KlasikaPlus.cz

KlasikaPlus.cz

-- redakce --

Neotřelý program nabídne ode dneška do soboty 19. ledna Manfred Honeck, častý dirigentský host České filharmonie. Po skladbách Arvo Pärta, Franze Schuberta a Witolda Lutosławského zazní ještě Mozartovo Requiem a po jeho skončení gregoriánský chorál. Koncert doprovodí i současné texty, které přednese Marian Roden. Sólových partů se ujme sopranistka Nicola Proksch, mezzosopranistka Marie Henriette Reinhold, tenorista Patrick Grahl a basista Jan Martiník. Spolu s nimi vystoupí Pražský filharmonický sbor a Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena. Koncert se koná v rámci nového abonentního cyklu C, který navázal na oblíbené sobotní odpolední koncerty a předřadil k nim stejné programy pro čtvrteční a páteční večery. Generální ředitel David Mareček vidí tyto koncerty následovně: „Zvětšujeme jimi nabídku. Dramaturgicky se ale jedná o zcela nový cyklus čtyř programů, ve kterých už nebudeme představovat mladé dirigenty jako doposud, ale umělce, kteří s filharmonií spolupracují dlouhodobě. Také jsme chtěli dát filharmonikům možnost, aby pravidelně vystupovali v malém nástrojovém obsazení, které je vítanou zvukovou i repertoárovou očistou pro každého orchestrálního hráče. Hudebníci se představí v ambiciózních projektech od baroka po 21. století.“ V příštím týdnu se pak příznivci České filharmonie můžou těšit na program složený výhradně z děl českých skladatelů. Po tři večery, už tradičně od středy do pátku 23. až 25. ledna, zazní Strážnické slavnosti Viktora Kalabise a dvě skladby Bohuslava Martinů, Koncert pro klavír a orchestr g moll a Pátá symfonie. Taktovky se ujme hlavní hostující dirigent České filharmonie Jakub Hrůša a za klavír usedne Pierre-Laurent Aimard.

čtvrtek, 17 leden 2019 00:49

Právě doznělo (14) Saul dobyl Brno!

Přesně 280 let od londýnské premiéry zaznělo v brněnském Besedním domě oratorium Saul Georga Friedricha Händela. A nadchlo! Koncertní provedení nastudovali Czech Ensemble Baroque se svým sborem a pod taktovkou Romana Válka, sólista newyorské Metropolitní opery Adam Plachetka a německý kontratenorista Andreas Scholl. Kromě nich zářili ale i další sólisté, Natalia Rubis, Kristýna Vylíčilová, Krystian Adam, Tadeáš Hoza. O první dojmy se tradičně ve VIDEU Právě doznělo podělil Petr Veber. Víc nabídne už brzy v ReflexiPlus.

 

Stará hudba dnes rozezní Dvořákovu síň pražského Rudolfina. Ensemble Inégal pod vedením Adama Viktory pořádá první z koncertů letošního 13. abonentního cyklu. Zazní na něm díla italských mistrů, duchovní skladby Claudia Monteverdiho, dvojsborové kompozice jeho benátského současníka Giovanniho Antonia Rigattiho a také virtuózní hudba českého rodáka Samuela Capricorna. Jako sólisté vystoupí sopranistky Gabriela Eibenová a Leka Cafourková, altisté Daniela Čermáková a Jan Mikušek, tenoristé Virgil Hartinger, Hasan El-Dunia, basisté Marián Krejčík, Martin Blaževič, Aleš Procházka a také koncertní mistr souboru Lenka Torgersen. Spolupořadatelem koncertu je Český spolek pro komorní hudbu.

