První a jeho Devátou… Nebo v případě klavírních sonát – ty jeho jsou ve svém celku tří desítek skutečným monumentem. Tvoří most vedoucí na počátku předminulého století ze soukromých hudebních salonů do veřejných koncertních síní, most od klasicismu k romantismu. A současně jsou i sbírkou různých řešení jedné formy.

V klavírních sonátách, podobně jako v symfoniích i jako ve smyčcových kvartetech, dosáhl Beethoven z dnešního pohledu nejvyšších vrcholů umění. Jemu sloužily jako osobní vyjadřovací prostředek, mohl v nich experimentovat. Začínal ve stylovém okruhu Sturm und Drang, Bouře a vzdor. Přidával nejen řád, ale také obsahovost a expresivitu. A i když pak v posledních sonátách tvořil s až romantickou volností, stejně tyto skladby mají zázemí v dokonalé a logické stavbě.

Rok 2020 bude určitě přinášet mnohé příležitosti, jak Beethovenovu hudbu znovu prožívat a promýšlet. Projekt BTHVN2020, odstartovaný v Bonnu 16. prosince koncertem, na kterém mimochodem spoluúčinkoval Český filharmonický sbor Brno, je pro příštích 365 dní napěchovaný událostmi. Další koncerty, operní představení, festivaly, výstavy, kurzy… se přidají. I u nás. Od ledna lze nacházet opakovaná provedení Deváté symfonie a mnoho další hudby.

Stranou nezůstává Pražské jaro. Před několika dny spustilo prodej vstupenek na květen 2020. Na pět desítek koncertů jich je k dispozici okolo sedmatřiceti tisíc, jen za první čtyři hodiny jich bylo prodáno nebo rezervováno na čtrnáct tisíc. Největší zájem je o zahajovací koncert s Berlínskými filharmoniky, o Smetanovu Mou vlast v podání České filharmonie… a také o hostování BBC Symphony Orchestra, mimo jiné s Beethovenovou Sedmou, a o závěrečný koncert, na kterém po letech zazní Devátá…

Za Beethovenem se můžeme vydat také do Vídně. Upomínají tam na něj na mnoha místech pamětní desky. Stěhoval se po městě a jeho předměstích poměrně často. Například na domě č. 8 v ulici Mölker Bastei text připomíná, že právě zde psal v prvních letech století Pátou symfonii… Beethovenova hudba je často zápasivá, nesnese váhavý, umírněný či polovičatý výklad. Ano, Beethoven nebyl velký optimista. Aniž by šlo o polemiku s pány, co společně tvoří 3 Freeman Show, je nutné připomenout, že ale nakonec i v Osudové symfonii, psané v tónině c moll, můžeme v závěru kupodivu slyšet i hodně energie, kterou lze asi chápat jako hudební výraz relativně pozitivního pohledu kupředu. Tedy jako výraz nezlomného optimismu.

Foto: Fb projektu BTHVN2020, Fb Českého filharmonického sboru Brno