Jana Jarkovská

Jana Jarkovská

Flétnistka a pedagožka.

Studovala na konzervatořích a akademiích v Praze (Jan Riedlbauch, Jiří Válek, Štěpán Koutník), Stockholmu (Tobias Carron) a Miláně (Simona Valsecchi), kde působila rovněž jako odborná asistentka. V současnosti vyučuje flétnu na Konzervatoři Teplice. Na domácích i zahraničních pódiích vystupuje především s klavíristou Bohumírem Stehlíkem, s nímž tvoří mezinárodně úspěšné Duo du Rêve. Spolupracuje rovněž s řadou současných skladatelů, na jejichž premiérách se interpretačně podílí. Pravidelně natáčí pro Český rozhlas. V roce 2018 vyšlo v nakladatelství Radioservis její první CD Pidluke-padluke s hudbou Jiřího Temla, které natočila v rámci svého doktorského studia na HAMU.

504

„Vždy se snažím, aby kadence hudbu doplnily, ozdobily, podtrhly, aby byly jejím plynulým logickým pokračováním, aby působily, že jsou součástí koncertu odjakživa.“

„Najednou jsem se ocitl v situaci, kdy jsem měl hrát písně Karla Gotta, lidovky, dechovku, pop, filmovou hudbu, swing a tak dále.“

„Mám pocit, že když jsem sám měl takové štěstí na výtečné pedagogy, bylo by hezké to, co mě naučili, předat někomu dalšímu.“

Matyáš Novák je třiadvacetiletý klavírista, vítěz řady domácích i mezinárodních soutěží, student Akademie múzických umění v Praze, který právě vydává své druhé CD a v uplynulých měsících obohatil online koncertní nabídku o dvě řady komponovaných pořadů. Pozornost médií poutají vedle jeho hráčských kvalit i nevšední koníčky, jimž se věnuje se stejným nasazením jako klavíru – jízda vlakem, jízdní řády a chov drůbeže. Jelikož se ale v době pandemie dalo vlakem jezdit jen omezeně a o vejcích, slepicích, husách a perličkách se toho v předchozích rozhovorech napsalo a napovídalo opravdu hodně, věnovali jsme ten náš především Matyášovým hudebním aktivitám.

 
206

„Vzhledem k tomu, že jako instituce jsme významným reprezentantem kulturní sféry, měli bychom posilovat povědomí o tom, jak je kultura důležitá a jak důležitá je umělecká tvorba.“

„Rádi bychom mezioborovou nebo mezifakultní spolupráci podpořili konkrétními programy.“

„Mým přáním je, aby škola vybavila studenty takovými znalostmi a dovednostmi, aby se mohli uplatnit v proměňujícím se světě.“

Od února letošního roku zastává Ingeborg Radok Žádná post rektorky Akademie múzických umění v Praze. Od studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy prošla celou řadou manažerských pozic a později zakotvila na Hudební a taneční fakultě AMU jako vyučující na Katedře hudební produkce. Na akademii působila jako proděkanka HAMU i jako prorektorka pro zahraniční a uměleckou činnost a nyní byla zvolena do funkce nejvyšší. V rozhovoru pro KlasikuPlus hovořila především o dalším směřování akademie a její budoucnosti obecně.

 
KB1-fotoJJarkovsk

„Mým přáním je, aby teplická konzervatoř zůstala školou, která je vidět a slyšet.“

„Našim studentům můžeme poskytnout nadstandardní podmínky pro jejich rozvoj.“

„Mám naši školu ráda, věřím v její budoucnost a doufám, že její kvality budou stále viditelnější.“

V čele Konzervatoře v Teplicích působí Kateřina Boudníková už sedmým rokem a jako ředitelka nyní stojí před velkými výzvami: na jedné straně je to vypořádání se s omezením provozu školy v době koronavirové pandemie, na straně druhé jsou to očekávané oslavy krásného půlstoletí školy, která je nejen jejím působištěm, ale také její almou mater.

 
0

„Housličky jsem si nejdřív pochovala jako panenku… – a ona říkala: nechceš taky zkusit hrát?“

„Jako houslistka musím opravdu cvičit. Jsem v pátém ročníku a to už je vážné.“

„Mám ještě duo s mojí sestrou, což je hobojistka, máme to i na konzervatoři jako předmět.“

Když jsme s úspěšnou mladou českou houslistkou Pavlou Tesařovou hledaly společný termín pro uskutečnění rozhovoru, nebylo to vůbec snadné. Coby studentka pátého ročníku Pražské konzervatoře a vítězka řady mezinárodních soutěží má nebývale nabitý program. Ke každodenním povinnostem a cvičení přibývají zkoušky i koncertní vystoupení ze dne na den. Nakonec jsme společný čas našly a setkaly se v Dobřichovicích, kousek od jejího bydliště, ve vzácný den, kdy měla „úplně volno“.

