neděle, 26 červen 2022 10:22

„Pátý díl“ Zpěvů Vysočiny

R52039

„Básnické obrazy a osobní úvahy nesené klidnou hudbou, jednoduše znějící, intenzivně jadrné a snadno přístupné vyprávění.“

„Lukáš Vasilek nesmlouvavými gesty vedl interprety k elementárně zřetelným a působivým pasážím, lyricky poetickým i zaujatě vyprávějícím.“

„Výsledek byl zajímavý, krásný a bez váhání lze říci, že i skvělý.“

Sbor Martinů Voices má v repertoáru novou skladbu. Bohuslav Martinů páté vokální dílo na text Miloslava Bureše už nestihl napsat a námět čekal šest desetiletí. Zhudebnil ho až Jiří Gemrot, kterému libreto komorní kantáty sestavil a dotvořil Vojtěch Stříteský. Krásnou kultivovanou skladbu Pochovávání světla je tak možné vnímat jako volné pokračování Otvírání studánek a tří dalších poetických opusů tematicky spjatých s Vysočinou. V premiéře zaznělo v sobotu na festivalu Smetanova Litomyšl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, jehož poslední program se letos koná 25. června, vznikl před čtyřmi lety spojením dlouholeté jarní ostravské přehlídky Janáčkův máj a letního festivalu Janáčkovy Hukvaldy. Patří od té doby k dominantám kulturního života regionu, je událostí města Ostravy i celého Moravskoslezského kraje. V podcastu hudebního portálu KlasikaPlus.cz odpovídá ředitel festivalu Jaromír Javůrek na otázku, zda se spojení osvědčilo.

 

 

Zveřejněno v AudioPlus
10

„Nikdo jiný mi tak umělecky nepomohl, jako Libuše Domanínská. Jenom díky ní zpívám.“

„Brněnské Janáčkovo divadlo je jako koupelna. Tam se mi zpívá snad nejlépe ze všech divadel.“

„V divadle v Brně jsem se také seznámila s Davidem Radokem. I s Jiřím Heřmanem jsem tam měla krásné příležitosti pracovat. Tihle dva režiséři jsou moje dvě mety.“

Před týdnem zpívala Desdemonu v premiéře Verdiho Otella v brněnském divadle, v sobotu s tamním souborem vystoupí na Smetanově Litomyšli v koncertním programu nazvaném Verdi Gala, dnes slaví narozeniny… Nejčerstvější koncert, který má sopranistka Jana Šrejma Kačírková za sebou, se konal 18. června pod širým nebem ve sportovním areálu ve Vidově, v obci u Českých Budějovic, ze které pochází.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 23 červen 2022 17:18

Vivaldi jako zelené letní divadlo

0004

„Celkový zážitek proto nemůže hledat srovnání s vymazlenými a zvukově zaoblenými produkcemi v koncertních sálech. A přece stojí za to.“

„Děj je nesčetnými peripetiemi komplikovaný, v tištěném programu je na jeho přiblížení potřeba 575 slov, dá se však vyjádřit i stručněji.“

„Představení je příležitostí, jak milým způsobem strávit neobvyklý hudební večer, vybočující prostředím ze všeho, co je obvyklé v běžné sezoně.“

Rokokový zámek manželů Kučerových v Nových Hradech na Orlickoústecku je desátým rokem místem festivalové operní stagiony Smetanovy Litomyšle. Letos padla volba na Vivaldiho operu Farnace. Musica florea s Markem Štrynclem ve velikosti sotva dvou tuctů účinkujících ji chystá na červenec také pro Festival Český Krumlov, tam do barokního zámeckého divadla. Ve východních Čechách ji po středeční premiéře dává v těchto dnech ještě třikrát – pokud i nadále počasí dovolí, tak v „zeleném“ divadle v zámeckém parku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 22 červen 2022 13:23

Nejdelší večer roku patřil baroku

00001

„Jiránek byl dobře poučen Vivaldiho tvorbou, je to slyšet na užitých rázných unisonech a některých dalších idiomech a postupech.“

„Neustále komunikující s kolegy na pódiu; a pohledem, postojem i proměnami hudby se svým nástrojem, s tóny i s publikem doslova laškující.“

„Díky atraktivitě místa i díky počasí, po extrémech předchozích dní příjemnému, byl koncert bohatě navštívený.“

