„Vystoupením titulárního varhaníka pařížského chrámu sv. Eustacha Baptiste-Floriana Marle-Ouvrarda vyvrcholil letošní 28. ročník Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba.“
„Zazněly varhanní skladby francouzských mistrů 19. století.“
„Dvě rozsáhlé improvizace ukázaly mimořádné dispozice sólisty, neselhávající invenci a nápaditost. Francouzskou varhanní školu reprezentoval znamenitě.“
Na závěrečném koncertu Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba vystoupil renomovaný francouzský varhanní mistr Baptiste-Florian Marle-Ouvrard, od roku 2015 titulární varhaník pařížského chrámu sv. Eustacha. Vystudoval Pařížskou konzervatoř u nejvýznamnějších francouzských varhaníků a pedagogů Oliviera Latryho, Michela Bouvarda, Thierry Escaiche, Phillipa Lefébra a F. X. Rotha. Získal první cenu v Mezinárodních improvizačních soutěžích v Lipsku 2009, Lucembursku 2011. Je laureátem v Kaliningradu 2011 a nositelem druhé ceny na Mezinárodní improvizační soutěži v Chartres 2012. Rozvinul bohatou koncertní činnost po celém světě. Uplatňuje se také jako improvizátor při promítání němých filmů a ve spojení hudby s tancem nebo výtvarným uměním.
„Ondřej Valenta dostal na 28. Mezinárodním varhanním festivalu u sv. Jakuba svou prozatím největší koncertní příležitost v Praze.“
„Pro svůj koncert zvolil skutečně festivalově pouze čtyři rozsáhlé skladby různých stylových období.“
„Ke 150. výročí narození Maxe Regera provedl jeho rozsáhlou vrcholnou Fantasii na chorál ‚Wachet auf, ruft und die Stimme‘.“
Ondřej Valenta je varhaníkem a ředitelem kůru na pražském Vyšehradě. Pedagogicky působí na Pražské konzervatoři, kterou vystudoval, a pokračoval na Hudební fakultě AMU. Své vzdělání v oboru si rozšířil ještě na Mozarteu v Salcburku a Vysoké škole hudby a divadla v Mnichově. Zároveň se věnoval studiu cembalové hry na konzervatoři a pokračuje v současné době na AMU. Vystoupení v rámci festivalu 14. září bylo prozatím jeho největší koncertní příležitostí v Praze, které beze zbytku využil.
„Neexistuje metodika, která by říkala, podle čeho se stanovuje velikost varhan.“
„Velikost varhan se měří podle počtu jejich píšťal. Ostatní parametry, jako počet rejstříků nebo manuálů, jsou irelevantní.“
„U varhan nerozhoduje počet píšťal, rejstříků nebo manuálů, ale kvalita zvuku a bohatství barev.“
Balet Bohuslava Martinů Kdo je na světě nejmocnější, pohádka o myších, má na takto položenou otázku v samém závěru jasnou odpověď. Není teď podstatná, ale samozřejmě, že jím není ten, kdo je největší. Mimochodem – kdo je vlastně na světě největší…? Na muzikantskou otázku, který hudební nástroj je největší, je obecná odpověď vcelku jasná. Ani tuba, ani kontrabas, ale varhany. I když jsou každé jinak veliké. Nicméně na konkrétní dotaz, které ze všech těch velkých varhan jsou ty největší v tuzemsku, jednoznačná odpověď neexistuje.
„Na šestém koncertu Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba 7. září vystoupila jihokorejská varhanice Yewon Choi.“
„Studovala varhanní hru v Soulu a účastnila se různých mezinárodních interpretačních kurzů v Evropě. Nyní působí jako varhanice v evangelickém kostele v Mnichově a zároveň tam studuje na magisterském stupni Vysoké hudební školy.“
„V programu uplatnila české skladatele Kabeláče a Ebena. U německých autorů 19. století si z cyklických děl trochu nepochopitelně vybrala pouze jednotlivé části, takže program působil značně útržkovitě.“
Yewon Choi se narodila v Jižní Korei a studovala varhanní hru v Soulu. Účastnila se aktivně různých mezinárodních interpretačních kurzů v Evropě u předních varhaníků (Wolfgang Zerer, David Titterington ad.). V loňském roce získala II. cenu na Mezinárodní soutěži Petra Ebena v Opavě a zvláštní cenu za interpretaci jeho díla. V současné době je varhanicí v evangelickém kostele v Mnichově a zároveň studuje na magisterském stupni ve třídě u nás dobře známého Martina Sandera, vítěze Mezinárodní soutěže Pražského jara a častého porotce varhanních soutěží v České republice. Yewon Choi vystoupila 7. září v Praze na šestém koncertu Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba.
