117

„Traduje se, že se Weber k vykreslení noční scény odlévání očarovaných kulí inspiroval cestou k Velkému Štolpišskému vodopádu, nebo případně ve vedlejší rokli Malého Sloupského potoka.“

„V Praze se hrál Čarostřelec už v roce 1822, rok po premiéře. Dirigovat přijel sám autor.“

„Paralelním kulturním příběhem ke krystalizaci německé romantické opery jsou obrozenecké snahy pražských umělců začít hrát divadlo v češtině, a to i opery.“

Čarostřelec se považuje za zakladatelské dílo německé romantické opery. Inspiraci k němu libretista Johann Friedrich Kind získal zřejmě v literární předloze týkající se Šumavy a skladatel Carl Maria von Weber nejspíš při procházkách v Jizerských horách. I když v té době byl kapelníkem v Praze, nemá ale smysl hledat v opeře něco českého. Jednak se jedná v obou případech o oblasti jazykově německé, jednak dílo vzniklo až později v Drážďanech. Weberův Der Freischütz, dnes Čarostřelec, tehdy Střelec kouzedlník, o něco později už Střelec kouzelník, byl ovšem jedním z podnětů vedoucích k první české opeře, Škroupovu Dráteníkovi, protože se s několika dalšími díly hrál v Praze v českém překladu. A to velmi záhy po premiéře, která se uskutečnila v Berlíně před dvěma sty lety, 18. června 1821.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
5

„Hlas chci zatěžovat postupně a právě díky mužským rolím tak mám teď co zpívat.“

„Miluji připravené režiséry!“

„Cest ke krásné inscenaci je spousta. Nebráním se jakýmkoliv přístupům. Vlastně se těším, co mi ten který režisér nabídne.“

Octavián, Lišák, Lapák, Siebel, Nicklausse, Cherubín… samí muži, ovšem v opeře se jich ujímají ženy. Jednou z těch, kterou vnímáme v divadelních programech velmi často, je mezzosopranistka Václava Krejčí Housková. Teď ji ale naopak čeká femme fatale. V Plzni se od soboty stane novou Carmen. A jak říká v RozhovoruPlus, na tuto roli, která ji nepřetržitě provází už sedmým rokem, se velmi těší.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus