RozhovorPlus


veb-Kohoutova-DSC8290

„Kvarteto pro nás byla rodina.“

„Primárius, jako byl Jiří Novák, to byl pro kvarteto dar, ale kvarteto byla také darem pro něj.“

„Od začátku věděli, kdy skončí. Připravovali se na to.“

Legendární smyčcové kvarteto, které neslo jméno Bedřicha Smetany a aktivně působilo v letech 1945 až 1989, tvořili po dlouhá léta Jiří Novák, Lubomír Kostecký, Milan Škampa a Antonín Kohout. Od roku 1945 předtím usedal u prvního pultu po dva roky Václav Neumann, který se pak ale věnoval dirigentské dráze. A v roce 1956 nastala druhá změna, když odešel Jaroslav Rybenský. Pak už kvarteto existovalo beze změny… Marie Kohoutová, dcera cellisty souboru, sama violoncellistka, žije v pražském bytě, kde vyrostla a kde Smetanovo kvarteto po čtyři desetiletí zkoušelo. Její vzpomínky zveřejňujeme v den 75. výročí prvního koncertu čtveřice, proslulé hrou zpaměti.

 

5

„Divadlo nelze po několika měsících otevřít ze dne na den jako třeba obchod s obuví. V méně zasažených krajích by mohla divadla za adekvátních hygienických opatření hrát.“

 „Je to pro nás trochu absurdní situace, ale chceme do konce tohoto roku přinést premiéry divákům prostřednictvím internetu.“

 „Na "koronavirovou" dramaturgii s omezeným počtem účinkujících v rouškách a za dodržení rozestupů nevěřím.“

Premiéry online na internetu a improvizování všemi směry, to je současná realita také v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Jeho ředitel Lukáš Průdek vede tuto scénu už šest let, ale v RozhovoruPlus přiznává, že nevěřil, že se dočká tak absurdní doby. Popisuje, jak nelehko se teď divadlu žije, ale věří, že si diváci udrží důvěru a rychle se vrátí. A podotýká, že bát se nemusejí, což dokazují i čísla. Od vypuknutí koronakrize navštívilo česká divadla minimálně čtyři sta tisíc diváků, z nichž pouze u pěti z nich existuje podezření, že se mohli nakazit covidem v divadle.

 

0001

„Dobrá hudba, která může člověka obohatit, obejmout i pozdvihnout, je upgradovaným zázrakem.“

„Chceme být jedním z nejdůležitějších tahounů nového začátku ve společnosti, po stránce umělecké i lidské.“

„Vždyť i současná krize ukazuje, jak jsme všichni na jedné lodi a jak by bylo skvělé držet při sobě.“

Už několik let je hudebním ředitelem Velšské národní opery, sídlící v moderním sále Welsh Millennium Centre v Cardiffu. V těchto dnech však Tomáš Hanus hostuje ve Vídeňské státní opeře, kde nastudoval novou inscenaci Čajkovského Evžena Oněgina. Na úterý se připravuje přímý přenos – stream, který by měl být k vidění na stránkách divadla. Zatím poslední ze série představení čeká dirigenta v rakouské metropoli 6. listopadu… O řadu projektů, stejně jako ostatní umělci, přišel a přijde. Zatím ještě platí plány pohostinských vystoupení u orchestrů v Berlíně a v Manchesteru v první polovině příštího roku… Zázemí má jinak v Brně. Letos v lednu oslavil padesátiny. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, jinak nadějném, smutně říká, že v Cardiffu nebyl kvůli pandemii od února.