„140. výročí narození největšího českého varhaníka první poloviny 20. století a významného pedagoga Bedřicha Antonína Wiedermanna oslavil 28. Mezinárodní varhanní festival u sv. Jakuba.“
„K provedení Wiedermannových vokálních skladeb byly přizvány sopranistka Jana Sibera a mezzosopranistka Lenka Švehlíková.“
„Kromě Wiedermannových skladeb zazněla ještě Osmá sonáta Alexandra Guilmanta.“
Bylo šťastným počinem dramaturgie 28. Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba připomenout letošní 140. výročí narození největšího českého varhaníka první poloviny 20. století Bedřicha Antonína Wiedermanna. Jeho dílo na samém konci měsíce srpna interpretovala titulární varhanice baziliky Irena Chřibková. Význam Wiedermanna nespočívá jen v jeho rozsáhlé koncertní činnosti. Jako dlouholetý pedagog Pražské konzervatoře vzdělal v oboru všechny významnější varhaníky následující generace.
„Titulární varhaník dómu sv. Štěpána ve Vídni Ernst Wally uvedl tři rakouské skladatele.“
„Jeho výběr zvýraznil spíš konzervativní tendence ve vývoji rakouské varhanní hudby.“
„Koncert byl programově doplněn vrcholnou variační Partitou na chorál ‚Sei gegrüsset,Jesu gütig‘ Johanna Sebastiana Bacha.“
Významný rakouský varhaník Ernst Wally (*1976), od roku 2016 titulární varhaník vídeňského dómu sv. Štěpána, vystoupil na svatojakubském Mezinárodním varhanním festivalu s programem převážně rakouských skladatelů. Studoval na Diecézní konzervatoři pro církevní hudbu a na Univerzitě hudby ve Vídni varhanní hru a kompozici a vzdělání v oboru si doplnil ještě na Pařížské konzervatoři. V kompozici se věnuje především varhanní tvorbě v kombinaci s rozmanitým nástrojovým obsazením.
Přehlídka světového varhanního umění v bazilice sv. Jakuba v Praze, která se letos koná poosmadvacáté a trvá do 21. září, v srpnu přinese ještě dva koncerty, oba od devatenácti hodin. Rakouské ozvěny je název pořadu rakouského varhaníka Ernsta Wallyho, který zazní 24. srpna. O týden později návštěvníci kostela uslyší i zpěv v podání Jany Sibery a Lenky Švehlíkové. Za varhany se posadí Irena Chřibková.
„Giulia Biagetti působí v katedrále v toskánském městě Lucca a věnuje se též mimokoncertním kulturním aktivitám v regionu.“
„Velmi vhodně zvolila pro starou italskou hudbu barokní jednomanuálový nástroj u sv. Jakuba, zřídka používaný.“
„Skladby varhaníků, kteří taky komponují, provedené na velké varhany, přinesly určité pochybnosti o vhodnosti jejich uvedení.“
Giulia Biagetti, další z interpretů svatojakubského varhanního festivalu, vystudovala varhanní hru a kompozici ve Ferraře. Už přes čtyřicet let působí v půvabném toskánském městě jménem Lucca jako varhanice tamní katedrály a věnuje se též mimokoncertním kulturním aktivitám v regionu. Její výkon zapůsobil hráčskou jistotou, ale sestava programu přinesla některé otazníky.
„Polský varhaník Mariusz Wycisk se představil na druhém koncertě cyklu jako reprezentant varhanního mládí.“
„Zaujal výbornou technikou a jistotou projevu.“
„Jako varhaník ze Slezska provedl Slezskou fantasii na ‚Te Deum laudamus‘ polského autora Mariana Sawy.“
Iniciátorka a organizátorka Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba a tamní titulární varhanice Irena Chřibková připravila již osmadvacátý ročník tohoto prestižního cyklu osmi koncertů odehrávajících se v srpnu a září. Pozvala na něj obvyklý počet šesti varhaníků a varhanic z ciziny, jednoho domácího hosta a každoročně na něm i sama vystupuje. Na druhém koncertě 10. srpna dostalo příležitost varhanní mládí v podobě polského hosta Mariusze Wyciska.
„V následujících letech budu pracovat na zlepšení herní kondice, přesnosti a zvládání stresu při hře.“
„Mezi varhaníky všude je Bachova hudba povinným prvkem a jasným základem.“
„Způsob, který traktuje varhany jako symfonický orchestr, je mi velmi blízký.“
Mariusz Wycisk, 10. srpna interpret druhého koncertu Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice sv. Jakuba, vystupuje po celém Polsku a je rovněž aktivním liturgickým varhaníkem. Do řady úspěchů si přidal loni na podzim druhou cenu v Mezinárodní varhanní soutěži Petra Ebena v Opavě. Do Prahy přivezl hudbu Johanna Sebastiana Bacha, Camilla Saint-Saënse, Marca Enrica Bossiho, Louise Vierna a polského autora Mariana Sawy, jehož život se uzavřel v roce 2005. Mariusz Wycisk studoval na Střední hudební škole ve slezském Rybniku, pochází z blízké Raciborze. Je ročník 1999 – a je tak nejmladším mezi protagonisty letošních osmi festivalových koncertů. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vyjadřuje i k této skutečnosti, především však představuje svůj repertoár a charakterizuje vlastní přístup ke zvuku varhan.
