„Nenajde se u nás nikdo jiný, kdo zkomponoval operu na libreto, které mu daroval sám velký Richard Wagner.“
„V pětatřiceti byl vybrán za ředitele Pražské konzervatoře, což pobaveně glosoval Hector Berlioz: ‚Jistě byli členové výboru posedlí chvilkovým šílenstvím.‘“
„Pražská premiéra Kittlovy nejznámější opery se roku 1848 odehrála jen tři dny před vypuknutím revoluce v Paříži.“
Zpola či zcela zapomenut může být umělec z různých důvodů. Například proto, že se z vlasti přemístí do jiných zemí, kde se sice uplatní, ale neproslaví natolik, aby se jeho pověst donesla zpátky domů. Vyskytují se ovšem i odlišné případy. Osobitý jedinec se doma ocitne ve vnitřní emigraci, protože se neumí ani nechce přizpůsobit panujícím poměrům. Anebo se z národnostních příčin ocitne na pomezí svou světů. A dříve či později se dopracuje poznání, že ani v jednom z nich nebyl přijat bezezbytku; že vlastně nepatří nikam.
„Přijde mi hluboce atraktivní, jakým způsobem klavírista tělesně vyjadřoval svoji pódiovou svrchovanost.“
„Kožuchinovo frázování bylo lidské a povědomé, podřizovalo se výpravě, měl jsem pocit, že osobně bych chtěl vést melodie úplně stejně.“
„Myslím si, že pochopení pro ten jevištní prvek je hlavní příčinou, proč v dobách Franze Liszta vznikla tradice hry zpaměti.“
Na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného v úterý 7. listopadu vystoupil pianista Denis Kožuchin s díly Franze Liszta a György Ligetiho. Jeho interpretace byla vkusná, povznášející, pokorná i troufalá, vzbuzovala emoce. Jen hra vysokého romantického repertoáru z not mu zbytečně ubrala na prvku nebezpečí nebo zázraku.
Cyklus sólových recitálů Hybatelé rezonance zve již 6. listopadu na koncert Jitky Čechové. V pečlivě sestavené dramaturgii nabídne v inspirativním prostředí Anežského kláštera skladby Vítězslava Nováka, Josefa Páleníčka, Leoše Janáčka, Jaroslava Ježka a také Josefa Suka. Hybatelé rezonance již šestým rokem uvádějí sólové koncerty výrazných osobností, které na mistrovském koncertním křídle C. Bechstein D 282 představují vlastní program sestavený exkluzivně pro tuto příležitost.
„Tomáš Netopil patří dnes k evropské dirigentské elitě a Jan Schulmeister je i přes své sedmnáctileté mládí již ostříleným klavíristou.“
„Klavírista zahrál ještě přídavek, Transcendentální etudu č. 1 s názvem Preludium od Ferenze Liszta.“
„Tempo, jež dirigent nasadil, se zdálo být vražedné, fortissimo ještě zvýšily trombony spolu s trubkami, které se neudržely a daly průchod radostnému ‚teď je to naše, teď hrajeme konečně my!‘“
Na Mezinárodním hudebním festivalu Harmonia Moraviae vystoupili ve čtvrtek 26. října spolu s Filharmonií Bohuslava Martinů dva rodáci z Kroměříže. Dirigent Tomáš Netopil a mladý klavírista Jan Schulmeister. V programu Hudební velikáni zahráli Zasvěcení domu od Ludwiga van Beethovena, Koncert č. 20 d moll pro klavír a orchestr Wolfganga Amadea Mozarta a Symfonii č. 5 F dur od Antonína Dvořáka. Enthusiasmus, muzikalita a technické mistrovství mladého klavíristy spolu s euforickým nasazením dirigenta strhlo zcela vyprodaný sál k nadšeným ovacím.
„Klavíristův tón v sopránu byl návazný, v melodiích nikdy neklapaly samostatně vyrážené tóny, přesto byly i konce frází zřetelně slyšet.“
„Rychle a všedně pronesl ‚Omlouvám se, začnu znovu‘ a okamžitě potom hned spustil druhý pokus.“
„Přestože Ohlssonovo provedení bylo bez škrábanců a mohlo by jít rovnou na nahrávku, současně jsem z jeho strany příliš vnímal prvek bezpečí a nevelké vnitřní účasti.“
Po dvojím uvedení Beethovenova Císařského koncertu vystoupil klavírista Garrick Ohlsson v Praze ještě jednou, a to sólově. V sobotu 21. října v pražském Rudolfinu přednesl recitálový program v rámci cyklu Světová klavírní tvorba pod značkou FOK. Přestože v Praze se už tradičně těší náklonnosti posluchačů a jeho hráčské dispozice jsou ohromné, toto vystoupení neslo známky únavy a všednosti.
