1114

„Velký posun pociťuju v tom, že můj hlas získal jednotnou barvu ve všech polohách.“

„Na kurzech v Českém Krumlově jsme taková prima parta, takže to beru jako práci i jako dovču.“

„Franz Hawlata má všechno připravené a rozmyšlené do posledního detailu nebo písmenka, výraz.. je úžasný!“

„Přinesla jsem si árie, které potřebuju do budoucna,“ říká energicky, ještě plná dojmů z právě uplynulé hodiny, mezzosopranistka Ester Pavlů. Stejně jako desítky dalších přijela na Letní mezinárodní interpretační kurzy v Českém Krumlově, které už čtvrtým rokem oživuji toto historické město hudbou a tancem. Pořádá je Pražský hudební institut ve spolupráci s Městským divadlem Český Krumlov a Základní uměleckou školou Český Krumlov. Učí tu renomované osobnosti a všichni si pochvalují nejen vysokou uměleckou úroveň, ale i lidskou stránku zhruba dvoutýdenní akce, na kterou se většina účastníků nadšeně vrací po předchozí dobré zkušenosti. Také Ester Pavlů, kterou jsme o rozhovor požádali těsně po skončení další lekce.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
100

„Léto mívávám většinou odpočinkové. Tento rok to ale potřeba není, zpívání se už nemůžu dočkat.“

„Mozart je geniální autor pro sopranistky. V jeho operní tvorbě se můžete v průběhu let přirozeně posouvat.“

„Ludmila Petra Fialy je lyrická, krásně se zpívá.“

Dodnes ráda a skvěle zpívá Mozarta a Rossiniho, přestože jí hlas dozrál k mnohem pokročilejším rolím. Simona Šaturová patří mezi světově vyhledávané pěvkyně a v Česku zas není až tak mnoho příležitostí ji na pódiu potkat. Jednu teď nabídne festival Smetanova Litomyšl. Ve středu 7. června se potká při společném recitálu s tenoristou Petrem Nekorancem (rozhovor s ním jsme nabídli včera) právě v mozartovsko-rossiniovském programu a o den později jí pak čeká role Ludmily v oratoriu Petra Fialy. V RozhovoruPlus ale prozrazuje i své další plány a vysvětluje úskalí Mozartových árií.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 05 červenec 2021 18:34

Petr Nekoranec: Všechny árie mají svá úskalí

2

„Tento koncert bude můj debut na Smetanově Litomyšli.“

„Na nějakou soutěž možná ještě zajdu.“

„Neustále se snažím rozšiřovat obzory svého repertoáru, třeba Britten byl láska na první poslech.“

Virtuózní árie a dueta z oper Wolfganga Amadea Mozarta a Gioacchina Rossiniho nabídne ve středu 7. července festival Smetanova Litomyšl. Zazpívají je Simona Šaturová, kterou kritika označila jako malý mozartovský zázrak a se kterou jsme připravili rozhovor ZDE, a mladý tenorista Petr Nekoranec za doprovodu Komorní filharmonie Pardubice, kterou bude řídit jediný zahraniční host letošního ročníku festivalu, polský dirigent Łukasz Borowicz. Petr Nekoranec už dávno nepatří mezi čerstvé objevy. Jak se mimo jiné dozvíte v RozhovoruPlus, jeho repertoár se stále rozšiřuje a od nové sezóny se stává členem operního souboru Národního divadla v Praze.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
98

„V době Bedřicha Smetany poznávali lidé nejen symfonická díla, ale například i smyčcová kvarteta díky úpravám pro čtyřruční klavír.“

„Je otázkou, jak bychom s Ivo Kahánkem rozhodovali, kdyby druhým klavírním partnerem byla žena.“

„Rád bych natočil CD z děl autora nejmilejšího, Johannesa Brahmse.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl zazní po dvaceti letech kompletní provedení cyklu symfonických básní Má vlast. Jde o Smetanovu vlastní virtuózní úpravu pro čtyřruční klavír. Už zítra a pozítří, 4. a 5. července ji v Zámecké jízdárně provedou Ivo Kahánek a Miroslav Sekera, a to na dvou nástrojích, aby ještě víc vynikla barevnost a genialita skladby. Obou protagonistů jsme se nejen na ni zeptali. RozhovorPlus s Ivo Kahánkem si můžete připomenout zde a Miroslav Sekera se vyznává nejen k náklonnosti ke Smetanovi, ale také k Lisztovi a Brahmsovi.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
100

