3

„Pro vychutnání zvuku a všech hráčských fines PKS je třeba většího prostoru, než je sál Novoměstské radnice.“

„Tak stylově čistou hru bylo radost poslouchat.“

„Inaugurační koncert Pražských komorních sólistů byl jednoznačně úspěchem.“

Snad mi Radek Baborák odpustí, že jsem si vypůjčila jeho hodnocení ansámblu, který sice v roce 2021 oslaví šedesát let existence, ale v posledních letech jsme ho příliš neslýchali. Inaugurační koncert Pražských komorních sólistů v novém složení se konal v úterý 26. listopadu v sále Novoměstské radnice a zazněly na něm skladby od Griega, Mozarta, Bacha, Mendelssohna-Bartholdyho a Beethovena. Dirigoval a vtipného průvodního slova se ujal Radek Baborák.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Hudba je o tom, umět si klást otázky.“

„Je jen velmi nepatrný rozdíl mezi zadržováním času a hraním si s časem.“

„Nejsme hudebníky proto, abychom si žili lehce.“

Na svém kontě má dvě důležitá prvenství. V roce 2011 odehrál historicky vůbec první cembalový recitál na BBC Proms v Londýně a o tři roky později se stal prvním cembalistou oceněným titulem Gramophone Artist of the Year. Je posledním žákem legendární české cembalistky Zuzany Růžičkové. V roce 2014 podepsal exkluzivní kontrakt s vydavatelstvím Deutsche Grammophon. Mahan Esfahani, nonkonformní umělec s famózní pamětí, který často a rád glosuje nešvary světa cembalistů a který na sebe během několika let strhl pozornost velké části hudebního světa, podniká koncertní cesty do všech koutů naší planety z naší staré dobré stověžaté Prahy. V pondělí 11. listopadu bude hvězdou závěrečného koncertu donátorské řady PKF – Lobkowicz abonmá v Lobkowiczkém paláci. V rozhovoru pro KlasikuPlus se dotýká specifik hry na cembalo i filozofičtějších otázek.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
neděle, 14 červenec 2019 10:04

Wendy Holen: Sto zázraků Zuzany Růžičkové

Wendy-Holden1

„Z dětství jsem měla Čechy zafixované jako velmi hodné a vděčné lidi.“

„Pracovali jsme skoro deset hodin denně, Zuzana byla naprosto neúnavná.“

„Díky ní jsem se seznámila s cembalem, které jsem předtím neznala.“

Wendy Holden (58), píšící také pod pseudonymem Taylor Holden, je původním povoláním novinářka, zahraniční a válečná korespondentka. Pracovala pro několikery britské noviny, nakonec jako editorka v Daily Telegraph. V roce 1997 vydala první knížku, která měla takový úspěch, že od roku 2000 mohla přejít na volnou nohu. Od té doby napsala více než třicet knih – a řada z nich se stala mezinárodními bestsellery. Jejím oborem jsou biografie a knihy pro ženy, nepíše ovšem žádné limonády, ale velmi seriózní literaturu, v níž se nevyhýbá ani tak vážným tématům, jako je holokaust. V češtině jí vyšly tři knihy: světový bestseller Narodili se, aby přežili (v originále Born for Survivor; Mladá fronta 2015), I krása může zabíjet (v originále Cruelty of beauty; Mladá fronta 2019) a životopis české cembalistky Zuzany Růžičkové Sto zázraků (v originále One Hundred Miracles; Mladá fronta 2019).

