„Kantabilní vklad, zejména violoncella, ale také violy houslí, dokreslil inovativní pojetí díla, které takto ztratilo svou obvykle skromnou prezentaci introvertního charakteru.“
„Po krátkém úvodním tématu v majestátním, klidném tempu provedl pianista neomylně sedmnáct variací, nabitých prstovou ekvilibristikou a obdařených mnoha tempovými proměnami.“
„Autor připsal čtyřem větám svého díla tempové údaje v němčině a soubor je tlumočil přibližně věrně. Totiž s vlastní představou vášně, rezonancí významu ‚empfindung‘, kterou bych nazval rovnou ‚vcítěním‘, s ohněm, který jsme slyšeli už v úvodní Mahlerově juvenálii.“
Komorní cyklus 29. koncertní sezóny PKF – Prague Philharmonia se uzavřel koncertem v Barokním refektáři Profesního domu MFF UK v pondělí 5. června 2023. Tento závěrečný a v jistém smyslu slova slavnostní večer měl nevšední dramaturgii. Program začínal kvartetní větou, pokračoval dvěma klavírními skladbami, první z nich pro klavír na čtyři ruce, a byl uzavřen klavírním triem. Gradaci, potřebnou pro přitažlivý obsah, netvořila četnost členů souboru od sólisty po ansámbl, ale její dynamika. V centru pozornosti se tak ocitl mimořádný výkon mladého klavíristy a suverénní výkon tria, které program uzavíralo.
Na závěrečném koncertě Komorního cyklu, který pořádá orchestr PKF – Prague Philharmonia, vystoupí Lobkowicz Trio, které reprezentují houslista Jan Mráček, violoncellista Ivan Vokáč a klavírista Lukáš Klánský. Ti si na koncert, který se v barokním refektáři Profesního domu MFF UK koná v pondělí 5. června od půl osmé večer, pozvali hosty Jana Fišera, jenž se tentokrát ujme violy, a klavíristu Jana Čmejlu.
„Středeční večer připomíná, že 28. května uplynulo 140 let od narození Václava Talicha, největší osobnosti českého dirigentského umění.“
„V pátek večer se opakuje blok cele věnovaný geniálnímu francouzskému skladateli Henri Dutilleuxovi…“
„Puccini na Triptychu intenzivně pracoval v letech 1917-1918 a už 18. listopadu 1918 mělo dílo premiéru v newyorské Metropolitní opeře. Ohlas u publika a hudební kritiky byl smíšený…“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 5. 6. do 11. 6. 2023?
„Vypadá to, že se schyluje k jakési generační výměně a až se bude ‚dělit koláč‘ zodpovědnosti, na Levita pravděpodobně také část připadne.“
„Pianista je velmi výrazný i ve vizuálním projevu, jeho hra je plná gest.“
„Patříte-li stejně jako já do té druhé kategorie, může pro vás být poslech Levitovy interpretace devastující.“
Pianista Igor Levit naposledy vystoupil v Praze teprve před dvěma lety, a přesto jej hned dva místní festivaly měly důvod angažovat znovu na tento rok. Jeho sólový recitál, který proběhl 25. května ve Dvořákově síni Rudolfina v rámci Pražského jara, zahrnoval mimo jiné méně známé transkripce nebo nový cyklus soudobého skladatele Freda Hersche. Byla to ale interpretace Lisztovy sonáty, ve které se přiblížil něčemu vzácnému.
„Tamestit dokázal využít kompoziční invenci vloženou do spodního rejstříku nástroje v ušlechtilém snivém tónu, který v horních polohách neztrácel tónovou kvalitu.“
„Tamestit s Tiberghienem rozehráli na ploše kolem patnácti minut strhující proměnlivou řadu variací, přičemž první polovinu skladby hrál violista con sordino. Dosáhl tím skvělé iluze renesanční loutnové produkce, kterou transponoval do dalšího průběhu skladby.“
„Violista demonstroval tónové kvality svého unikátního nástroje – melodickou pružnost tónu, šíři jeho barvy na nejhlubší struně c, eleganci na dalších strunách a konkrétní jasnou artikulaci zvuku na nejvyšší struně.“
Dvořákova síň Rudolfina v sobotu 20. května přivítala violistu Antoina Tamestita, rezidenčního umělce Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Klavírním partnerem violového virtuosa byl francouzský pianista Cédric Tiberghien. Dramaturgická volba směřovala k populárním opusům violové literatury, které autoři nadali schopnostmi demonstrovat specifika nástroje, jak je svět nejlépe poznal v legendární symfonii pro sólovou violu a orchestr Harold v Itálii od Hectora Berlioze.