 
3

„Členové PKF – Prague Philharmonia prokázali, že jsou dobrými komorními hráči v čísle, kde doprovodili Kaspara Zehndera v náročné dvojroli dirigenta-sólisty.“

„Kaspar Zehnder je skvělý flétnista. Jeho hra zaujme především lahodným tónem, kterému nechybí nejjemnější barevné nuance.“

„Celý koncert měl postupně gradující tendenci, jak v dramaturgické, tak v interpretační rovině.“

Po jedenácti letech se jako dirigent PKF – Prague Philharmonia v rámci orchestrální sezony tohoto orchestru v Rudolfinu představil Švýcar Kaspar Zehnder. Jeho návrat zarámoval koncert s originální dramaturgií představující díla skladatelů přelomu 19. a 20. století Ferruccia Busoniho, Maurice Ravela a Richarda Strausse doplněná o skladbu Johanna Sebastiana Bacha v úpravě Antona Weberna.

 
pondělí, 17 červen 2019 08:45

Temlův Kocour v Litomyšli

2

„Festivalová brožura hlásala: Vstup dospělým povolen pouze v doprovodu dětí, navštívila jsem představení se synovcem Emilem. Ten, když se dověděl, za jakým účelem na představení jdu, zatoužil napsat reflexi se mnou.“

„Dětská opera je podle mého názoru ideálním temlovským tvarem.“

„Zvláštností brněnské inscenace je mimo jiné obsazení všech rolí prakticky dospělými zpěváky.“

Šedesátý první ročník festivalu Smetanova Litomyšl je v plném proudu a i letos kromě svého bohatého dospěláckého programu nezapomíná na děti. Součástí hlavní festivalové nabídky bylo dětské operní představení Kocour v botách skladatele Jiřího Temla a libretistů Jana Tůmy a Elišky Hrubé Toperczerové v nastudování Národního divadla Brno.

 
4

„Ibertův koncert je technicky hutná skladba, náročná jak pro sólistu, tak pro orchestr.“

„Pahud si s Ibertem hrál, místy až na hranici respektu k zápisu či na hranici kultivovaného zvuku.“

„Orchestr ožil v důvěrně známém repertoáru, v Čajkovském předvedl konečně všechny finesy své hry a dostál tak pověsti, která jej předcházela.“

Závěrečné koncerty letošního Pražského jara svěřila festivalová dramaturgie Orchestre National du Capitole de Toulouse. Toto slavné těleso se v pondělní v pražském Obecním domě představilo v Česku vůbec poprvé. Spolu se svým dlouholetým hudebním ředitelem Tuganem Sochijevem uvedlo rusko-francouzský program, jehož hlavním lákadlem byl hvězdný sólista, švýcarsko-francouzský flétnista Emmanuel Pahud.

 
05

„Koncertu se bojíme den předem, pak možná ten den a je hotovo. Na soutěži se všechno táhne mnohem delší dobu.“

„Je hezké, když přijdou lidi po koncertě, že se jim to líbilo, ale člověku to nepomůže rozjet kariéru, samo o sobě to nepřinese příležitosti k hraní.“

„Nadchnout pro hudbu je fantastické umění a hrozně ráda bych tohle jednou dělala i já ve vztahu ke svým studentům nebo k posluchačům.“

Pokud spočívá hlavní smysl soutěží v setkávání, flétnová soutěž Pražského jara obdivuhodně plní tento úkol ještě týden po  finále. Setkala jsem se díky ní s flétnistkou Annou Taláckovou, která na Pražském jaru vybojovala druhé místo a s níž jsme se kupodivu dosud neměly možnost seznámit, ačkoli jsme obě flétnistky a není mezi námi ani příliš velký věkový rozdíl. Setkání proběhlo v příjemné pražské kavárně, jako kolegyně jsme si hned potykaly a strávily spolu dvě hodiny plné spontánního sdílení zážitků a zkušeností s příslibem možné další spolupráce i dalších setkání. Aničce vedle její cílevědomosti a seriózního přístupu k oboru nechybí humor a nadhled a převážně v tomto duchu proběhl i náš rozhovor.

 
0

„Jednou z novinek bylo využití cembala s violoncellem v druhém kole.“

„Vítanou novinkou bylo zařazení povinné komorní skladby do programu finálového kola.“

„Výsledné rozhodnutí poroty mohlo být pro mnohé překvapivé.“

Letošní flétnová soutěž Pražského jara našla své laureáty. Jsou jimi Chaeyeon You z Koreje, která získala první cenu, na druhém místě Češka Anna Talácková a flétnista Yu Yuan z Číny, na třetím pak Niamh McKenna reprezentující Irsko a Německo. Porota se tak rozhodla po zásluze ocenit všechny finalisty náročného tříkolového klání, které jsme mohli v Praze sledovat od rána 9. května až do pozdních hodin 14. května, kdy se uzavřelo jeho finále v pražském Rudolfinu.

 
pondělí, 13 květen 2019 18:19

Smysl soutěží? Setkávání

6

„Kdokoli z flétnistů, kteří se letos v Praze představili, má šanci v hudebním světě uspět bez ohledu na výsledek pražského klání.“

„Tvorba Jaroslava Pelikána, autora letošní skvělé novinky pro soutěž, bude do značné míry objevem i pro české publikum.“

„Nabízí se otázka, zda jsou v hraní jednotlivých účastníků patrné nějaké národnostní rozdíly.“

Debaty o smyslu hudebních soutěží se vedou léta, snad od počátku, co tato klání vznikla. Podle mnohých je diskutabilní, nakolik má smysl srovnávat něco tak individuálního a neuchopitelného, jako je hudební interpretace. Je přece žádoucí, aby každý hudebník přinášel svým vystoupením něco osobitého, něco, co nás může oslovit, zasáhnout. To ovšem nelze nijak porovnat. Objektivně srovnatelné hodnoty jako tempo, dynamika, technická preciznost nebo počet chyb jsou samozřejmě důležité, ale ty nám o kvalitě nebo skutečné hodnotě hudební interpretace mnoho neřeknou. Nejsou nositeli toho nejdůležitějšího, tedy skutečného obsahu hudebního sdělení.

 
Strana 1 z 2