Americký dirigent Keith Lockhart, který se s prvním českým orchestrem setkal už vícekrát, nyní s Českou filharmonií provede program složený z děl Antonína Dvořáka a trojlístku amerických skladatelů George Gershwina, Aarona Coplanda a Duka Ellingtona. Gershwinův Klavírní koncert F dur zahraje kanadský pianista Marc-André Hamelin, který s Českou filharmonií vystoupí poprvé. Poslední tři koncerty letošní sezóny ČF ve Dvořákově síni se konají od středy 15. do pátku 17. června.
Letošní mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením Forfest Czech Republic začal v únoru a zve na další koncerty v průběhu léta. Pořádá ho Umělecká iniciativa a koná se už potřiadvacáté. Nejbližším koncertem je čtvrteční program v chrámu svatého Mořice v Kroměříži s tématem „Soudobá česká duchovní hudba“. Od 20 hodin tam vystoupí brněnský komorní sbor Ensemble Versus se sbormistrem Vladimírem Maňasem. Mottem tohoto ročníku je Donatellův citát „Uslyšíš-li o konci světa, vezmi dláto do ruky a tvoř…“. Projekty festivalu jsou situovány do míst, jako jsou Kroměříž, Olomouc, Zlín, Kojetín, Hodonín nebo Hustopeče. Více informací a program najdete zde.
„Budiž tento večer důkazem skutečnosti, že se pomalu, ale jistě zvyšuje počet žen s taktovkou v čele symfonických orchestrů či operních domů první velikosti.“
„Do sestavy současných dirigentek, mezi jejichž smetánku Gražinytė-Tyla patří, výraznou měrou promlouvají zástupkyně bývalé východní Evropy či Skandinávie.“
„Za nimi se šikují v překvapivém množství pokračovatelky nově seskupené kolem pařížské mezinárodní soutěže La Maestra; výrazný úspěch přinesla letos našim barvám Nikol Kraft, která se probojovala až do čtvrtfinále.“
Až 18. května večer ve Smetanově síni Obecního domu v rámci festivalu Pražské jaro pozdvihne taktovkou před „svým“ Symfonickým orchestrem města Birmingham dirigentka Mirga Gražinytė-Tyla, bude to nesporně událost širšího dosahu.
Nová koncepce sborových koncertů, spolupráce s PKF–Prague Philharmonia, Janáčkova Glagolská mše v Elbphilharmonie, tradiční letní festivaly a v neposlední řadě sice dočasné, ale nové sídlo s vyhovující zkušebnou, které sbor získal v historických prostorách v centru Prahy - to jsou v bodech hlavní novinky 87. sezóny, do které právě vstupuje Pražský filharmonický sbor. A jak nám potvrdil David Mareček, který k České filharmonii převzal i jeho vedení, úkolem do budoucna je i rozšíření zahraničních příležitostí.
„Návštěvníci barů, kde zprvu hrával, nejednou napadli Piazzollu na pódiu, došlo i na facky.“
„Půldruhého roku mě Nadia Boulanger mučila v Paříži s teorií, fugou, kontrapunktem a passacagliemi, ale nasměrovala mě tam, kde jsem později uspěl!“
„Byl tím, čím Scott Joplin pro ragtime či George Gershwin pro charleston, protože také vyzdvihl muziku z tančíren do netušených výšin.“
Chybělo málo – a hudbu Ástora Pantaleóna Piazzolly, od jehož narození dnes uplynulo sto let, jsme nikdy nepoznali… Bylo mu čtrnáct, když se 24. června 1935 zřítilo letadlo se zpěvákem tanga Carlosem Gardelem, v němž měl sedět: „Kdyby mi to táta nezatrhl,“ vzpomínal později, „už bych dávno hrál s anděly tam nahoře na harfu, místo abych se tady dole plahočil s bandoneonem.“ A hlavně se svým nuevo tangem, novým tangem, s nímž si – než celosvětově prorazil – užíval doma, v Argentině, nejmíň do konce padesátých let očistec.
„Piazzolla bandoneon povýšil na koncertní pódia a navíc změnil i způsob hry – vestoje s jednou nohou na židli.“
„Vytváří vlastní styl, Tango nuevo. Tím získává nepřátele z řad milovníků a zastánců ortodoxního tanga, kteří ho dokonce ohrožují na životě.“
„V 80. letech, navzdory opakujícím se srdečním potížím, zažívá argentinský hudebník vrchol kariéry.“
Astor Piazzolla, jehož sté výročí narození si v těchto dnech připomínáme, prožil celý život ve dvacátém století, které ho inspirovalo a ovlivňovalo a které inspiroval a ovlivňoval i on sám.