For Large Ensemble, Part D měla premiéru na festivalu Pražské jaro 2018, uvedl ji ansámbl Klangforum Vídeň pod taktovkou Base Wiegerse, a teď svému autorovi přinesla cenu za nejlepší soudobou českou skladbu vážné hudby nazvanou "Trochu nižší C4". Rozhodla o tom jedenáctičlenná porota, ve které zasedli skladatelé, muzikologové, hudebních manažeři a publicisté. Luboš Mrkvička nazývá svoje skladby podle obsazení, pro které je napsal. Vítězná skladba pochází ze série For Large Ensemble a má zatím části A až D. Stejně tak napsal třeba skladby For Piano A až M. "Skladby, které komponuji, jsou natolik ryze hudební, že je problematické spojovat je s konkrétní inspirací. Napětí mezi moji potřebou hudbu vnímat jako jednolitý fenomén a až fyzickým potěšením z hudebního detailu mě asi před jedenácti lety dovedlo k prostému rozhodnutí: své skladby budu označovat jednoduše pořadovými písmeny," dodává autor. Anketa Trochu nižší C4 letos posuzovala 30 nominací. Druhé místo získala opera Seven Stones Ondřeje Adámka. Světovou premiéru měla v červenci na operním festivalu v Aix-en-Provence. O třetí příčku se podělili Petr Bakla se skladbou Elsewhere a Ivan Acher s operou Sternenhoch. Elsewhere uvedl v lednu v premiéře Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdra, operu Sternenhoch nastudovalo pražské Národní divadlo pod hudebním nastudováním Petra Kofroně. Ceny Trochu nižší C4 byly poprvé uděleny v roce 2017 a podle toho získaly i svůj název. Frekvence 2017 hertzů totiž odpovídá tónu, který je o něco málo níž než C4. Nejúspěšnější skladbou prvního ročníku soutěže se stal Kaleidoscope Matouše Hejla.

úterý, 15 leden 2019 08:40

Zemřela sopranistka Marie Steinerová

Zemřela sopranistka Marie Steinerová, držitelka Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru opera v roce 2004, proslulá interpretka janáčkovských rolí a dlouholetá sólistka Janáčkovy opery Národního divadla Brno. Pravidelně hostovala také na obou pražských operních scénách a v Ostravě, kde debutovala v roce 1943 v roli Rusalky a také se tam poprvé v roce 1946 setkala s rolí Jenůfy, která ji nasměrovala k později pro ní osudové tvorbě Leoše Janáčka. V roce 1948 se stal šéfem brněnské opery Zdeněk Chalabala a spolu s ním přišla Marie Steinerová do Brna. Její první rolí byla Marta v opeře brněnského skladatele Osvalda Chlubny Freje pána z Heslova. V Janáčkově opeře pak zůstala až do odchodu do důchodu v roce 1981. Její původně melodramatický soprán se rychle vyvíjel do dramatického oboru, ve kterém se naplno usadila a ztvárnila desítky českých i světových operních postav. Jejími vrcholnými uměleckým obdobím byla padesátá a šedesátá léta. Zároveň působila i jako činoherní nebo filmová herečka a chvíli také v Divadle Vlasty Buriana, po boku svého principála si zahrála i hlavní ženskou roli v dodnes populárním „filmu pro pamětníky“ Ryba na suchu. Od začátku šedesátých let se věnovala pedagogické činnosti. Napřed na brněnské Konzervatoři a pak po několik desítek let intenzivně na JAMU, kde pečovala o hlasovou výchovu činoherců a následně i muzikálových herců a zpěváků. Marie Steinerová se narodila v roce 1923 v divadelnické rodině v Mladé Boleslavi. Její otec byl činoherec a maminka Marie Minářová-Štrosová operní pěvkyně, která zažila pozoruhodnou divadelní kariéru, tu ale musela předčasně ukončit. 

