RozhovorPlus


Mossakowski-1

„Už když jsem byl hodně mladý, tak jsem věděl, že chci jít studovat do Paříže.“

„Pro improvizaci je samozřejmě důležité mít dobrý materiál. Pokud ne, tak to může být dost těžké.“

„Je úžasné, když se můžete také dotýkat kláves u varhan, na které hrál Vierne.“

Mladý polský umělec Karol Mossakowski po pražském recitálu na Mezinárodním varhanním festivalu v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o francouzské hudbě a pařížských varhanách, o hudbě Felikse Nowowiejského, kterou v Čechách představil, o soutěžích, kterých se úspěšně zúčastnil, i o nástroji v bazilice svatého Jakuba. S obdivem a uznáním hovoří také o svých učitelích, mezi nimiž byl i Olivier Latry. Reflexi pražského koncertu čtěte ZDE.

 

1

„Když se sejde chladné publikum, tak vám ani ta „zlatá kaplička“ k radosti nepomůže.“

„Učení napomáhá hlídat si kvalitu vlastního zpěvu.“

„Věřím, že koronavirus zmutuje do neškodného tvaru a že my na tuto rouškovou dobu budeme po čase už jen vzpomínat.“

Eva Dřízgová-Jirušová letos oslavila pětatřicet let na operní scéně. Jedna z nejrespektovanějších českých sopranistek získala během své kariéry dvě Thálie a trvale se zapsala do povědomí diváků v Ostravě i jiných městech. Nezapomenutelná byla její Mařenka, Liška Bystrouška, Rusalka a celá plejáda dalších slavných postav. Eva Dřízgová-Jirušová rozhodně patří mezi největší osobnosti českého pěveckého umění. Svou výjimečnost potvrzuje také úspěšnou pedagogickou dráhou, z níž vzešly nové naděje Veronika Holbová, Patricia Janečková a další.

 

čtvrtek, 03 září 2020 10:09

Pavel Černoch: Fascinuje mě italská hudba

Autor:
12

„Mít takovou techniku, abyste byl schopen zazpívat nekonečné legato, velké forte a vzápětí něžné piano.“

„Německý repertoár je u mě takový odříkací evergreen.“

„Mými zamilovanými jsou jednoznačně Princ v Rusalce, Laca v Jenůfě a Mario Cavaradossi v Tosce.“

Chtějí po něm Janáčka, italský repertoár, ruskou hudbu i Prince v Rusalce. Také německé role, ty ale doposud odmítal. Tenorista Pavel Černoch je kvůli celosvětové nemoci v těchto týdnech a měsících neplánovaně v Česku. Zpíval v Litomyšli, v Praze, vystoupí v Českém Krumlově, zazpívá pro festival Zlatá Praha, na podzimních beneficích… A čeká ho řada představení v Národním divadle, respektive ve Státní opeře. Pucciniho Tosca, první už devátého září. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad zpíváním, rolemi, pěveckými obory a repertoárem, dává nahlédnout do svých plánů, bez nadšení krčí rameny nad dobou poznamenanou virem, vzpomíná na léta v brněnském dětském sboru Kantiléna… a připomíná i nám, že je třeba se učit akceptovat svůj věk, své tělo a vůbec věci, které život přináší.

 

4

„Vycpálka jsem vídal pravidelně z uctivé vzdálenosti při koncertech v Rudolfinu, vždy na balkoně vpravo.“

„Významnou součástí Temlova kompozičního talentu je neobyčejná schopnost vyhledat nové a neotřelé způsoby instrumentálního řešení nejen u varhan, ale i u dalších nástrojů.“

„U všech kompozic tohoto typu je námět jen celkovou inspirací a blíž se skladatel k programu nevyjadřuje.“

Mezinárodní varhanní festival Audite Organum ve staroměstské bazilice sv. Jakuba pokračuje dnes večer koncertem Jana Hory. Varhaník a dlouholetý pedagog Pražské konzervatoře a profesor hudební fakulty AMU, známý jako interpret evropských klasiků baroka a romantismu a děl starých českých mistrů i současné hudby, zvolil pro svůj recitál skladby Johanna Sebastiana Bacha a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a kompozice Ladislava Vycpálka a Jiřího Temla. Právě k nim se vyjadřuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz nejobsáhleji.

