Tamara Bláhová

Tamara Bláhová

Tamara Bláhová, klavíristka a cembalistka

Absolventka brněnské konzervatoře z klavírní třídy Renaty Bialasové. V současné době studuje na JAMU klavírní interpretaci ve třídách Alice Rajnohové a Heleny Weiser a hru na cembalo u Martina Hrocha a Eleny Pokorné. Fascinuje ji především hudba přelomu 19. a 20. století a pronikání různě pojímané spirituality do vážné hudby. Zajímají ji také snahy o nalezení nového hudebního jazyka, který je však zároveň zaměřen na psychiku posluchače, jako například v tvorbě skladatelů minimalistické hudby. Od roku 2015 vyučuje hru na klavír v ZUŠ Františka France ve Slavkově u Brna a amatérsky se zabývá tvůrčím psaním.

000

„Specifikem operních představení JAMU je, že studenti pod dohledem pedagogů připravují celou inscenaci sami.“

„V opeře Noemi Savkové se posluchači dostalo mnohem více mluveného slova podbarveného hudbou než zpěvu. To ovšem není kritika, naopak, výsledek působí velmi osvěžujícím dojmem.“

„Markétě Brothánkové se daří k tématu přistoupit způsobem, který nutí k zamyšlení a někdy i k pocitu zahanbení.“

Stalo se už zvykem, že Komorní opera Hudební fakulty JAMU kromě inscenací tradičních děl dává příležitost uvést na jeviště univerzitního Divadla na Orlí tituly také studentům a absolventům školy. Je tomu tak i letos, kdy mají diváci v rámci festivalu Janáček Brno možnost zhlédnout dvě krátké opery z pera Noemi Savkové a Markéty Brothánkové. Představení už za sebou mají premiéry, které se konaly 10. a 12. listopadu, až do středy 16. listopadu je možné navštívit reprízy v různých alternacích. Tato recenze se týká druhé premiéry.

 
sobota, 12 listopad 2022 19:48

Slunce Inků nad večerní Redutou

001

„Pokud bych měla vyzdvihnout jednu věc, byla by to oddanost interpretovanému dílu.“

„Úsporná gesta Pavla Šnajdra i soustředěné výkony Doubravky Součkové a Miroslava Beinhauera daly vyniknout skladbám jako celku.“

„Závěr koncertu se nedá nazvat jinak než strhující a celý večer byl ukázkou výborné dramaturgie i skvělých interpretačních výkonů.“

V pátek 11. 11. se v Mozartově sále divadla Reduta konal v rámci festivalu Janáček Brno koncert souboru Brno Contemporary Orchestra. Na programu byly čtyři skladby – Slunce Inků Edisona Denisova, Capriccio Leoše Janáčka, Concordanza Sofie Asgatovny Gubajduliny a Koncert pro klavír a dechové nástroje Igora Stravinského. Výborná dramaturgie, skvělý zážitek.

 
200

„Slovo kratt pochází ze švédského výrazu pro smích, ale se stvořením tohoto jména by si nikdo zahrávat neměl.“

„Tubin byl jeden z nejvýznamnějších estonských skladatelů a byl také jedním z těch, kteří do estonské národní hudby vnesli prvky moderní kompoziční práce se zvukem.“

„I přes relativně jednoduchý děj baletu jde o skutečně strhující podívanou.“

Balet Kratt estonského skladatele Eduarda Tubina se v tomto roce vrátil na prkna Estonské národní opery, a to v nastudování z roku 2015. Historicky první estonský balet je proslulý nejen díky zajímavému ději a hudbě, která vychází z estonských lidových písní, ale také tím, že jeho inscenaci už od počátku pronásledují podivné a občas i hrozivé události.

