Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

pátek, 09 červenec 2021 12:05

Duchovní hudba Petra Fialy a jeho sboru

100

„Krásně ztišená, nádherně provedená Góreckého hudba.“

„Tento předpokládaný důležitý dějinný okamžik zpřítomňuje ve dvacetiminutovém pozastavení Fialova skladba Křest svaté Ludmily.“

„Nejde o prvoplánově církevní libreto, i když text nezastírá, že vyjadřuje úctu ke katolické světici.“

Program festivalu Smetanova Litomyšl ozdobil ve čtvrtek hodinovým koncertem duchovní hudby Český filharmonický sbor Brno. Na starou hudbu navázala Brucknerova moteta, Góreckého niterná kompozice určená polskému papeži a nakonec vlastní dílo sbormistra Petra Fialy, působivě a výstižně koncipované komorní oratorium Křest svaté Ludmily.

 
čtvrtek, 08 červenec 2021 10:19

Janáčkův a Mozartův pohled do duše

1

„Něco podobného Zápisníku zmizelého v repertoáru těžko nalézt.“

„Jde o více než půlhodinový koncentrovaný dramatický výjev a Březinův celkový umělecký výkon vzbuzuje obdiv.“

„Předehru k Donu Giovannimu mohla doprovázející Komorní filharmonie Pardubice zahrát ještě podstatně jinak.“

Jedinečné dílo, nepodobající se ničemu jinému, monodrama ve formě písňového cyklu, to je Janáčkův Zápisník zmizelého. Pokud cítí odpovědnost, nemůže se do něj pustit zdaleka každý tenorista. Slyšet ho od Jaroslava Březiny je však zážitek. Umožnil ho letos festival Smetanova Litomyšl, jehož setrvale zvýšená, i když ne výhradní pozornost pěveckému umění a vokální hudbě je vzhledem k operním začátkům přehlídky nadále logická. Ve středu odpoledne zazněla tato hudba za rovnocenné spolupráce klavíristy Martina Kasíka. Večer pak na festivalu patřil jinému typu zpěvu, Rossiniho, Donizettiho a Mozartovým operním áriím v podání Jany Šrejmy Kačírkové a Petra Nekorance.

 
1000

„Samozřejmě, že se českého repertoáru nevzdáme. Je to naše srdcovka.“

„Smetanův druhý kvartet je geniální a výjimečná skladba.“

„Kultura dostává na frak většinou jako první.“

Pavel Haas Quartet, mimořádně uznávaný komorní soubor hájící ve světě české barvy, hraje v mezinárodním obsazení. Nově s Američankou u pultu violy. Kvarteto nyní tvoří Veronika Jarůšková, Marek Zwiebel, Luosha Fang a Peter Jarůšek. Posledně jmenovaný, violoncellista a častý mluvčí souboru, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje nelehké hledání partnera či partnerky do čtveřice a vyjadřuje dosažené maximální uspokojení z nynějšího počínajícího společného muzicírování. Jak říká, subjektivně se v kvartetu lépe už dlouho, nebo možná vůbec nikdy, necítil! Uvažuje, jak se případně může hra souboru proměnit, ale je přesvědčen a je si jistý, že i když bude „jiná“, tak že to bude přínos… Ale vrací se také k uplynulým měsícům opatření proti pandemii, kdy Haasovci vůbec nehráli. Kalendář mají i tak stále plný na dva roky dopředu. Jen se koncerty rušily či posunovaly, nebo se pro ně hledaly nové termíny.

 
R64970

„Úctyhodný výkon. Sólista téměř nesešel z pódia…“

„Na vrcholech většiny písní, většinou na vysokých tónech, se vydával ze svých sil bohatýrsky, až marnotratně.“

„Všem výstupům bez výjimky dal spolu s Robertem Jindrou iluzi broadwayské okázalosti a hlavně nádhernou osobní energii.“

Od Adama Plachetky už pravidelní návštěvníci Národního festivalu Smetanova Litomyšl slyšeli v posledních letech romantické opery, písně i barokní árie. V úterý k tomu přidal žánr muzikálu. A nebyly to jen líbivé melodie. Jeho recitál, doprovázený Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Robertem Jindrou, nabídl chlapský projev se stoprocentním vokálním nasazením a velkými emocemi.

 
108

„Jsme poškozeni především v ekonomické oblasti.“

„Těšíme se. Spolupracujeme s Jakubem Hrůšou často a budeme z toho mít radost.“

„Čeká nás množství koncertů u nás i v zahraničí. Doufejme, že budou…“

Český filharmonický sbor Brno má za sebou třicáté jubileum. Uplynulé měsíce, po které sice mohl zkoušet, ale nikoli koncertovat, ho ekonomicky poškodily. Teď se už snad zase otvírá budoucnost, těleso směřuje v létě do Německa a Rakouska, má před sebou Janáčkovu Glagolskou mši ve Štrasburku a Verdiho Requiem ve Vídni, podzimní koncerty na Svatováclavském festivalu v Ostravě, brněnské abonentní koncerty… Sbormistr a ředitel tělesa Petr Fiala zmiňuje svou skladbu, která zazní v podání jeho tělesa na festivalu Smetanova Litomyšl, a novinku, kterou nastuduje Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. A hovoří o tom, že snad posluchači budou zase chodit a všechno se vrátí do původních kolejí…