Klasická hudba, jazz, folk, muzikál, opera i prolínání žánrů, to je programová nabídka 28. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov. Koná se od 19. července do 10. srpna a zahrnuje celkem 23 koncertů rozmístěných tradičně do dobových prostor Státního hradu a zámku Český Krumlov a dalších objektů města zapsaného na seznam světového dědictví UNESCO. Vůbec poprvé ale návštěvníky zavedou i do kostela sv. Mikuláše ve vojenském prostoru v Boleticích. Mezi letošními hosty budou světově proslulý vokální soubor Take 6, desetinásobný držitel ceny Grammy, který vystoupí společně s Severočeskou filharmonií Teplice, houslisté Sanghee CheongIvan Ženatý nebo Bohuslav Matoušek se svými žáky, Baborák Ensemble, mezzosopranistka Edita Randová, španělské klavírní trio Bacarisse, rakouský soubor Allegro Vivo Chamber Orchestra, violoncellista Stefan Kropfitsch a další. Festival se také po pěti letech vrátí do Barokního divadla, kde zazní v autentické interpretaci souboru Musica Florea se sólisty a tanečním souborem Hartig Ensemble barokní opera Terpsichora Georga Fridricha Händela. Zahajovací večer bude patřit představení Venuše a živly: Hudba a tanec doby Krále Slunce u barokní fontány v Zámecké zahradě. Závěrečný koncert pak nabídne v světové operní árie a scény v podání Adriany Kučerové, Štěpánky Pučálkové, Richarda Troxella a Borise Prýgla. Pod taktovkou Leoše Svárovského je doprovodí PKF – Prague Philharmonia. Tradiční součástí festivalu jsou také interpretační kurzy v klášteře klarisek a spolupráce se základními uměleckými školami.

Na budově konzervatoře v Kopeckého sadech v Plzni je ode dneška nová pamětní deska. Připomíná cembalistku a pedagožku Zuzanu Růžičkovou, která právě na této škole po návratu z koncentračního tábora v letech 1945 až 1947 studovala. Desku vytvořil klatovský sochař Václav Fiala, je z černého leštěného kamene, na kterém je cembalová klaviatura, jméno, životní data a roky, ve kterých na konzervatoři studovala. Odhalena byla dnes, v den jejích nedožitých 92. narozenin. Zuzana Růžičková přežila koncentrační tábory Terezín, Osvětim-Březinka a Bergen-Belsen. Už v Terezíně se seznámila s vězněnými hudebníky, mimo jiné s operním pěvcem Karlem Bermanem nebo Gideonem Kleinem, který ji tam učil hudební harmonii. Po válce vystudovala v Plzni hru na klavír a pokračovala na pražské AMU, kde ke klavíru přidala i cembalo. V roce 1956 zvítězila na mezinárodní cembalové soutěži v Mnichově, pak studovala v Paříži u švýcarské profesorky Marguerite Roesgen-Championové. Byla známá hlavně jakož výborná interpretka díla Johanna Sebastina Bacha, dodnes jako jediná natočila jeho kompletní cembalové dílo. Na svém kontě měla přes 35 dlouhohrajících desek. Její dlouholetá celosvětová koncertní aktivita ji přinesla i lichotivou přezdívku "první dáma cembala". V prosinci 1952 se vdala za hudebního skladatele Viktora Kalabise a společně pak žili v Jindřichově Hradci. Kromě koncertní činnosti vedla mistrovské kurzy v Praze, Curychu, Stuttgartu, Londýně, Bostonu a jinde. Byla sólistkou České filharmonie, koncertovala po Evropě, USA, Kanadě, Austrálii i Japonsku a pravidelně hostovala na předních mezinárodních hudebních festivalech. Zuzana Růžičková zemřela 27. září 2017. Připomeňte si naše podzimní články, ve kterých na ni vzpomínají např. klarinetista, saxofonista a profesor HAMU Jiří Hlaváč (První rok bez Zuzany Růžičkové) nebo ředitel Institutu Bohuslava Martinů Aleš Březina (Rovný život i humor velké osobnosti).

 

Český rozhlas D-dur a portál KlasikaPlus.cz uspořádali koncert pro své příznivce. Ohlas byl veliký, nyní vše na videu. Mezzosopranistka Markéta Cukrová a klavíristka Kristýna Znamenáčková představily skladby Bohuslava Martinů v kontextu jeho francouzských předchůdců a inspirátorů, Ravela, Debussyho a Fauré. Koncert moderovala Veronika Paroulková, která zároveň vyzpovídala svého kolegu z KlasikyPlus Petra Vebera a Lukáše Hurníka, šéfredaktora stanice D-dur. Koncert zazněl 25. listopadu v přímém přenosu a v repríze na Štědrý den. Teď vám přinášíme videozáznam, který je k dispozici i na webu ČRo D-dur.