Hudební výlet po svérázném Maďarsku roztančený čardášem a verbuňkem chystá na středu 27. září Filharmonie Bohuslava Martinů. V 19 hodin začne ve Velkém sále Kongresového centra Zlín koncert, který představí kompozice dvou původem maďarských autorů, Concert Românesc od Györgye Ligetiho a Koncert č. 1 Es dur pro klavír a orchestr Franze Liszta, a vyvrcholí uvedením výběru ze souboru jednadvaceti uherských tanců Johannesa Brahmse v orchestrálních úpravách Alberta Parlowa, Martina Schmelinga nebo Antonína Dvořáka. Sólistou bude talentovaný dvacetiletý pianista Jan Čmejla, mimo jiné vítěz posledního ročníku prestižní klavírní soutěže Concours International de PianodʼEpinal pořádané v roce 2022. Orchestr bude řídit hlavní hostující dirigent Leoš Svárovský. Koncert je součástí Mezinárodního hudebního festivalu Harmonia Moraviae, který se koná od 21. září do 2. listopadu. Jaký byl jeho zahajovací koncert, si můžete přečíst v naší ReflexiPlus.
„K jeho najväčším prednostiam potom azda patrí to, že je schopný zreteľne uchopiť rozvrstvenie skladieb, jasne ich štrukturovať, počúvať motivicko-tematický materiál.“
„Guarrerovo pojatie samozrejme stavalo na tom, že technické výzvy týchto kompozícii zvládal celkom suverénne.“
„Každá z ‚kartiniek‘ dostala v Guarrerovej interpretácii priestor a pozornosť, zároveň ale stále fungovali aj ako celok.“
Vo rozmanitom recitály sa v rámci rady „Pro budoucnost“ festivalu Dvořákova Praha predstavil mladý taliansky klavirista Giuseppe Guarrera. V sále Betlémské kaple zahral 20. septembra diela Beethovena, Ligetiho, Liszta a Musorgského; ťažiskom sa pritom stali Obrázky z výstavy posledného z menovaných.
Sukova síň pražského Rudolfina bude dějištěm slavnostního koncertu laureátů Mezinárodní soutěže pro mladé klavíristy Broumovská klávesa. V úterý 26. září se od devatenácti hodin představí vítězové všech čtyř kategorií letošního třináctého ročníku – Liliana Fejtová, Anna Chmurova, Jaroslav Skalka, Eva Emilia Rautner a Semjon Yakimov. Vstupné na koncert je dobrovolné.
„Pondělí začíná Beethovenovou Devátou symfonií na nahrávce Herberta von Karajana s Berlínskými filharmoniky. Je to nahrávka z roku 1962 a pochází z jeho kompletu všech devíti symfonií, který vešel do dějin gramofonového průmyslu, protože se ho záhy prodalo přes milion kusů.“
„Zvláštní pozornost pravidelně věnuje D-dur nahrávkám ze zdrojů Evropské vysílací unie.“
„Ve 14:54 máte historickou možnost slyšet v archivu rozhlasu léta ukrytou nahrávku Bachova koncertu pro čtyři klavíry, kterou od jednoho z klavírů diriguje Herbert von Karajan a doprovází Česká filharmonie.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 25. září do 1. října?
Polská Cavatina Hall nebo pařížská Invalidovna, to jsou dvě z nejbližších zahraničních koncertních zastávek Janáčkovy filharmonie Ostrava. Přestože jubilejní 70. koncertní sezóna odstartuje pro tuzemské posluchače v ostravském Vesmíru až začátkem října, nejbližší zahraniční koncert filharmonie se uskuteční už ve čtvrtek 21. září od devatenácti hodin ve zmíněném polském sále. Na programu budou skladby Ludwiga van Beethovena či Franze Liszta a orchestr se v blízké Bielsko-Białe vůbec poprvé představí pod vedením dirigenta Andrease Ottensamera.
Už ve čtvrtek zahájí Filharmonie Brno svoji 68. koncertní sezonu. Slavnostní večer tradičně povede šéfdirigent Dennis Russell Davies, který tím začne svůj šestý rok v čele orchestru. Na úvod sezony zazní monumentální celovečerní dílo, Symfonie č. 2 „Vzkříšení“ Gustava Mahlera. Filharmonici ho provedli i před měsícem na koncertě v německém Rheingau ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno a sólistkami Pavlou Vykopalovou a Janou Hrochovou.
Z barokní Itálie, přes romantické Maďarsko a Francii až do současného Japonska zavede diváky dnešní koncert v pražském Atriu Žižkov. Druhý ročník tamní Komorní řady zahájí Tomáš Vrána, jeden z nadějných klavíristů mladé generace. Cyklus jinak obsahuje celkem čtyři večery, které jsou koncipované tak, aby nabídly hodnotný program a současně vstřícnou cenu. Žižkovské Atrium tak chce hudbu zpřístupňovat co nejširší veřejnosti. V letošním programu vystoupí ještě Belfiato Quintet, Jiří Vodička a David Mareček a Ševčík Quartet.