 

2

„Horna je jeden z nejtěžších nástrojů. Dá se bohužel zkazit velmi mnoho, když děti učí lidé, kteří ji přímo nevystudovali.“

„Jsem velmi šťastný, že teď máme v České filharmonii Semjona Byčkova“

„Jakub Hrůša je zrající osobnost, pro mě by to byl důstojný nástupce pana Byčkova..“

Broumov si postupně vybudoval pověst mekky hornistů. Kromě festivalu Za poklady Broumovska, který se tam koná každé léto, hostil letos už pošesté Letní hornové kurzy, které jsou největší svého druhu u nás. Vedle zakladatelky Zuzany Rzounkové, profesora Jindřicha Petráše, Lenky Němcové a významných zahraničních hornistů je jedním z lektorů i sólohornista České filharmonie Jan Vobořil. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vyzdvihuje nejen unikátnost této akce, ale zamýšlí se také nad uplatněním lesního rohu, nad dirigenty, nad Semjonem Byčkovem v čele České filharmonie a nad jeho případným nástupcem.

 

0

„Rád bych, abychom Letní hudební akademií Kroměříž vytvořili úplnou nabídku pro orchestrální hráče.“

„Úplně hodit přes palubu účinkování mladých na festivalu Dvořákova Praha jsme nechtěli.“

„Regule jsou v Německu tak přísné, že do prosince musíme v Essenu pracovat jen s malým orchestrem!“

Předposlední prázdninový týden patřil v Kroměříži Letní hudební akademii. Jejím iniciátorem, zakladatelem a uměleckým garantem je Tomáš Netopil, který je v tomto městě doma. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se ohlíží za setkáním, které se navzdory letošním opatřením proti pandemii a nejistotám a nejasnostem posledních měsíců podařilo zorganizovat. Přibližuje také program v příštích týdnech: věnuje se už zase své dirigentské práci v Německu, ale v září také na festivalu Dvořákova Praha navazuje vystoupením s orchestrem mladých na kroměřížskou akademii. K té se ostatně vrací, i když dává nahlédnout do svých vizí… A tiše doufá, že omezení vyvolaná celosvětovou nemocí nebudou trvat věčně.

 

44

„Učení mě naplňuje stejně, jako mě naplňovala vlastní produkce.“

„Jsme vlastně takoví vrcholoví sportovci, musíme své zdraví brát vážně, jinak nemůžeme svoji vytouženou profesi dělat.“

„Nároky jsou dnes obrovské a nevím, zda si to všichni pěvci uvědomují.“

Interpretační kurzy na zámku Liteň si za sedm let existence získaly vysoké uznání mezi odborníky i velký zájem mladých pěvců. Je to i díky významným osobnostem, které na nich učily. V letošním roce je spolu s Markétou Cukrovou vede od 22. do 27. srpna Helena Kaupová, docentka na Katedře zpěvu a operní režie pražské HAMU i Katedře zpěvu brněnské JAMU.

 

40

„Doby, kdy jsem se obávala, jestli se nám přihlásí dost kvalitních účastníků, jsou pryč. Dnes si můžeme vybírat.“

„Hlavní část pozůstalosti Jarmily Novotné je u pana George Doubka. Věnuje ji Zámku Liteň.“

„Mým snem je uvedení Rusalky. Vždyť máme v parku jezírko...“

Neziskovou organizaci Zámek Liteň vede Ivana Leidlová od doby, kdy s manželem na Berounsku koupili liteňský zámeček. Tehdy si předsevzala, že by Češi měli vědět víc o sopranistce Jarmile Novotné, které kdysi patříval, a začala na tom pracovat. Napřesrok už to bude deset let. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Ivana Leidlová teď přibližuje své plány a vize, ale zmiňuje také Čechoameričana George Daubka, syna Jarmily Novotné a Jiřího Daubka. O majetek přišli Daubkovi hned dvakrát – za nacistů a pak znovu za komunistů. Už se jim nevrátil. Jedním z nejviditelnějších projektů, za nimiž spolek Zmek Liteň stojí, jsou týdenní pěvecké kurzy. V sobotu tam začíná jejich další ročník, vyučují Markéta Cukrová a Helena Kaupová. Na 27. srpna je pak veřejnost zvána na závěrečný rossiniovský koncert.

