RozhovorPlus


109

„Rejcha dosáhl na svém poli obrovského úspěchu a byl jistě zcela naplněn.“

„V Lenoře nalezneme hodně Beethovena, ale ´po česku´, s lidovými motivy, to mě úplně okouzlilo.“

„Musíme teď každý vnitřně oživit svou vůli ke smyslu.“

Martina Janková žije a od loňska také vyučuje ve Švýcarsku. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz připomíná zlomové okamžiky loňského předjaří, když se ve Spojených státech dozvěděla o celosvětovém konci kulturního života, uzavřeného takřka ze dne na den z preventivních důvodů kvůli nové globální nemoci. Především však vzpomíná na předchozí únorové vystoupení, při němž s Filharmonií Brno spoluúčinkovala v kantátě Lenora od Antonína Rejchy, skladatele stejného ročníku narození jako Ludwig van Beethoven. Nahrávku teď orchestr vydal na svém labelu na CD. Rozhovorem zároveň připomínáme, že právě dnes je tomu pětašedesát let, co měla brněnská filharmonie první koncert. Vznikla v lednu 1956, za vedení prvního šéfdirigenta Břetislava Bakaly a pod názvem Státní filharmonie Brno, sloučením dvou dosavadních těles jihomoravské metropole, rozhlasového a krajského orchestru.

 

JanBurian-reditelNarodnihodivadlafotoJakubFuln

„Představa, že budeme zase čtrnáct dní hrát a pak zase nehrát, je děsivá. Takový hazard s diváckou důvěrou si dovolit nemůžeme.“

„Divadlo na internetu není divadlo.“

„Návrat k životu s kulturou a v kultuře bude trvat dva až tři roky.“

Ředitel pražského Národního divadla Jan Burian hledí do budoucnosti s optimismem, ale realisticky. Doufá, že konečně zase normální by mohla být příští sezóna, tedy letošní podzim. Za prioritu považuje, aby se lidé a domácí publikum do hledišť, až bude možný návrat k životu s kulturou, vůbec vrátili. Nechce odhadovat, jak budou tvůrci v budoucnu reagovat na časy prožité v pandemii, ale nevylučuje, že se divadelní estetika možná promění: možná si lidé, kteří zatím do divadla nechodili, řeknou, že jejich život je chudý a že by ho měli začít žít jinak; možná, že divadelníci budou hledat možnost oslovit lidi, kteří s divadlem doposud neměli mnoho společného. Zcela jasně, a to odmítavě, však reaguje na představy, že by do divadla směli chodit jen lidé s potvrzením o bezinfekčnosti.

 

2

„Pavel Zemek-Novák nechává studentům volnost a snaží se poradit. Bylo to takové ‚free‘, ale zároveň velmi intenzivní.“

„Změny ve vnímání mají po čase posluchače přivést do stavu hypnotického transu.“

„Anders Flodin mně svým způsobem otevřel oči, a když to řeknu přímo, ‚vytáhl‘ mě na mezinárodní scénu.“

Představitelka mladé generace české kompoziční scény Soňa Vetchá je absolventkou skladby pod vedením Pavla Zemka-Nováka a Ivana Kurze. V současné době se v rámci své dizertační práce věnuje studiu psycho-akustiky. O této problematice stejně jako o svých posledních aktivitách na tuzemské i mezinárodní scéně hovořila v rozhovoru pro KlasikuPlus.

 

středa, 30 prosinec 2020 13:04

Vilém Veverka: S klasikou nekončím

Autor:
101

„Když jsme desku připravovali, tak skladbou, která celý projekt někam překlopila, byla Vargova adaptace Haydna.“

„Model, kdy jsem na pódiu celý večer a kdy mám možnost definovat, jak to celé bude vypadat, mi asi sedí víc.“

