„Lucie Sedláková Hůlová patří k umělcům, které v médiích není vidět tolik, kolik by zasloužili. O to víc dokáže překvapit setkání s interpretkou, která nejen, že je technicky a výrazově výtečně vybavená, ale ví také naprosto přesně, proč daný program hraje.“
“Ačkoli na Zorjan byla během provedení znát mírná nervozita, nedala se mladičká houslistka ničím zaskočit. Poradila si s náročnými běhy a potěšila kultivovaným tónem.”
“Jako dirigent si Brauner nepotrpí na razantní gesta, ale jeho muzikalita čiší doslova z každé hudební fráze; bylo zřejmé, že se orchestru pod jeho vedením hraje dobře.”
Kocianova houslová soutěž v Ústí nad Orlicí má za sebou první dva dny. 65. ročník mezinárodní interpretační soutěže provází bohatý program. Ve středu 3. května se konal v Kostele Nanebevzetí Panny Marie koncert houslistky Lucie Sedlákové Hůlové a varhaníka Jaroslava Tůmy. O den později vystoupila v Roškotově divadle Komorní filharmonie Pardubice s dirigentem Tomášem Braunerem a doprovázela loňskou laureátku soutěže – Lanu Zorjan ze Srbska.
Na padesát mladých talentů soupeří od 3. do 6. května v Ústí nad Orlicí v Kocianově houslové soutěži. Její pětašedesátý ročník je ve čtyřech kategoriích určen pro účastníky narozené v letech 2007 až 2013, případně i mladší. Dvě desítky soutěžících jsou z tuzemska, další přijeli z více než tuctu zemí světa – od Slovenska a Ukrajiny přes západní Evropu až po Ameriku a Japonsko. Koncert vítězů a laureátů se uskuteční v sobotu odpoledne v Roškotově divadle.
Třetí díl z cyklu Dobříšské večery hudby pod názvem Májový koncert se koná 1. května od 19 hodin v kostele Nejsvětější Trojice v Dobříši. Program naváže na velikonoční období skladbami Adama Václava Michny z Otradovic a Růžencovou sonátou č. 15 C dur Korunování Panny Marie od Heinricha Ignaze Franze Bibera. Dále zazní dále skladby J.G. Rheinbergera, J.C.F. Fischera, J.S. Bacha, B. Martinů a J. Suka. Interprety budou houslistka Lucie Sedláková Hůlová a varhaník Jaroslav Tůma. Pro děti a studenty je vstup volný.
„Když si Janáčkovo Postludium člověk rozebere, zjistí, kolik je tam nádherných myšlenek a míst, která se dají prožít a ‚vyzpívat‘. Nevnímám to jako sólo, ale jako svébytnou SOUČÁST celého díla.“
„Ale vzhledem k tomu, že celá akce dopadla nad očekávání dobře, můžeme ji zpětně považovat za ‚nultý‘ ročník nového festivalu Dědictví Levého Hradce.“
„O tohle jde! V těch dětech je tvoje pokračování. Jde o to, aby tvé ‚hnízdo‘ bylo v pořádku. Já se o cokoli jiného už odmítám bát.“
Varhanici, hráčku na klávesové nástroje a dnes už organizátorku svého festivalu Danielu Valtovou Kosinovou jsem poznal coby bývalý zpěvák asi před patnácti lety, ale také jsem o ní měl přehled díky tomu, že jsem studoval na HAMU s její sestrou, mezzosopranistkou Jarmilou Kosinovou, dnes už Vopatovou, s níž jsme dodnes přátelé. K našemu rozhovoru v příjemné kavárně na náměstí Jiřího z Poděbrad mě od začátku září inspirovalo provedení Janáčkovy Glagolské mše v rámci Koncertu pro Evropu, které se konalo na Vltavě, a to s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem a sólisty pod vedením Semjona Byčkova. Termín k našemu setkání jsme hledali dlouho a je aktuální, jelikož Daniela coby domovská klávesistka a varhanice Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK vystoupí se svým orchestrem na dvou gratulačních koncertech, které jsou věnovány mezinárodně uznávanému pěvci, dirigentovi a skladateli Josému Curovi, a to už dnes, v úterý 13., a ve čtvrtek 15. prosince ve Smetanově síni Obecního domu. Dirigovat a zpívat bude samotný oslavenec, od kterého zaznějí v českých premiérách dvě skladby – Symfonická suita z opery Montezuma a Rudý kněz a Te Deum.