 

Rocková opera Jesus Christ Superstar, mající počátek před půlstoletím, je jedním z hlavních lákadel letošního 61. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl. Jako první napsali v roce 1969 Andrew Lloyd Webber a Tim Rice skladbu Superstar, která se objevila na singlech. Celý muzikál vyšel na LP deskách v roce 1970. Scénickou premiéru měl teprve za další rok. Dalšími položkami programu jsou například galakoncert ruské koloraturní sopranistky Olgy Peretyatko Mariotti, nové nastudování Smetanova Dalibora, Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila nebo opera Hry o Marii od Bohuslava Martinů. Pořadatelé také chystají hostování Velkého Čajkovského orchestru z Moskvy a nový pořad mezzosopranistky Magdaleny Kožené nazvaný Il Giardino Sospiri. Naplňovat se bude rovněž několikaleté partnerství s Českou filharmonií a s Adamem Plachetkou. V programu jsou i koncertní přesahy z klasiky do jiných žánrů, v rámci koncertu na přání se tak může publikum těšit na Ondřeje Brouska s Ondřejem Brzobohatým. Přehlídka tradičně zaměřená zejména na vokální umění začíná přesně za pět měsíců – 13. června - a je rozvržena do 7. července. První informace o chystaném programu zveřejnil festival na setkání s mecenáši, díky nimž do festivalového rozpočtu jen loni přišlo na 1, 6 milionu korun. Prezentace kompletního programu se uskuteční 30. ledna v pražském Rudolfinu.

středa, 16 leden 2019 06:41

Koncert k poctě Jana Palacha

Před padesáti lety, 16. ledna 1969, se na protest proti sovětské okupaci Československa, potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti zapálil na Václavském náměstí v Praze Jan Palach, dvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Na následky popálenin třetího a čtvrtého stupně 19. ledna zemřel. V úterý 22. ledna se v Rudolfinu koná koncert, který symbolicky otevře rok třicátého výročí sametové revoluce. Zazní na něm poprvé po půlstoletí vokální triptych „Poselství. Svědectví o smrti Jana Palacha“ od skladatele Jana Hanuše a básníka Kamila Bednáře. Dílo, které na politicky motivovaný čin výjimečné sebeoběti - jako řada dalších nových skladeb v té době - bezprostředně zareagovalo, mělo premiéru v lednu 1970, a to jen za cenu zamlčení explicitních odkazů na jeho jméno. Od té doby už nebylo nikdy uvedeno; snímek byl navíc v rozhlase během normalizace jako nežádoucí smazán. Na koncertě dále zazní část ze skladby Suita liturgica od Petra Ebena, hudba Alfreda Schnittkeho, Ērikse Ešenvaldse, Antonína Dvořáka a Paula Simona, české středověké zpěvy ke cti svatých Václava, Ludmily a Vojtěcha a varhanní improvizace na nápěv písně Svatý Václave. Na programu se podílejí Pěvecký sbor Pedagogické fakulty UK, Pěvecký sbor Bohemiachor, Schola Gregoriana Pragensis Davidem Ebenem, varhaník Přemysl Kšica, barytonista Jan Morávek, pianistky Kateřina Dvorská a Denisa Ulmanová a dirigent Vít Novotný. Koncert v rámci Palachova týdne pořádají Pedagogická a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se studentským spolkem Agora a Studentskou radou Filozofické fakulty. Palachův pohřeb 25. ledna 1969 byl celonárodní manifestací. Podobně se pak na začátku roku 1989 stal Palachův týden se sérií protestů a nepokojů největším projevem občanského odporu proti totalitnímu režimu od jeho stabilizace na počátku 70. let a tím i prvním signálem blížícího se konce komunistické vlády v Československu.

Strana 1 z 35