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Jihočeský komorní festival založil v roce 2005 violoncellista Petr Nouzovský s cílem zaměřit se na kulturní dění na Jindřichohradecku. Festival se během třinácti ročníků působení rozšířil po celém Jihočeském kraji a jeho blízkém okolí a věnuje se exkluzivně obyvatelům menších obcí a měst.“ Tak o festivalu informují jeho oficiální stránky. V průběhu let se na koncertech představilo mnoho významných umělců a souborů, mezi nimi například Václav Hudeček, Ivan Klánský, Martin Kasík, Marián Lapšanský, Jan Páleníček, Jitka Čechová, Kateřina Englichová, Otakar Brousek st., Jiří Hlaváč, Vilém Veverka, Najponk, Jiří Vodička nebo Zuzana Růžičková. Té a jejímu manželovi Viktoru Kalabisovi bude věnován pátý koncert 10. srpna v kostele sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci, na kterém zahrají violistka Kristina Fialová s Ensemble 18+.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
201811194beneficnikoncertcb09cPetraHajska

„Tři skladby hrané dvě různá cembala byly v sále, kde jsou si všichni blízko, exkluzivní záležitostí.“

„Na trhu je už šest svazků souborného vydání díla Martinů. Hned první byl oceněn na frankfurtském veletrhu.“

„V šedesátých letech by měly jako poslední vyjít obě verze opery Řecké pašije.“

Institut Bohuslava Martinů s nakladatelstvím Bärenreiter už dodaly na trh šest svazků souborného notového vydání díla skladatele. Projekt je rozvržen na celé půlstoletí, rychlejší práci vědecké a nakladatelské možnosti, ale ani kapacita trhu nedovolují. K podpoře a zviditelnění kritické edice už se čtvrtým rokem uskutečnil benefiční koncert. Tentokrát své umění dal do služby této věci cembalista Mahan Esfahani. Vedle Martinů zahrál logicky také Bacha a Kalabise – byl totiž posledním žákem Zuzany Růžičkové.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
čtvrtek, 25 říjen 2018 08:01

Tak trochu jiný festival

1Y3A7658

„Vilém Vlček je velkou nadějí mezi našimi violoncellisty.“

„Václav Hudeček získal za podporu mladých umělců cenu České hudební rady.“

„V Lukáši Bařákovi roste následovník  Adama Plachetky.“

Praha si skutečně nemůže stěžovat, že by jí chyběly festivaly klasické hudby. Od těch světově proslulých až po ty drobné a specializované na určité období nebo hudbu. Prosadit se v této konkurenci je nesmírně obtížné a vydržet 27 let, to je přímo obdivuhodné. Podobný festival se podařilo stvořit Václavu Hudečkovi. Jeho Svátky hudby jsou skutečným svátkem se zajímavou dramaturgií a hlavně se zajímavými interprety.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0154a-Version-2

„Ani holokaust, ani socialismus její osobnost ničím neobohatily.“

„Hrála vše od virginalistů přes Scarlattiho a Bacha po Martinů a současníky.“

 „Často citovala maminku: založit dobrý život je stejné, jako dělat citronovou polévku.“

 

Panoval mezi nimi ohromný vzájemný obdiv a úcta, říká předseda správní rady Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, ředitel Institutu Bohuslava Martinů Aleš Březina. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o životní a hudební orientaci a dlouholetém manželství interpretky a skladatele, o rodinném zázemí obou, o přístupu ke hře na cembalo i o vyzařování osobnosti. Přibližuje také, jak byla „Zuzanka“ pozorná k přátelům. Život profesorky Růžičkové se uzavřel přesně před rokem – 27. září 2017. V lednu toho roku předtím oslavila devadesátiny. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 25 září 2018 10:19

První rok bez Zuzany Růžičkové

"Byla přímá, náročná, ale také vstřícná a velkorysá."

"Měla ducha filozofů a slovesnost literátů."

"Zuzanko, mnohdy jsem nevěděl kudy kam a Ty jsi byla jistou navigací."

Ve čtvrtek to bude přesně rok, co se uzavřel život cembalistky ZUZANY RŮŽIČKOVÉ (1927-2017). V New Yorku, v Leonard Nimoy Thalia Theatre, si její osobnost připomenou projekcí dokumentu Zuzana. Music is Life, který měl světovou premiéru na loňském ročníku festivalu Zlatá Praha. Koproducentem snímku byla Česká televize. Na prof. Růžičkovou vzpomíná její kolega a přítel prof. JIŘÍ HLAVÁČ.

 
 
Zveřejněno v OsobnostPlus