Klavírní soutěž o Cenu Gustava Mahlera překvapivě vyhrál šestnáctiletý Takuma Onodera z Japonska. Porotce uchvátil provedením skladby Islamey ruského skladatele Mily Balakireva, jedné z nejtěžších skladeb klavírní literatury vůbec, a vytřel zrak starším a zkušenějším soutěžícím. Z našich uspěly Nora Lubbadová, kterou připravil Lukáš Klánský a se kterou jsme nedávno vedli rozhovor, a Ester Zoubková. Pořádající Institut Gustava Mahlera Praha tentokrát zvolil online formu soutěže. Celkem se přihlásilo 163 mladých klavíristů ze čtyřiceti zemí světa. V porotě, které předsedal Libor Nováček, usedli ještě Jiří Jakeš, Renáta Lichnovská, Petra Milarová a Petr Nouzovský.

 
Zveřejněno v MladíPlus
čtvrtek, 01 červenec 2021 21:00

Odstartoval tříletý projekt Smetana 200

2020

Zahajovací koncert Národního festivalu Smetanova Litomyšl, na kterém ve čtvrtek zahrála Česká filharmonie, odstartoval projekt Smetana 200. Je rozvržen na tři roky a vyvrcholí v roce 2024 oslavami dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany. Cílem je dostat tohoto zakladatele naší novodobé národní hudby do mezinárodního povědomí jako autora širokého záběru, který nesložil pouze Vltavu nebo Prodanou nevěstu, a zároveň jako mimořádnou osobnost světového formátu. Do projektu se zapojí domácí i zahraniční operní domy, orchestry a také amatérská sdružení v menších městech a obcích. Významnou roli budou hrát i edukační aktivity zaměřené na děti a mládež.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
čtvrtek, 01 červenec 2021 12:02

Ivo Kahánek: U Vltavy mi vlhne zrak

vhaik-4-low

„Je zajímavé, že většina klavírních děl velkých českých skladatelů zní skvěle pro posluchače, ale velice nepohodlně se pianistům hraje.“

„Mám za sebou tři měsíce nahrávání souborného díla Antonína Dvořáka, čtyři CD, asi pět hodin hudby. Takže v tuto chvíli, když slyším slovo nahrávka, dostávám osypky!“

„Martinů je jedním z mých osudových skladatelů, nenese atributy “busty”, je to v mnoha ohledech náš současník.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl zazní po dvaceti letech kompletní provedení cyklu symfonických básní Má vlast. Jde o Smetanovu vlastní virtuózní úpravu pro čtyřruční klavír. 4. a 5. července ji v Zámecké jízdárně provedou Ivo Kahánek a Miroslav Sekera (rozhovor s ním čtěte ZDE), a to na dvou nástrojích, aby ještě víc vynikla barevnost a genialita skladby. Jak ale dodává první jmenovaný v RozhovoruPlus, má to jednu zásadní nevýhodu a dvě zásadní výhody. Kromě Smetany jsme ale povídali třeba o Dvořákovi a Martinů nebo o úrovni současných mladých klavírních talentů.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
100

„Genius loci Smetanovy Litomyšle je jedinečný a nezapomenutelný.“

„Největší výzvou během covidu pro mě určitě bylo natáčení Paganiniho houslového koncertu s filharmonií Hradec Králové.“

„Učím už dvanáct let a pořád mě to neomrzelo. Myslím si, že v našem oboru je dobře, když učí lidé, kteří jsou sami koncertně činní.“

Během covidu založil produkční a nahrávací společnost, cvičil do šuplíku, nahrával a streamoval. Houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička se snažil, stejně jako většina ostatních muzikantů, věnovat hudbě i posluchačům, jak jen to šlo. Teď už si ale opět užívá publika. Například na letošním festivalu Smetanova Litomyšl se teď představí hned třikrát, a to ve třech úlohách, s orchestrem jako sólista i jako koncertní mistr a nakonec jako komorní hráč v rámci pásma věnovaného 180. výročí narození Antonína Dvořáka. A v RozhovoruPlus se dívá ještě dál, na to, co ho čeká přes léto, a také na proměnu kultury vlivem současné doby.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 23 červen 2021 20:45