 

10

„Ráda pracuji se sopranistkami. A Katka Kněžíková jako lektor je sázka na jistotu.“

„Stará hudba a opera se můžou krásně doplňovat. Líbilo by se mi kombinovat obojí.“

„Jsem moc ráda, že mi Václav Luks svěřil i tak těžkou úlohu, sólový part v Mesiáši.“

Donedávna Maličkayová, ale ač umělkyně, nebála se změny a vzala si jméno manžela. Tereza Zimková je nadějnou mladou sopranistkou, která už má za sebou nejednu pěknou pěveckou příležitost na jevišti i na pódiu. Přesto se dál vzdělává. A jak se svěřila v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, vždy ráda zajede na Letní hudební akademii v Kroměříži, kde jsme ji také zastihli po koncertě, o kterém si víc můžete přečíst v naší ReflexiPlus. Vrací se tam ráda, a i když letos není přímo účastníkem kurzů kvůli pracovním povinnostem, aspoň jednu lekci od Kateřiny Kněžíkové si prý nechce nechat ujít.

 

4

„Hlavní varhany v krásné barokní skříni bohužel u Mikuláše již téměř třicet let nehrají.“

„Varhanní hudba Franze Liszta je podobně virtuózní jako jeho klavírní dílo.“

„S Otto Novákem mohl člověk nahlédnout do dávných časů již často zaniklé dobové hudební praxe.“

Přemysl Kšica je stejně jako jeho otec profesionálním chrámovým varhaníkem a koncertním umělcem. Dnes večer vystoupí jako druhý z osmi letošních umělců na Mezinárodním varhanním festivalu, který v Praze v bazilice sv. Jakuba do konce září pořádá Audite Organum. Hraje Bacha, Liszta, Jiřího Ropka… a bude také improvizovat. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje varhany, na které pravidelně hraje u sv. Mikuláše na Malé Straně, a porovnává je se svatojakubskými, zamýšlí se nad inspiracemi pro improvizování, říká, že ho čeká „obvyklý koncertní provoz v různých městech naší krásné země“, ale nezmiňuje, že bude mít adventní varhanní koncert v Obecním domě. Ten, který je ohlášen na 12. prosince.

 

veb-DSC6178-2

"Zatím plánuju, že budu na lesní roh hrát tak ještě pět let.“

„Tátu většinou neposlechnu, ale postupem času pak dělám ty věci tak, jak mi řekl.“

„Teď budu psát skladbu pro příští kurzy, abych to měl včas a mohli jsme to nacvičit dřív“

Letní hornové kurzy v Broumově už pošesté rozdaly diplomy. Letošní ročník se uzavřel v sobotu 8. srpna a odjíždělo z něj domů na šest desítek mladých hornistů obohacených o cenné zkušenosti a setkání. Mezi nimi i patnáctiletý Jan Vobořil. Toto jméno v souvislosti s lesním rohem ale slýcháme už déle, jeho otec je už léta sólohornistou České filharmonie, vyhledávaným komorním hráčem a v Broumově na kurzech jedním z lektorů. Zdá se, že jablko nepadlo daleko od stromu, i když jasno v tom, jestli bude hornistou, zatím Honza nemá.

 

veb-DSC6565

„Velký úspěch. I proto, že jsme se po pandemii vůbec sešli.“

„Do nádvoří se vkrádá soumrak. Jak se ukazuje, jde o nejdelší letošní koncert.“

„V Evropě existují odlišnosti ve hře na lesní roh, ale nejsou tak velké jako před dvaceti lety.“

Úsměv! Teď! Je to dvoubarevná skrumáž. Na schodech sedí několik desítek mladých lidí v jasně tyrkysových tričkách a s lesklými mosaznými lesními rohy v rukou. Končí týdenní Letní hornové kurzy, vzniká závěrečná fotka. Právě dohráli, a to pod žhnoucím dopoledním sluncem, své tradiční „halali“. Ještě je čeká závěrečný koncert nahoře v opatském sále, dostanou diplomy, budou se loučit. Šestý ročník mezinárodního setkání se v Broumovském klášteře uskutečnil navzdory koronaviru a byl opět milý, úspěšný, zajímavý a prospěšný. Letos úplně bez Japonců. I tak přijelo bezmála šest desítek účastníků.

 

12

„Hudbu píšu proto, aby žila.“

„Měla jsem pocit, že oproti českým studentům mě chtějí ti američtí vyždímat, zato se ale těžko loučí s přebytečnými pasážemi svých děl.“

„Hudbu, pokud jsem na světě, mám s sebou vždycky, je to moje životní stálice.“

Úspěšná, skromná, přátelská k těm, které má ráda. Taková je hudební skladatelka Sylvie Bodorová. Píše muziku, která se dobře poslouchá, a díla od ní chtějí soubory i sólisté z celého světa. K tomu učila na vysokých školách jak v Česku, tak v Americe. Na kontě má velké množství úspěšných děl, většina z nich má přitom hluboký duchovní kontext. V současnosti pilně pracuje na nové (své druhé) opeře. Jmenuje se Quo vadis a píše ji pro operní soubor plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla.