„Britský koncertní varhaník Wayne Marshall působí zároveň jako dirigent. Zabývá se především americkou hudbou 20. století a speciálně skladbami George Gershwina a Leonarda Bernsteina.“
„Jeho koncertní výkony jsou charakterizovány neobyčejným temperamentním nasazením, podloženým obrovskou neselhávající virtuózní technikou a směřováním k rychlým až závratným tempům.“
„Na koncertě provedl americkou varhanní tvorbu, která na našich podiích téměř nezaznívá.“
Již dvacátý osmý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba zahájil Wayne Marshall (*1961), rodák z Velké Britanie, nositel Řádu britského impéria. Jeho koncertní výkony jsou charakterizovány neobyčejným temperamentním nasazením, podloženým obrovskou neselhávající virtuózní technikou manuálu i v pedálu, a směřováním k neobyčejně rychlým závratným tempům, která přece jen o něco pomaleji reagující svatojakubské varhany nebyly schopny v detailech vždy zvukově realizovat. Silnou stránkou Marshallova výkonu byly improvizace, opět ve virtuózních tempech a opulentním zvuku, kterým se inspiroval během celého koncertu.
„Od první zkoušky jsem svatojakubskými varhanami nadšen.“
„Nehrál bych je, kdyby mě jejich tvorba nezajímala a nezaujala.“
„Nejde jen o mé pocity. Úplně nejpodstatnější je, aby bylo šťastné a spokojené publikum.“
Skladby dvou autorů ze Severní Ameriky, francouzskou hudbu a vlastní improvizace má dnes večer v Praze na programu recitálu v bazilice sv. Jakuba všestranný britský hudebník Wayne Marshall, mezinárodně uznávaný jak za dirigentským pultem, tak u kláves – ať už patří klavíru, nebo varhanám. Jeho koncert, navíc v přímém přenosu na stanici Český rozhlas Vltava, otvírá osmadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu pořádaného Svatojakubským Audite organum. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Marshall chválí největší české varhany a jejich zvukové možnosti, ale na otázku, kterým směrem se budou dnes ubírat jeho proslulé improvizace, jen krčí s úsměvem rameny.
Přehlídka světového varhanního umění se v bazilice sv. Jakuba v Praze koná poosmadvacáté a letošní ročník se uskuteční v termínu od 3. srpna do 21. září, každý koncert od devatenácti hodin. Největší varhany České republiky rozezní ruce i nohy umělců z Velké Británie, Francie, Polska, Itálie, Rakouska, Jižní Koreji a samozřejmě i z Čech. Zahajovací koncert je organizátory označován za ‚zcela výjimečný‘ – představí proslulého Wayna Marshalla, který je oceňovaný pro svou muzikalitu a pohotovost jak za dirigentským pultem, tak u kláves.
„Pro zahájení realizace rekonstrukce varhan je nutné, aby na účtu byly shromážděny finanční prostředky, které by pokryly náklady alespoň do výše 80 procent.“
„Práce na obnově svatojakubských varhan jsou odhadovány na jeden až dva roky.“
„K veřejnosti směřuje výzva k finanční podpoře záměru.“
Varhany v bazilice svatého Jakuba v Praze na Starém Městě, největší v Česku, jsou na hranici životnosti a fungují jen díky maximální péči varhanářů. Není to stav dlouhodobě udržitelný. Potřebnou rekonstrukci vyčíslují Řád minoritů a Nadační fond Sancti Jacobi Organum částkou padesáti milionů korun.
„Už dlouho svatojakubské varhany nezněly tak zajímavě a barevně jako v tomto Scherzu.“
„Na závěr koncertu zazněla netrpělivě očekávaná improvizace. Tématem byla barokní verze Chorálu Svatý Václave.“
„Celý koncert měl vynikající atmosféru a pozorné a vnímavé posluchače, kteří Cassanovu výkonu bouřlivě aplaudovali.“
Na závěrečném koncertě Mezinárodního varhanního festivalu u svatého Jakuba vystoupil francouzský varhaník David Cassan, laureát mnoha mezinárodních varhanních soutěží. V Praze nehrál poprvé a jeho závratné technické dispozice a velké umění rejstříkování přivedly na koncert četné obecenstvo.