Jan Mráček: Duší i srdcem jsem sólistou

900

„Jiřímu Bělohlávkovi jsem nesmírně zavázán! Jeho cena je obrovský závazek nepřestávat pracovat dál, neusínat na vavřínech“

„Všichni, kdo se na pozici koncertního mistra střídáme, jsme velcí kamarádi a nepanuje v naší ladírně žádná rivalita. To mi přijde více než raritní a jsem za to šťastný.“

„Během covidu jsem patřil mezi ty šťastné, i tuto otřesnou dobu jsem prožil s houslemi v rukách.“

Jan Mráček se právě stal třetím laureátem Ceny Jiřího Bělohlávka. Houslista a koncertní mistr České filharmonie převzal ve svých třiceti, které oslaví za pár dní, pomyslnou štafetu po dirigentu Robertu Kružíkovi a předtím po hornistce Kateřině Javůrkové. Cenu mu předala manželka Jiřího Bělohlávka Anna Fejérová v průběhu open air koncertu na zámku Sychrov, kterým orchestr v přímém přenosu ČT art uzavřel svou 125. sezonu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
1000444

„Mahlerova hudba je jako brána otevřená do budoucnosti, aniž by ztrácela kontinuitu s tradicí.“

„V roce 2010 jsme získali odrůdu růže "Gustav Mahler".“

„Snažíme se spojovat zajímavé hudební tituly s kvalitními, pokud možno mladými interprety, nejsme a nechceme být klasický festival "superhvězd".“

Dnes začíná jubilejní dvacátý ročník festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava. Na zahajovacím koncertu v jihlavském Domě kultury zazní od 17 hodin Symfonie č. 7 Gustava Mahlera v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava, kterou bude řídit Marek Štilec. Jeho otec, muzikolog, pořadatel, producent a profesor pražské HAMU Jiří Štilec už během studií podlehl kouzlu tvorby Gustava Mahlera, proto není divu, že později založil festival věnovaný právě jemu a jeho rodnému regionu. A jak dodává v RozhovoruPlus, Jihlava se může pyšnit faktem, že tam Mahler vyrůstal a vstřebával i první hudební podněty. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1436941592580277723547331286493545369363429n

Pavel Šporcl dnes apeloval za rozvolnění protiepidemických opatření v uměleckém vzdělávání. Poslal otevřený dopis ministru školství Robertu Plagovi, ve kterém shrnul nejpalčivější problémy základních uměleckých škol. Tlumočil tak četné názory učitelů i ředitelů. Hlavními problémy podle nich je, že se v základních školách stále nesmí zpívat a v ZUŠ se můžou scházet maximálně tříčlenné skupiny žáků, takže se nemohou konat hodiny tance, sborového zpěvu, komorní hry ani výtvarné výchovy nebo dramatického oboru. Také poukazuje na to, že ZUŠ musejí hradit testy pro své pedagogy, ale nemají na to rozpočty.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
101

V sobotu začíná tradiční festival Za poklady Broumovska. 16. ročník má podtitul Léto ve všech podobách a soustředí se i na výročí Antonína Dvořáka. Úvodní koncert se odehraje online a představí letošní rezidenční umělce. Těmi jsou skladatel Tomáš Ille, který napsal pro festival dvě premiéry, hornistka Zuzana Rzounková a violoncellista Jiří Bárta. Společně s nimi vystoupí klavíristka Terezie Fialová a klarinetista Milan Polák. Na dalších koncertech se pak objeví třeba klavírista Boris Giltburg, polské Six and Sax duo, slovenské Moyzesovo kvarteto, mezzosopranistka Ester Pavlů, houslista Kristian Mráček, Filharmonie Hradec Králové, Victoria Ensemble nebo hornisté z Maďarska a Německa.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
103

„Všichni si přejeme, aby se naše životy vrátily do běžného režimu, do něhož patří i zážitky, výlety a živá představení a koncerty.