V cyklu Barokní podvečery, který v historické Praze pořádá už dvaadvacet let soubor Collegium Marianum, byl koncert v nejdelší večer roku, ve Svátek hudby, situován do Ledeburské zahrady. Nesl název Soirée à Dresda, prezentoval hudbu z fondů drážďanské dvorní knihovny a byl naplněn především uměním flétnistky Jany Semerádové a hobojistky Xenie Löffler.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
008

„Akademie má za cíl formovat mladé a o něco usilující hudební elity.“

„Samozřejmě je potěšením být spolu, ale ještě větším privilegiem je scházet se takhle společně k tvoření hudby“

„Už jen to, když jsme pohromadě na pódiu, je přece symbolem. Reprezentujeme patnáct různých zemí.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl hostuje ve Smetanově domě ve středu 22. června Ensemble Esperanza, smyčcový soubor lichtenštejnské Mezinárodní hudební akademie sdružující mladé hudebníky z patnácti zemí světa. Hrají různorodý repertoár sahající od Griega a Holsta přes Bartóka po Čtvero ročních dob v Buenos Aires od Ástora Piazzolly. Švýcarská houslistka Chouchane Siranossian, umělecká vedoucí orchestru, jinak také mezinárodně uznávaná sólistka hrající na barokní housle, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz probírá principy, na nichž stojí Akademie a její soubor. Jak říká, v rámci každého projektu všichni společně rostou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
neděle, 19 červen 2022 13:32

Subtropický večer Václava Lukse

00001

„Vybudil interpretační aparát, ochotně reagující a skvěle sehraný a sezpívaný, k dokonalému předání všech odstínů hudebního výrazu i významu slov.“

„S radostí pak zaznělo jako přídavek (nyní se sólisty v řadách sboru) ještě jednou slavné Hallelujah – oslava Krále Králů, Pána Pánů.“

„Překvapilo proto, že byl nakonec litomyšlský koncert zcela zřetelně a slyšitelně ozvučen.“

Händelův Mesiáš má na koncertě s přestávkou tříhodinovou stopáž. Na Smetanově Litomyšli zněl v sobotu na zámeckém nádvoří za teploty přesahující i pozdě večer dvacet stupňů. V podání čtyř skvělých sólistů, Collegia 1704 a jeho bezkonkurenčního sboru zazněl za náruživého vedení Václava Lukse jako strhující doklad bohatosti hudebních projevů barokní doby a skladatelova zralého mistrovství i jako svědectví o tehdejší podobě protestanské zbožnosti.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 18 červen 2022 17:57

Nešťastník Otello

00002

„Martin Glaser jako režisér vyhmátl základní psychologické motivace. Nehledá výstřednosti, nenutí publiku schválnosti.“

„V hlase i v hereckém ztvárnění role by postavě Jaga slušelo mít víc navrch nad ostatními, tedy – stejně jako Otellovi – víc sebevědomí a hlavně víc vášně.“

„V Brně se vypráví jeden reálný příběh ze života, ne osudové drama.“

Národní divadlo Brno má od pátku na repertoáru další operní inscenaci, za kterou se opět ani trochu nemusí stydět. Verdiho Otella, v Janáčkově divadle hraného po dlouhých třech desetiletích, připravili vizuálně Martin Glaser s Pavlem Borákem a hudebně Jakub Klecker s Robertem Kružíkem, který dirigoval premiéru. Na ní se méně výrazně podíleli pěvci Harold Meers a Dragutin Matić a z tuzemských sólistů nejlepším možným způsobem Jana Šrejma Kačírková, Aleš Briscein a Václava Krejčí Housková.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 17 červen 2022 15:15

Film v kostele

007

„Do litomyšlského kostela nenásilně a citlivě, převážně ztišeně, vstoupil svět filmu. Nejen tématem skladby, ale i ryze hudebními prostředky.“

„Akustika chrámu s dlouhým dozvukem zaobluje a změkčuje linie a přidává hudbě na vznešenosti.“

„Mezi sólisty v nejrozsáhlejším partu svými křišťálově jasnými tóny, zasahujícími až do nejvyšších poloh, vynikla sopranistka Jana Sibera.“

