„V Praze na Barrandově byl postaven do nového kostela nový nástroj varhanní dílny Kánský-Brachtl.“
„Varhany jsou unikátní tím, že se rejstříkovou dispozicí a provedením jako první u nás inspirovaly francouzským romantickým varhanářstvím 19. století.“
„Pedagog hudební fakulty AMU a známý koncertní varhaník Pavel Černý spolupracoval při stavbě nástroje. Proto byl vyzván jako interpret pro inaugurační koncert.“
Nový nástroj z renomované varhanářské dílny Jaromír Kánský – Josef Brachtl v nedávno postaveném katolickém kostele Krista Spasitele na pražském Barrandově byl inauguračním koncertem představen četným zájemcům a milovníkům varhanní hudby v naprosto naplněném chrámu. Jako sólista se představil pedagog AMU Pavel Černý. Zvukově a výběrem rejstříků jsou těmto varhanám vzorem a inspirací francouzské romantické nástroje 19. století, především nejvýznamnějšího francouzského varhanáře té doby Aristida Cavaillé-Colla.
„Zvítězila koncepce postavení nástroje romantického typu francouzského varhanářství 19. století, především Aristida Cavaillé-Colla. Je unikátní tím, že nástroj podobného typu nebyl u nás zatím nikdy postaven.“
„Nástroj v kostele Krista Spasitele měl štěstí, že jeho stavbu financoval plně sponzor – podnikatel a varhaník Pavel Čížek.“
„S využitím nástroje se počítá při liturgii a při stylových koncertech varhanní hudby.“
Římskokatolická farnost Praha-Hlubočepy postavila a v roce 2020 otevřela na Barrandově nový kostel spojený s komunitním centrem a kavárnou. Na 21. května 2023, při dopolední mši, ohlásila posvěcení nových varhan. První koncert na nástroji se koná 23. května večer, sólistou je Pavel Černý. V SeriáluPlus přinášíme popis varhan, unikátně inspirovaných díly francouzského romantického varhanáře Aristida Cavaillé-Colla, historii jejich vzniku i základní informace o kostele Krista Spasitele.
„Člověk by měl myslet nejen na sebe, ale na celý národ, ze kterého pochází.“
„Když je možnost, je potřeba hrát i novou hudbu v kostele. Lidi je potřeba vychovávat, a to velmi opatrně. Ne je urážet.“
„Doporučuji všem, aby se fyzicky pokud možno udržovali v kondici, aby ‚jedli do polosyta a pili do polopita‘, aby se modlili anebo meditovali, aby poznali, proč tu vlastně jsou, a byli za to vděční.“
Varhaník Karel Paukert obdržel 13. října čestný doktorát na Akademii múzických umění v Praze. Za celoživotní koncertní a pedagogickou činnost, v jejímž rámci zvláště po odchodu z Československa v roce 1960 šířil dobré jméno našeho umění v Evropě a Americe, obdržel pak ještě koncem října státní cenu – Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby. Při příležitosti jeho návštěvy Prahy bylo možné s ním pohovořit. Jeho vzpomínky jsou už zachyceny v řadě předchozích rozhovorů nebo v cyklu Osudy Českého rozhlasu, který také Karla Paukerta hostil v pořadu Telefonotéka. Záznamy těchto pořadů je možné si vyslechnout a rozhovory přečíst. Proto se rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz zaměřil spíše na konkrétnější problematiku spojenou se světem varhan.
„Za dvacet let existence se Malostranské komorní slavnosti staly neoddělitelnou součástí pražského koncertního života.“
„Rozšíření Českých kulturních slavností? Naše koncertní vytíženost a úbytek sponzorů nám to asi už definitivně znemožní.“
„Všichni dosavadní starostové v místech konání festivalů drží osvícený patronát, publika opět přibývá.“
Hlavní sál Valdštejnského paláce v Praze je 30. října místem konání dalšího koncertu Malostranských komorních slavností, dvacátého ročníku podzimního festivalu, který je Poctou velkým českým interpretačním osobnostem. V sídle Senátu bude tentokrát znít Beethovenova, Brahmsova a Glinkova hudba. Se švýcarským klarinetistou Wenzelem Grundem účinkují pianistka Jitka Čechová a violoncellista Jan Páleníček. Právě oni dva za myšlenkou této přehlídky stojí, stejně jako za dalšími festivaly sdruženými pod hlavičkou České kulturní slavnosti. Jak to vypadalo před dvaceti lety a současně i to, jaký byl minulý pražský koncert, který se konal v polovině října a jehož hvězdou se stal italský klavírista Christian Leotta, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Jan Páleníček.