 

013

„Některé naše vize se podaří uskutečnit až po několika letech.“

„Setkání s jmény, jakými byli Rostropovič, Šostakovič, Kogan, Gilels, Chačaturjan a samozřejmě David Oistrach. Tolik pokory, přejícnosti a přátelství už jsem nikde jinde nezažil.“

„Největší dar je mít vedle sebe člověka, se kterým můžete sdílet stejné hodnoty a pohled na svět.“

Václav Hudeček je houslista světového renomé. Umělec, který stál na těch nejvýznamnějších světových pódiích a jako sólista koncertoval s nejslavnějšími filharmonickými orchestry. Přesto svůj čas věnuje podpoře mladých umělců a šíření klasické hudby v malých městečkách. Jeho Akademie v Luhačovicích se stala líhní koncertních mistrů snad u poloviny našich symfonických orchestrů. A jeho Svátky hudby, při nichž spolu s ním vystupují mladí umělci, se staly i v přeplněném pražském koncertním kalendáři svátky skutečnými.

 

006

„Odstupy na pódiu? Vynaložili jsme veškeré úsilí, aby umělecký výsledek nebyl jakkoli kompromitován, a daří se to. Hlavní problém je psychologický – vytrácí se ´komunitní´, ´intimní´ rozměr hraní spolu.“

„Těším, až se věci vrátí k normálu. Až zas budu moct podat koncertnímu mistrovi nebo sólistovi ruku a obejmout je. Tahle bezprostřední emoce v koncertech mi nesmírně chybí.“

„Hrajeme pro dvě stě lidí maximálně – v sále pro tisíc čtyři sta posluchačů. Všichni přijdou. Sedí na telefonu, dokud se neproderou pro lístek. Každý koncert hrajeme bezmála jako díkůvzdání, že zní ještě živé tóny pro reálné publikum.“

Šéfdirigent Bamberských symfoniků Jakub Hrůša přibližuje podmínky, za nichž se v Německu zatím koncertuje. Zamýšlí se nad mnoha zápory a nad několika vzácnými klady uplatňovaných opatření, nad okolnostmi a současnými nadějemi, dává nahlédnout do svého seškrtaného diáře a také podrobně přibližuje atmosféru koncertu, který v Bamberku před deseti dny v živém streamu dirigoval pro festival Janáček Brno. Na otázky portálu KlasikaPlus.cz odpovídá ve vlaku cestou do německé metropole, kde 28. října diriguje Deutsches Symphonie-Orchester Berlin. Na programu mají předehru k Prodané nevěstě, Dvořákovu Třetí symfonii a Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 Bohuslava Martinů se sólistou Tomášem Jamníkem.

 

Daniel-Raiskin-1

„Moje kulturní DNA je ruská, ale stejně tak se po celý život cítím být Evropanem.“

„Být umělcem, to není volba profese, to není to, co děláme, ale to, co jsme.“

„Slovenská filharmonie se mi jeví být ideální kombinací dvou směrů.“

Daniel Raiskin, nový šéfdirigent Slovenské filharmonie, má dnes večer v Bratislavě inaugurační koncert. Bez publika, v přímém přenosu, ve streamu. Vyrůstal jako syn renomovaného leningradského muzikologa, původně hrál na violu, ale už tři desetiletí žije v západní Evropě. Vedle koncertů s profesionálními tělesy je známý rovněž prací s mládežnickými soubory, a to i v Americe nebo v Jihoafrické republice. Padesátiletý umělec ruského původu vystřídal Brita Jamese Judda, který stál v čele orchestru od roku 2017. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje Daniel Raiskin o svých kořenech, o kulturních hodnotách euroamerické civilizace, o současné pandemii i o cílech, které si klade v Bratislavě.

 

vodna-sdileci

„Dodnes, když slyším hrát Chopina, mi to připomíná tatínka.“

„Když jsem byl po okupaci v Americe a v rozhlase hráli Smetanu nebo Dvořáka, tak jsme si se ženou řekli: Vždyť ta země je tak krásná, měli bychom se tam vrátit! A stalo se.“

„Zcela specifická virostatika neexistují skoro proti žádnému viru. Myslím, že to tak zůstane i u koronaviru. Je důležité, aby tady byla vakcína, ale skutečně kvalitní a účinná.“

Biochemik, vysokoškolský pedagog, bývalý předseda Akademie věd a také Učené společnosti České republiky. Profesor Václav Pačes je ale také vděčným posluchačem klasické hudby a vesměs kulturním člověkem. Vzhledem k současné době a jeho oboru jsme se ale v RozhovoruPlus nevyhnuli také aktuálním otázkám týkajícím se koronaviru a výzkumu, ať už léčiva nebo vakcíny.

 

101

„Zásadní byla pro mě první zkušenost s profesionálním orchestrem.“

„Motivovat a nadchnout hráče je důležité zejména během zkoušek.“

„Hlavně si příliš nepřipouštím, že akce, na které se chystám, se mohou zrušit. A v neposlední řadě se snažím inspirovat hráče, aby se nebáli.“

Když se potkáte s dirigentkou Janou Cecilií Mimrovou, jistě vás na ní upoutá její energie, nadšení a chuť věnovat se svému oboru naplno. Přesně ví, jak chce pracovat na tom, aby dostala své umění na tu nejvyšší úroveň. Její přístup je přitom v mnohém velmi svěží a neváhá udělat i víc, než je v běžné praxi zvykem. Mladá umělkyně momentálně působí jako asistentka šéfdirigenta Státní opery Karl-Heinze Steffense a vše nasvědčuje tomu, že jméno patronky hudby, svaté Cecílie, rozhodně nenosí náhodou.

 

portret

„Pro Vlaštovku neboli La rondine mám velkou slabost od chvíle, kdy jsem ji slyšel z nahrávky na CD.“

„Výběr z prvního a druhého dějství tvoří první polovinu provedení a kompletní třetí akt druhou, provedení by mělo trvat asi osmdesát minut.“

„Mohu-li posoudit, tak ve Ctěnicích by se měli objevit ti nejlepší z nejlepších!“

Manon Lescaut, La Bohème, Tosca, Turandot… Všechny tyto opery spojuje jméno Giacoma Pucciniho, který je jedním z nejpopulárnějších hudebních skladatelů v dějinách. Přesto jsou některé z jeho oper širšímu publiku prakticky neznámé. O jedné z nich, jejíž uvedení se už brzy chystá na severovýchodním okraji Prahy, hovoříme s autorem projektu a jeho hlavním organizátorem Robertem Rytinou. Jde o Pucciniho Vlaštovku, která se tam má v komorní koncertní verzi rozeznít 4. prosince.

 

NMVernisazSmrtkmotricka2014-8-468x320

„Kultura formuje, kdo jsme. Ti, kdo stojí v čele našeho státu, to, zdá se, nechápou. A to je průšvih. Od pondělka tedy opět nucená pauza – kdo z nás věří, že jen na čtrnáct dní?“

„Přirozené je chtít se sejít s přáteli, nechat se obejmout, společně něco prožívat. Covid-19 se stal zbraní, jak omezovat a děsit společnost.“

„V kulturní oblasti pracují statisíce lidí, stejně jako v dalších oblastech, které pan plukovník s despektem označuje za pouhou volnočasovou aktivitu. Sice se teď mluví o tom, že stát ztráty nějak bude kompenzovat, ale uvěřím, až se to opravdu stane...“

Volnočasová aktivita? V kulturní oblasti pracují statisíce lidí, říká v RozhovoruPlus Lenka Šaldová. Téměř dvacet let stojí v čele Festivalu hudebního divadla Opera, vystudovala bohemistiku a divadelní vědu a pracovní dobu tráví v divadelním oddělení Národního muzea v Praze. Publikuje, angažuje se v Jednotě hudebního divadla, v Divadelním ústavu a v dalších institucích. Dost kvalifikace na to, aby mohla hodnotit současná omezení a jejich dopad na kulturu. A nešetří obavami.