„Dovedu si představit, že v rámci nastoupené cesty ještě přitvrdím.“

Má za sebou podzimní a předvánoční řadu koncertů, intenzivně vzpomíná zejména na ten z Městského divadla Jablonec nad Nisou, ale všechny byly pouze online. Měl koncertně oslavit patnáct let hraní s harfistkou Kateřinou Englichovou, tento večer má prozatím nový optimistický termín stanoven na duben 2021. V době koronavirového neštěstí brojí na sociálních sítích či jinde v médiích proti vytváření obecné negativní nálady ve společnosti, proti faktické rezignaci na svět, jak jsme ho znali; právě proto, že zároveň moc dobře ví, že odkládáme hudbu, ale zdaleka ne jen ji, prozatím ad acta... Bolestně prožívá, k jakým mezím už jsme dospěli a jak jen těžko hledáme perspektivu. Nedávno konstatoval, že jsme lpěli na něčem, co fakticky přestalo existovat. Přesto hobojista Vilém Veverka žije, tvoří hudbu, také nadále intenzivně fotografuje. A v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz celkem s nadějemi uvažuje nad svým aktuálním, specificky crossoverovým albem nazvaným Next Horizon, které měl podle původních plánů pokřtít na koncertě koncem listopadu a které musí žít vlastním životem ve změněných podmínkách. Snad se brzy s repertoárem z desky objeví i živě na koncertech s publikem.

 

Ji-Zahrdka-IMG5122

„Mnozí měli tendence jeho dílo vylepšovat. Ale dneska už naštěstí existují kritické edice, díky nimž zní Janáček opravdu původně.“

„Názorově byl Janáček dost blízký Masarykovi...! Stejná generace.“

„My asi těžko můžeme skočit do německých nebo rakouských poměrů. Ale v rámci možností se pro Janáčka dělá maximum.“

Jak dobře uměl rusky? Rozlišoval nějak výrazně Moravu a Čechy? Jak hodně byl vlastencem? A mluvil také hantecem…? S brněnským muzikologem Jiřím Zahrádkou, docentem Masarykovy univerzity a v oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea kurátorem janáčkovských sbírek, se dá hovořit o Leoši Janáčkovi dlouho a zajímavě. A tak se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dotýká jak proměn přístupů a tradic v interpretaci jeho hudby i v operní režii, tak rusofilství a znalosti jazyků s nářečí… a také přibližuje Janáčkův způsob řeči a uvažuje o čitelnosti jeho rukopisu a notopisu. Janáčkovi toho podle něj asi moc nedlužíme. Snad jen pořádné a moderní muzeum.

 

4

„Často hrajeme i velmi raná či méně zdařilá díla slavných skladatelů; mistrovská díla skladatelů méně známých nás pak naopak míjejí.“

„Ačkoliv se vůči němu velmi často vymezoval, má Novák blízko k osobnosti Richarda Strausse.“

„Sebevědomí příslušníků cizích národů přinese opět trochu užitku české hudbě.“

Dirigent Marek Štilec vedle Koželuha, bratrů Vranických a dalších „Čechů ve Vídni“ tráví paralelně čas už nějakou dobu také s Fibichem, Novákem a Foersterem, autory o století mladšími, ale také trochu pozapomenutými. Natáčení kompletního orchestrálního díla této trojice pro firmu Naxos, dirigentovými slovy „národní triptych“, je během na dlouhou trať: několik roků s nimi už má za sebou… a před sebou možná až desítku dalších. Teď je právě soustředěn na Vítězslava Nováka, od jehož narození jsme si začátkem prosince připomínali sto padesát let. První CD už vyšlo. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Marek Štilec uvažuje nad skladatelovou pozicí „otce moderní české hudby“ a nad nevýhodami, které v naší době oslabují oblibu a četnost uvádění jeho tvorby. Přitom, jak říká – co by za takového Nováka dali například Finové…

 

1

„Vždycky je lepší, být připraven, než čekat na poslední moment.“

„Vnímám hudbu v živých barvách.“

„Můžeme přinést trochu světla do téhle doby a ukázat, že jsme tady.“

Renomovaná německá sopranistka Maida Hundeling se objeví dnes vpodvečer ve virtuálním prostoru s koncertním programem, který teď nazpívala v Národním divadle moravskoslezském. Je sestaven z děl dvou velikánů operní tvorby 19. století Giuseppe Verdiho a Richarda Wagnera. Výběr árií na YouTube kanálu divadla reprezentuje vzorek stěžejního repertoáru této sólistky, se kterým účinkuje na předních operních scénách Evropy i Spojených států amerických. Orchestr ostravského divadla řídí šéfdirigent a umělecký ředitel opery Marek Šedivý. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz pěvkyně rekapituluje letošní abnormální rok a uvažuje o budoucnosti. Je z ní jasně cítit její entuziasmus.

