neděle, 20 listopad 2022 13:15

Skrjabinovy klavírní sonáty v Praze

400

Akademie Ivana Moravce ve spolupráci s Prague Music Performance představí 22. až 23. listopadu dvoudenní program s dramaturgickým zaměřením na hudbu komponovanou v letech 1890 až 1915. Britský klavírista Jonathan Powell vzdá hold Alexandru Skrjabinovi u příležitosti stého padesátého výroční narození tohoto klavírního vizionáře.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Vinnickaja vládne bezchybnou technikou, ktorá jej umožnila suverénne sa pohybovať aj vo veľmi rozmanitom programe.“

„V niektorých momentoch akoby sa zdráhala s poslucháčmi zdieľať všetko hneď a bezprostredne.“

„Vinnickaja má podľa mňa neobyčajný cit pre kontrasty.“

„Lvice klavíru“ – i takový titul si od kritiky vysloužila vítězka Soutěže královny Alžběty, klavíristka Anna Vinnickaja. Jedinečná umělkyně zavítala v rámci Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného do Prahy, s recitálem z děl Césara Francka, Alexandra Skrjabina, Fryderyka Chopina a Maurice Ravela.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
77

„Koncert bude při ročním výročí ruské invaze na Ukrajinu zamýšlen jako symbolická bolestná připomínka zbytečného válečného konfliktu.“

„Spolupráce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu zahrne Vokální symfonii Vladimíra Sommera pro listopadový festival Janáček Brno.“

„Osmaosmdesátou sezónu otevřel sbor s Českou filharmonií na festivalu Dvořákova Praha při trojím koncertním provedení Dvořákovy Rusalky.“

Pražský filharmonický sbor vedle účinkování s orchestry uspořádá v nadcházející sezoně v Praze také trojici vlastních koncertů. Na prosinec ohlásil Adventní koncert ve Státní opeře, na únor 2023 uvedení Brittenova Válečného requiem a v červnu open air koncert ve Valdštejnské zahradě sestavený z gospelů a spirituálů. Umělecká kontinuita je přitom zajištěna – hlavní sbormistr Lukáš Vasilek, který vede těleso už patnáct let, podepsal kontrakt na dalších pět let a pětiletou smlouvu má nyní i druhý sbormistr Lukáš Kozubík.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 26 duben 2022 14:00

Yuja Wang – sdělnost ve stínu efektu

117

„Yuju Wang vnímám jako klavíristku s touhou po bezprostředním zalíbení u širšího publika prostřednictvím hry na efekt.“

„Nejméně doma byla Wang v Beethovenově Sonátě Es dur.“

„Ligetiho etudy se jednoznačně řadí k vrcholům celého recitálu a přál bych si je od Yujy Wang slyšet i jako komplet na nahrávce.“

V sezoně 2020/2021 uvedl Český spolek pro komorní hudbu nový cyklus čtyř recitálových programů, který však byl záhy zrušen z pandemických důvodů. Tato sezona by se tedy dala považovat za jeho skutečnou premiéru. Zatím si vedl víc než dobře – ačkoliv koncerty Geralda Finleyho a Josefa Špačka nebyly vyprodané, nezdráhal bych se je označit za vrcholy pražského kulturního dění posledního roku. Yuja Wang se jako rezidenční umělkyně sezony České filharmonie vrátila po únorovém trojím provedení Klavírního koncertu fis moll Sergeje Rachmaninova, aby v neděli zakončila cyklus klavírním recitálem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

V sólovém recitálu Českého spolku pro komorní hudbu se v neděli 24. dubna  představí Yuja Wang - americká klavíristka čínského původu a rezidenční umělkyně České filharmonie ve 126. sezoně. Zahraje díla Ludwiga van Beethovena, Arnolda Schönberga, Györgye Ligetiho, Alexandra Nikolajeviče Skrjabina, Isaaca A lbénize a Nikolaje Kapustina. Koncert se koná ve Dvořákově síni Rudolfina od 17.30 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
556

„V Prokofjevovi se Klára Gibišová pohybovala s až mazáckým nadhledem v přechodech mezi jednotlivými částmi.“

„Ve Skrjabinově Preludiu op. 16 č. 1 jako by se Anna Zimowska chopila příležitosti předvést všechno, co umí. Její Skrjabin byl rozmáchle jistý, s využitím mnoha barev nástroje.“

„Třpytivé běhy po klaviatuře působily, jako by Stefanova nestály žádnou námahu, obdiv zaslouží za kontrastní předivo jemného úvodu a ohnivé uherské melodie.“