„Potřebu tvořit a projevovat talent nelze potlačit, stejně tak jako potřebu obohacovat své dojmy o krásu umění.“

„Doufám, že my, kteří máme tu možnost, přežití kultury podpoříme.“

František Kinský je potomkem kostelecké větve šlechtického rodu Kinských z Vchynic a Tetova. Je starostou v Kostelci nad Orlicí, podniká a věnuje se správě tamního rodového majetku. Nový zámek za komunistického režimu sloužil jako výzkumný ústav pro chov prasat a byl Kinským vrácen v restituci v roce 1992. Roku 2008 opravený zámek otevřeli. Je v něm expozice Život v biedermeieru, Galerie Kinský a muzejní expozice města. František Kinský v rozhovoru pro hudební portál KlasikaPlus.cz přibližuje současné kulturní, společenské a vzdělávací akce, především online hudební pořady, které v době koronakrize připravuje s mladým klavíristou Matyášem Novákem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
a-DSC02407

„Interpretace je úžasná věc, taková originál licence.“

„Potkat se s živým skladatelem je nezastupitelná energie, můžete poznat dílo zase z jiného úhlu.“

„Tato doba studenty vede k pocitu marnosti. Sama už skoro rok nemám co dělat, hledám si činnosti a pozoruji na sobě, jak je to ubíjející a nepříjemný pocit.“

Už více než rok je doma, bez divadla, a distančně učí. A potvrzuje, že je to psychicky i fyzicky velmi složité. Sopranistka Dana Burešová je sólistkou opery Národního divadla v Praze, kde ztvárnila mnoho titulních rolí včetně Libuše, Ruslaky, Mařenky, Jenůfy, Milady, Armidy, Taťány, Jolanty, Alžběty, Elzy a mnoha dalších. Zároveň vyučuje na Pražské konzervatoři. Sice nezahálí, ale v RozhovoruPlus popisuje, jak současná doba těžce doléhá na ní, na její studenty i na lidi a kulturu samotnou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
DSC0429

„Fenomén televizních přenosů se zrodil v matce všech veřejnoprávních institucí, v BBC, i tam ale začínali na čtyři kamery.“

„Zásadní chybou je, když si divák začne uvědomovat, jak je přenos dělaný. Televizní záznam by měl běžet, aniž by vás něco rušilo. Měli byste cítit jen emoce, které hudba nese.“

„Posláním režiséra je zprostředkovat dílo divákovi, ne vybočovat z kolejí, pokud to není nutné. “

Jeho jméno často vidíme v televizních titulcích jako režiséra hudebního dokumentu, přenosu nebo záznamu koncertu či opery. Tomáš Šimerda je ale původně operním režisérem. Na svém kontě má několik desítek operních, operetních a muzikálových inscenací. Několik let byl také uměleckým šéfem Janáčkovy opery v Brně, ředitelem divadla v Ústí nad Labem, ředitelem festivalu Zlatá Praha nebo šéfdramaturgem Centra divadelní a hudební tvorby České televize. Letos v lednu režíroval pro ČT art živý přenos premiéry Rigoletta ze Státní opery, teď v sobotu ho čeká Don Giovanni, opět inscenace Národního divadla v Praze. V RozhovoruPlus se zamýšlí nad operní i televizní režií a vzpomíná na inscenace, které dělal.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
555

„Výsledkem jednání je, že se zahájením koncertní sezony v jarních měsících nemůžeme počítat.“

 „Padla i zmínka o nepoměru mezi podmínkami pro sport a kulturu. Ministerstvo kultury si prý tento rozdílný přístup a sílu lobbistických skupin ve sportu uvědomuje.“

 „Podle dnešních zpráv je bohužel jasné, že masivní rozvolnění se nedá očekávat v květnu ani v červnu letošního roku.“

Včera odpoledne se konala online konference s ministrem kultury Zaorálkem a ředitelem kabinetu ministra Chmelíčkem. Navázala na otevřený dopis, který mu zaslali producent a pořadatel Radek Hrabě a harfistka a pedagožka Kateřina Englichová a s nimi jako signatáři více než desítka dalších osobností tuzemského hudebního života. O jejich aktivitě jsme informovali začátkem dubna. Výsledkem včerejšího jednání bylo několik konkrétních bodů – kultura ožije omezeně nejdříve v létě, resort si uvědomuje rozdíl v přístupu mezi kulturou a sportem.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Daniel-jager

Robert Jindra se stává novým šéfdirigentem Státní filharmonie Košice – naznačil to ostatně už v našem únorovém RozhovoruPlus. Do funkce nastoupí od 53. koncertní sezóny 2021/2022. Po třinácti letech vystřídá na tomto postu Zbyňka Müllera. Stane se tak během srpna, vedení orchestru však zdůrazňuje, že změna bude ve znamení kontinuity a že nový šéf naváže na předešlé sezóny. Zbyněk Müller navíc úplně neodejde, zůstane hlavním hostujícím dirigentem. 

