Alena Sojková

Alena Sojková

Zástupkyně šéfredaktora Týdeníku Rozhlas, publicistka

Hudební publicistikou se zabývá dvacet let. Po studiu psychologie a bohemistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracovala v Ústavu pro jazyk český v oddělení historické lexikografie. Tvrdí, že základní profesionální dovednosti si osvojila právě při práci na Staročeském slovníku. Poté několik let působila v časopise Naše rodina, kde se přiučila základům novinařiny. Pedagogickou epizodu prožila na Univerzitě Jana Amose Komenského, kde učila stylistiku, sociální psychologii a psychologii komunikace. Od roku 2010 je redaktorkou Týdeníku Rozhlas, časopisu s širokým kulturním záběrem. Publikuje v Týdeníku Rozhlas, Harmonii, Hudebních rozhledech, Medicíně a umění a na KlasicePlus.  Specializuje se na rozhovory s muzikanty, v poslední době zejména s mladou generací. Myslí si totiž, že je třeba mladé, šikovné a zapálené hudebníky soustavně uvádět do povědomí publika. Klasická hudba je její vášní a potřebuje ji k životu. Zrovna tak ale i rockovou a jazzovou muziku.

sobota, 24 červenec 2021 10:26

Kde může zakořenit Akademie komorní hudby

AKH2021Nimericehires08cPetraHajska

„V její Rusalce se objevily krásné výšky, nádherně frázovala, byla zamilovanou křehkou bytostí i dramaticky roztouženou ženou. Vynikající výkon.“

„Sólově i v dialogu s flétnou byla v Mozartovi její harfa vždy zajímavá, v rukou sólistky zněla jako onen kýžený sebevědomý nástroj, jak často zdůrazňuje její pedagožka.“

„Průzračnost a čistota tónu, vemlouvavost a zpěvnost, lehkost trylků, klenutost zvuku, samozřejmá technika a jistota i v rychlých pasážích, to byl Mozart v podání mladé české flétnistky.“

Koncertem v zámeckém parku v Niměřicích se ve středu 21. července uzavřel letošní ročník Akademie komorní hudby. Pod uměleckým vedením Tomáše Jamníka se představil komorní orchestr složený ze stipendistů akademie a jako sólistky německá sopranistka Sonja Grevenbrocková, česká flétnistka Sylvie Schelingerová a polská harfistka Amelia Tokarska.

 
čtvrtek, 01 červenec 2021 10:19

Brahms za zpěvu ptáků

1

„Šumění vody a lehký ruch z nedaleké zahradní restaurace dotvářely letní atmosféru koncertu.“

„V Mráčkově Mazurku člověk slyšel ty nejlepší tradice české houslové školy: zpěvnost, pokoru, úctu k zápisu.“

„Lukáš Klánský je partnerem, který – ač na sebe nestrhává pozornost – dokáže okouzlit sólovými party, které zazáří, a vzápětí je zase pokorným spoluhráčem.“

Zahrada Werichovy vily na pražské Kampě hostila v úterý 29. června zahajovací koncert nového letního komorního festivalu Klasika u Wericha. Houslista Jan Mráček a klavírista Lukáš Klánský přilákali do intimního prostředí zahrady množství posluchačů, kteří až nevěřícně naslouchali skvělému výkonu obou muzikantů.

 
středa, 16 červen 2021 16:03

Matouš Zukal: Jsem soutěživý typ

Akademie-kl-hudby

„Kdyby mi někdo před rokem řekl, že ve finále skončím druhý, sotva bych mu uvěřil.“

„Slukova sonáta je tak krásná muzika, že člověk její technické obtíže vždycky nějak vyřeší. Ta hudba vás v tom nenechá.“

