„Zdejší nástroj postavil roku 1904 varhanář Andreas Schuster, zakladatel dodnes fungující firmy Orgelbau A. Schuster & Sohn v Olbersdorfu u Žitavy.“

„Varhany působí v kostele takřka dekorativním dojmem.“

„Dobrušské varhany mnoho let nehrály. Generální opravu inicioval až koncertní varhaník Pavel Svoboda.“

Další díl cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské představí již známé varhany v Husově sboru v Dobrušce, o jejichž opravu a propagaci se postaral vynikající český varhaník Pavel Svoboda. Tím bude tento díl trochu jiný než ty předchozí a následující. Tamní nástroj byl původně umístěn v krkonošském Rudníku, posléze se ho podařilo pořídit do dobrušského sboru. Postavil ho vynikající německý varhanář Andreas Schuster z Žitavy, což se zjistilo až v době jeho rekonstrukce. Opět se rozezněl roku 2015.

Husův sbor v Dobrušce představuje zajímavou funkcionalistickou stavbu, která sestává z kostela s věží, fary a kolumbária. Byl postaven podle návrhu jaroměřských architektů Otto Kubečka a Václava Steklíka na okraji vilové čtvrti v širším centru města. Základní kámen byl položen roku 1935 a slavnostní otevření proběhlo 24. května 1936. Na stavbě se podíleli i sami farníci. Bohoslužby Církve československé husitské se zde doprovázely zprvu pouze na harmonia, až později se podařilo do kostela pořídit píšťalové varhany.

Zdejší nástroj postavil roku 1904 žitavský varhanář Andreas Schuster, zakladatel dodnes fungující renomované německé firmy Orgelbau A. Schuster & Sohn v Olbersdorfu u Žitavy. Původně byly určeny pro evangelický kostel v krkonošském Rudníku, nacházejícím se v tzv. Sudetech, ze kterého dnes zbyly pouze obvodové zdi. Po poválečném odsunu německého obyvatelstva se nástroj už moc nevyužíval, a tak díky iniciativě zdejšího pana faráře Jaroslava Hodka koupila dobrušská farnost tyto varhany roku 1954 do svého kostela. Adaptaci nástroje na kostelní kruchtu provedl varhanář Josef Kloss z Krnova, který byl dlouhou dobu mylně považován za autora varhan. Kloss musel upravit skříň, aby se nástroj pod strop kůru vešel, musel vyrobit nový hrací stůl a pravděpodobně i upravit rozmístění vnitřních částí varhan.

Jedná se o středně velké dvoumanuálové pneumatické varhany s pedálem a 18 rejstříky. Tónovou i rejstříkovou trakturu mají pneumatickou tlakovou, vzdušnice jsou kuželkové. Jejich dispozice je tzv. romantická a hodí se především k interpretaci hudby tohoto období. První manuál je rejstříkově nejpočetnější a obsahuje nejen principálové ripieno, ale i jemné osmistopé hlasy. Druhý je svou skladbou a intenzitou spíše tzv. echo stroj umístěný v žaluziové skříni. Spodní manuálová klaviatura ovládá píšťaly prvního manuálu, vrchní žaluziový stroj. Naladěny jsou v rovnoměrně temperovaném ladění na a1=440 Hz.

Nástroj působí v kostele takřka dekorativním dojmem. Škoda, že jeho korunní římsu zakrývá zeď. Všechny tři stroje varhan jsou situovány v jedné skříni eklektizujícího provedení v jemné krémové barvě. Píšťalové pole je rozděleno do pěti dílů, největší je prostřední, přičemž celý prospekt je osově symetrický. Obsahuje románské oblouky i dekorativní květové ozdoby. Hrací stůl mají volně stojící. Unikátní je umístění velkého zásobního měchu spolu ventilátorem na půdě kostela.

Dispozice:

Pomocná zařízení:

a) Mezi žlutými rejstříkovými sklopkami nad druhým manuálem

Spojky: II-I 16´, 8´, 4´; I-P 8´, II-P 8´, I-I 4´, II-II 4´ (suboktávová ani další superoktávové nejsou dostavěné)

b) Nad sklopkami

Volná kombinace (bílá táhla)

c) Tlačítka pod prvním manuálem

Spouštěč volné kombinace, Vypínač; Pevné kombinace P, MF, F, Tutti; Vypínač ručních rejstříků

d) Nad prahem pedálnice

Crescendový válec, balanční žaluziová šlapka

V celém nástroji se nachází 999 píšťal (I: 594, II: 324, P: 81). Rejstříkové sklopky nejsou někdy seřazeny v logickém pořadí dle svých stopových délek. Manuálové klaviatury mají typicky velké klávesy bílé a půltónové černé, pedálnice je paralelní. Nástroj má po opravě výškově nastavitelnou lavici.

Dobrušské varhany mnoho let nehrály. Generální opravu inicioval až koncertní varhaník Pavel Svoboda, který byl hlavní osobou celého projektu, jenž měl za cíl nashromáždit potřebné finanční prostředky k jejich obnově. Členy týmu byli i Luboš Řehák, Stanislav Kupka, Dana Friedová, Dana Ehlová, Lukáš Koblása a Erika Oubrechtová, farářka náboženské obce. V říjnu roku 2014 se během koncertu Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka upozornilo na havarijní stav nástroje. Posléze proběhlo několik benefičních koncertů, uskutečnila se adopce píšťal a žádalo se i o dotace a finanční dary. Díky šlechetnosti lidí se podařilo potřebný obnos získat. Jednalo se o částku převyšující 600 000 Kč. V roce 2015 byla podepsána smlouva s varhanářem Robertem Pončou z Krnova, který rekonstrukci provedl, a 7. listopadu téhož roku se uskutečnil děkovný koncert pro dárce v podání Pavla Svobody a Lukáše Koblásy. Projekt byl úspěšný a varhany od Schustera upravené Klossem opět krásně hrají.

Svoboda zde také natočil své sólové CD s názvem Historical Organ in Dobruška II, které vydalo ARTA Records v roce 2016. Zdařilá realizace projektu inspirovala členy týmu ke vzniku spolku PROVARHANY, jehož účelem je podpora varhanní kultury v regionu. Díky němu se podařilo zachránit již několik zdejších nástrojů.

Iniciativa aktivních lidí nám dokázala, že je možné i zcela nehrající nástroj zdárně opravit a uvést zpět do provozu – vše jen díky ideálům, zájmu o minulost a lásce k hudbě. To může být příkladné a inspirující i pro další podobné případy.

Foto: Michal Fanta