 

105

„Díky tomuto úspěchu jsem si mohl dovolit zaplatit si svůj nástroj, který mám objednaný už od dubna, sám.“

„Tato show je unikátem ve spojení klasické hudby a televizní soutěžní show.“

„Po dostudování konzervatoře bych chtěl jít na vysokou školu. Moc bych si přál, aby se otevřel obor akordeon na HAMU.“

Jméno mladého akordeonisty Martina Šulce se v médiích neobjevuje zdaleka poprvé. Plní také programy koncertů, stejně jako přední příčky výsledkových listin soutěží. Student Pražské konzervatoře ze třídy Ladislava Horáka dal sobě i celé české kultuře doslova vánoční dárek – když zvítězil ve sledované televizní soutěžní show Virtuosos V4+. A dobrá zpráva pro všechny, které tento talentovaný a sympatický mladík zaujal: už v půli ledna se objeví v předtočeném koncertu Pražské konzervatoře online.

 

139

„Od kamer se nevrací investovaná energie.“

„Spíše jsem začínal předzpíváním menších rolí v divadlech, než že bych dostával po světě ceny na soutěžích.“

„Vystupování pro plné sály mi chybí, ale streamy neberu jako méně hodnotné. Doufejme hlavně, že brzy nastane situace, kdy opět půjde obojí.“

Mezinárodní pěveckou soutěž Antonína Dvořáka nebylo letos v listopadu možné v Karlových Varech kvůli koronaviru uskutečnit. Připomíná ji však dnešní přesunutý slavnostní koncert basbarytonisty Adama Plachetky, laureáta této soutěže z roku 2004. Hosty jsou sopranistka Eva Kývalová a mezzosopranistka Eliška Zajícová, úspěšné v nedávných ročnících, pěvce doprovodí Karlovarský symfonický orchestr pod taktovkou Jiřího Štrunce. Koncert je možné sledovat od 19:30 prostřednictvím živého online přenosu zde, na webových stránkách portálu KlasikaPlus.cz, a nebo na našem facebooku. Adam Plachetka v aktuálním rozhovoru zmiňuje, co ho čeká, komentuje, o co přišel, přibližuje program koncertu a také vzpomíná na svou účast v soutěži před šestnácti lety.

 

T9A4093

„Opera je výjimečný útvar a rozhodně inspiruje k tomu, aby byl soudobě znásilněn a převeden do hry, jejíž pravidla baví skladatele dneška.“

„Operu chápu jako poměrně velké sousto pro každého, kdo se skládáním zabývá. Nejen pro historický kontext a váhu slavných děl minulosti, ale i proto, že je to prostě velký kus hudby, který navíc obsahuje divadlo.“

„Jsem rád, že se v této ‚koronapakárně‛ dostaneme k realizaci naší tvorby.

„Velmi názorná ukázka nepravděpodobného spojení dvou skladatelů, zpěvu a subverze.“ To sľubuje premiérové uvedenie dvoch operných debutov skladateľov Petra Horu a Patrika Kaka. Komorné jednoaktové opery Okno a .finitika pripravili ako projekt Ensemblu Terrible, súboru pražskej HAMU zameraného na súčasnú hudbu. Záznam opier, pripravený v divadle Alfred ve dvoře, bude zverejnený dnes, 16. decembra, o 20.00 na YouTube kanáli divadla. O svojich operách, úskaliach tohto žánru či vzťahu k opernej histórii prezradzujú skladatelia viac v nasledujúcom interview.

 

Jana-Bouskova-favorite-photo-c2018-Majka-Votavova-5O0A8711-kopie-

„Jsem v práci velmi precizní, což shledávám, že se teď příliš nenosí.“

„Harfisti tvrdí, že mám nejrychlejší trylek jednou rukou na světě, což je technický prvek, který byl v učebnicích u harfy zmiňován jako nehratelný.“

„Mé nové CD bude výjimečné, protože na něm zazní skladby, které jsem sama pro harfu upravila a nikdy nezazněly v této podobě ani na koncertním pódiu.“

Jana Boušková patří k těm českým umělcům, kteří náleží ke světové extratřídě. Za své postavení jedné z nejlepších světových harfistek vděčí své mamince, u níž vystudovala, své nezměrné píli a pracovitosti, smyslu pro preciznost a obrovskému nadání, kterého se jí dostalo. Ani jí se nevyhnul prakticky celosvětový koronavirový lockdown, který ovšem využila, tak jak je pro ní příznačné, k přípravě nového CD. A své studenty, které má od Londýna přes Prahu až k Tokiu a New Yorku, učila distančně.

 

profilovka-2

„Líbí se mi tvůrčímu procesu nepřekážet a nechat nápad působit.“

„Že je živý koncert nenahraditelný a vůči streamu se má jako auto vůči fotce auta, to cítíme všichni.“

„Slyšet v těchto měsících svou hudbu naživo je malý obřad.“

Kytarista a skladatel Lukáš Sommer patří k nejvýraznějším osobnostem české hudební scény. Těžko říci, která z jeho profesí právě dominuje, jelikož se intenzivně věnuje oběma sférám. Letos Sommer odehrál sólový recitál na festivalu Pražské jaro, jako skladatel pravidelně píše pro přední české interprety. Jeho skladby mají drajv, jsou brilantně stylizované a nebojí se vyjádřit emoce. Ještě zajímavější než výčet jeho úspěchů je Sommerovo nazírání na hudbu, kterou vnímá v širokých sociologických, filosofických i spirituálních souvislostech.

 

Petra-Susko-3

„Pro elektroakustickou tvorbu jsem získala nejdůležitější impulzy na stážích v Amsterdamu a Hilversumu.“

„Vytvořila jsem cyklus edukativních skladbiček pro klavír, který se jmenuje Tajemství vesmíru.“

„Do budoucna mám odvážnou vizi vytvořit multimediální edukativní platformu, kde by se za pomoci nástrojů, zvuků i počítačů propojovala hudba i současný svět.“

V posledních letech na sebe svými kompozicemi i cenami ověnčenými uměleckými projekty výrazným způsobem upozorňuje v Praze žijící skladatelka původem z Ostravy Petra Šuško. Její prioritou je vlastní artificiální tvůrčí činnost, nicméně se kromě toho vyprofilovala také jako úspěšná klavírní a hudební pedagožka a autorka oblíbených edukativních skladbiček.

 

úterý, 08 prosinec 2020 11:51

Jiří Hlaváč: Desatero za Bohuslava Martinů

Autor:
585

„Martinů ví, že umění má řadu rolí a že jednou z nich je i polidštění.“

„Byl v cestě za svým uměleckým snem ochoten a schopen hodně obětovat. A logicky musel narážet na ty, kdo obětovali jen svůj charakter.“

„Je v něm pastorálnost, archaičnost, plastičnost, lidskost, laskavost i úsměvnost. A k tomu serióznost, odvážnost, výraznost a poetičnost.“

I tam, kde máme pocit jistoty a neměnnosti, jsou otázky, které nás mohou časem překvapit a zaskočit, protože nebyly nikdy zcela zodpovězeny. Jednou z nich je i osud Bohuslava Martinů, jehož 130. výročí narození připamatujeme právě dnes, 8. prosince. Těmito slovy uvozuje profesor Jiří Hlaváč, ředitel Nadace Bohuslava Martinů, aktuální zamyšlení pro portál KlasikaPlus.cz. Má formu rozhovoru o deseti otázkách a deseti odpovědích.

