Světové koncertní turné ke 100. výročí narození Marie Callas má svou zastávku 1. listopadu i v Praze. Poctu operní divě vzdá PKF – Prague Philharmonia společně s Vojtěchem Dykem pod dirigentským vedením Olega Caetaniho. Maria Callas byla operní pěvkyně řeckého původu, nejslavnější sopranistka své doby. Narodila se 2. prosince 1923 v New Yorku a roku 1977 zemřela právě v den dnešního 16. září.
V měsíci srpnu odešly dvě významné sopranistky. Nejprve dvanáctého zemřela Švédka Berit Lindholm a patnáctého její slavnější kolegyně Italka Renata Scotto. Berit Lindholm zemřela ve věku nedožitých 89 let, Renata Scotto své 89. narozeniny přežila o necelý půlrok. Zalistujme nejdříve v jejich životopisech.
„Sám neskládal ani nehrál na žádný hudební nástroj.“
„ K hudbě měl ovšem silný vztah. Ve florentském divadle Maggio Musicale způsobil první rozruch, když dalece předběhl dobu pokusem o jevištní aktualizaci klasického operního díla.“
„Tvůrčí dráha Georga Wilhelma Pabsta se stala předlohou k seriózním studiím několika generací filmových kritiků, sociologů a kulturních publicistů.“
Roudnice nad Labem. Nevelké, ovšem významné město kousek od Prahy, ale zároveň na prahu někdejších Sudet. Památné třetím nejstarším kamenným mostem v Čechách, ale i volnou souvislosti s klasickou hudbou. Na roudnickém zámku, který sám předtím navštívil, nechal totiž Karel IV. v polovině 14. století internovat římského politika, „tribuna lidu“ Colu di Rienza. Zprvu spíše na oko, aby jej ukryl před pronásledováním inkvizicí. Za vzpurného velikáše a skvělého řečníka se nejspíš přimluvil jeden z jeho obdivovatelů, básník Petrarca, s nímž si Karel IV. vyměňoval obsažné dopisy, aby se nakonec setkali osobně v Praze. Přesto však český král roku 1352 údajného kacíře papeži vydal…
„Jak se od pěvkyně, která v posledních letech svého života obývala zámek ve Stráži nad Nežárkou, dostaly desky až do průmyslových Vysočan?“
„Co si tolik zvláštní žena, tak moc zvláštní člověk s tetováním na těle a šrámy na duši, asi přála poslouchat?“
„Snad právě dnes, 25. března, je vhodné si tuto nezmapovanou epizodu z jejího života připomenout.“
Snad kvůli tomu, že se uskutečnilo v den zamilovaných, tedy 14. února, se často připomíná první americké bombardování Prahy roku 1945, které zasáhlo i nárožní budovu, na jejímž místě vyrostl o půlstoletí později Gehryho a Miluničův Tančící dům. Mnohem ničivější a navíc tentokrát nikoli mylný, nýbrž úmyslný byl ovšem nálet v neděli 25. března téhož roku. Trval půldruhé hodiny a zaměstnal čtyři stovky amerických bombardérů, které shodily na východní část české metropole až dvanáct tisíc bomb. A dosáhl zamýšleného účelu. Tím bylo vyřadit z provozu vysočanskou továrnu ČKD, dosud chrlící materiál pro nacisty, a také desítky německých letadel, „parkujících“ hlavně ve Kbelích. Za oběť tomuto útoku bohužel padlo tři sta sedmdesát Pražanů, především proto, že se po předchozích zkušenostech báli schovat v krytech, takže je zkáza dostihla až do předměstských lesíků.
„Věděli jste, že první učitel hudby Antonína Dvořáka, pomocný učitel a regenschori ve Zlonicích Antonín Liehman, byl docela pilným skladatelem?“
„Opera Dianin strom od Vicente Martína y Soler na libreto da Ponteho měla premiéru v roce 1787. Pokud se s ní chcete seznámit, musíte si na ni vyhradit noční čas.“
„Úplnou raritou jsou skladby, jejichž autory jsou dva naši slavní dirigenti: cyklus pro klavír Skizzy složil Václav Talich a další klavírní cyklus s názvem Náladové obrázky je od Václava Smetáčka.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 2. do 8. ledna 2023...?
„Premiéra opery Nabucco, uskutečněná na této scéně 9. března 1842, byla Verdiho prvním velkým úspěchem.“
„Spolu s Rossinim, Bellinim a Donizettim, jejichž sochy jsou, podobně jako jeho, ve vstupním foyeru, a spolu s Puccinim, jehož busta je na prvním balkoně, patří Verdi k základním autorům repertoáru La Scaly.“
„Sezóna 2022/2023 má v plánu celkem čtrnáct operních titulů, z nichž jedním je Dvořákova Rusalka v hudebním nastudování Tomáše Hanuse.“
Riccardo Chailly diriguje dnes večer v milánském divadle Teatro alla Scala Musorgského Borise Godunova s Ildarem Abdrazakovem v titulní roli. Nová produkce režiséra Kaspera Holtena není ale pouhou běžnou premiérou. Jako každoročně 7. prosince jde o oficiální zahájení sezóny v La Scale. Datum není vybráno náhodně – svátek má katolický světec Sant'Ambrogio, sv. Ambrož, ve 4. století milánský biskup a dodnes patron města.