„Jak realizovat varhanní koncert v sále, kde varhany nejsou? Překvapivě jednoduché. Prostě je tam přineseme a postavíme.“
„Pozitiv pochází z počátku 18. století. Od 20. století byl složený v bednách a v roce 2000 ho koupil Pavel Černý a nechal ho zrestaurovat.“
„Na osmou skladbu ohlásil kalkant Ondřej Múčka, že už je unavený, a žádal muže v publiku, aby ho někdo vystřídal.“
Barbara Maria Willi uvádí svůj cyklus staré hudby podevatenácté. Ve čtvrtek 6. října se koncert musel konat ve Sněmovním sále Nové radnice. Vystoupil varhaník Pavel Černý, který hrál na vlastní pozitiv skladby barokních autorů od nejstarších dochovaných až po Bohuslava Matěje Černohorského. Kalkantem a moderátorem mu byl Ondřej Múčka. Ukázky prokládal zajímavostmi z historie stavby varhan a zapojil do prezentace i obecenstvo. Vznikl z toho poutavý a zajímavý večer, strávený mezi přáteli.
První koncert podzimní části letošního ročníku cyklu brněnských koncertů staré hudby Barbara Maria Willi uvádí... se bude konat ve čtvrtek 6. října v 19:30 hodin, tentokrát netradičně ve Sněmovním sále Nové radnice. Na koncertě se představí význačný český varhaník a organolog Pavel Černý. V programu nazvaném Varhany doma? na jedinečném nástroji specifické krásy a unikátního ladění přinese důkaz, že varhanní hudba se nemusela omezovat jen na prostředí kostelů, ale prostřednictvím přenosných varhan ji bylo možné vychutnat i v jiném prostředí. Zaznějí skladby Frescobaldiho, Frobergera, Pogliettiho, Techelmanna, Kerlla, Reuttera der Ältere, Spetha, Černohorského, Muffata a dalších.
„Celkový dojem z provedení díla jednoznačně určovala vševládnoucí spontaneita, vřelá dynamika sólových árií či dvojzpěvů hojně střídaných mluveným slovem, pohybově intenzivní dění sólistů i kolektivních scén.“
„Všestranně excelovala sopranistka Marie Fajtová. Hlavně pěvecky jí byl důstojným protějškem Ivo Hrachovec.“
„Baroko se letos zvlášť nápadně přelilo i do programu některých dalších festivalových dnů.“
Málokterý regionální festival se může chlubit takovou stylovou vyhraněností, čistotou a pestrostí jako Festival komorní hudby Český Krumlov, pořádaný každoročně na prahu léta, v desetidenním rozmezí na přelomu června a července. Zahajuje ho v pozitivním smyslu slova velkolepá a barvitá show – Barokní noc na zámku Český Krumlov. Letos – v rámci už šestatřicátého festivalového ročníku – jako obvykle připadla na pátek a sobotu (24. a 25. 6.), aby zalidnila a rozzářila vlastně celý zámecký exteriér včetně zahrady i některé zvláště cenné zámecké interiéry. Pro tento rok byla vybrána opera La fausse magie Andrého Grétryho, kterou provedly soubory Alla Danza Brno Baroque a Capella Regia pod vedením Roberta Huga.