 

007

„Chceme-li interpretovat romantickou skladbu, neměli bychom ji interpretovat romanticky?“

„Na streamu a CD uslyšíme množství taktů a frází, které nikdo dnes nezná a nebyly ve 20. století nikdy natočeny.“

„Pokud nás opět uvrhnou do nějaké verze ‚lockdownu‘, tak není vyloučené, že se sólovému cellu opět na chvíli budu věnovat.“

Na stránkách souboru Musica Florea se na čtrnáct dní objevil záznam koncertu z děl Antonína Dvořáka, který měl mít premiéru na začátku tohoto roku, ale pro lockdown nakonec zní až v prosinci, a to pouze na webu. V autentické interpretaci, tak jak se dílo hrálo v Dvořákově době a pod jeho taktovkou. Kdo to během zmíněných dvou týdnů nestihne, bude muset počkat na připravované CD. Umělecký vedoucí souboru Marek Štryncl v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz rekapituluje podzimní manévrování mezi omezeními vyplývajícími z celosvětového zápasu s koronavirem. Připomíná, že jistá kapela hrála na potápějícím se Titaniku až do jeho konce... Hlavně však uvažuje nad historicky poučenou interpretací. V tomto případě ne barokní, ale romantické hudby.   

 

547

„Měl dokonalou představu o klavírním zvuku.“

„Novákova Pana dnes žádný český klavírista nemá v repertoáru.“

„To, co si skladatel zaslouží, nakonec v delším horizontu dostane.“

Obdivovatel lidové kultury na Moravě a hor na Slovensku, vášnivý turista, učitel a po druhé světové válce rektor Pražské konzervatoře, na které byl dlouho předtím, před koncem století, spolu s Josefem Sukem nejoblíbenějším Dvořákovým žákem… To vše byl Vítězslav Novák, k jehož žákům patřili pozdější významní čeští i slovenští skladatelé. Zanechal po sobě krásná díla, od Smyčcového kvartetu D dur a Slovácké suity po symfonickou báseň v Tatrách, od kantáty Bouře po varhanní Svatováclavský triptych a klavírní báseň Pan, k tomu několik oper. Pedagog stejné konzervatoře Martin Vojtíšek se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zaměřuje především na jeho klavírní dílo, které jako jediný pianista kompletně natočil a o němž napsal knihu, která vychází za několik dní. Vítězslav Novák se narodil v Kamenici nad Lipou 5. prosince 1870. Dnes je tomu přesně 150 let.

 

02DvokWihanLachnersidlemi

„Dvořák se velkým projevům úcty vždy pokud možno vyhýbal, neboť si při nich připadal jaksi nepatřičně.“

„Díky koncertům v desítkách měst byla Dvořákovu turné věnována zvýšená pozornost nejen ve velkých denících, ale také v dnes již zapomenutých regionálních periodikách.“

„Chtěl jsem si v tom udělat jasno, a proto jsem se zařídil podle zásady Johanna Wolfganga Goetha: Když se chci něco dozvědět, napíši o tom knihu.“

Velké koncertní turné Antonína Dvořáka po českých a moravských městech, uspořádané „na rozloučenou“ před jeho odjezdem do Ameriky v roce 1892, zachycuje nová monografie muzikologa Ondřeje Šupky s názvem Než nás rozdělí oceán. Jde o pozapomenutou, ale pozoruhodnou a důležitou kapitolu Dvořákova života. Koncerty, při nichž s Dvořákem u klavíru spoluúčinkovali houslista Ferdinand Lachner a violoncellista Hanuš Wihan, byly senzací, do jejich organizace se spontánně zapojilo několik desítek spolků a navštívilo je kolem patnácti tisíc diváků. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus autor knihy upozorňuje: Často se zapomíná, že Dvořák nebyl jen skladatelem, ale také úspěšným interpretem.