Rekviem za mého přítele od Zbigniewa Preisnera zaznělo v české premiéře na festivalu Smetanova Litomyšl jako skladba na pomezí koncertní a filmové hudby, na rozhraní umění a užitého umění, na hraně duchovní a komerční sféry. Jako skladba minimalisticky prostá a neméně prostě působivá.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„Nastal čas, aby Bedřicha Smetanu začal objevovat svět.“

„Už v červnu 2023 se uskuteční velká mezinárodní muzikologická konference na téma Smetana a evropská opera.“

„Projekt Smetana200 plánuje s rozpočtem kolem čtvrt miliardy korun.“

V roce 2024 se v rámci Roku české hudby uskuteční oslavy dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany. Iniciátoři projektu Smetana200, jimiž jsou festival Smetanova Litomyšl a Česká filharmonie, jsou v kontaktu s kulturními institucemi v České republice i v zahraničí už nyní. Cílem je podpora a koordinace uvádění Smetanových děl i nad rámec mezinárodně proslulých skladeb. Očekává se silný impuls k propagaci české kultury a posílení národní identity – jak v České republice, tak za jejími hranicemi.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0004

„Podobně jako Salcburk, je i Litomyšl nejen malebným městem a rodištěm hudebního génia, ale také městem, které po několik festivalových týdnů doslova dýchá hudbou a které se stává po dobu trvání festivalu hudebním srdcem země.“

„Provedení Mesiáše na nádvoří zámku není důsledkem úvah, jak koncert zatraktivnit, ale naopak reakcí na očekávaný zájem publika, který by mohl být v případě koncertu v kostele uspokojen pouze částečně.“

„Domnívám se, že jsme již natolik známí, že posluchač, který si kupuje vstupenku na náš koncert, celkem přesně ví, jaký druh interpretace od nás lze očekávat.“

Myslivečkův Abrahám a Izák na Salcburském festivalu, o měsíc dřív, právě tento víkend, Händelův Mesiáš na Smetanově Litomyšli… V srpnu Chopinův festival ve Varšavě, v září Svatováclavský festival v Ostravě… I léto je pro Collegium 1704 naplněno prestižními úkoly. O jejich nesamozřejmosti, o staré hudbě v kontextu velkých letních koncertů, o hledání a objevování repertoáru, o plánování i o akustice při open air akcích přemýšlí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Václav Luks, zakladatel, umělecký vedoucí a dirigent předního tuzemského barokního orchestru a jeho sboru.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 15 červen 2022 17:49

SOČR dvakrát v Alpách

00007

„Alpskou symfonii vedl Liebreich bez přehnané snahy budovat velká zahloubaná mysteria. Vedl ji jako barvitou, emotivní a přístupnou skladbu“

„Vpravdě sportovní výkon musí podat ten ze skupiny bicích, kterému je svěřeno otáčení klikou stroje na vítr. V Alpách fičí opravdu hodně a opravdu dlouho!“

„Bradshaw působí velmi introvertně, jako pianista je nicméně svrchovaně disponovaný, schopný bezchybného a dostatečně odstíněného zvládnutí skladby, kterou interpreti jeho věku přece jen tak často nehrají.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu s šéfdirigentem Alexanderem Liebreichem ve dvou večerech zahrál Straussovu Alpskou symfonii. V pondělí v pražském Rudolfinu, v úterý na zámeckém nádvoří v Litomyšli. Srovnání akustiky nevychází pro open-air prostor nijak špatně. V první polovině bylo však vždy něco jiného: doma v závěru sezóny Sukova Praga a skvělé Hartmannovo Concerto funebre, na Smetanově Litomyšli Čajkovského Koncert b moll.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
111

„Máme s rozhlasem plány hned na příští sezónu a samozřejmě také budu zpátky v České republice s Filharmonií Brno.“

„Když byli Mahler, Brahms i Strauss na úpatí hor, tak je vnímali jako něco, co přesahuje lidské bytí, něco, čeho můžete být součástí, ale co je větší než vy.“