 

15

„Dotýkat se cítění lidí minulosti je zásadně důležité, pokud chce být člověk kultivovaným a komplexním interpretem.“

„Směřuju tam, kam mě vedou moje zájmy, senzitivita a vkus.“

„Považuji se víc za milovníka umění než za patriota.“

Pětadvacátý Mezinárodní varhanní festival Audite Organum v pražské bazilice sv. Jakuba otevře první srpnový čtvrtek mladý francouzský varhaník David Cassan, rozkročený jako pedagog mezi metropoli a východofrancouzské město Nancy a jako interpret mezi svou vlast a velkou část světa. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program svého koncertu, ale také se zamýšlí nad francouzskou a německou hudbou a nad typy nástrojů, přibližuje své názory na vyučování a hlavně uvažuje o odlišnostech i styčných bodech interpretace a improvizace.

 

10

„Jsem nadšen, když skvělí lektoři z Německa řeknou, že by si nás nejradši pozvali do své země, abychom i tam zorganizovali takovou školu, jako je Mezinárodní letní škola staré hudby ve Valticích.“

„Panika a z ní plynoucí protikoronavirové restrikce jsou a budou daleko horší než koronavirus samotný.“

„Autentická interpretace staré hudby je na straně ctnosti, která brání svobodný prostor.“

Pro Olomoucké barokní slavnosti připravila Musica Florea hudbu Clary Schumannové, uvádí Antonína Dvořáka, hraje s převozným barokním divadlem staré opery, věnuje se Bachovi a Zelenkovi, Biberovi, Vranickým, Josefu Leopoldu Dukátovi a Václavu Horálkovi… Dirigent a violoncellista Marek Štryncl, který za tím vším už třetí desetiletí stojí, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje „barokáře“ i Václava Talicha, Letní školu staré hudby ve Valticích i paniku kolem koronaviru a zamýšlí se nad světem staré hudby jako nad přístupem k životu. Nejen za komunistů, ale i dnes má charakter alternativy, která neztratila soudnost, říká.

 

11

„To je v rámci mých pedagogických plánů velká touha – přinést loutnu blíž k mladším dětem.“

„Z toho původního rukopisu to přečtou asi tři lidé v republice, kdežto z těch dalších materiálů všichni loutnisté a všichni, kdo umí noty.“

„V originále jsou to zkrátka potrhané jednotlivé listy, takže dát to dohromady je dost výzva.“

Český loutnista, muzikolog a pedagog Jan Čižmář vydal před pár týdny CD s názvem Codex Jacobides: Praga circa 1600. Navázal tím na dlouhodobou výzkumnou práci na zmíněném rukopise, kterou započal Jiří Tichota před více než půl stoletím. Jedná se o vůbec první kompaktní disk věnovaný veskrze tomuto nástroji a oficiálního představení se dočká na galakoncertě na podzim tohoto roku. Kromě této unikátní nahrávky se náš rozhovor točil kolem jeho pedagogické činnosti, kterou se mu od pozice vysokoškolského pedagoga hry na loutnu daří rozšiřovat na další stupně studia až k těm nejmladším adeptům hudby.

 

Jana-Semeradova-201929cPetraHajska

„Máme být na co hrdí, že máme Michnu...!“  

„Centrum barokní hudby ve Versailles nás zásobuje novými nápady a notovými materiály.“

„Máme naplánováno Německo a Rakousko a já mám jet dokonce až do Ruska. Tak uvidíme, jak to všechno půjde…“

Collegium Marianum, které pořadatelsky stojí za Letními slavnostmi staré hudby, má na pražském festivalu letos dva programy. První dnes večer nabídl v zahradě Trojského zámku Telemannovy Pařížské kvartety v kombinaci s instrumentálními skladbami Jeana-Féryho Rebela, Michela Blaveta a Johanna Caspara Ferdinanda Fischera. Druhý je ohlášen na 6. srpna a půjde o výběr z České mariánské muziky raně barokního jindřichohradeckého skladatele a básníka Adama Václava Michny z Otradovic. Flétnistka Jana Semerádová, umělecká vedoucí souboru, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus oba koncerty, festival i další souvislosti letošního komplikovaného roku. 