 

006Daniel-Havel

„To, co dokázal Bernstein jen očima, nesvedou mnozí mladí ani celým tělem.“

„Dnes dokáže vítězství v nejprestižnějších dirigentských soutěžích a následná pilná manažerská práce agentur katapultovat dosud neznámou tvář do čela těch nejlepších ansámblů téměř přes noc.“

„Gardiner je geniální umělec, nedostižný a nenapodobitelný hudební vzor, člověk nekompromisní k interpretaci a případným lenivým hudebníkům, ale především k sobě.“

Ondřej Vrabec patří bezesporu k nejtalentovanějším a nejvýraznějším klasickým umělcům současnosti. Skvělý hornista a současně vyhledávaný dirigent, který těží z bohaté interpretační orchestrální i komorní praxe, nedávno zaregistroval krásný úspěch na nové dirigentské soutěži Arthura Nikische. Další významný milník Vrabcovy profesní kariéry je teprve za dveřmi: bude dirigovat Českou filharmonii na společném koncertě, v němž se bude na dirigentském stupínku stát jedinečný John Eliot Gardiner.

 

50

„David Radok je režisér, pro kterého chcete na jevišti vypustit duši.“

„Já mám na jevišti emoce velmi ráda, takže jsem byla takzvaně ve svém živlu.”

„Získat cenu Thálie je čest. Navíc je to i fyzicky překrásná cena!

Janáčkova opera Národního divadla Brno nastudovala v červnu 2019 Tři fragmenty z Julietty od Bohuslava Martinů a Lidský hlas, který napsal Francis Poulenc. V prvním případě jde o scény z velké surrealistické opery vybrané samotným autorem, v druhém případě o psychologicky výstižné jednoaktové lyrické monodrama. V inscenaci je do jednoho celku propojil režisér David Radok. V obou polovinách večera pěvecky a herecky excelovala sopranistka Jana Šrejma Kačírková, členka tamního souboru a stálý host Národního divadla v Praze, Slovenského národního divadla v Bratislavě a Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, které jsou jejím rodištěm. Za zmíněný brněnský jevištní výkon obdržela před několika dny Cenu Thálie. V roce 2012 získala už stejné ocenění za roli Julie v Gounodově opeře Romeo a Julie a v roce 2013 za titulní roli v Donizettiho opeře Anna Bolena.

 

3

„Hlavní inspirací pro mě byla duchovní tvorba mého milovaného Arvo Pärta.“

„K vlastnímu uměleckému vyjádření jsem v tomhle žánru dospěla až později, kdy jsem v elektronice našla vhodnou platformu k abstraktnímu vyjádření určité exprese v mezilidských vztazích.“

„Setkali jsme se na akci křesťanské komunity Emmanuel a byla z toho láska na první pohled.“

Nenápadně, tak trochu mimo hlavní proud v klasické hudbě roste v Brně nová a výrazná skladatelská osobnost. Jmenuje se Markéta Brothánková a její tvorba s širokým uměleckým záběrem v posledních letech opravdu stojí za povšimnutí. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dává mladá umělkyně nahlédnout do svých inspirací, k nimž patří nejen hudba a víra, ale teď také mateřství.

 

fotky-jau-032Jan-ulk

„Teď jsme zažili skvělou vlnu, kdy k nám přicházeli velmi výjimeční studenti, obrovské talenty.“

„Musím počítat s tím, že teď energii vložím hlavně do děkanské činnosti.“

„Určitě počítám s tím, že budu vystupovat v konventu Milosrdných bratří na své koncertní řadě ‚Barbara Maria Willi uvádí…‛, kde máme skvělou mezinárodní dramaturgii.“

V době distanční výuky na vysokých školách a akademiích jsme se s paní profesorkou Barbarou Marií Willi spojily přes počítačové obrazovky k virtuálnímu rozhovoru. Kromě toho, že se jedná o významnou a pozoruhodnou osobnost v oblasti staré hudby, na niž je odbornicí, Barbara Maria Willi je také člověkem s obdivuhodnou energií, kterou je ochotna investovat nejen do koncertní, dramaturgické a pedagogické činnosti, ale i do jejich rozvoje. I v akademické sféře proto setrvává ve vedoucích pozicích a náš rozhovor vychází v den její inaugurace do úřadu děkanky Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.