„Líbí se mi, že v horách jsou hranice neomezené.“

Klavírista Matouš Zukal se ve třiadvaceti letech stal laureátem letošní Mezinárodní soutěže Pražské jaro 2021, v celkovém pořadí druhý. Je studentem druhého ročníku HAMU ve třídě Iva Kahánka. Ve své hře nestaví na odiv virtuozitu, ta je samozřejmým prvkem jeho interpretace, zaujme především pochopením skladby a hlubokou přemýšlivostí. Takovou osobností je Matouš Zukal i v soukromí – uvážlivě volí slova, ať už hovoří o klavírní hře, svých učitelích, nebo velké zálibě – vysokých horách. Svou noblesní bezprostředností a inteligencí si okamžitě získává sympatie. Pro výkonného umělce je to velký dar.

 
pondělí, 24 květen 2021 09:02

Kdo je lovnou zvěří?

117

„Jejich přístup byl v Haydnovi spíše romantický než klasicistní, místy jsem měla pocit spíše udýchanosti než virtuozity.“

„Klarinetista byl vůdčí osobností celého provedení. Hraje lehce a přirozeně, jeho tón se vzpírá otřelým charakteristikám typu jistota, oblost, jiskrnost, suverénnost…“

„Předvedli nejen neslýchanou škálu různých hráčských technik a zvukových možností svých nástrojů, ale projevili i schopnost hereckých kreací.“

Na Pražském jaru se v sobotu 22. května představil mladý německý soubor Schumann Quartett a rezidenční umělec festivalu klarinetista Jörg Widmann v roli interpreta a skladatele. Koncert bez publika se uskutečnil v pražském sále DOX+, recenze je psaná ze záznamu, který je ke zhlédnutí na stránkách festivalu.

 
středa, 19 květen 2021 13:28

Pražákovo kvarteto ve vrcholné formě

101

„V podání Pražákova kvarteta zaznělo to nejlepší z tradice české kvartetní školy a zároveň to jedinečné, čím je tento soubor proslulý.“

„Některé koncerty bariéru streamu překonávají a dopřávají posluchačům zážitek srovnatelný s bezprostředním kontaktem s interprety.“

„V Haydnovi zahrála Jana Vonášková vemlouvavé téma způsobem vpalujícím se do mozku.“

Své poslední pražskojarní vystoupení odehrálo Pražákovo kvarteto v úterý 18. května v kostele svatého Vavřince. A protože po téměř padesátileté činnosti hrál soubor na festivalu naposledy, zvolil i pozdní díla autorů – Jindřicha Felda, Josepha Haydna, Igora Stravinského a Antonína Dvořáka. Koncert se konal bez diváků, jeho stream lze zhlédnout na stránkách Pražského jara.

 
99

„Do nedobrovolného konce Umělecké besedy na počátku komunistické totality v dubnu 1951 se koncertních Úterků konalo více než čtyři sta.“

„Violoncellista Eduard Šístek stvořil před prázdným sálem neokázalou, zato vřelou a vnitřně zaujatou interpretaci, v níž jako partnerka výborně obstála klavíristka Barbora K. Sejáková.“

„Je třeba zmínit vynikající souhru obou partnerů, jak v obsahové, výrazové rovině, tak v technicky exponovaných pasážích a samozřejmé zvládání vysokých temp s dynamickou gradací a přesnou artikulací tónů.“

Je až neuvěřitelné, s jakým pořadovým číslem se uskutečnil tradiční Úterek Umělecké besedy 30. března – šlo o 644. koncert cyklu, na němž zaznívaly a zaznívají skladby současných či v nedávné minulosti zemřelých českých autorů. Interprety byli violoncellista Eduard Šístek a klavíristka Barbora K. Sejáková.