„Výkon Jana Kalfuse imponoval naprostou technickou suverenitou, pevnou rytmičností a jasným interpretačním názorem, podloženým letitou hráčskou zkušeností.“
„Jan Kalfus jako přímý žák Jiřího Ropka provedl jeho Variace na Victimae Paschali Laudes vynikajícím způsobem a jeho pojetí neslo pečeť autenticity.“
„Pozoruhodností jeho vystoupení bylo, že si rejstříkoval a otáčel stránky not sám bez jakékoliv další pomoci.“
Sedmý koncert varhanního festivalu u svatého Jakuba v Praze byl v režii Jana Kalfuse. Na program svého recitálu, který se uskutečnil ve čtvrtek 15. září, zařadil hned dva skladatele z rodu Bachů, letošní jubilanty Césara Francka a dlouholetého svatojakubského varhaníka Jiřího Ropka, Sigfrida Karg-Elerta a Thomase Daniela Schleeho. Publikum oslovil suverénním výkonem s jasnou interpretační vizí.
„Jediná rozsáhlá a závažná skladba zazněla hned na začátku. Následující skladby byly krátkého rozsahu, některé kompozičně nepříliš zajímavé a v řazení bezprostředně za sebou zcela nekontrastní.“
„Tak široké využití crescendového válce na koncertě v 21. století byl čistý anachronismus i určitá neúcta k barevnosti svatojakubského nástroje.“
„Závěrečná Improvizace na dané téma písně z kancionálu byla stručná. Fagiani se nápěvu příliš nevěnoval a za využití crescendového válce dovedl improvizaci do ohromujícího tutti.“
Na šestém koncertu Mezinárodního varhanního festivalu u svatého Jakuba vystoupil host z Itálie Eugenio Maria Fagiani. Informace v programu o něm sdělují, že je varhaníkem v toskánském Arezzu, ředitelem tamního mezinárodního varhanního festivalu a uměleckým poradcem festivalu Terra Sancta v zemích Blízkého východu. Koncertuje a pořádá mistrovské kurzy v mnoha zemích Evropy a severní Americe.
„Vyrovnaný ve svém unisonu, s velkým rozpětím dynamickým a vynikající v intonaci za suverénního řízení svého sbormistra přispěl Kühnův smíšený sbor k mohutnému účinku díla.“
„Jako trombonista se představil Tomáš Trnka. Zaujal krásně znělým nosným tónem a neselhávající technikou.“
„Irena Chřibková provedla obtížnou a technicky velmi náročnou skladbu se suverénním nadhledem.“
Na první zářijový večer připadl na Mezinárodním varhanním festivalu u svatého Jakuba koncert Ireny Chřibkové. Varhanice si k sobě přizvala mužskou část Kühnova smíšeného sboru se sbormistrem Jaroslavem Brychem a trombonistu Tomáše Trnku. Společně posluchačům připravili program „Světlo v temnotách“.
„Úvod večera paradoxně nepatřil ryze varhanní kompozici, ale interpretově vlastní transkripci Chromatické fantazie a fugy d moll, BWV 903 Johanna Sebastiana Bacha.“
„Americký varhaník natočil kompletní dílo skladatelky Jeanne Demessieux. Posluchačům zahrál tři krátké skladby podobného vyznění z Dvanácti chorálních předeher a Oktávy z Šesti etud.“
„Stephen Tharp zde nehrál poprvé, prvně před jedenadvaceti lety. Patrně i proto dokázal nástroj skvěle uchopit a fantasticky rozeznít, což nebývá pravidlem.“
Sedmadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v bazilice svatého Jakuba v Praze se dostal svým čtvrtým koncertem už do poloviny. Pořadatelé na něj přizvali jednoho z nejvýznamnějších amerických virtuosů, který je rezidenčním umělcem episkopálního kostela svatého Jakuba v New Yorku. Předvedl neobvyklý a náročný program jak technicky, tak přednesově. Ten sestával až na dvě výjimky z francouzské hudby 20. a 21. století. Večer se těšil hojné účasti publika – dá se říci, že bazilika byla zaplněna posluchači, což je vzhledem k současné situaci potěšující. Však také jinde koncerty této kvality v Praze neprobíhají a festival si za ty roky vytvořil svou početnou posluchačskou obec.
„Hudební jazyk Jeanne Demessieux mě fascinuje.“
„Stejně jako kdokoli jiný, i já potřebuju rozmanitost.“
„S Petrem Ebenem jsme se znali osobně, hraju jeho hudbu často.“
Evropské turné začal Stephen Tharp před šesti týdny v Lisabonu a Portu. Americký varhaník, rezidenční umělec episkopálního kostela sv. Jakuba v New Yorku a pedagog na školách v USA a v Německu, má za sebou letos v létě řadu koncertů v dalších evropských městech. Na 25. srpna přijel na Mezinárodní varhanní festival do Prahy. Poprvé tam byl v roce 1997, poprvé hrál v české metropoli v roce 1999 a pak ještě dvakrát.
