Druhý týden pětašedesátého ročníku festivalu Košická hudobná jar nabízí tři koncerty. V pondělí proběhl recitál mladého ruského klavíristy Daniela Kharitonova, ve čtvrtek zazní koncert Státní filharmonie Košice s dirigentem Zbyňkem Müllerem a týden nedělním koncertem uzavře francouzský varhaník Olivier Latry v Dómu svätej Alžbety.

Čtvrtý, předposlední koncert festivalu Svatovítské varhanní večery se uskuteční v úterý 20. července. Od 19 hodin na královský nástroj v katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě zahraje slovenský varhaník Ján Vladimír Michalko. V jeho podání zaznějí díla Johanna Christiana Heinricha Rincka, Johanna Gottloba Töpfera, Josefa Gabriela Rheibergera, Miroslava Bázlika, Fernanda de La Tombelle a Charles-Marii Widora.

Slovenská filharmonie pro své abonenty a návštěvníky webu připravila na advent několik hudebních zážitků, které se uskuteční v Koncertní síni orchestru. V ní bude moci usednout polovina publika a ostatním budou k dispozici živé přenosy na stream.filharmonia.sk. Po pátečním hudebním setkání Slovenského komorního orchestru jsou na řadě ještě koncerty dnes, 8., 11., 13., 17., 19. a 22. prosince.

Dvaapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci přivítá během září interprety z tuzemska a ze čtyř dalších zemí. Třímanuálové varhany z dílny bratří Riegrů v katedrále sv. Václava rozezní varhaníci Karel Martínek, Američan Nathan J. Laube, Rus Timur Chaliullin a Francouz Vincent Dubois. V chrámu Panny Marie Sněžné zahraje německý varhaník Bernhard Klapprott, který se během koncertu představí i jako hráč na cembalo. Festival připomene 150. výročí narození francouzského varhaníka a skladatele Louise Vierna a vzpomene i svého zakladatele Antonína Schindlera.

Festival Smetanova Litomyšl nabídne od pátku do neděle dvě ze tří nočních zastaveníček varhaníka Jaroslava Tůmy, dopolední i odpolední setkání s houslistkou Martinou Bačovou a hobojistou Vilémem Veverkou, komorní koncert Philharmonia Octet nebo madrigaly a tance 17. a 18. století v podání souboru Czech Ensemble Baroque spojené s přehlídkou tanců v dobových kostýmech. V neděli vyvrcholí program provedením Mše D dur Antonína Dvořáka v podání Českého filharmonického sboru Brno a závěrečným Velkým finále v podání rezidenčního umělce Adama Plachetky, Kateřiny Kněžíkové a dalších umělců za doprovodu souboru Barocco sempre giovane.

„V roce 950. výročí vzniku kolegiátní kapituly na Vyšehradě v kostele sv. Petra a Pavla byl uspořádán první ročník varhanních koncertů Varhanní Vyšehrad.“

„Petr Kolař se představil v programu, který výrazně akcentoval moravské autory.“

„Sympatickým zakončením koncertu byl přídavek – vtipná, nápaditá a stručná improvizace.“

Při příležitosti výročí vzniku starobylé kapituly na památném Vyšehradě byl uspořádán z iniciativy mladého místního varhaníka Ondřeje Valenty cyklus čtyř koncertů „Varhanní Vyšehrad“ – na přelomu června a července za účasti našich varhaníků a s výhledem i mezinárodního obsazení pro další ročníky.

Recitál mezzosopranistky Markéty Cukrové, vystoupení barytonisty Jiřího Rajniše a Wihanova kvarteta nebo dvořákovsko-smetanovský koncert rezidenčního umělce festivalu Adama Plachetky, sopranistky Kateřiny Kněžíkové a Dvořákova tria. Smetanova Litomyšl představí pěvce v intimních, komorně laděných programech. Pražský filharmonický sbor k nim přidá ještě výběr nejkrásnějších českých operních i operetních scén.

„Česká spořitelna se k blížícímu se padesátému výročí svého vzniku rozhodla vybudovat nový koncertní sál.“

„Od začátku bylo do velkého sálu počítáno se stavbou varhan.“

„Byla zvolena německá varhanářská firma Wilhelm Sauer z Frankfurtu nad Odrou.“

Pro rozvoj kultury v druhé polovině 19. století bylo rozhodnutí České spořitelny vybudovat v Praze reprezentativní budovu s koncertním sálem velice přínosné. Po dostavění byla sličná budova od roku 1885 na vltavském nábřeží centrem pražského hudebního dění. Po habsburském korunním princi byla nazvána Rudolfinum. Součástí nového sálu bylo také postavení nových varhan. Po vzniku Československa bylo Rudolfinum přeměněno na nový parlament a varhany odvezeny do Brna. Po vzniku Protektorátu byl sál navrácen zpět ke koncertním účelům a postaveny nové varhany, které byly ještě roku 1957 rozšiřovány. Až v sedmdesátých letech minulého století bylo rozhodnuto o stavbě dalšího – už třetího – nástroje, který by odpovídal současným požadavkům na stavbu varhan. Tento nástroj stojí a slouží dodnes.