„Jako svého nejoblíbenějšího autora z českých zemí mám Janáčka.“

Pondělní večer v pražském Rudolfinu, úterní na zámeckém nádvoří na festivalu Smetanova Litomyšl… Po oba večery diriguje Alexander Liebreich za pultem Symfonického orchestru Českého rozhlasu Alpskou symfonii Richarda Strausse, i když pokaždé v sousedství jiné hudby. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz o skladbě podrobně hovoří. Přibližuje rovněž své plány s českou hudbou ve Valencii, kde bude v příštích letech šéfdirigentem. Týkají se hodně Janáčka. A zamýšlí se i nad Českým rozhlasem a jeho orchestrem, odkud odchází po pouhých čtyřech sezónách, které navíc velmi poznamenaly dva roky opatření proti pandemii koronaviru.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
00013

„Někde se hudba jakoby dotýká hranic muzikálového žánru. Nicméně instrumentací a celkovým velmi dramatickým výrazem jednoznačně zůstává na straně nejnáročnějšího operního umění.“

„V roli císaře, krutého tyrana, prototypu všech dalších diktátorů v lidských dějinách, exceloval pěvecky i herecky Philippe Castagner.“

„Režie Martina Otavy nesklouzla do příliš snadných paralel se současností.“

Operní událost, která se neděje každý den. Přesněji řečeno neudála se v tuzemsku už dlouhá léta. Totiž premiéra celovečerní současné závažné opery – přesně tím byl sobotní večer na Nové scéně plzeňského Divadla J. K. Tyla, kde poprvé zazněla jako novinka opera Quo vadis Sylvie Bodorové, dílo s historickým námětem, dramatické a koncipované jako velká podívaná, přes veškerou modernost vstřícně přístupné a navíc s velkým nadčasovým poselstvím.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„Za konečnou podobu mého svatohorského Bacha může ´covidové´ jaro roku 2020.“

„Mně varhany Vladimíra Šlajcha odjakživa imponují.“

„Záměrem byl primárně televizní formát, tvůrci však cítí, že nejlépe se dá hudba v tomto záznamu přece jen prožít v kině.“

Do programu Národního festivalu Smetanova Litomyšl je vložen týdenní projekt Bach XXII. Prezentuje audiovizuální záznam provedení kompletního varhanního díla Johanna Sebastiana Bacha, jak ho pořídil v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře v Příbrami Jaroslav Tůma. Čtrnáctihodinový záznam Bach nonstop uvede festival nejprve v premiéře jako komplet v neděli 12. června od 9:00 do 23:00 v kostele sv. Anny, v následujícím týdnu pak v kině Sokol, vždy dopoledne, odpoledne a vpodvečer, v sedmnácti separátních projekcích s odborným výkladem interpreta a jeho hostů. Projekce jsou veřejnosti volně přístupné, programem se vstupným je festivalový koncert, který se uskuteční 15. června večer v kostele Povýšení sv. Kříže. Jaroslav Tůma tam na varhany zahraje Bachovo Umění fugy.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
001

„Stokowského verze je zajímavá, ale není lepší než zažitá instrumentace Ravelova. Právě k ní se posluchač nakonec stejně vrátí, protože už ji podvědomě považuje za tu ´původní´.“

„Na jedné straně autorský koncertní symfonismus sebevědomého dirigenta, na druhé straně divadelní představivost tvůrce hledajícího v minulosti podněty pro povzbuzování hudebnosti v současnosti.“

„Zazněl naprostý opak toho, jak touží hrát a poslouchat Bacha naše současnost.“

Druhý symfonický koncert festivalu Smetanova Litomyšl měl velkolepé rozměry. Musorgského Obrázky z výstavy a Orffova kantáta Carmina burana patří k nejznámějším a nejoblíbenějším položkám klasického repertoáru. Partitury ožily pod rukama Jakuba Kleckera. Stojící publikum ve vyprodaném auditoriu na zámeckém nádvoří v závěru pátečního večera bylo potvrzením faktu, že Carmina burana, Písně z Bavorska, by se mohly dávat i tam každý rok – a možná i dvakrát.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 10 červen 2022 18:15

Slovenská filharmonie v Litomyšli

00002

„Bylo logické, že jako první zazněla Smetanova skladba, a bylo velmi sympatické, že to byla symfonická báseň Valdštýnův tábor.“

„Z příjemného vokálního projevu výrazněji, k opravdovému prožitku, vystoupila Jana Kurucová v nádherně pomalé a niterné písni Urlicht.“

„Daniel Raiskin začal nacházet nové a nové vzruchy a detaily. Ve výsledku interpretoval notoricky známou skladbu velmi zajímavě.“

Česká hymna a český premiér, Slovenská filharmonie, ruský dirigent, sólisté z Čech a Slovenska, tři slavní autoři narození na našem území… Takový byl na zámeckém nádvoří úvodní koncert 64. ročníku Národního festivalu Smetanova Litomyšl, který bude v nadcházejících čtyřech týdnech desítkami koncertů a dalších programů obracet pozornost k východočeskému historickému městu, ve kterém se má už za dva roky připomínat kulaté dvousté výročí narození Bedřicha Smetany.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00003

„Virtuozita není jenom zpívání rychlých not nebo ukazování extrémů, kterých je hlas schopen.“

„Snažím se vkládat i do Händelových spirituálních skladeb tak mnoho emocí, jako bych se snažila vložit do jeho operní hudby.“

„Představení pod širým nebem jsou vždycky mimořádná, protože prostor se do hudby vždy nějak promítá.“

Za deset dní vystoupí Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse s Händelovým Mesiášem na festivalu Smetanova Litomyšl. Mezi sólisty bude také Deborah Cachet. Sešli se už předloni na turné, jehož středobodem byla barokní opera Les Boréades od Jeana-Philippa Rameaua. Vznikl tehdy i záznam, na CD oceněný jako nejlepší operní nahrávka roku. Belgická sopranistka se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vrací k Rameauově opeře, uvažuje o definici virtuozity, oceňuje práci Václava Lukse a zamýšlí se nad základními rozdíly mezi barokními vokálními žánry.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
002

„Je krásné, že už zase můžeme hudbu a svou lásku k ní sdílet s posluchači naživo.“

„Být hrdým příslušníkem svého národa, nebo být dogmatikem v tom, co se týká jeho důležitosti, což vede k nacionalismu, to je zásadní rozdíl.“

„Jídlo a hudba pro mě mají mnoho společného. A obojí má i tu stránku, že se člověk sdílí s druhými lidmi.“

Národní festival Smetanova Litomyšl zahájí ve čtvrtek na zámeckém nádvoří Slovenská filharmonie s šéfdirigentem Danielem Raiskinem. Znít bude Smetanova, Mahlerova a Dvořákova hudba. Nejen o ní, ale i dvou letech pandemie, o svých bratislavských plánech, o atmosféře letních koncertů, o hudbě jako o věci přesahující náš tělesný život a také obecněji o české a ruské hudbě – nyní i v časech Sovětského svazu a Československa – se původem ruský umělec, žijící už tři desetiletí na Západě, široce rozpovídal v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz. A hovoří v něm jako o kriminálním činu o současné ruské agresi proti Ukrajině, odkud je jeho manželka. Nechápe, jak se lidé z jeho rodné země mohou takovým způsobem chovat, a říká, že s tou zemí nechce mít nic společného. Normálně o politice nehovořím, zdůrazňuje, ale nyní jsem skeptický k hlasům, které se snaží oddělit politiku a kulturu… Svět už to zažil ve třicátých letech v době fašismu!

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
sobota, 04 červen 2022 13:15

Vídeňské zklamání

00005

„Na stupínek vystoupal těžkopádně působící muž, který tam jen stál a hráče podněcoval mnohem méně inspirovaně, než by pro tuto příležitost bylo záhodno.“

„Šostakovičovu Devátou by posluchač vzhledem k Nelsonsově kompletu všech patnácti skladatelových symfonií očekával jako interpretační čin.“

„Dvořákova Šestá symfonie vyzněla spíše jako jakási Brahmsova skladba.“

Poslední koncert Pražského jara sliboval s příjezdem Vídeňských filharmoniků mimořádnou událost na závěr. Někde se ale stala chyba. Možná byla v programu, možná v provozních okolnostech, možná bylo na vině počasí.., ale nejspíš přece jen šlo o volbu dirigenta. Andris Nelsons je zcela jistě světovou hvězdou, nicméně v pátek v pražském Obecním domě z něj nevycházelo ani k hudebníkům, ani směrem k publiku vůbec nic mimořádného – a orchestr tedy hrál, jak hrál. Na poloviční plyn, bez velkého zájmu. Koncert proto nebyl událostí, ale vzhledem k očekáváním pouze zklamáním.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 30