Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Dolansk-Sedlkov-Vasilek

„Nejde o zastírací manévr, sloučení filharmonie a sboru bylo už dříve vyloučeno.“

„Svou úlohu chápe David Mareček jako servisní.“

„Vasilek nastoupil v roce 2007 a má smlouvu do konce června 2022. Mareček by rád, aby byla prodloužena.“

Ředitel Pražského filharmonického sboru Radim Dolanský dnes rezignoval. Hlavní sbormistr Lukáš Vasilek ve sboru naopak zůstává. Vedením příspěvkové organizace, až do vypsání konkursu, pověřilo zatím ministerstvo kultury ředitele České filharmonie Davida Marečka. 

 
Petr-PopelkaSORVojtch-Brtnick

„Jeho výsostně dirigentská kariéra je krátká, ale vzhledem k výčtu toho, co už stihl, o to strmější a úctyhodnější.“

„V lednu to při přípravě streamovaného koncertního programu zajiskřilo ´spontánně a mocně´.“

„Popelka se během pouhých dvou sezón a přes koronavirovou pandemii etabloval jako jeden z nejinspirativnějších mladých dirigentů.“

Od podzimu 2022 bude novým šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu Petr Popelka, v současnosti šéfdirigent Norského rozhlasového orchestru v Oslo a hlavní hostující dirigent Janáčkovy filharmonie Ostrava. Pětatřicetiletý Popelka vystřídá v čele SOČR Alexandera Liebreicha, který bude působit ve Španělsku; od podzimu 2022 má nejméně do roku 2026 angažmá jako šéfdirigent a umělecký ředitel Orquestra de València a umělecký poradce Palau de la Música de València.

 
511891023362c15d9bfbbk

„Doposud působil především ve Skandinávii a v Polsku.“

„Jeho otec a čtyři sourozenci jsou spojeni s chrámovou hudbou na Velehradě a v Kroměříži.“

„Vítězství v mezinárodní dirigentské soutěži mu vyneslo místo asistenta u Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katovicích.“

Debut Pražského jara patří dnes večer mladému dirigentu Františku Mackovi. Ve Smetanově síni Obecního domu bude řídit Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Na programu je mimo jiné Píseň bohatýrská od Antonína Dvořáka a Violoncellový koncert Roberta Schumanna. Vystoupení se uskuteční s obecenstvem v sále. Bude také v přímém přenosu vysíláno na festivalovém webu a na sociálních sítích, včetně facebooku portálu KlasikaPlus.cz.

 
30002

„Loni na stejném místě pro Struny podzimu zahrál 19. září britský houslista Daniel Hope.“

„Letos se programy na pontonové scéně stávají open air festivalem k oslavě pětadvacátého výročí Strun podzimu.“

„Za největší tuzemskou ozdobu letošních Prague Sounds označují organizátoři Jiřího Suchého.“

K pětadvacátému výročí pražského hudebního festivalu Struny podzimu jeho pořadatelé přidávají na začátku letošního září hlavnímu městu novou přehlídku s názvem Prague Sounds. Jejích pět koncertů se odehraje od 2. do 8. září, z toho čtyři jako open air na plovoucí scéně na Vltavě. Jen program hlavní zahraniční hvězdy bude v Rudolfinu: právě tam zahraje Bachovy sólové suity americký violoncellista Yo-Yo Ma. Prague Sounds se mají v dalších letech stát pravidelnou součástí zářijové hudební nabídky v metropoli.

 

„Jsme tvrdohlaví, festival bude,“ říká ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka Jaromír Javůrek v mezidobí, během kterého se po dlouhém lockdownu začínají rozvolňovat vládní protiepidemická opatření. Patnáct koncertů se bude konat v Ostravě a pěti dalších městech Moravskoslezského kraje od 27. května do 1. července. Část programu, počínaje zahajovacím koncertem Filharmonie Brno v prostorách Slezskoostravského hradu, přesunuli pořadatelé do venkovních prostor, které lépe odpovídají současným hygienickým požadavkům. „Naším cílem je i v této turbulentní době letošní roční realizovat,“ zdůrazňuje Jaromír Javůrek.

 
KataKabanovereh280421-LO-RESphotoRichardHubertSmith-1516-1-e1620213902413

V Glyndebourne, na mezinárodně uznávaném operním festivalu ve Východním Sussexu na jihu Anglie, má dnes vpodvečer premiéru nová inscenace Janáčkovy Káti Kabanové. Titulní roli v ní a v devíti navazujících představeních ztvárňuje do 19. června česká sopranistka Kateřina Kněžíková. Lyrické hudební drama, komponované podle ruské klasiky, Ostrovského hry Bouře z poloviny 19. století, mělo světovou premiéru v Brně v roce 1921.

 
středa, 19 květen 2021 18:11

Martin Turnovský (1928-2021)

turnovsky-martin-2Ve věku nedožitých 93 let se uzavřel život Martina Turnovského, v letech 1992 až 1996 šéfdirigenta Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Pocházel z rodiny pražského právníka a klavíristy, žáka Alexandra Zemlinského. Za války byl jako neárijský míšenec deportován do tábora v Německu. Dirigování vystudoval na přelomu 40. a 50. let na nově založené Akademii múzických umění v Praze, kde byl jeho učitelem především Karel Ančerl, v té době nový šéfdirigent České filharmonie. V Salcburku absolvoval stáž u hudebního ředitele Clevelandského orchestru Georga Szella, který ve 30. letech působil v Praze. V roce 1958 získal pak Turnovský první cenu na proslulé dirigentské soutěži v Besançonu. V té době pracoval v Praze u Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V 60. letech byl šéfdirigentem Plzeňského rozhlasového symfonického orchestru a poté šéfdirigentem Staatskapelle Dresden – Saského státního orchestru v Drážďanech, kde byl současně dirigentem Státní opery. Roku 1965 podnikl americké turné s Českou filharmonií. Po emigraci do Rakouska po srpnové okupaci Československa v roce 1968 působil mimo jiné v Norské státní opeře v Oslo a v opeře v Bonnu, který byl tehdy hlavním městem Spolkové republiky Německo. Řada jeho nahrávek byla v Československu v té době z politických důvodů zničena. Po roce 1989 se pravidelně vracel dirigovat do vlasti, a to i do Státní opery, ale současně vyučoval na Vysoké hudební škole ve Štýrském Hradci. Byl také hlavním hostujícím dirigentem orchestru v Gunma na ostrově Honšú v Japonsku a hostoval po Evropě i po světě: vracel se do Austrálie i do USA a například v Cincinnati v roce 1997 nastudoval Janáčkovu Její pastorkyňu a v Seattlu v roce 2001 Dvořákovu Rusalku… Na konci 90. let se zapsal do historie festivalu Pražské jaro, když po náhlé  nevolnosti Horsta Steina během koncertu Bamberských symfoniků převzal taktovku a program dokončil, navíc zpaměti, protože zapomněl brýle. Komentoval to pak slovy, že "...poprvé řídil koncert, na který si koupil vstupenku!"... Jeho dva synové jsou profesionálními hudebníky – Štěpán sólofagotistou Vídeňských filharmoniků a Michal sólohobojistou opery v Klagenfurtu. Martin Turnovský se narodil se 29. září 1928 v Praze, zemřel 19. května 2021 ve Vídni.

veb-GM-Jihlava-2

„Se svou první symfonií to neměl Mahler lehké. Nebyl si zprvu jistý, co vlastně napsal.“

„Svým novátorstvím a jedinečností ideových záměrů i svou trpitelskou rozpolceností, ironií a bolestnými grimasami směřuje jeho hudba již plně k dvacátému století.“

„Je jasné, že by byl někým jiným, kdyby se nenarodil na Vysočině…“

Někdy se o něm hovoří jako o „prázdninovém skladateli“, protože přes rok úřadoval a dirigoval a na jeho vlastní hudbu mu zbýval čas skutečně jen v létě. Nicméně vizionářské koncepce a zvukové novátorství jeho partitur nenechávají na pochybách, že na notové papíry o prázdninách své představy zaznamenával v Alpách hudebník s velkým sebevědomím, zcela výjimečný umělec, současníky proto ne zcela pochopený. Sto deset let od jeho předčasného úmrtí, připadajících na dnešek, může být důvodem k připomenutí jeho prázdninových měsíců, kdy v kombinaci s aktivním odpočinkem a s přípravou na další operní sezónu komponoval.

 
SL-1598465499892

„Nabízíme těžce vybojovaný, ale plnohodnotný program.“

„Premiéru bude mít v Litomyšli nová ostravská inscenace Smetanovy Hubičky.“

„Tomáš Netopil s Českou filharmonií zahrají cyklus symfonických básní Má vlast.“

Národní festival Smetanova Litomyšl letos připomene 75. výročí od prvního ročníku, kdy v roce 1946 v rodišti skladatele Bedřicha Smetany hostovala Česká filharmonie. Právě v jejím podání se uskuteční úvodní dva koncerty, včetně Mé vlasti. Do Litomyšle se vrátí po loňské pauze i operní představení. Přehlídka nabídne od 1. do 11. července na zámeckém nádvoří, v chrámech a na dalších místech celkem tři desítky programů, ve kterých zohlední i výročí Antonína Dvořáka. Ale především už se připravuje na Smetanův jubilejní rok 2024.

 
100

„Jen otázky typu ´na jaké frekvenci vás naladíme´ se nedají zodpovědět.“

„Uplynulý rok poslouchání stanice D-dur přál. Zákazy vycházení, home office, zavření a zrušení všeho obvyklého…“

„Ale pozor. Poslouchat D-dur je návykové.“

Šestnáct let a šestnáct dní. Přesně tak dlouho právě dnes už vysílá Český rozhlas D-dur, digitální stanice neúnavně nabízející klasickou hudbu. Čtyřiadvacet hodin denně a sedm dní v týdnu, tedy 24/7, jak se někdy psává místo slova nepřetržitě. Se dvěma důsledky. Je vám dobře, ale už nenacházíte čas na návraty k pokladům vlastní diskotéky.