 

1050

„Výslednicí je jedenáct hudebních festivalů a dvě mezinárodní hudební soutěže.“

„Umělec je nešťastný, když je někým organizován. Jsme zde proto, abychom nabízeli pomocnou ruku v případech, kdy si umělci sami nevědí rady.“

„Jsme společenství lidí, ve kterém panuje vzdělanost a touha pomáhat.“

Komorním koncertem v Sále Martinů v pražském sídle Hudební a taneční fakulty AMU si dnes večer připomíná třicet let Asociace hudebních umělců a vědců. V čele AHUV stojí druhým rokem violoncellista Petr Nouzovský. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje smysl a cíle profesní organizace zastupující interpretační a skladatelskou sféru, vědu, publicistiku, dramaturgii, organizaci přehlídek a festivalů, pořádání koncertů, pedagogiku, stavbu nových a rekonstrukce historických nástrojů, popularizační a edukační programy věnované mládeži i školská vzdělávací zařízení.

 

1

„Je mi pětaosmdesát. Jsem rád, že jsem se toho dožil, měl jsem celkem úspěšný i dobrodružný život.“

„Rádiu jsem říkal ádijko a pořád mi nešlo do hlavy, kde v tom ádijku ti hráči jsou.“

„Dirigent je od toho, aby všechno vyjádřil rukama a očima. Ne složitě mluvit, ale vše správně oddirigovat.“

Vladimír Válek – dirigent. Tahle charakteristika říká vše. Válek je dirigentem tělem i duší, zmíněnou profesi miluje a kam přijde, tam kvete umění. Prošel řadou orchestrů u nás i v cizině a všude nechal nesmazatelné stopy. Severočeská filharmonie Teplice, Dvořákův komorní orchestr, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Česká filharmonie, Slovenská filharmonie, Symfonický orchestr v nizozemském Leeuwardenu, Ósaka Symphoniker, a samostatnou kapitolu tvoří jeho působení na postu šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Jak říká, rádio je jeho život. I o tom budeme v následujícím bilančním rozhovoru mluvit. S Vladimírem Válkem se scházíme v době, kdy slaví krásné pětaosmdesátiny. Tedy – kvůli koronaviru a mistrově pobytu na Moravě o pár dní později.

 

0

„Každý koncert teď beru jako velký svátek.“

„Jako Bible je tahle hudba stále aktuální a stále v ní nacházíme odpovědi na otázky naší doby.“

„Nemyslím, že lze přenést cembalový idiom do klavíru. Je to jiný zvukový prostor, který vyžaduje jiný přístup.“

Koncertní cyklus Hybatelé rezonance v této sezóně pokračuje v Anežském klášteře v Praze pondělním recitálem klavíristy Martina Kasíka. Koncert je podle sólisty koncipován jako tři velká B - Bach, Beethoven, Brahms, jen s malou odbočkou k Mendelssohnovi. Od Bacha zazní Francouzská suita E dur, jedna z jeho z nejrokokovějších skladeb. Od Beethovena Měsíční sonáta, přelomové dílo kombinující sonátovou formu s volnou fantazií. Mendelssohnovy Písně beze slov jsou obdobou Chopinových nokturen. A závěrem zazní jeden z posledních Brahmsových opusů, šest hlubokých hudebních vizí. Martin Kasík v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program večera, uvažuje o Beethovenovi a Bachovi a přiznává, že zklamání z počtu koncertů, o které přišel kvůli koronaviru, vyvažuje tím, že každý koncert teď bere jako velký svátek…. A jako skladatele, který čeká na objevení a kterého má velmi rád, jmenuje Klementa Slavického.

