„Svatební obřad Dvořákových z roku 1873 pamětní deska umísťuje jednoznačně jinam – do kostela svatého Petra na Poříčí.“

„U Bedřicha Smetany a Kateřiny Kolářové pochybnosti kolem svatby u svatého Štěpána asi nejsou.“

„Toulat se po Praze, objevovat pamětní desky věnované osobnostem minulosti a představovat si, jak kdysi vypadala místa, kde žili…“

Kostel svatého Štěpána v Praze je v ulicích Nového Města vlastně docela zapomenut. A navíc trochu obestřen tajemnem. Zkuste zjistit něco o jeho hudebních tradicích. Dočtete se například, že se jeho historie protnula s životem několika známých skladatelů. Při důkladnějším pátrání ale občas znejistíte. Fibich, Smetana, Dvořák, Suk…?

V roce 1849 zde prý měli svatbu Bedřich Smetana a Kateřina Kolářová, v roce 1873 Antonín Dvořák a Anna Čermáková a v roce 1898 Josef Suk a Otilie Dvořáková. Ano, Dvořákův žák si jeho dceru bral 17. listopadu, dva roky před koncem století, přesně v den pětadvacátého výročí sňatku manželů Dvořákových. Ano, v chrámu ve Štěpánské ulici. Ostatně, bylo to jen za rohem z Žitné, kde Otilka s rodiči bydlela. A u její babičky Čermákové ve stejném domě tehdy bydlel i Suk. Jejich štěstí potom trvalo však jen sedm let, Otilka v sedmadvaceti zemřela.

Avšak svatební obřad Dvořákových z roku 1873 pamětní deska umísťuje od roku 2016 jednoznačně jinam, a to do kostela svatého Petra na Poříčí. To byla farnost, kam patřili Čermákovi, bydlící v ulici Na Florenci. Dokud se tahle informace nedostane i k tvůrcům internetové prezentace svatoštěpánské farnosti, bude se omyl tradovat dál a dál. Podobně, jako se nadále lze mnohde dočíst, že se Antonín Dvořák vyučil řezníkem, i když už je několik desetiletí známo, že kdysi nalezený výuční list byl z neznámých důvodů padělkem … Ani skladatel Dvořák si Annu, sestru své první lásky Josefiny, nebral mimochodem 17. listopadu 1873 náhodně. V roce 1840 měli ve stejný den svatbu jeho otec a matka, František Dvořák a Anna Zdeňková.

Kostel stojící nedaleko od Karlova náměstí je dnes stranou hlavního turistického zájmu. Jde přitom o cennou památku z druhé poloviny 14. století, z doby budování horního Nového Města. Kousek od kostela, postaveného jako hlavní farní chrám, je románská rotunda, kdysi sv. Štěpána, potom ale zasvěcená sv. Longinovi. Je pozůstatkem dávné osady zvané Rybníček. Antonín Dvořák v mládí nějakou dobu bydlel právě zde, v ulici Na Rybníčku. V chrámu se mísí gotická dispozice s novogotickými úpravami, má renesanční kruchtu a barokní výzdobu, je v něm pohřben sochař Matyáš Bernard Braun. Až do Bílé hory byl po dvě století utrakvistickým kostelem.

U Bedřicha Smetany a Kateřiny Kolářové pochybnosti kolem svatby u svatého Štěpána z konce srpna 1849 asi nejsou. Pětadvacetiletý Smetana se ženil brzy poté, co s pomocí přátel otevřel vlastní hudební školu na rohu Staroměstského náměstí a Železné ulice a získal určitou existenční jistotu. O půl roku později se novomanželé nastěhovali do bytu v nedaleké ulici V jámě. Ani jim ale štěstí netrvalo dlouho. Kateřina zemřela v Drážďanech, když se v roce 1859 vraceli z Göteborgu, kde Smetana už třetím rokem působil jako pedagog, interpret a komponista.

Ještě jedna muzikantská svatba se konala u sv. Štěpána. V roce 1856 se tam ženil Sukův otec, také Josef, od devatenácti let učitelský pomocník a pak učitel a regenschori v Křečovicích u Sedlčan. Ale jestli byl ředitelem tamního kůru po nějakou dobu Zdeněk Fibich, jak se také lze někde na internetu dočíst? V jeho životopise nic podobného není. Jen to, že po nějakou dobu vedl v Praze sbor ruského pravoslavného chrámu, ostatně v ruskojazyčném prostředí asi rok působil, když byl jako mladý učitelem světského sborového zpěvu na školách ve Vilniusu v litevské gubernii. Jinak byl spojen spíš s divadelním prostředím.

Toulat se po Praze, objevovat pamětní desky věnované osobnostem minulosti a představovat si, jak kdysi vypadala místa, kde žili, by bylo tak zajímavé…! Pokud by bylo víc času… Budou v paměti nějakým způsobem zachovány podobné informace z naší současnosti? Osazují se ještě pamětní desky? A bude někoho za několik desetiletí zajímat, kde bydleli a kde se ženili skladatelé, kteří jsou našimi současníky?

Tradice vypráví, že se Štěpán stal prvním křesťanským mučedníkem. Byl, někdy kolem roku 35, ukamenován před hradbami Jeruzaléma, protože veřejně hovořil o vzkříšení Ježíše Krista a o jeho božství. Štěpánův svátek katolická církev umístila na 26. prosince, na den následující po dni Kristova narození. V minulosti na Štěpána chodili koledníčci s malými betlémy a zpívali známou štěpánskou koledu. Koledování na Štěpána, stejně jako mnoho dalších zvyků, už téměř vymizelo. Bude ještě někdo za několik desetiletí vědět, jak ta koleda zněla?

Foto: antonin-dvorak.cz; bedrich-smetana.wz.cz; encyklopedie.praha2.cz; Wikimedia, public domain