 
0

„Roman Válek si naplánoval oratorium pro dvacáté výročí kurzů už během prvního ročníku, kdy budoucnost Letní školy nebyla ještě vůbec jistá.“

„Letos se otevřelo 23 tříd. Zastoupeny jsou takřka všechny skupiny nástrojů, zkrátka nepřijdou ani zpěváci a postaráno je i o vzdělávání dorostu v dětské hudební a taneční třídě.“

„Šťastlivci, kteří se umístili na stupních vítězů, si budou moci zahrát také na příštím ročníku Hudebního festivalu Znojmo.“

Dvacátý ročník Letní školy barokní hudby uzavře Händelovo oratorium Triumf času a pravdy, a to na třech koncertech. V pátek na zámku v Holešově, o den později v kostele v Kelči a v neděli 14. srpna odpoledne pak v rámci Olomouckých barokních slavností v kostele Panny Marie Sněžné v hanácké metropoli. Provedení díla se v těchto dnech rodí na sólových a sborových lekcích. O nich, obecněji o znovuobjevování baroka i o tom, že některým účastníkům holešovské kurzy doslova změnily život, čtěte v ReportážiPlus.

 
00002

„Vznikl tak poměrně komplikovaný systém, který má kromě černých a bílých kláves ještě klávesy modré a nepodobá se ničemu, co jsem kdy viděl.“

„Měl jsem jen velmi malou zkušenost s tímto unikátním nástrojem, ale zároveň jsem byl jediným člověkem na světě, kdo na něj uměl alespoň trochu hrát.“

„Začali se mi ozývat skladatelé a milovníci mikrointervalové hudby z celého světa a postupně vznikaly nové nápady, projekty a skladby.“

Šestinotónové harmonium – znovuobjevený vynález Aloise Háby – vstoupilo na současnou hudební scénu v roce 2018 díky uvedení Hábovy opery Přijď království Tvé. Samotné harmonium ožilo pod rukama klavíristy Miroslava Beinhauera a i jeho zásluhou se ukázalo, že Hábovy hudební pokusy mají význam také pro dnešní hudbu. Miroslav Beinhauer, jediný na světě, kdo na harmonium s bílými, černými a modrými klávesami umí zahrát, vysvětluje šestinotónovou hudbu, přibližuje, jak se ji učil chápat a hrát, zamýšlí se nad manky ve výuce dějin hudby a blíže popisuje unikátní nástroj. Rád by měl vlastní nový – se vzácným muzejním se těžko cestuje.

 
114

„Poetika romantismu se často definuje jako zpověď tragicky rozdrásané umělcovy duše, jako obraz života hrdinského a zároveň stíhaného nepřízní osudu. Schubert takovým umělcem bezesporu byl.“

„Osvojil si Beethovenův jazyk a přetvořil ho v něco jiného, vlastního – a tak otevřel cestu pro další rozvoj symfonie a jejích nejrozmanitějších pojetí.“

„Je docela možné, že Schubert takříkajíc předběhl vlastní dobu a podařilo se mu načrtnout poetiku, ke které ostatní hudební svět došel až později.“

Poslední lednový den roku 1797 se narodil Franz Schubert. Dožil se pouhých jednatřiceti let, ale i za tu krátkou dobu, která mu byla dopřána, se mu podařilo významně ovlivnit hudební vývoj. Schubert totiž patří k těm výjimečným skladatelům, jejichž dílo není cenné jen pro svou krásu, ale také protože tvoří most z jedné velké epochy do druhé a zároveň inspiruje další skladatele i dlouho poté, co bylo napsáno.

 
200

„Kvůli exotičnosti Skrjabinových úvah a hlavně kvůli jejich zkratkovitému výkladu se stalo pravidlem jeho myšlenky redukovat na výplod duševně nemocného megalomana, případně v nich vidět projev dekadence přelomu století.“

„Interpreti o Skrjabinově myšlenkovém systému nevědí téměř nic, popřípadě se jeho zralá díla dokonce bojí nastudovat, jelikož v jejich nezvyklých harmoniích hledají názvuky domnělé náklonnosti k temným silám.“

„Skrjabin byl přesvědčen, že hudba je síla schopná měnit hmotný svět.“

Právě dnes, ve čtvrtek 6. ledna, si připomínáme 150 let od narození Alexandra Nikolajeviče Skrjabina, skladatele, který bývá řazen občas mezi tvůrce skomírajícího pozdního romantismu a občas mezi vizionáře, kteří předběhli dobu a inspirovali další generace skladatelů.