 

5

„Kulturní ztráty nevyčíslíte. A ekonomické jdou jenom u nás v divadle už do desítek milionů.“

„Už několik měsíců jedeme v neustálé improvizaci.“

„Vypnout lze sice okamžitě, ale zapnout nelze ani náhodou tak rychle!“

Brněnské Národní divadlo pořádá v těchto dnech mezinárodní festival Janáček Brno s programem operních představení a koncertů, v jeho rámci se příští středu měla konat premiéra nové inscenace Řeckých pašijí Bohuslava Martinů, přeložená z jarního termínu. Vládní opatření proti šíření druhé vlny pandemie, k nimž patří i zákaz zpěvu jako údajně příliš rizikové činnosti, ale i ekonomické i kulturní dopady koronavirové krize, mnohaměsíční pořadatelské improvizování a další a další vynucované změny v programu komentuje v aktuálních souvislostech v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz ředitel divadla Martin Glaser. Následky budou podle něj nedozírné.

 

8

„Jsem přesvědčený, že dirigování se dá naučit pouze praxí.“

„Dirigent by měl vědět, kdy ho orchestr skutečně ‚potřebuje‛ a kdy ne.“

„Chci chodit na koncerty a do divadel, ne si doma pouštět výkony kolegů na počítači.“

Marek Šedivý je novým hudebním ředitelem opery Národního divadla moravskoslezského. V Ostravě jej také čekají nové úkoly, jako je například nové nastudování Smetanovy opery Hubička či premiéra opery Zásnuby ve snu skladatele Hanse Krásy. Zkušenosti Marek Šedivý získal také jako šéf opery Slezského divadla v nedaleké Opavě. V rozhovoru jsme se dotkli jeho názorů na uměleckou praxi i na aktuální restrikce kulturního života v České republice.

 

2

„On-line koncerty měly na jaře velký význam, ukázaly, že umělci i publikum živé koncerty potřebuje a nelze je ničím nahradit.“

 „Před několika měsíci vůbec nebylo možné na koncerty pomyslet a dnes máme naději, že festival proběhne.“

„Tradičně na podzim na svátek zemřelých provádíme Requiem, pokaždé jiného skladatele.“

Snad každý pořadatel v tomto roce trne do poslední chvíle nebo v horším případě svůj projekt ruší. Mezi ty, kdo se  nevzdali, patří i festival Plzeňský podzim, který začíná právě dnes. Jak už jsme psali ve VýhleduPlus, letos nabídne šest hudebních zastavení. Přehlídku pořádá smíšený pěvecký sbor Česká píseň Plzeň. Jeho sbormistrem a zároveň dramaturgem festivalu je hobojista Vojtěch Jouza, který v RozhovoruPlus vyjádřil naději, že vše proběhne, jak má, a prozradil i plány do příštích let.

 

pondělí, 28 září 2020 15:10

Robert Carsen: Janáček je jako řeka

Autor:
5

„Ticho v reálném životě, to je hudba v opeře.“

„Pracuju docela hodně intuitivně.“

„Janáček se často pokouší popsat něco vnitřního, něco, co se ve skutečnosti ani popsat nedá.“

Robert Carsen je jedním z nejuznávanějších operních režisérů současnosti. V paměti je například jeho působivé ztvárnění Janáčovy Káti Kabanové, hrané v koprodukcích postupně v několika evropských divadlech, včetně Janáčkova divadla v Brně. Přímo pro Brno teď nastudoval se souborem Národního divadla Brno Osud, čtvrtou z devíti Janáčkových oper. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad Janáčkovou genialitou a jeho jedinečnou hudební řečí a poetikou, popisuje spolupráci s dirigenty a pěvci, dává nahlédnout do svého vidění žánru opery a přiznává, že tvoří hodně instinktivně.