Mezinárodní hudební festival Pardubické hudební jaro se v příštím roce uskuteční v termínu od 5. dubna do 31. května. Komorní filharmonie Pardubice opět pozvala do východočeského regionu řadu tuzemských i zahraničních umělců. Festivalová nabídka přitom bude obsáhlejší, na programu pětačtyřicátého ročníku je celkem patnáct akcí. Budou se konat na nejrůznějších místech v Pardubicích a v přilehlých městech – Vysoké Mýto, Přelouč, Heřmanův Městec, Seč, Choltice či Sezemice. Festival zahájí houslista Daniel Matejča, který letos v červenci zvítězil jako první Čech v Eurovizi (Eurovision Young Musicians).
„Člověk by měl myslet nejen na sebe, ale na celý národ, ze kterého pochází.“
„Když je možnost, je potřeba hrát i novou hudbu v kostele. Lidi je potřeba vychovávat, a to velmi opatrně. Ne je urážet.“
„Doporučuji všem, aby se fyzicky pokud možno udržovali v kondici, aby ‚jedli do polosyta a pili do polopita‘, aby se modlili anebo meditovali, aby poznali, proč tu vlastně jsou, a byli za to vděční.“
Varhaník Karel Paukert obdržel 13. října čestný doktorát na Akademii múzických umění v Praze. Za celoživotní koncertní a pedagogickou činnost, v jejímž rámci zvláště po odchodu z Československa v roce 1960 šířil dobré jméno našeho umění v Evropě a Americe, obdržel pak ještě koncem října státní cenu – Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby. Při příležitosti jeho návštěvy Prahy bylo možné s ním pohovořit. Jeho vzpomínky jsou už zachyceny v řadě předchozích rozhovorů nebo v cyklu Osudy Českého rozhlasu, který také Karla Paukerta hostil v pořadu Telefonotéka. Záznamy těchto pořadů je možné si vyslechnout a rozhovory přečíst. Proto se rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz zaměřil spíše na konkrétnější problematiku spojenou se světem varhan.
V pražském římskokatolickém kostele sv. Ignáce z Loyoly se 7. listopadu večer uskuteční neobvyklý obřad. Po krátkém varhanním koncertě požehná kněz nové knižní publikaci „Bedřich Antonín Wiedermann: Česká varhanní legenda“. Autorem knihy, vydané nakladatelstvím VR Atelier, je sólista koncertu Martin Maxmilian Kaiser. Jde o první knižní monografii o životě a díle největšího českého varhanního virtuosa první poloviny 20. století, jehož život ohraničují letopočty 1883 a 1951.
Varhaník Karel Paukert, který přiletěl z Clevelandu a převzal v Praze ve čtvrtek čestný doktorát AMU, vystoupí na koncertě v rámci cyklu Dobříšské večery hudby, a to už v neděli 16. října odpoledne. Rozhodl se věnovat tamní římskokatolické farnosti varhanní koncert na jejich novém nástroji v kostele Nejsvětější Trojice. Na programu jsou skladby od 16. století po současnost, mimo jiné od J. S. Bacha, G. B. Pergolesiho, G. Verschraegena, M. V. Sandresky, Aarona Coplanda, Mikuláše Moyzese, Leoše Janáčka nebo Jaroslava Tůmy. Čechoameričan Karel Paukert se zájmem sledoval práci na stavbě nových varhan v dobříšském kostele a projevil přání při této příležitosti věnovat výtěžek koncertu ve prospěch dobříšské farnosti. Benefice bude použita na zhotovení ozdobné mříže vstupu kostela. O Karlu Paukertovi čtěte ZDE a ZDE a o dobříšských varhanách například ZDE a ZDE.
Český spolek pro komorní hudbu připravil pro svou stou dvacátou osmou sezónu osmadvacet koncertů v pěti cyklech. První koncert, operně laděný recitál, nabídne už v neděli 9. října ve Dvořákově síni Rudolfina přední český tenorista Pavel Černoch s klavíristou Davidem Švecem.
Druhý ročník festivalu Varhanní Vysočina nabídne pět koncertů napříč generacemi, v podání varhaníků z České republiky, ale také ze Slovenska a Ukrajiny. Koncerty se budou konat v Polné, Želivě, Obyčtově, Moravských Budějovicích, Humpolci a Jihlavě. Pořadatelem festivalu je spolek Život pro varhany. Jeho cílem je představit zajímavé varhany a místa Kraje Vysočina.
„Olomoucký varhanní festival vznikl roku 1969 z popudu významné osobnosti zdejšího hudebního života, Antonína Schindlera.“
„První skladbu recitálu představovalo rozsáhlé Offertorium ze Mše pro farnosti Françoise Couperina.“
„Závěr patřil Improvizované mši na Salve Regina, stěžejní mariánské antifoně, vytvořené na půdorysu mešního propria.“
S prvním zářím byl zahájen Mezinárodní varhanní festival Olomouc. V katedrále svatého Václava se prvního recitálu zhostil zdejší regenschori, varhaník a dramaturg Karel Martínek, který se specializuje na francouzskou varhanní tvorbu a také na improvizaci, kterou předvedl na závěr svého vystoupení. Olomoucký dóm byl takřka zaplněn návštěvníky, což není pro tento festival nic neobvyklého. Vyhledávají ho posluchači všech věkových skupin.