 
107

„Zukalova hra je technicky i výrazově velice pestrá, je v ní slyšet mužnost a zároveň křehkost, koncentrovanost, ukázněnost i uvolněnost.“

„Slukovu skladbu zahrál se silnou naléhavostí a citem pro gradaci (a pauzy), přehledně ji vystavěl a jednotlivým pasážím dodal patřičné barvy.“

„Posluchač uvěří Kristině Vocetkové a Matouši Pěruškovi každý tón.“

Nadace Bohuslava Martinů zpřístupnila na svých internetových stránkách martinu.cz koncert vítězů soutěže, kterou pořádá. Koncert se uskutečnil loňského 9. prosince v pražském Sále Martinů a vystoupili na něm klavírista Matouš Zukal a Duo Bohémo – houslista Matouš Pěruška a violoncellistka Kristina Vocetková. Koncert proběhl bez diváků, píšeme o něm po zhlédnutí streamu.

 
neděle, 10 leden 2021 13:09

Výhra rozhlasových symfoniků

8

„Dirigentský styl Petra Popelky je neegoistický, nesebevzhlíživý, je to styl, jehož výsledkem je atmosféra, prožitek a uvolněnost muzikantů.“

„Ve strhujícím závěru nedali interpreti posluchači polevit v soustředění, vtáhli ho do každého taktu, dramatická hra sólisty se zcela prolnula s nasazením orchestru.“

„Dechové nástroje si pozorně předávaly vzájemně svá témata a byly ozdobou nejen první části suity.“

Mimořádný koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu bez publika zazněl v pátek 8. ledna v přímém přenosu na stanici Vltava a ke zhlédnutí a poslechu je stále na facebookových stránkách orchestru. Reprízu zařadil rovněž Český rozhlas D-dur, a to ve středu 13. ledna. Mimořádný však byl koncert i z jiných důvodů. Odehrály se na něm dvě premiéry. Poprvé SOČR řídil dirigent Petr Popelka a bylo to také poprvé, kdy si houslista Josef Špaček zahrál První houslový koncert Bohuslava Martinů. KlasikaPlus koncert vyslechla v prázdné Dvořákově síni pražského Rudolfina.

 
111

„Ve třetí větě Josef Špaček oslnil sebejistou technikou a tempy, soustředěný výkon dal posluchači možnost vychutnat si detaily a finesy jeho hry.“

„Zvučná jména světových interpretů jsou nutným kořením, ale poslouchat zvukovou i výrazovou symbiózu filharmonika s filharmoniky je blaho.“

„Tomáš Netopil nikde nesklouzl k efektnímu vyznění, jeho pojetí Dvořáka bylo energické, přesné, ale současně vřelé, ctící tradice české interpretační školy.“

Závěrečný nedělní adventní koncert, který rovněž – jako předešlé tři – přenášela Česká televize, řídil hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil. Trumpetových partů ve skladbě Pavla Josefa Vejvanovského Sonata Vespertina se ujali Stanislav Masaryk a Walter Hofbauer, sólový part Mendelssohnova Houslového koncertu e moll přednesl Josef Špaček. Večer uzavřela Dvořákova Šestá symfonie. KlasikaPlus koncert opět vyslechla přímo v Dvořákově síni pražského Rudolfina.

 
001

„Bylo obdivuhodné, kolika různých výrazových, dynamických i barevných fazet sólisté i orchestr v proslulé druhé větě Brahmsova dvojkoncertu dokázali docílit.“

„Orchestr byl pro sólisty oporou, ne protivníkem. Nepřeháněl v kontrastech, na niternost, zahloubanost sól odpovídal jemným, měkkým nasazením, ve vzrušených, dravých souhrách sólistů byl adekvátním partnerem.“

„Přímočará tanečnost, jásavost, zářivost a zvonivost Suity A dur doprovázené něžnou lehkostí a podbarvené vřelostí jako by zaplnily prázdnotu Dvořákovy síně.“

Třetí koncert České filharmonie v adventu, v přímém přenosu přenášený Českou televizí, přivedl v neděli 13. prosince k dirigentskému pultu Petra Altrichtera a k sólovým výkonům vyzval dva členy orchestru – koncertního mistra Jana Mráčka (housle) a zástupce koncertního mistra violoncell Ivana Vokáče. K Brahmsovu Dvojkoncertu pro housle, violoncello a orchestr a moll připojil Petr Altrichter Dvořákovu Suitu A dur.

 
Strana 1 z 9