Vynikající evropské soutěžní výsledky mladých českých klavíristů svědčí o výborném pedagogickém vedení i ctižádosti začínajících umělců. Jak jsou na tom jejich o poznání mladší kolegové, ukázala i Mezinárodní soutěž pro mladé klavíristy Broumovská klávesa. Letos se konala už podvanácté a umění některých jejích laureátů bylo možné posoudit na slavnostním koncertě v pražském sídle Velvyslanectví Polské republiky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
874

„Pane Gergijeve, ptají se dirigenta, distancujete se od ruského prezidenta v této nové situaci? Odpověď patrně nepřišla.“

„Mohli bychom Anně Netrebko v současné situaci vzdávat za její umění hold? Tleskat a volat bravo, když zároveň víme, že jasně neodsoudila ruskou agresi?“

„A je snad také zřetelné, že i když Čajkovskij, Musorgskij, Borodin, Glinka, Rimskij-Korsakov nebo Skrjabin, nemluvě o Šostakovičovi, byli rovněž Rusové, tak že není nutné je hned přestat hrát…“

Knížka Oněgin byl Rusák nabízí tragikomické ohlédnutí za normalizačními osmdesátými léty v Československu, při kterém se bavíte, ale taky vám tuhne úsměv na rtech. V současné době nám úsměv tuhnout nemůže, není totiž čemu se smát. Rusko opět vstoupilo do našich životů. Vysmívá se naopak ono nám. Svou agresí vůči Ukrajině provokuje a děsí západní demokratickou civilizaci. Slogan „Čajkovskij byl taky Rusák“ však není překvapivým zjištěním, jaké mohlo za sovětské okupace dospívajícího člověka potkat při poznávání klasické literatury, když narazil na Puškina, ale je zamyšlením. Ano, i Čajkovskij je Rus. Avšak nezatracujeme ho hned. Ať nedopadne jako to pověstné dítě vylité z vaničky spolu s vodou.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
20003

„Již v první skladbě večera si posluchači uvědomili, s jakou vrcholnou rytmickou přesností se klavírista pouští do každého taktu, každého tématu.“

„Závěr Skrjabinovy sonáty byl strhující – zahraný mohutným opulentním zvukem, se znatelným nadhledem a kontrolou, a navíc ne bezobsažně.“

„Ve Čmejlově interpretaci Schumannova Karnevalu se projevil jeho smysl pro detail i tektoniku, vnímání kontrastů i celku, široký rejstřík úhozů a přesný rytmus.“

V dramaturgicky zajímavém recitálu se ve středu 5. ledna představil na Pražské konzervatoři osmnáctiletý klavírista Jan Čmejla. Oč méně šetřil výběrem skladeb sebe, o to větší zážitek připravil posluchačům. Takřka rodinná atmosféra v sále konzervatoře povzbudila interpreta k velmi hodnotnému výkonu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
21-SF-Mosolov-20211111-foto-A-Trizuljak

„Jednotvárny Mosolovov harfový koncert hudobne nezaujal.“

„Sóloharfistka SF Katarína Turnerová patrí medzi najvýraznejšie osobnosti slovenskej interpretačnej scény.“

„Daniel Raiskin viedol orchester Slovenskej filharmónie spoľahlivo a pôsobivo modeloval tok Sibeliovej symfónie.“

Ďalšia dvojica abonentných koncertov Slovenskej filharmónie pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Raiskina sa v dňoch 11. a 12. novembra 2021 uskutočnila nútene pred poloprázdnym hľadiskom. Kým festivalové podujatia Bratislavských hudobných slávností sa pred niekoľkými týždňami ešte mohli pýšiť kvalitnou návštevnosťou a pomerne plnými sálami, štartujúci abonentný koncertný cyklus Slovenskej filharmónie koncom októbra už začala atakovať tretia vlna epidémie, stúpajúce počty nakazených a v nie poslednom rade neochota zopár verných a stálych abonentov dať sa zaočkovať. A tak sa prvý novembrový koncert musel uskutočniť v režime OTP (očkovaní, testovaní, po prekonaní choroby), čo v zmysle nariadenia príslušných orgánov znamenalo, že do koncertnej sály mohol po absolvovaní prísnej vstupnej kontroly vojsť len limitovaný počet 250 návštevníkov. Nuž, je to škoda, pretože program, zostavený zo zriedkavo uvádzaných symfonických diel Alexandra Skriabina, Alexandra Mosolova a Jeana Sibelia sľuboval, tak ako všetky koncerty pod Raiskinovou taktovkou, zriedkavý umelecký zážitok.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