Festival Olomoucké barokní slavnosti nabídne poslední dva letošní koncerty. Freskový sál olomoucké ZŠ Komenium bude v sobotu 27. srpna od 19:30 hodin místem koncertu s názvem Klavír & Musica Florea. Pod kladívky klavíru ožijí díla skladatelů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela v podání souboru Musica Florea a klavíristky Petry Matějové. Koncert nazvaný Mekka mladých varhaníků pak v sobotu 3. září festival uzavře, a to v olomouckém kostele Panny Marie Sněžné od 19:30 hodin. Varhany tam rozezní talentovaní varhaníci pod vedením Jaroslava Tůmy.
„Stěžejními částmi programu byly čtyři improvizace nazvané poeticko-filosoficky Zahrada zrození, Zahrada života, Zahrada smrti a Zahrada věčnosti.“
„V improvizacích Marie Zahrádková ukázala své umění v nejlepším světle. Byla stručná a forma jejích improvizací byla velmi jasná a přehledná.“
„Viernův Carillon de Westminster zakončil její vystoupení.“
Další z řady koncertů, který se konal ve čtvrtek 18. srpna, přivítal u svatého Jakuba v Praze Marii Zahrádkovou-Esslovou. Tato varhanice je výrazným talentem mladé generace. Studovala varhanní hru na konzervatoři v Českých Budějovicích u Miroslavy Svobodové a na pražské AMU u Jaroslava Tůmy. Své vzdělání si ještě doplnila na Vysoké hudební škole ve Stuttgartu u Jürgena Essla. Zvítězila na mezinárodní varhanní soutěži Josefa Gablera v Ochsenhausenu a na improvizační soutěži Lions Club ve Stuttgartu. Na svých koncertech zajímavým způsobem kombinuje pečlivě vybraná díla varhanní literatury s vlastními improvizacemi tak, aby tvořila smysluplný celek zcela podle svých představ.
„Profesor pražské AMU a významný koncertní varhaník a improvizátor Jaroslav Tůma převzal druhý koncert Mezinárodního varhanního festivalu u svatého Jakuba v Praze.“
„Fuga č. 2 na B-A-C-H Roberta Schumanna střídá pohyblivé plochy s pomalými postupy tématu. Její složitá hudební výstavba byla Tůmou mistrovsky zvládnuta.“
„Passacaglia quasi toccata na B-A-C-H Miloše Sokoly rozpoutala nevídaný ohňostroj virtuozity, který ukázal všechny Tůmovy kvality.“
Prvním interpretem, který na varhanním festivalu v kostele svatého Jakuba složil svým recitálem poctu Jiřímu Ropkovi, jak zněl název jeho programu, byl Jaroslav Tůma. Jiří Ropek, který byl značnou část svého života zdejším varhaníkem a letos by se dožil sta let, je autorem dokončení Mozartovy Strahovské improvizace, která zazněla i na Tůmově koncertu ve čtvrtek 11. srpna. Kromě této skladby dále Jaroslav Tůma zahrál díla Charlesa-Marii Widora, Roberta Schumanna, Miloše Sokoly a také Mozartovu Fantazii f moll.
„Ropkovy varhanní hodinky, konané při bohoslužbách, přinášely neopakovatelné duchovní zážitky. Věděla o nich celá kulturní Praha a byly navštěvovány stovkami lidí. V době normalizace byly pro mnohé i určitou formou protestu proti tehdejšímu režimu.“
„Byla to osobní iniciativa tehdejšího ředitele Václava Holzknechta, který se vahou své osobnosti zasadil, aby varhaník hrající v kostele mohl zároveň vyučovat na konzervatoři.“
„Do koncertního programu zařadil Tůma i Ropkovu Strahovskou improvizaci – v roce 1983 dokomponovanou Mozartovu improvizaci, kterou jako torzo při jeho návštěvě Strahovského kláštera v roce 1787 zapsal varhaník Norbert Lehmann.“
Šestačtyřicet let byl varhaníkem v bazilice svatého Jakuba v Praze na Starém Městě Jiří Ropek, od jehož narození uplynulo 1. července sto let. Založil v kostele veřejností oblíbené a navštěvované varhanní hodinky, byl úspěšným koncertním hráčem vystupujícím i v zahraničí, stejně jako jeho někdejší učitel Bedřich Antonín Wiedermann také komponoval a po dvě desetiletí vyučoval na Pražské konzervatoři. Jaroslav Tůma má dnes na 27. mezinárodním varhanním festivalu ve stejném chrámu recitál, který je Poctou Jiřímu Ropkovi.