„Poctu Jiřímu Ropkovi chystá na 11. srpna Jaroslav Tůma.“
„První povolený koncert v kostele po sedmnácti letech zákazů hrál v hlavním městě v roce 1965 právě Jiří Ropek u sv. Jakuba.“
„Chrámová hudba u sv. Jakuba byla v dobách komunistické diktatury pojmem: a to díky tamnímu sboru a orchestru, které vedl a řídil Josef Hercl, a souběžně i díky Jiřímu Ropkovi.“
Mezinárodní varhanní festival v bazilice sv. Jakuba v Praze bude letos v létě uspořádán k poctě Jiřího Ropka, který právě tam působil 45 let jako varhaník. Od jeho narození uplyne 1. července rovných sto let. Jiřímu Ropkovi nyní také věnuje poslední květnový večer svůj bakalářský koncert v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze mladý varhaník Lukáš Dvořák, žák Pavla Černého na AMU.
Varhanní Vysočina – to je úplně nový festival, který začne v neděli 19. září a nabídne čtveřici koncertů. Posluchačům chce postupně představit zajímavé nástroje v Kraji Vysočina. Letos se uskuteční v Humpolci, Lukách nad Jihlavou, Jimramově a v Novém městě na Moravě. Pořadatelem festivalu je spolek Život pro varhany a iniciátory mladí varhaníci, Alfred Habermann, Lukáš Dvořák a Ondřej Horňas, všichni rodáci z Vysočiny. Vedle nich zahraje ještě Pavel Černý.
„Dle smlouvy se jednalo o jednomanuálový nástroj s pedálem a jedenácti rejstříky naladěný v tzv. kornetovém ladění.“
„Díky odkázaným finančním prostředkům po zesnulém přeloučském primasovi Pelikánovi mohly být roku 1785 pořízeny do Přelouče, a to díky snaze faráře Jana Slacha.“
„Nástroj má překrásný, osově symetrický prospekt, jež obsahuje mnoho řezeb. Obsahuje sedm píšťalových polí, uprostřed píšťalovou věž. Píšťaly jsou zdobené tordováním a prolamováním.“
Každé velké či menší město nebo vesnice má svém centru kostel. A na jeho kůru jsou umístěny varhany. Po celé České republice to jsou stovky nástrojů ‒ výborných, dobrých, průměrných, podprůměrných. Kvalita nemusí být vždy spojena jen s velkými městy, jak můžeme doložit na menším městě Přelouči nedaleko Pardubic. Zde, v kostele sv. Jakuba Většího, se nachází výjimečné varhany od Abrahama Starka z Lokte, které byly původně postaveny pro dnes již neexistující kostel v Sedlci u Kutné Hory. Měly ještě jedno trochu odlišné dvojče, to se však do dnešních dnů nedochovalo.
„V 70. letech 20. století hrozilo zřícení kostela. Díky zájmu místních se tak ale naštěstí nestalo.“
„V roce 2009 se uskutečnila generální rekonstrukce nástroje, a to opět firmou Eule, což bylo vynikající řešení.“
„Koncerty se těší velkému zájmu posluchačů, bazilika je vždy takřka zaplněna.“
Už třináctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Varhanní duchovní hudba ve Filipově se opět konal během léta v bazilice minor Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově v obci Jiříkov nedaleko města Rumburk v severních Čechách. Program nabídl osm různých koncertů, které začínaly vždy v neděli od 14:00 hodin. Na festival přijíždějí účinkovat umělci i sbory z České republiky i ze zahraničí a vždy se rozezní i místní varhany od firmy Herman Eule z nedalekého Budyšína. Poslední koncert letošního ročníku se koná dnes, v neděli 25. srpna.
„Obě díla, byť přes hlubokou časovou propast, shodně rezonovala svojí barevností, emocionalitou a naléhavostí sdělení.“
„Tíhu i lehkost vokální složky nesla čtveřice sólistů, kteří se střídali i v duetech, v triu a také v kvartetu s nádherně vedenými kontrapunktickými hlasy.“
„Závěrečné ovace vestoje si protagonisté rozhodně zasloužili. I když je to dnes tak trochu módní reakce publika.“
Díky Filharmonii Hradec Králové se mohla uskutečnit světová premiéra Varhanního koncertu Josefa Vodáka. Stalo se tak 21.února 2019 v beznadějně vyprodaném sále po neuvěřitelných 36 letech od zkomponování! Bohužel se toho autor již nedožil, zemřel vloni 13. prosince.