 

2

„Teď jsem opravdu poprvé použil svoje příjmení jako label.“

„Muzikanti by měli být v první linii konverzace. Měli by být těmi hlavními, kdo bude určovat, jak se bude hudba vyvíjet dál.“

„Do počátku letošního roku byla spíše luxusem pro velmi malý okruh publika, ale teď, po měsících, kdy se streamovalo, má komorní hudba celosvětové publikum.“

Hrál už na různých neobvyklých místech, nejen v koncertních sálech. Na pódiu postaveném na pontonech na řece však ještě ne. Britský houslista Daniel Hope vystoupí 19. září na festivalu Struny podzimu v Praze na Vltavě, aby vyslal do světa poselství, že navzdory pandemii a drastickým opatřením posledních týdnů Praha zní hudbou, že hudba žije. Ve spolupráci s tuzemským Epoque Orchestra připravuje pro českou metropoli živé provedení projektu Vivaldi-Recomposed, soudobé verze Čtvera ročních období, která se celosvětově stala jedním z neúspěšnějších alb uplynulého desetiletí. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus Daniel Hope rekapituluje uplynulé měsíce, kdy ze svého berlínského bytu streamoval na sedm desítek komorních koncertů, a v souladu se svým jménem, znamenajícím česky „naděje“, uvažuje i u budoucnosti.

 

čtvrtek, 16 červenec 2020 13:05

Jiří Teml: Aby mě posluchači přijali

Autorka:
veb-Teml-P9070282

„Jde mi o to, abych byl český skladatel, aby mě hráli tady.“

„Tehdy se mi varhany dostaly pod kůži. Jsou jednou z mých lásek.“

„Publikum nemůže držet krok s autory, kteří stále experimentují bez ohledu na vkus lidí, na to, co se ještě dá vnímat průměrným posluchačem.“

Bylo to maličko opožděné narozeninové setkání, možná i proto tak trochu bilanční. Skladatel JIŘI TEML, ročník 1935, slavil v červnu půlkulaté narozeniny; při této příležitosti se měla hrát jeho díla na několika koncertech. Kdyby se ovšem kvůli pandemii nezavřely koncertní sály. Ale zrovna on příliš „poškozený“ není; skladby invenčního a plodného autora často uvádějí orchestry, komorní soubory, pěvecké sbory i sólisté, jsou oblíbené u muzikantů i posluchačů, vycházejí na CD. Z dlouhé řady orchestrálních, koncertantních, komorních, sborových i varhanních děl je věru co vybrat. A na pracovním stole leží další rozpracované opusy. Nejdřív jsme se ale přece jen zeptali na „koronavirové“ ztráty.

 

sobota, 11 červenec 2020 14:48

Martina Bačová: S pokorou vůči autorovi…

Autor:
5

„Lehké to není, ale když se to podaří, je to mimořádné.“

„Jsem větší fanoušek baletu než opery.“

„Nastupuji nově na Konzervatoř Teplice jako pedagog hlavního oboru.“

Houslistka Martina Bačová se v letošním programu Smetanovy Litomyšle objevuje dnes a v neděli s hobojistou Vilémem Veverkou a se souborem Baborák Ensemble. Nucená pauza, kterou i jí přineslo letošní jaro, ji prý přestala bavit po dvou týdnech… Byla pak vděčná za každý streamovaný koncert. A je vděčná za festival v Litomyšli i za možnost jet pak opět na Letní akademii ve švýcarském Bielu.

 

0

„Úplně plonkově jsem z letošního jara naštěstí nevyšel.“

„Není reálné, abychom „výpadek“ tohoto jara obratem dohnali, ale jsou nové příležitosti, jako je právě Smetanova Litomyšl, a za to jsem velmi vděčný.“

„Jsme zvyklí pracovat tak, že už první zkouška by měla mít v ideálním případě koncertní parametry.“

Hned pětkrát se letos představí publiku národního festivalu Smetanova Litomyšl hobojista Vilém Veverka, a to ve čtyřech programech a s různými hudebními kolegy. Festival, který narychlo kompletně změnil dramaturgii a „převlékl“ se do mnohem komornějšího a domácího roucha, vnímá jako fantastickou příležitost. Jak řekl v RozhovoruPlus, podstatné je, že se interpreti můžou znovu postavit před své publikum. Ale dodává, že letošní jaro pro něj mělo i očistný význam a umožnilo mu dodělat dva zajímavé projekty.