„Hlavní změnou se stala výměna rejstříku Akustik, který tvořil zdání 64´ rejstříku, za reálný rejstřík Untersatz 64´, který je pod hranicí slyšitelnosti lidského ucha a také jediný svého druhu v Evropě. Jen tento rejstřík váží úctyhodných 6,5 tuny.“
„Vzhledem k jeho častému využití spojkového aparátu bylo patrné, že mechanické ovládání není jen staromilským bazírováním na co nejpurističtější původnosti, ale opravdu použitelnou variantou.“
„Interpret použil jen v druhé části koncertu téměř 250 barevných kombinací a tak držel posluchače v napětí i v každém momentu Lisztovy půlhodinové kompozice.“
Olomoucký chrám svatého Mořice zažil první zářijový den slavnost, na kterou odborná veřejnost i mnoho olomouckých občanů a příznivců varhanní hudby dychtivě čekalo. Žehnání největších varhan naší republiky se neodehrává často, a tak svatomořická fara přichystala zvláštní celovečerní program. Ten se završil koncertem renomovaného amerického varhaníka Nathana J. Laubeho.
„Titulární varhaník dómu sv. Štěpána ve Vídni Ernst Wally uvedl tři rakouské skladatele.“
„Jeho výběr zvýraznil spíš konzervativní tendence ve vývoji rakouské varhanní hudby.“
„Koncert byl programově doplněn vrcholnou variační Partitou na chorál ‚Sei gegrüsset,Jesu gütig‘ Johanna Sebastiana Bacha.“
Významný rakouský varhaník Ernst Wally (*1976), od roku 2016 titulární varhaník vídeňského dómu sv. Štěpána, vystoupil na svatojakubském Mezinárodním varhanním festivalu s programem převážně rakouských skladatelů. Studoval na Diecézní konzervatoři pro církevní hudbu a na Univerzitě hudby ve Vídni varhanní hru a kompozici a vzdělání v oboru si doplnil ještě na Pařížské konzervatoři. V kompozici se věnuje především varhanní tvorbě v kombinaci s rozmanitým nástrojovým obsazením.
„Zazní nová bravurní nahrávka Smetanova kvartetu Z mého života v podání Pavel Haas Quartetu.“
„Z nabídky Eurorádia nejprve koncert, jehož hlavní protagonistkou je houslistka Julia Fischer a pozoruhodný dirigent mladší generace Cristian Măcelaru.“
„Tentokrát si poslechněte titul, od kterého zná každý předehru, ale málokdo pokračování. Na programu je Rossiniho velká vážná opera Vilém Tell.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 28. srpna do 3. září 2023?
„Talentovaný Ferdinand veřejně koncertoval už od šesti let a prvního samostatného vystoupení se dočkal jako devítiletý.“
„Sám Petr Iljič Čajkovskij o něm prohlásil, že je to ‚velikán houslí naší doby‘, a věnoval mu svůj Smyčcový kvartet č. 2 F dur.“
„Ferdinandovým odchodem ze života hudební rod Laubů nevyhynul; jeho syn Váša se totiž potatil.“
Patří muž, kterého nejeden z jeho významných hudebních současníků považoval za „velikána houslí“, do tohoto cyklu? Do seriálu, mapujícího naše někdejší spoluobčany německého či židovského původu, natolik zatoulané ve světě, že doma upadli do zapomnění? Ano i ne. Aneb, jak němčina umí jednoslovně vyjádřit, jein.
„Naživo jsem ho dosud slyšel dvakrát a oba koncerty mi jednoznačně změnily život k lepšímu. Sice dílčím způsobem, ale zato nesmazatelně.“
„Opravdu mimořádná lisztovská interpretace, která se nenechávala příliš omezovat notovým zápisem, ale s o to větší empatií následovala myšlenku, která se za ním ukrývá.“
„Škoda, že ho pořadatelé nepřivezou častěji k nám do Prahy – například ve Vídni má v následující sezoně hrát v rozmezí tří měsíců hned dvakrát.“
V pátek 18. srpna v rámci Salcburského hudebního festivalu vystoupil klavírista Arkadij Volodos. Pianista, který už leta důstojně snáší srovnání s legendárními jmény zlatého věku dvacátého století, se nyní nachází ve svém nejsilnějším období. Ojedinělou virtuozitu se mu čím dál lépe daří integrovat do zralého, duchovního přístupu k interpretaci. Výsledkem je nenapodobitelná singularita, ale současně možná také jeden ze směrů, se kterým by se každý umělec měl seznámit a po svém vyrovnat.