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
007

„Televize obecně během pandemie mají rekordní sledovanost, ale přirozenější je, když lidé speciálně za kulturou můžou jít osobně.“

„Věříme, že přenosy opět brzy nahradí živá a vlastní zkušenost diváků přímo na místě v sálech.“

„Přenášet ve větší míře živou kulturu je spíš věcí doby covidové.“

Televize prožívají zlaté časy. Zejména pokud jde o kulturu, zůstávají vedle streamů na internetu, a samozřejmě vedle oficiálních nahrávek, jediným možným pódiem. ČT art vlivem pandemie připravuje divákům program přechodně posílený o koncerty a divadla a také historickou novinku, operní premiéry domácích scén, které se odehrávají pouze prostřednictvím obrazovek, bez diváků v hledišti. Tak jsme mohli vidět pražského Rigoletta, v pondělí se můžeme těšit na brněnského Oněgina, na 24. dubna je ve Stavovském divadle přesunut Don Giovanni, o kterého jsme kvůli zpřísnění opatření přišli v březnu... Další budou následovat. Jak ale v RozhovoruPlus říká ředitel ČT art Tomáš Motl, přirozenější je, když lidé speciálně za kulturou můžou jít osobně a televizi mají pouze jako jednu z alternativ.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
01Eva-Velick

„Dnes jsou všichni skladatelé schopní si noty sami „vyrábět“, tedy sázet v notačních programech a korigovat.“

„Nedám dopustit na ZUŠky, na celý ten úžasný systém, kdy profesionální hudebníci profesionálně učí hudbu děti a kultivují tím celý národ.“

„Třeba se vydávání not promění v jakési virtuální licencování bez přítomnosti jakéhokoli papírového vydání.“

Nakladatelství Bärenreiter Praha existuje 30 let a patří do mezinárodní nakladatelské sítě značky Bärenreiter.  S více než třemi tisíci aktivními tituly ve svém katalogu je celosvětově největším dodavatelem notových materiálů české hudby. Vydává hudbu českých autorů od baroka až po současnost, zaměřuje se na vědecko-kritické edice a nabízí i pedagogickou a instruktivní literaturu pro téměř všechny tradiční nástroje. Je také významným zprostředkovatelem provozovacích notových materiálů pro orchestry, sborová tělesa, divadla a festivaly a zastupuje i řadu zahraničních nakladatelů. I takový velikán ve svém oboru má ale v důsledku Covidu-19 citelné až existenční problémy. V RozhovoruPlus je podrobněji rozvádí šéfredaktorka nakladatelství Bärenreiter Praha Eva Velická.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
DSC02350a

„Vystačil bych si s romantiky! Pro mě by mohlo být jen 19. století.“

„Písně si můžete dovolit až v nějaké fázi kariéry, kdy už máte jméno a lidé jdou v podstatě na vás.“

„Je tolik nádherných ruských titulů, ale na programu moc nejsou, nebo jen krátce.“

Sotva dozněly tóny pražské premiéry Verdiho opery Rigoletto, ve které zpíval nájemného vraha Sparafucila a která se odehrála pouze v televizi, bez diváků, už obléká kostým Komtura a zkouší další novou inscenaci, tentokrát Mozartova Dona Giovanniho, který má premiéru v březnu ve Stavovském divadle. Ve výhledu je Oněgin, Rusalka, Bludný Holanďan… aspoň nějaké jasné body v jinak vyprázdněném diáři covidových měsíců. Basista Zdeněk Plech má napilno, ale přesto se v RozhovoruPlus netají tím, jak mu chybí živé publikum a kromě divadla také koncerty. Přesto se obecně rád a hodně směje a při jeho znělém basu je to nepřeslechnutelné i na velkou dálku.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 5