Janáček v souvislostech


Brno-opera-Lika

„Sebral mi kresby, dal se do smíchu a nepřestal, až jsem mu slíbil, že k tomu něco napíši...“

„Do romantického údolí, které se stalo oblíbeným výletním místem, se chodívalo od konečné šaliny z Obřan.“

„Janáček ještě víc začal chodit do nedalekých Lužánek poslouchat, jak zpívají ptáci, jak šumí stromy, jak bzučí čmeláci…“

Postavě mluvící lišky z Bílovic nad Svitavou, která jako kdyby z oka vypadla zvířátkům z bajek, je už celých sto let. Na podkladě původních ilustrací malíře Stanislava Lolka psal v brněnských Lidových novinách její příběh na pokračování Rudolf Těsnohlídek. Jeho cyklus se zalíbil Leoši Janáčkovi. Napsal nejen hudbu, ale k opeře, své sedmé a „nejbrněnštější“, i vlastní libreto. Práci na Příhodách lišky Bystroušky započal na samém kraji roku 1922.

 

5-23

„Leoš Janáček patřil ke skladatelům takzvaným všetečným a nedůtklivým, kteří v divadle nevynechají ani jednu zkoušku na své dílo.“

„Je nutné chápat Neumannovo nastudování do jisté míry jako vzorové a nepodceňovat důležitost jeho poznámek a doplňků v partituře.“

„Premiéra, jak předurčila divadelní pranostika, měla mimořádný (kanónový) úspěch.“

V tomto roce uplyne rovné století od premiéry Janáčkovy opery Káťa Kabanová. Dílo si prorazilo cestu na divadelní prkna záhy po svém dokončení. První provedení, které zaznamenalo dle dobových ohlasů mimořádný úspěch, nastudoval v tehdejším brněnském Městském divadle za přítomnosti a spolupráce autora František Neumann v režii Vladimíra Marka a výpravě Vladimíra Hrsky.

 

101

„Původní sborové party jsou plné invektiv, z nichž ty slušnější jsou typu ‚nafackovat Janáčkovi‘.“

„V roce 1920 neměl už nikdo náladu na satiru a sebemrskačství národního sobectví, měšťáctví a zbabělosti. Hledělo se vpřed, a nikoliv dozadu. Načasování premiéry se takto zpozdilo o rok a půl.“

„Část kritiky označila Janáčka za hudebního novátora a část jej považovala za hudebního primitiva a podivína. V podstatě však kritika byla jaksi bezradná.“

Rok 2020 přinesl kromě celosvětové pandemie také jedno významné janáčkovské výročí, které jsme ale kvůli první vlně koronaviru na jaře poněkud přehlédli. Dne 23. dubna totiž uplynulo sto let od premiéry Janáčkovy v pořadí páté opery Výlety páně Broučkovy, události o to významnější, že se jednalo o první a zároveň i poslední světovou premiéru opery Leoše Janáčka na prknech pražského Národního divadla.