„Pavel Svoboda je vybaven neselhávající technikou, neobyčejnou hráčskou jistotou a imponující zvukovou představivostí.“

„Gotická suita Léona Boëllmanna zazněla monumentálně v Introdukci a svižně a velmi rytmicky v Menuetu.“

„Vigilii Luboše Sluky zařazuje Svoboda často do svých recitálů a z jeho hry je patrné zaujetí touto skladbou.“

Díky pořadateli, Symfonickému orchestru hlavního města Prahy FOK, jsou v této sezóně uspořádána tři varhanní matiné na cenný romantický nástroj Smetanovy síně z doby postavení pražského Obecního domu – dílo varhanářské firmy Voit z Durlachu u Karlsruhe, které bylo různými přestavbami uvedeno do původního stavu. Program, složený z převážně romantické francouzské hudby, i interpret Pavel Svoboda přilákali v neděli před polednem četné publikum, které nešetřilo uznáním. Zdá se, že nápad pořadatelů s organizováním varhanních matiné padl na úrodnou půdu, a snad by se dalo uvažovat i o rozšíření jejich počtu.

„Righetti vystavěl lyrické části do velmi zpěvného tvaru a varhany mu dýchaly krásou svých rejstříkových kombinací.“

„Pro své vystoupení v Praze zvolil dvě rozsáhlé skladby renomovaných francouzských autorů.“

„Jestli byla nutná ke společenskému oděvu na levé noze modrá a na pravé intenzivně červená ponožka, zůstává otázkou.“

Je významným dramaturgickým počinem symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, že do letošní koncertní sezony zařadil tři sobotní varhanní matiné ve Smetanově síni. Cenný romantický nástroj od firmy Voit z Durlachu u Karlsruhe z roku 1912 byl v poslední době málo využíván a můžeme jen doufat, že FOK bude v pořádání varhanních koncertů dále pokračovat. Na prvním matiné 28. září vystoupil sedmatřicetiletý švýcarský varhaník Benjamin Righetti.

„Proti tempům známým z orchestrálního provedení při vší enormní technické náročnosti nikde v pohybu neslevil, dařila se mu dokonce i glissanda v pedále.“

„V programu koncertu figurovala jako patrně nejrozsáhlejší „přídavek“, který kdy u Jakuba na koncertech zazněl, rozsáhlá Introdukce a passacaglia f moll.“

„Regerovy varhanní skladby stály vždy ve Francii stranou zájmu interpretů. Jean-Baptist Dupont je výjimkou.“

Na předposledním koncertu pražského 24. mezinárodního varhanního festivalu v bazilice sv. Jakuba vystoupil francouzský varhanní virtuóz a improvizátor Jean-Baptist Dupont, laureát mnoha mezinárodních varhanních soutěží a mezi nimi absolutní vítěz improvizační soutěže v anglickém St.Albans v roce 2009. V současné době zastává místo titulárního varhaníka v katedrále v Bordeaux a věnuje se rozsáhlé koncertní činnosti.

„Filharmonie zahájila koncert s energickou rozhodností, kterou si díky pečlivé práci dirigenta dokázala udržet až do konce symfonie.“

„I přes velkolepost závěrečné skladby ale možná zůstalo v mysli nejvýraznějším a nejnosnějším bodem koncertu Mařatkovo Luminarium.“

„Bylo znát, že se orchestr nebojí objevovat nové obzory, že je otevřený se nejen vypořádat s hudbou mnoha tváří, ale ještě si ji navíc užít a vložit do ní část sebe a svého umění.“

Netradiční program připravila ve čtvrtek a v pátek Filharmonie Brno pro svůj 3. abonentní koncert. Rozhodla se totiž spojit skladby tří autorů ze tří odlišných hudebních epoch (klasicismu, romantismu a současnosti), jejichž dramaturgickým pojítkem byla Paříž. Psal tam Mozart, působil tam varhaník a skladatel Charles-Marie Widor a střídavě tam pracuje český skladatel Kryštof Mařatka - od něho zaznělo „Luminarium“, které bylo nepochybně ústředním bodem a vrcholem večera. Ačkoliv se spojení do takové míry odlišných skladeb může zdát velmi riskantní, je velice dobře, že se orchestr pouští i do takových výzev.