 
550

„Baborákovo přímočaré vedení celého aparátu k jednotnému a nezadržitelnému ´tahu na branku´ slavilo úspěch.“

„Okouzleně jemné kantilény hlasu Kateřiny Kněžíkové sluší.“

„Luksovo nekonečně pozorné a detailní nastudování potvrdilo, že jde o hudební skvost.“

Barokní orchestr Collegium 1704 v nerozlučné dvojici se sborem Collegium Vocale 1704 představují záruku špičkových hudebních kvalit a je dobře, že se pravidelně vracejí i na festival Smetanova Litomyšl. Vokální umění přehlídce sluší a od té doby, co město zrekonstruovalo piaristický chrám, jsou v něm koncerty duchovní hudby ozdobou programu. Na zámeckém nádvoří se tak mohou střídat operní představení a velké symfonické koncerty. Bylo tomu tak i v pondělí. V kostele zněla odpoledne barokní hudba a na zámku se pak večer jako předzvěst nedělního „velkého finále“ rozezněla pestrá směs nižšího i vyššího symfonického populáru. Téměř takové menší finále.

 
101

„Jana Šrejma Kačírková hraje a zpívá Mimi s bezprostředností srdečností a s jistotou. Je to její premiéra v této úloze.“

„Svatopluk Sem je v titulní roli Oněgina pěvecky famózní.“

„Hrát před publikem je krásné – a na Smetanově Litomyšli, kam se jezdí i za atmosférou odlišnou od kamenných divadel, je obecenstvo vděčné.“

V sobotu a v neděli se po loňské pauze vrátila na festival Smetanova Litomyšl opera. Soubor Národního divadla Brno přivezl dvě čerstvé inscenace: Pucciniho Bohému a Čajkovského Evžena Oněgina. Obě bylo potřeba jevišti na zámeckém nádvoří samozřejmě trochu přizpůsobit, ale ani jedné to neublížilo. Divadelní působnost díky režii i díky pěvcům a hudebnímu nastudování zůstala silná a bezprostřední.

 
neděle, 04 červenec 2021 20:44

Šest básní, čtyři ruce, dva klavíry

3

„Má vlast není pro každého pianistu. I Kahánek se Sekerou se pohybovali na hranici hratelného, ale naprosto obstáli.“

„Hrají Mou vlast nikoli jako studijní klavírní výtah, ale jako virtuózní a emocionálně strhující záležitost, ke které se nedá už nic dalšího přidat.“

„Rozhodnutí nesedět u jednoho nástroje, ale rozdělit oba party ke dvěma klavírům je legitimní a z řady důvodů výhodné.“

Kompletní provedení Mé vlasti v klavírní verzi, jak ho připravili Ivo Kahánek a Miroslav Sekera, vstoupí do análů Smetanovy Litomyšle. Zahráli šestici symfonických básní v autorově aranžmá pro čtyři ruce, a to na dva klavíry. Dokázali vyjádřit nuance i vystupňovat hutnou sazbu v podobě téměř orchestrální, aniž by opustili svět klavírní hudby. Jejich nedělní dopolední koncert byl špičkovou událostí.

 
100

„Díky minulému roku, který už se také konal za epidemie koronaviru, jsme do toho letos šli s větším klidem.“

„Chtěli jsme, aby studenti věděli, že naše akademie je skutečně pro studenty z celého světa.“

„Atmosféra na kurzech je taková až rodinná.“

Inspirativní atmosféra malebného jihočeského města, podnětná mezinárodní sestava lektorů a společná vystoupení studentů a jejich pedagogů na koncertech v historických sálech i v okolí, to jsou hlavní trumfy letních kurzů, které se konají pod názvem Music Academy Telč, letos od 9. do 19. července. Od roku 2004 je pořádá obecně prospěšná společnost Česko-francouzská akademie Telč, kterou založilo město Telč. Tradice však sahají ještě dál: do roku 1995, odkdy se tam konal ojedinělý hudební evropský projekt propojující dvě kultury – Francouzsko-česká hudební akademie v Telči. O tom všem hovořila s portálem KlasikaPlus.cz ředitelka projektu Marie-Anna Myšíková.

 
R58680

„Filharmonici ještě nehráli naplno. Jiří Vodička, vynikající sólista, jinak také jeden z koncertních mistrů orchestru, naplno hrál.“

„Fakt, že na úvod smetanovského festivalu zazněla hudba Antonína Dvořáka, už není ani trochu pikantní a je to tak dobře.“

„Tomáš Netopil nevrší s pohledem upřeným do dálky jednu epizodu za druhou, ale plně doceňuje přítomný okamžik.“

Dvěma koncerty zahájila letos Smetanovu Litomyšl Česká filharmonie. První večer s klasickým rozvrhem byl připomínkou prvního vystoupení orchestru na této přehlídce před 75 lety. Ten druhý, páteční, byl sice bez hymny, ale slavnostnější, vzácnější a svátečnější. Na programu byla totiž Má vlast. Zaštítil ji Tomáš Netopil a bylo to krásné, muzikální, zajímavé a plastické provedení, vzbuzující radost a potěšení. Těžko si představit, že by někoho nebavilo.