Další sezóna v Metropolitní opeře v New Yorku začíná a spolu s ní pořadatelé nabízejí i sérii přímých kinopřenosů MET: Live In HD. V desítce představení se mohou diváci těšit na klasiku, modernu, zbrusu nové produkce i premiéry na prknech newyorského operního stánku. Sezónu zahájí v sobotu 22. října tragická opera Médea v nové produkci. V historicky prvním nastudování Cherubiniho opery Médea na prknech Metropolitní opery v New Yorku se v titulní roli představí Sondra Radvanovsky, sopranistka, která v Metropolitní debutovala v roce 1996 v úloze hraběnky Ceprano v opeře Rigoletto. Doplní ji Ekaterina Gubanova jako Neris, Janai Brugger coby Glauce a v úloze zrádného milence Jásona Matthew Polenzani. Orchestr Metropolitní opery diriguje Carlo Rizzi.
„Odešla z bedlivě sledovaných jevišť v sedmdesátých letech, včas, v okamžiku, kdy dávala příznivcům šanci, aby na ni vzpomínali jen v tom nejlepším.“
„Spory o ideální prvenství obou hvězd, které se opakovaly mezi jejich fanoušky, nemají řešení, srovnávání nedává smysl…“
„Je zajímavějším vášnivý hlas zářící komety proti krásnému a čistému hlasu klidně svítící hvězdy?“
Ve třetí čtvrtině dvacátého století vládly světovým operním scénám dvě sopranistky. Sokyně z nich učinil především bulvární tisk, ale pravda je, že byly rozdílné. Jako oheň a voda, jako tygřice a holubice. Každá budila pozornost a úžas jinak, každá fascinovala ve svém hlase něčím jiným. Temperamentní část publika se navždy rozdělila: jedni byli a jsou „callasiani“, druzí „tebaldiani“… Ano, těmi dvěma sopranistkami byly Řekyně Maria Callas, jejíž kulaté jubileum přinese prosinec roku 2023, a Italka Renata Tebaldi, od jejíhož narození uplynulo sto let už letos, právě dnes.
V neděli 22. srpna od 11 hodin se uskuteční zahájení Hudebního festivalu Zlatá Pecka 2021, a to slavnostní mší a požehnáním v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi. Na programu bude Rossiniho Petite messe solennelle, ve které coby pěvečtí sólisté vystoupí Kristýna Vylíčilová, Pavla Mlčáková, Daniel Matoušek a David Nykl. Na klavír bude hrát Karel Vrtiška a na varhany Adam a Helena Sukovi. Dále se zúčastní spojené sbory Vysokoškolský umělecký soubor Pardubice a Salvátor Chrudim a vše povede sbormistr a dirigent Tomáš Židek. Festival, který potrvá do 30. srpna, nabídne pěvecké koncerty předních českých interpretů v čele se zakladatelkou festivalu, mezzosopranistkou Dagmar Peckovou. Pořadatelé se letos vydali po cestě slavné sopranistky Marie Callas, což se také odrazí v programu. Prostor dostanou mladí talentovaní hudebníci, Dětská opera Praha nebo hudebně-divadelní projekty. Dále vystoupí například Epoque Quartet, klavírista, skladatel a dirigent Jan Kučera či Chrudimská komorní filharmonie. Detailní program najdete zde.
„Jeho kariéra se rozvinula do celosvětového měřítka. Často se protínala s dráhou Marie Callas. Natočili spolu nejméně desítku oper.“
„Kritici oceňovali, jak měl zpěv pod kontrolou, i jeho pěveckou inteligenci, zmiňovali jeho sladká piana a dokonalé frázování i srozumitelnost zpívaného textu.“
„V roce 1963 neplánovaně pomohl Pavarottimu, když odřekl londýnské představení Pucciniho Bohémy.“
Legendární Pucciniho Tosca, jak ji v padesátých letech natočili pěvci Maria Callas, Giuseppe di Stefano a Tito Gobbi, je ještě stále životná nahrávka. Připomínáme ji nyní především kvůli tenoristovi, který zpívá malíře Cavaradossiho. Di Stefano se narodil přesně před sto lety a mnozí na něj dodnes vzpomínají jako na umělce s nejkrásnějším lyrickým hlasem. S velkým uznáním se na jeho adresu vyjádřil i Luciano Pavarotti. Hovořil o něm jako o svém idolu: jeho muzikalita byla přirozená a krásná tak, jak byl podle něj fenomenální jeho hlas, plný slunce, otevřený, neuvěřitelný…
„Dlouho jsem debut v Tosce odkládala.“
„Pro mne jsou těžší než Tosca dvě jiné Pucciniho role: Turandot a Minnie.“
„Operní pěvec musí být stále aktivní, musí zpívat a hrát, přestávky mu neprospívají.“
Hru Victoriena Sardoua nesoucí název La Tosca upravili libretisté pro Pucciniho zhudebnění geniálně: stručně, epicky, psychologicky věrně. Opera o slavné zpěvačce Tosce, jejím milenci malíři Cavaradossim a zákeřném policejním šéfovi baronu Scarpiovi, drama o politické moci a jejím zneužití, se odehrává v roce 1800 v Římě. Má spád, dobrý text, strhující děj a poskytuje publiku velké hudební i dramatické emoce. Je akční. Vypjatá. Dojme. Staví se navíc na stranu pokroku a svobody, a to natolik, že diváci dokonce se zadostiučiněním schválí hlavní hrdince vraždu všemocného zlovolného policejního šéfa. To, že Puccini přinesl do opery verismus, už mu dnes nikdo nevyčítá. Naopak. Jeho Tosca už dlouho nepohoršuje, nikdo dávno nepoužívá hanlivá slova jako slátanina nebo krvák. A že s ní skladatel slavil úspěch, který se nezmenšil a trvá dodnes? Že jde o celosvětově pátou nejhranější operu? Je dobře, geniálně napsaná! V polovině ledna uplynulo 121 let od její římské světové premiéry. A tak sopranistka Anda-Louise Bogza hovořila s portálem KlasikaPlus.cz zejména o Tosce.