600 Slovenská filharmonie nabídne ve čtvrtek 11. a v pátek 12. listopadu symfonické koncerty s hudbou Skrjabina, Mosolova a Sibelia. Budou se konat tradičně v Koncertní síni orchestru od 19 hodin. Pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Raiskina nejprve zazní první dokončené symfonické dílo Alexandra Skrjabina, Snění. Poté po boku SF coby sólistka vystoupí její členka Katarína Turnerová, a to v Koncertě pro harfu a orchestr Alexandra Mosolova. Tento opus bude v rámci koncertních sezón SF uveden vůbec poprvé. Dílo vzniklo v roce 1939 a řadí se ke skladbám autorova pozdního období. „Po bývalom búrlivákovi v tomto kvázi romantickom diele už nenájdeme ani stopu. Koncert ešte pred vojnou premiérovala v Moskve známa ruská harfistka Viera Dulová, no potom sa partitúra i party diela stratili a skladba upadla do zabudnutia,“ uvedl ve svém textu ke Koncertu muzikolog Ivan Marton s tím, že za jeho renesanci vděčí hudební obec dirigentu Arthurovi Arnoldovi a americké sólistce Taylor Ann Fleshman, kteří hudební materiál objevili, zrekonstruovali a za doprovodu Moskevského symfonického orchestru v obnovené premiéře v Moskvě uvedli před dvěma roky v lednu. Závěr koncertu bude patřit nejhranějšímu orchestrálnímu dílu Jeana Sibelia, a sice jeho Druhé symfonii.

Zveřejněno v AktuálněPlus
5

„Raiskin má Čajkovského symfonizmus intímne zažitý, Manfreda gradoval dômyselne a s veľkým prehľadom.“

„Znamenitý Vadim Gluzman obohatil Beethovenov koncert o dve provokatívne kadencie Alfreda Schnittkeho.“

„Petite ouverture solennelle Ľudovíta Rajtera nesie výrazné znaky skladateľovho kompozičného naturelu.“

Program dvojice otváracích koncertov 73. koncertnej sezóny Slovenskej filharmónie v dňoch 21. a 22. októbra 2021 sa niesol v znamení silného orchestrálneho gesta. Jeho ťažiskom bolo opulentné symfonické dielo veľkého ruského romantika, ktorému v prvej polovici koncertu predchádzal jeden z najčastejšie hrávaných inštrumentálnych opusov viedenského hudobného klasicizmu. Beethovenov notoricky známy husľový koncert v interpretačnom stvárnení izraelského virtuóza Vadima Gluzmana sa tak ocitol v tesnom susedstve zriedkavo uvádzanej symfónie Manfred Pjotra Iljiča Čajkovského. Obe diela pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Raiskina zastrešila na úvod Malá slávnostná predohra domáceho autora Ľudovíta Rajtera.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
DSC08296

„Vojnovičovo provedení obou skladeb přesvědčivě reflektovalo jeho vnitřní souznění s tímto skladatelem.“

„Svůj dramaturgicky i interpretačně pozoruhodný počin Viktor Vojnovič ještě dále podtrhl přizváním pěvkyně Heleny Hozové.“

„Filharmonie Brno i publikum se evidentně bavili, ovace přítomnému skladateli byly srdečné, často i vestoje.“

Jakkoliv jsou mimořádná opatření vyhlašovaná v souvislosti s koronavirem stále přísnější, přece jen se podařilo v Brně uspořádat na konci týdne dvě akce, na jejichž pořadu byly hned čtyři původní, tedy světové premiéry! Jedna událost byla ve čtvrtek na JAMU, druhá v pátek v Besedním domě.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Janáček je prostě Janáček. Nikdo jiný není jako on.“

„I když se Glenn Gould sám velmi identifikoval s tím, že je Kanaďan, nic zvláštní kanadského v jeho hře není.“

„Je škoda a možná i hanba, že se tak málo ví o Samuilu Fejnbergovi.“

Na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného hraje dnes večer v pražském Rudolfinu uznávaný kanadský pianista a také skladatel Marc-André Hamelin. Má na programu Schubertovu Sonátu B dur, kterou nedávno natočil, a v první polovině večera díla Alexandra Skrjabina, Sergeje Prokofjeva a Samuila Fejnberga. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se zamýšlí nad odkazem tohoto zapomenutého sovětského hudebníka, jehož život se uzavřel ve dvaasedmdesáti letech v roce 1962, nad výhodami skladatelských zkušeností pro interpreta i nad národními školami. A přiznává, že to byl svými nahrávkami Rudolf Firkušný, kdo mu otevřel cestu k pochopení Janáčkovy hudby.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus