201

„V tuto chvíli plánujeme natočit vybrané premiéry i oblíbené tituly z našeho stávajícího repertoáru.“

„V období nejistoty a nejasností jsme si vytvořili vlastní režim, vlastní program, a nyní jsme schopni zareagovat na nařízení či uvolnění dané situace v podstatě okamžitě.“

„Naší nadějí je, že se brzy uvidíme, že už brzo navštívíte naše divadlo a že naše snažení bude mít konečně smysl – stanout před vámi a hrát.“

Ředitel Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni Martin Otava neztrácí ani v těchto dnech naději na znovuotevření divadel veřejnosti. Jeho nadšení z každodenní práce v divadle, kde se nyní dvoufázově zkouší a hrají se večerní představení, je přímo nakažlivé. O situaci v plzeňském divadle a o dalších plánech mluví v následujícím rozhovoru.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Foto-1-Zdenko-Hanout

„Plánovat teď něco víc jak týden dopředu, je jako střelba na pohyblivý terč.“

„Dělat veristické drama s dvoumetrovými odstupy, s dvacetičlenným sborem zpívajícím na balkóně a se ´salonním´ obsazením orchestru, je jako sex přes webkameru.“

„Dlouhodobě si nedovedu představit, že by se takto dala kultura nadále prezentovat. Pro umělce není nic horšího, než když hledí do prázdného sálu a po posledním tónu zazní pouze ticho.“

Robert Jindra, milovník a znalec operních nahrávek a zkušený operní dirigent, čím dál víc vítaný i ve světě symfonické hudby, je v paměti svými pražskými, ostravskými, bratislavskými a košickými operními inscenacemi, je také podepsán pod deskami Adama Plachetky, včetně té muzikálové. Čeká ho další rozhlasové natáčení, má se v budoucnu víc vracet do pražského Národního divadla a ke Košické filharmonii… Chystá se letos, pokud to půjde, ještě do Essenu, na Smetanovu Litomyšl, do Ostravy – a to jak k Janáčkově filharmonii na Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, tak ke koncertu do opery… – ale dnes večer diriguje bez publika v přímém přenosu ze studia v Praze na Vinohradech Symfonický orchestr Českého rozhlasu. S portálem KlasikaPlus.cz hovořil o tom všem. V bolestném kontextu současné koronakrize.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Semperoper-1850-volne

„Dějištěm světových premiér Straussových scénických dělo byla Semperoper přesto, že ve městě nikdy, na rozdíl od Berlína, nepracoval jako ředitel operní společnosti a ani v něm nikdy nežil.“

„Ernst von Schuch, hudební ředitel drážďanské Dvorní opery, se neobával a sedmatřicetiletého Strausse s jeho v pořadí druhým operním dílem, v Berlíně odmítnutým, v roce 1901 pozval.“

„Straussova hudba zůstala drážďanským muzikantům v krvi jako ´podivně pozitivní vedlejší účinek´ izolace Saska za železnou oponou.“

Devět z patnácti oper Richarda Strausse mělo premiéru v Drážďanech. S nadsázkou se proto někdy o saské metropoli hovoří jako o straussovském Bayreuthu. Tradice uvádění Straussových oper je tam opravdu dlouhá, silná a setrvalá. V mnohém to ale také opravdu kulhá. Přinejmenším v tom, že skladatel neinicioval postavení tamního divadla a že se v Semperoper zdaleka nehrají jen jeho díla. Bayreuthské festivalové divadlo je proti tomu zcela monotematickým místem.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
103

Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni přináší online projekt s názvem PRVNÍ ŘADA U VÁS DOMA. Každou sobotu večer, počínaje tou nadcházející, nabídne plzeňský stánek online představení ze záznamu, a to prozatím až do 10. dubna. V sobotu 20. února nastartuje řadu představení záznam z předpremiéry Straussovy operety Netopýr. Ta se konala 13. února a sólově v ní vystoupili Amir Khan, Ivana Veberová, Radka Sehnoutková, Tomáš Kořínek, Jakub Hliněnský, Jan Hnyk, Jana Foff Tetourová, Jiří Kubík, Jan Ježek a Roman Dušek. Účinkoval také Balet DJKT. Sbory nastudoval Jakub Zicha a vše hudebně vedl Jiří Petrdlík. Režie se zhostil Martin Otava.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
102

„Adagietto z Mahlerovy Páté, skutečná ´píseň lásky´, jemná hudba komponovaná v době vstupu do manželství s Almou.“

„Úplně celou zamilovanou skladbou je Serenáda Es dur Josefa Suka. Napsal ji s jedinou myšlenkou: na Otilku.“

„Šostakovičova Lady Macbeth… Přímo k Valentýnu je to jen pro silnější povahy…“

K Valentýnu, svátku zamilovaných, se dávají dárky, květiny, cukrovinky, pohlednice se srdcem… Patří k němu jako ke svátku náklonnosti mezi partnery láskyplná vyznání a uzamykání zámečků lásky, šperky, ale stejně tak i sex, intimnosti, krajkové prádlo a erotické pomůcky. Proč nepřidat něco z hudby?! Láska je v ní jako téma po celou její historii přece na jednom z prvních míst.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
101

Orchestr PKF – Prague Philharmonia připravil na neděli 14. února od 16 hodin online koncert, který vznikl v multifunkčním prostoru Jatka 78 v pražských Holešovicích. Sólistkou hudebního setkání je sopranistka Simona Šaturová a zazní také evropská premiéra skladby Michaela Finea, držitele ceny Grammy. Virtuální "Valentýnský" koncert pod taktovkou šéfdirigenta Emmanuela Villauma vznikl jako varianta abonentního orchestrálního cyklu A. Bude ke zhlédnutí jak na Facebooku, tak na YouTube kanálu orchestru.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
101

Zítra uvede Symfonický orchestr Českého rozhlasu živě vysílaný koncert ze Studia 1. Pod taktovkou Roberta Kružíka zazní předehra Preciosa od Carla Marii von Webera, Velká charakteristická symfonie c moll Pavla Vranického a společně se sólistou Ivo Kahánkem také Burleska pro klavír a orchestr d moll Richarda Strausse. Přímý přenos začíná na stanici ČRo Vltava ve 20 hodin, záznam odvysílá stanice ČRo D-dur ve středu 10. února, také od 20 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
205

„V orchestru je zastoupen velký počet mladých hráčů. Zaujal mne hlavně velmi homogenní zvuk.“

„Exponovaný sólový part byl přednesen jasným čistým tónem.“

„Kleckerovo vedení orchestru by se dalo popsat třemi slovy: důstojnost, klid a nadhled.“

V duchu toho, co je uvedeno na webových stránkách Moravské filharmonie, že „online koncerty nejsou náhradou, ale bonusem pro posluchače v této náročné době“, jsme měli možnost vyslechnout živý stream koncertu orchestru se sólistou Mikulášem Koskou. Orchestr řídil jeho šéfdirigent Jakub Klecker. Na programu byla dvě stěžejní díla německého romantismu. Záznam je možno zhlédnout i nyní na webových stránkách orchestru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

Moravská filharmonie Olomouc na dnešek přichystala hudbu německých romantiků. Druhý koncert pro lesní roh Richarda Strausse a Čtvrtou symfonii Johannesa Brahmse přednese orchestr pod taktovou svého šéfdirigenta Jakuba Kleckera. Sólového partu Straussova koncertu se zhostí představitel nastupující generace sólistů na lesní roh a člen České filharmonie Mikuláš Koska. Koncert bude k vidění na webu a Facebooku Moravské filharmonie, a to od 19 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Práce operní dramaturgie je velmi různorodá. Je hodně na každém z nás, v čem naše práce přesně spočívá.“

„Na zkouškách je dramaturg taky dalším párem očí, který má prostor vnímat i to, co režisér v pracovním procesu třeba nemůže postihnout.“

„Rozjet celý aparát zabere hodně času a není vůbec jednoduché to naplánovat.“

Od dramaturga filharmonického tělesa jsme zamířili k dramaturgyni operní: v opeře Národního divadla Brno nás přijala Patricie Částková. V čem spočívá její práce? Co všechno vyžaduje zahájení operního provozu a co dělá soubor nyní? O tom si povídala v rozhovoru s KlasikouPlus.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
17

„Je krásným řízením osudu, že se ve stejném večeru autorsky sešel Martinů právě se Stravinským. Vždyť to byla právě jeho hudba, co ho tak silně oslovilo, že se vydal novým směrem.“

„Martinů si prý Toccatu e due canzoni představoval jako dílo ´lehké, hravé, velmi prosté´, ale zjistil, že se vyvíjí zcela po svém.“

„Paul Sacher, neúnavný propagátor hudby 20. století, objednal pro svůj Basilejský komorní orchestr více než dvě stovky děl od mnoha slavných skladatelů.“

Dirigent a filantrop Paul Sacher je osobností, které vděčil za mnohé Bohuslav Martinů. Avšak nejen on. V roce 1926, kdy mu bylo dvacet, založil Sacher Basilejský komorní orchestr, který pak po šest desetiletí vedl i financoval a pro který objednával u vůdčích skladatelských osobností současnosti nová díla. Tři z nich, od Stravinského, Honeggera a Martinů, se sešla v programu premiérového večera připomínajícího dvacáté jubileum tělesa. Stalo se tak 21. ledna před čtyřiasedmdesáti lety.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
203

„Zázračné záběry jsou podkresleny tuctovou sterilní pseudoromantickou kulisou.“

„Posluchači jsou nějak moc často spokojeni. V posledních letech jim v hudbě stačí čím dál méně.“

„Měli bychom si být jisti kvalitou produktu, který necháváme vstoupit do našeho nejniternějšího světa.“

Každý vlastník televize je příjemcem obrovského množství hudby, ať si to uvědomuje, nebo ne. Jaká je však kvalita hudby, která se k nám dostává skrze televizní reproduktory? Je srovnatelná s kvalitou vizuálu? A co hudba linoucí se z rádií? Právě tomu se ve svém SeriáluPlus věnuje Lukáš Hurník.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
446

„Premiéra oratoria Quo vadis v amsterdamském sále Concertgebouw v roce 1909 přinesla Nowowiejskému mezinárodní uznání, následovaly desítky provedení po Evropě i v Americe.“

„Úvahy, jestli avantgardu svým úkrokem k postmodernímu neoromantismu takzvaně zradil, nebo jasnozřivě opustil, můžeme nechat otevřené. Penderecki patří a bude v hudebních dějinách patřit do sousedství Beethovena a Mahlera.“

„Do trojice polských skladatelů druhé poloviny 20. století, kteří respektovaným způsobem, výraznějším než většina ostatních autorů ze střední Evropy, spoluutvářeli charakter a stylový vývoj moderní hudby, patří vedle Pendereckého a Lutosławského ještě Górecki.“

Feliks Nowowiejski je dobrým příkladem toho, jak málo známe své severní sousedy. Polsko se svou kulturou nebylo a není pro Čechy tak zajímavé jako Západ, jako Německo, Rakousko. Říká se dokonce, že Poláky nemáme rádi. Ať už to má nějaké důvody, nebo nemá, ať už je to pravda, nebo ne, skutečností je, že toho o nich víme méně, než bychom mohli. A platí to i o polské hudbě. Penderecki, Lutosławski, Górecki, Kilar… to jsou komponisté, jejichž význam v hudbě druhé poloviny dvacátého století si snad uvědomujeme. Totéž v případě Szymanowského a první poloviny století. A Moniuszka (a samozřejmě Chopina) ve století devatenáctém. Ale skladatel Feliks Nowowiejski, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo pětasedmdesát let? Ten je jménem, o jehož existenci tuší v Česku málokdo. Že zrovna jeho teprve teď znovu objevují i sami Poláci, není příliš velkou polehčující okolností.

 
Zveřejněno v SeriálPlus

101Státní opera ve Vídni nabízí online představení, která jsou dostupná v dané dny od sedmé hodiny večerní, a to po dobu čtyřiadvaceti hodin. Po silvestrovském a novoročním streamu Straussovy operety Netopýr bude dnes k zhlédnutí Wagnerova opera Zlato Rýna z ledna roku 2016, ve které zpívali pěvci jako Tomasz Konieczny, Norbert Ernst, Jochen Schmeckenbecher, Herwig Pecoraro, Michaela Schuster a orchestr řídil Ádám Fischer. V neděli bude zpřístupněn stream Rossiniho opery Italka v Alžíru z dubna 2015, kterou řídil Jesús López Cobos a v níž zpívali například Anna Bonitatibus, Ildar Abdrazakov, Edgardo Rocha, Aida Garifullina či Paolo Rúmetz. Pondělí pak bude patřit Čajkovského baletu Louskáček. Půjde o představení z prosince roku 2017, kde v choreografii Rudolfa Nureyeva tančili Natascha Mair, Robert Gabdullin, sólisté a sbor baletu Vídeňské státní opery.

Zveřejněno v AktuálněPlus
300

Tak jako jiné světové operní domy, i berlínská Státní opera Pod lipami v době koronavirové nezahálí a nabízí zajímavé video streamy ke zhlédnutí. V tuto chvíli lze na YouTube nalézt sedm produkcí berlínského stánku, a to od komorní hudby přes brazilské písně, argentinské tango či jazz, až po pěvecké recitály, nebo dokonce operní gala.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1

Významné vídeňské kulturní instituce sice mají opět zavřeno, avšak jako na jaře nabízejí kulturní zážitky online a zdarma. Mezi nejzajímavější nabídky patří záznamy z Vídeňské státní opery nebo komentované prohlídky Albertiny a Rakouské národní knihovny.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
04

Německá tenorová legenda Fritz Wunderlich by v srpnu letošního roku oslavil devadesát let. Bohužel se nedožil vysokého věku. Zemřel v pouhých šestatřiceti letech, ale stačil na sebe upozornit svým překrásným hladkým, mladistvým a hlavně podmanivým hlasem s technikou, která oslnila celý operní svět. Vedle dalšího německého tenoristy Rudolfa Schocka, od jehož narození letos uplynulo dokonce 105 let, překvapoval svou schopností deklamace pod legatem a ve své podstatě dokázal nemožné – belcantový princip zpěvu v jazyce, který údajně není s italským způsobem zpěvu slučitelný. Byli tak s Rudolfem Schockem vlastně průkopníky a dodnes jsou oba velmi uznávanými pěvci. Bavorský rozhlas připomenul Wunderlichovo umění pěti snímky, které vám chceme zprostředkovat i my.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
003

„Von Schiracha vedení Vídeňských filharmoniků oslovilo už na podzim 1939 s nabídkou Silvestrovského koncertu, složeného výhradně ze skladeb dynastie Straussů.“

„Prezident Vídeňských filharmoniků Hellsberg pochopil, že věčné tutlání dávných hříchů vrhá stín i na současné filharmoniky a že je načase učinit pokání.“

„Vídeňští filharmonikové se s nacistickou minulostí vyrovnali tak důkladně, že odvrhli i úpravu Pochodu Radeckého, kterým jejich Novoroční koncert tradičně vrcholí.“

Když se požehnané osmdesátky dočká jedinec, znamená to, že v životě má už leccos za sebou. A je mimo jiné schopen i ochoten se vyznat z chyb, kterých se občas dopouští každý z nás. Alespoň to tak má být, i když Miroslav Horníček k tomu trefně dodával, že „se stářím se sice prý dostaví moudrost, ale někdy přichází stáří samo.“ Až do roku 2011 se zdálo, že tomuto břitkému bonmotu odpovídá i postoj proslulého orchestru Vídeňských filharmoniků ke vzniku jejich slavného Novoročního koncertu z Vídně. Ten se – ve své ryze novoroční podobě – poprvé odehrál jako matiné 1. ledna 1941. Na prahu blížícího se roku 2021 se tudíž dočká osmdesátého provedení. Jenže už o rok a den dřív, přesně 31. prosince 1939, měl historickou předpremiéru.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
0001

„Dobrá hudba, která může člověka obohatit, obejmout i pozdvihnout, je upgradovaným zázrakem.“

„Chceme být jedním z nejdůležitějších tahounů nového začátku ve společnosti, po stránce umělecké i lidské.“

„Vždyť i současná krize ukazuje, jak jsme všichni na jedné lodi a jak by bylo skvělé držet při sobě.“

Už několik let je hudebním ředitelem Velšské národní opery, sídlící v moderním sále Welsh Millennium Centre v Cardiffu. V těchto dnech však Tomáš Hanus hostuje ve Vídeňské státní opeře, kde nastudoval novou inscenaci Čajkovského Evžena Oněgina. Na úterý se připravuje přímý přenos – stream, který by měl být k vidění na stránkách divadla. Zatím poslední ze série představení čeká dirigenta v rakouské metropoli 6. listopadu… O řadu projektů, stejně jako ostatní umělci, přišel a přijde. Zatím ještě platí plány pohostinských vystoupení u orchestrů v Berlíně a v Manchesteru v první polovině příštího roku… Zázemí má jinak v Brně. Letos v lednu oslavil padesátiny. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, jinak nadějném, smutně říká, že v Cardiffu nebyl kvůli pandemii od února.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
006

„Odstupy na pódiu? Vynaložili jsme veškeré úsilí, aby umělecký výsledek nebyl jakkoli kompromitován, a daří se to. Hlavní problém je psychologický – vytrácí se ´komunitní´, ´intimní´ rozměr hraní spolu.“

„Těším, až se věci vrátí k normálu. Až zas budu moct podat koncertnímu mistrovi nebo sólistovi ruku a obejmout je. Tahle bezprostřední emoce v koncertech mi nesmírně chybí.“

„Hrajeme pro dvě stě lidí maximálně – v sále pro tisíc čtyři sta posluchačů. Všichni přijdou. Sedí na telefonu, dokud se neproderou pro lístek. Každý koncert hrajeme bezmála jako díkůvzdání, že zní ještě živé tóny pro reálné publikum.“

Šéfdirigent Bamberských symfoniků Jakub Hrůša přibližuje podmínky, za nichž se v Německu zatím koncertuje. Zamýšlí se nad mnoha zápory a nad několika vzácnými klady uplatňovaných opatření, nad okolnostmi a současnými nadějemi, dává nahlédnout do svého seškrtaného diáře a také podrobně přibližuje atmosféru koncertu, který v Bamberku před deseti dny v živém streamu dirigoval pro festival Janáček Brno. Na otázky portálu KlasikaPlus.cz odpovídá ve vlaku cestou do německé metropole, kde 28. října diriguje Deutsches Symphonie-Orchester Berlin. Na programu mají předehru k Prodané nevěstě, Dvořákovu Třetí symfonii a Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 Bohuslava Martinů se sólistou Tomášem Jamníkem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 5