„Postavení pana Dutilleuxe ve francouzské hudbě bylo hrdě osamocené. Stál mezi Olivierem Messiaenem a Pierrem Boulezem, ale nebyl ovlivněn ani jedním.“
„A pak dvě Dvořákova klavírní tria, Trio č. 1 a Dumky, na té novější v pořadí druhé nahrávce Guarneri tria z roku 2009. Je to pozoruhodný dokument společné sehranosti a zralosti.“
„Netradiční víkendová návštěva. Ta je totiž sestavena z nahrávek, které vznikaly s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem během natáčení dvořákovského kompletu i během zkoušek na vybrané koncerty. Zachycuje vzácné období, kdy se Bělohlávek vrátil do čela filharmonie a práce se mu začala dařit.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 22. 5. do 28. 5. 2023?
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro od středy 17. do neděle 21. května nabídne deset koncertů. Z orchestrů vystoupí Česká filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu či Essenští filharmonikové. Sólisté, sbor a orchestr Národního divadla nabídnou Dvořákovu operu Armida, své pěvecké umění v písních předvede mladá mezzosopranistka Bella Adamova, představí se cembalista Jean Rondeau, který vystoupí i se souborem Nevermind Trio a v komorních i symfonických projektech zahraje rezidenční umělec festivalu, violista Antoine Tamestit. Na programu bude i koncert mladých talentů, stipendistů projektu MenART.
„Ve světové premiéře skladby Traumeswirren č. 2 „Aufschwung/Vzlet“ Keprt pokračuje v trendu kratších skladeb, na kterých i tak dokáže předvést svůj velmi vyspělý kompoziční um i vynikající hráčské dovednosti.“
„Druhá Murailova poéma vyznívá skutečně lyricky, evokuje L'isle Joyeuse Clauda Debussyho a Keprt zde předvedl, že kromě vysoce technické hry dokáže do skladeb vnést i velký smysl pro cit, neuvěřitelně jemnou dynamiku, a přesto si zanechává svou precizní tvář.“
„Druhá Skrjabinova etuda působí pochmurněji, specifická gradace a tekutá melancholie skladby evokuje až Erika Satieho.“
Úterní večer 9. května patřil v olomoucké Kapli Božího Těla prvnímu letošnímu koncertu ansámblu Lichtzwang, klavírnímu recitálu Marka Keprta. Program s podtitulem Světelnost a vzlety se kromě skladeb od Muraila, Skrjabina, Obuchova a Schumanna skládal také ze dvou skladeb samotného Keprta, jedné ve světové premiéře.
„Zlomem v jeho dráze začínajícího sólisty byla Debussyho klavírní soutěž v San Franciscu, kde byl roku 1945 ověnčen vavříny.“
„Presslerovo klavírní Beaux Arts Trio se roku 1955 vydalo na třiapadesátiletou cestu hudebním světem, která je souhrnně zachycena na kompletu šedesáti alb.“
„Na dotaz, jak se mu v pokročilém věku chodí na pódium, odvětil Pressler s úsměvem: „Což o to, nahoru to jde, ale dolu je to horší…“
Sedm měsíců a deset dnů chybělo 6. května 2023 k tomu, aby se magdeburský rodák Menahem Pressler dožil úžasného věku sto let. Coby jedna z klavírních legend naší doby se kromě jiného dočkal tolika oficiálních poct a vyznamenání, že nabídnout jejich ucelený výčet by znamenalo jediné. Článek o něm, těžko se mi říká jeho nekrolog, by byl bezmála hotov, protože nic moc dalšího by se do něj nevešlo. Takže jen zcela namátkou.