„Letošní varhanní matiné bylo věnováno výhradně Johannu Sebastianu Bachovi. Už samotný autor a interpret byli lákadlem pro hudbymilovné posluchače, a tak není divu, že čtrnáct dní před koncertem bylo vyprodáno.“
„Tůma se nedal zlákat možností zahájit koncert velkolepým vstupem v silném zvuku, naopak první část zahrál zvukově velmi úsporně, s principálem ve čtyřstopé poloze.“
„Má dar posluchače svojí muzikou oslovit a strhnout. Své plné tvůrčí soustředění na formu, registraci, artikulaci, barvu akordů, na práci s časem, prostorem, vnímavost pro barvy rejstříků, ladění – to vše nám opět nabídnul v plné míře.“
Jedenatřicátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu v Českém Krumlově 2022 se už přehoupl do své poslední třetiny a nabídl opět významná jména, zajímavé programy, unikátní prostředí a skvělé výkony. Jednou z lahůdek bývá už tradičně nedělní varhanní matiné, které letos nabídlo hudbu Johanna Sebastiana Bacha v podání našeho předního varhaníka Jaroslava Tůmy.
Bazilika svatého Jakuba na Starém Městě pravidelně ve čtvrtky od 19 hodin opět ožije Mezinárodním varhanním festivalem. Irena Chřibková, titulární varhanice baziliky a dramaturgyně a ředitelka této přehlídky, věnuje letošní ročník poctě Jiřího Ropka, který právě u svatého Jakuba působil pětačtyřicet let jako varhaník a skladatel. Od jeho narození uplynulo 1. července rovných sto let. Během festivalu zazní hudba řady autorů, zejména českých a francouzských, ale také Bacha nebo Regera. Poctu Jiřímu Ropkovi chystá na 11. srpna Jaroslav Tůma. Ropkovu tvorbu připomene i Jan Kalfus, a to 15. září.
Festival Olomoucké barokní slavnosti dnes, ve čtvrtek 28. července, nabídne varhanní koncert. Jaroslav Tůma od 19:30 hodin v Rotundě Cyrilometodějské teologické fakulty UPOL zahraje Bachovy Goldbergovy variace. Poutní kostel Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou bude v sobotu 30. července od 19:30 hodin místem duchovního koncertu. Vesperae Sollemnes, neboli slavnostní nešpory, z pera opomíjeného italského skladatele, Giovanniho Antonia Rigattiho, který náhle skonal už ve svých čtyřiatřiceti letech, zaznějí v podání souboru Societas Incognitorum. Vrcholem letošní dramaturgie má být koncert nazvaný Beethovenova přátelství, v rámci kterého budou uvedena díla Ludwiga van Beethovenova – Klavírní koncert č. 5 Es dur, op. 73, „Císařský“, a Pavla Vranického – Symfonie C dur op. 33, č. 2 – „Siri Brahe“. Tento koncert zazní v podání Volantes Orchestra s polskou sólistkou Dominikou Maszczyńskou, hráčkou na historické klávesové nástroje, a světově uznávaným dirigentem Josem van Immerseelem, specialistou na historicky poučenou interpretaci. Bude se konat příští čtvrtek, 4. srpna, v Klášterním Hradisku od 19:30 hodin.
Mezinárodní hudební festival Český Krumlov pokračuje. V interpretaci vokálního souboru Tiburtina Ensemble dnes, v neděli 24. 7., zaznějí písně z Jistebnického kancionálu, který byl v jihočeské Jistebnici objeven právě před sto padesáti lety. Koncert se bude konat v kostele svatého Mikuláše v Boleticích od 20:30 hodin. O dalších koncertech informujeme níže.
„Nadaní mladí interpreti potřebují prostor na větších festivalech.“
„Doposud všichni účinkující předvedli skvělé výkony a dokazují, že stále ještě je kam hudbu z interpretačního hlediska posouvat.“
„Skladatelům z dob klasicismu a romantismu uškodili jednak hudební historici, neboť spoustu z nich označili za hudební skladatele druhé kategorie, a jednak i interpreti.“
Olomoucké barokní slavnosti jsou festivalem plným prožitků, skvělých interpretů a špičkových umělců. Jedinečný program zahrnuje od 21. července do 3. září pestrou škálu symfonických, duchovních a komorních koncertů a operní představení. O letošním jubilejním, desátém ročníku jsme si povídali s hlavním manažerem festivalu Karlem Valentou.