 

201

„Práce Roberta Carsena je poctivá, ale současně uctivá – k tomu dílu a ke skladateli jako takovému.“

„Dostala jsem se na pozici, že dělám a zpívám, co chci, což je prostě nádhera, plní se mi jeden sen za druhým.“

„Musíme se snažit překonat tuhle těžkou dobu ve zdraví a síle a vzít si z toho třeba nějaká pozitiva do budoucna.“

Se sopranistkou Alžbětou Poláčkovou jsme se potkaly nedlouho před plánovanou premiérou Janáčkovy opery Osud, jejíž nastudování pro pondělní uvedení na Festivalu Janáček právě v Brně finišuje. Když mě v dopoledních hodinách přivítala ve své šatně, měla už za sebou jeden rozhovor a před sebou zkoušku, přesto si se mnou ochotně povídala – o brněnské inscenaci a spolupráci s režisérem Robertem Carsenem, o svém pražském angažmá, o přejíždění mezi Prahou a Brnem, o zkušenostech a pocitech z uplynulého jara… a za pětadvacet minut jsem si na diktafonu odnášela materiálu na sedm stran… Ostatně – be my guest…

 

100

„Celé období pandemie je pro Český filharmonický sbor Brno velmi náročné a komplikované.“

„Pokud mám jmenovat některá duchovní díla, kterých si nejvíce cením, tak jsou to především kantáty a oratoria k poctě českých světců.“

„Poslední mojí velkou partiturou je Stabat Mater pro violu sólo, smíšený sbor a orchestr z roku 2017.“

Český filharmonický sbor Brno patří mezi nejlepší sborová tělesa nejen u nás, ale i ve světě. Jako obecně prospěšná společnost (o. p. s.) je odvislý od toho, zda obdrží granty a získá sponzory a mecenáše. Přes tyto nelehké podmínky oslaví letos třicet let své činnosti. Toto významné jubileum v průběhu podzimu stvrdí třemi koncerty v „rodném“ Brně. O aktuální situaci sboru jsme při příležitosti jeho účinkování na festivalu Lípa Musica hovořili s jeho zakladatelem a v současné době ředitelem i sbormistrem, Petrem Fialou.

 

1

„Když hraji Janáčka, tak se nemusím do ničeho ‚vžívat‘, stačí pár not a jsem takříkajíc teleportován do jiného světa.“

„Svým programem chci ukázat diverzitu Beethovenova díla a také lehce vyvrátit zažitá klišé.“

„Jsem přesvědčen, že to nejlepší z díla Vítězslava Nováka patří ke klenotům české hudby.“

Jan Bartoš patří k našim klavíristům světového renomé. Jeho diskografie není nijak bohatá, ale co nahrávka, to mimořádný úspěch, jak u kritiky, tak u posluchačů. Je to dáno jeho přístupem k natáčení, na které se léta připravuje a se skladatelem doslova žije. Skutečným svátkem pro milovníky klavírní tvorby je pokaždé i jeho koncert. Ten nejbližší bude 20. září 2020 v Biberově kapli v České Lípě na festivalu Lípa Musica.

 

101

„Proboha, hlavně ať to takhle není pro zbytek života! Zpívat v koupelně prostě nikdy není tak dobré, jako zpívat před lidmi, uprostřed nich a pro ně.“

„Verdiho zpívám ráda, ale chci ukázat lidem, že jsem všestrannější.“

„V Aidě musím využívat všechny stránky svého hlasu. Je zatím nejtěžší rolí v mém repertoáru.“

Pražské Národní divadlo uvádí na scéně Státní opery Verdiho Aidu. V titulní roli jak host vstupuje do inscenace dnešním večerem mladá americká sopranistka Michelle Bradley. Zpívá pak do 23. října ještě ve čtyřech dalších představeních a má se do Prahy po tomto podzimním českém debutu vrátit k úloze Aidy i v zimě, počátkem příštího roku. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje svou dosavadní několikaletou dráhu a přibližuje význam, který pro ni mělo absolvování prestižního Lindemannova programu pro mladé umělce v newyorské Metropolitní opeře. Dotýká se také překážek posledních měsíců, které postihly celý svět, a říká, jak moc je ráda, že může být zase zpátky v práci. Pražská vystoupení jsou pro ni prvními po mnoha měsících.