„Jeho tvorba všechny dobové bouře přestála a již více jak sto let patří k základnímu repertoáru evropské hudby. Stejně jako ta Wagnerova.“
Typově byl Brahms blízký Beethovenovi. A stejně jako Beethoven, i on začínal uměleckou kariéru jako úspěšný, po Evropě koncertující pianista.“
„Z řady důvodů, které jsou od té doby předmětem spekulací, se s Clarou nevzali. Oba dali přednost hudbě.“
Jsem zamilován do hudby, miluji hudbu, nemyslím na nic nežli na ni a snad ještě na to, co mi dělá hudbu krásnější, napsal v jednom dopise Johannes Brahms, skladatel a pianista považovaný za posledního velkého autora klasické německé hudební tradice. Pocházel z Hamburku, žil ve Vídni. Celoživotně ho hluboká platonická láska pojila s klavíristkou Clarou Schumannovou, celoživotně zůstal starým mládencem. Dnes se připomíná 190 let od jeho narození.
„Projekt Farinelli et son temps je portrétem jednoho z největších kontratenoristů své doby Farinelliho a hudby, která pěvce inspirovala.“
„S Johnem Eliotem Gardinerem hraji už dvacet let a jeho přesvědčení, vášeň i touha proniknout do emocionálních hlubin každého díla, ke kterému přistupuje, na mne stále mají obrovský vliv.“
„Jsem přesvědčen, že každý výkon by měl být historicky poučený bez ohledu na to, zda se jedná o díla Claudia Monteverdiho nebo Steva Reicha.“
Renomovaný skotský violoncellista Robin Michael zastává prestižní posty ve třech proslulých orchestrech. Je vedoucí violoncellové sekce a sólistou Les Musiciens du Prince-Monaco, prvním violoncellistou Orchestre Revolutionnaire et Romantique a sólovým hráčem Les Siècles. Věnuje se rád také hře komorní a natáčí sólová alba se svými kolegy, z pozice prvního hráče spolupracuje s řadou zahraničních těles. V Praze se představí v projektu Farinelli et son temps / Farinelli a jeho doba ve Smetanově síni Obecního domu v neděli 7. května s Les Musiciens du Prince-Monaco. Orchestr pod taktovkou významného italského dirigenta, skladatele a cembalisty Gianluca Capuana doprovodí slavnou italskou koloraturní mezzosopranistku Cecilii Bartoli, uměleckou ředitelku orchestru Les Musiciens du Prince-Monaco a ředitelku světoznámého divadla Opéra de Monte-Carlo. Rozhovor před pražským koncertem poskytl Robin Michael exkluzivně pro KlasikuPlus.cz.
V rámci studia hry na cembalo na HAMU bude mít Ondřej Valenta další koncert. Bude se konat v pondělí 1. května od půl osmé večer v Galerii v Lichtenštejnském paláci na Malostranském náměstí. Na sváteční večer má připravený program s kolegyněmi - sopranistkami Eliškou Minářovou, Kristýnou Kůstkovou a houslistkou Šárkou Petříkovou, které doprovodí na cembalo a kladívkový klavír. Na oba nástroje zahraje i sólově. Během koncertu zaznějí skladby Muffata, Händela, Vitaliho, Dusíka a Schumanna. Ondřej Valenta studuje u Moniky Knoblochové.
„Dvořákův kvintet obsahuje jeho dvě charakteristické věty, jednak pomalou Dumku, jednu z nejkrásnějších pomalých vět komorní hudby, a také český tanec Furiant.“
„Středa večer pravidelně patří Evropské vysílací unii a tentokrát koncertu Berlínských filharmoniků… zazní Requiem Giuseppe Verdiho pod taktovkou Daniela Barenboima.“
„Hudba Johannesa Brahmse vždy hudební svět dělila na dva nesmiřitelné tábory, jedni jí milovali a druzí nenáviděli. Chladným ale nenechala nikoho. Během víkendu zkusíme objevit i některá méně známá Brahmsova díla.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 1. 5. do 7. 5. 2023?
„Sopranistka Christiane Karg se mi sice zpočátku jevila poněkud neklidná či nervózní, ale jak hudba pokračovala, jakoby se více a více uvolňovala, ponořovala se plně do role Peri a byla stále lepší a přesvědčivější.“
„Domnívám se, že obsazení Christiane Karg i Andrewa Staplese bylo skvělou volbou, která celkové vyznění díla rozhodně umocnila.“
„Daniel Harding dokázal vybudovat na rozsáhlé ploše sta minut obdivuhodný a celistvý oblouk klenoucí se přes všechny tři díly oratoria.“
Na třech abonentních koncertech ve dnech 20. – 22. dubna uvádí Česká filharmonie pod taktovou Daniela Hardinga méně známé světské oratorium Roberta Schumanna „Ráj a Peri“. V sólových partech vystupují sopranistky Christiane Karg a Johanna Wallroth, mezzosopranistka Avery Amereau, tenorista Andrew Staples a barytonista Ashley Riches. Pražský filharmonický sbor připravil sbormistr Lukáš Vasilek.
V Plzni se bude konat čtyřiatřicátý ročník Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže. Od 24. do 30 dubna čeští a zahraniční klavíristé poměří své kvality ve třech věkových kategoriích. Finále třetí kategorie s Plzeňskou filharmonií v čele s dirigentkou Valentinou Shuklinou rozezní Velký sál Měšťanské besedy v sobotu 29. dubna od sedmé hodiny večerní. Koncert vítězů celého klání se bude v Domě hudby konat v neděli 30. dubna od tří hodin odpoledne. Celá soutěž i koncert vítězů jsou otevřeny veřejnosti. Pořadatelem je Konzervatoř Plzeň.
Daniel Harding, britský dirigent a profesionální pilot, poprvé vystoupí s Českou filharmonií, a to s orientální hudební pohádkou ve formě oratoria Ráj a Peri Roberta Schumanna. Na jejím provedení se bude podílet Pražský filharmonický sbor pod vedením Lukáše Vasilka a pětice sólistů, k nimž patří Christiane Karg, Johanna Wallroth, Avery Amereau, Andrew Staples a Ashley Riches. Oratorium Ráj a Peri z roku 1843, které první český orchestr uvede teprve podruhé v historii, zazní ve Dvořákově síni Rudolfina na trojici koncertů od 20. do 22. dubna, vždy od půl osmé večer.
„Velikonoce 2023 s sebou přinášejí nový začátek. Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším.“
„V centru našeho hledání bude letos postava Tannhäusera. Hrdiny ztraceného a svedeného, ale také poctivě hledajícího sebe sama.“
„Svět Richarda Wagnera, nejradikálnějšího hudebního inovátora v dějinách, pro nás bude novou startovní čarou i laboratoří zároveň, a to v opeře, na koncertech, v tanečních projektech i v elektronické hudbě.“
Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším... Tolik ukázka z uvítacího textu programu salcburského Velikonočního festivalu 2023, který se uskutečnil od 1. do 10. dubna. Autorem těchto slov je festivalový intendant Nikolaus Bachler. Výroky o „novém začátku“ jsou skutečně namístě. Co však překvapí, je skutečnost, že se pan ředitel prakticky neobtěžuje s vysvětlením, proč vlastně k jakési nové éře festivalu vůbec dochází. Řekněme si to tedy ve stručnosti alespoň my.
„Jediná a vynikající Ančerlova nahrávka Českého requiem Ladislava Vycpálka, skladby z roku 1940 s podtitulem Smrt a spasení, komponované na české texty ze Starého i Nového zákona.“
„Středeční večer bude patřit oratoriu Ráj a Peri Roberta Schumanna. Právě toto dílo se nyní aktuálně po více jak 25 letech dostává na program České filharmonie.“
„Zcela nová nahrávka romantického Klavírního koncertu Vítězslava Nováka s Janem Bartošem, Jakubem Hrůšou a rozhlasovými symfoniky.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 10. do 16. dubna?
