0

„Duchovní díla obou završitelů barokní hudební éry budí úctu a úžas, těší nás a přesvědčují… a toho, kdo chce, vedou blíž k víře.“

„Na Händela je opravdu potřeba dávat pozor. Není totiž o nic menší než Bach.“

„Jejich hudba je odlišná, třebaže oba patří baroku.“

Mozart a Salieri tvoří hudební dvojici, které přidaly na věhlasu společnou rukou literatura, divadlo a film. Začal s tím básník Alexander Sergejevič Puškin a na něj navázal skladatel Nikolaj Rimskij-Korsakov, o století později téma oživil dramatik a scenárista Peter Shaffer a pár let po něm filmový režisér Miloš Forman. Podobné zajímavé hudební dvojice by mohli tvořit Smetana s Dvořákem nebo Prokofjev se Šostakovičem… Bach s Händelem také, jen s tím rozdílem, že oni dva se zřejmě nikdy nepotkali.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
čtvrtek, 20 únor 2020 16:23

Do Bratislavy se vrací Rusalka

1

„Režisérem je Martin Kákoš, jde o jeho první operní titul.“

„Celý inscenační tým i kompletní pěvecké obsazení je slovenské.“

„Rusalka je vlastně stále sama. Sama se musí rozhodovat a také se potýkat s důsledky svých rozhodnutí.“

Slovenské národní divadlo vzniklo v roce 1920, v současné sezóně si připomíná sté výročí. Prvním operním představením tehdy byla Smetanova Hubička a samozřejmě se dávala i Dvořákova Rusalka. A ta se zrovna opět do Bratislavy už poněkolikáté vrací. Nová inscenace má premiéry dnes večer a v sobotu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
11

„Klavírní koncert mladičké autorky má kompozičně dobře zvládnutý průběh a září z něj evidentní opojení orchestrálním zvukem.“

„Marek Kozák se na provedení připravil dokonale jak z hlediska technického zvládnutí, tak z hlediska názoru na výraz a vyznění.“

„Robert Jindra dal Franckově symfonii hlučnou vášnivost i mírněnou podmanivost, melodickou naléhavost i zřetelnou barevnost.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu udělal dobře, že k abonentnímu večeru v rámci řady Klasika v Rudolfinu pozval na 17. února Roberta Jindru a Marka Kozáka. Prvního z nich pomohl vymanit ze škatulky výhradně operního dirigenta a druhému dal potvrzení, že je mezi nejmladšími tuzemskými pianisty někým, s kým je zcela možné a naprosto nutné vážně počítat. A poděkování patří rozhlasovým symfonikům i za zařazení Klavírního koncertu Vítězslavy Kaprálové.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 17 únor 2020 19:01

Šestadvacetiletá Aida

1

„Pro několik únorových představení i pro litomyšlské hostování je nyní v Česku jako představitelka titulní role americká sopranistka Adina Aaron.“

„Amneris je role z těch, které Eliška Weissová umí beze zbytku zahrát i zazpívat.“

„Inscenace nabízí egyptský kolorit scény a dekorativních kostýmů, ale režijně nepřináší nic originálního.“

Pražské Národní divadlo přesunulo inscenaci Verdiho Aidy zpět do rekonstruované Státní opery. Je tam na repertoáru od premiéry v roce 1994, tedy neuvěřitelné čtvrtstoletí. Titul je stále životaschopný, dokáže přilákat četné publikum. Bylo tomu tak i v pátek 14. února. Nejbližší představení jsou tento týden v úterý, v pátek a v neděli, pak následují další. První červencový večer má pak s Aidou soubor Státní opery hostovat na festivalu Smetanova Litomyšl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„Když chce člověk dělat něco opravdu naplno, tak tomu musí věnovat sto nebo ještě víc procent času.“

„Oživení klavírního koncertu Vítězslavy Kaprálové stálo za to. Už jenom kvůli tomu nesmírnému talentu, který neměla šanci rozvinout naplno.“

„Toužím nacházet ve všem harmonii.“

Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Robertem Jindrou účinkuje v pondělí poprvé mladý pianista Marek Kozák. Hraje málo známý Klavírní koncert Vítězslavy Kaprálové. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje skladbu, ale uvažuje také o Chopinovi a Beethovenovi, vypočítává, v čem má rezervy, a dává nahlédnout do svých plánů týkajících se mezinárodních interpretačních soutěží.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Tosca? Nic veselého. Ani Aida nenabízí happy-end.“

„Porgy a Bess nejsou jen známé songy, ale opravdové drama.“

„K wagnerovským rolím opravdu velmi pomalu. Ale určitě směřuji i k dalším a dalším současným operním dílům.“   

Tosca, Lady Macbeth, Luisa Miller, Amélie, Leonora v Síle osudu a v Trubadúrovi, ale také Gershwinova Bess… A především Aida. To jsou nejčastější operní úkoly americké sopranistky Adiny Aaron. Titulní roli ve Verdiho Aidě zpívá také v Praze. Po dnešním představení se na jeviště Státní opery vrátí v této úloze ještě třikrát a pak znovu na konci léta. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus zmiňuje rozdíly mezi Puccinim a Verdim a mezi Amerikou a Evropou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 12 únor 2020 20:50

Liška v Brně, Brno v Praze

843852891280400220517818169164595995344896o

„Bystrouška se obejde bez patosu, hymničnosti a impresionismu.“

„Příběhu vévodil Svatopluk Sem jako Revírník.“

„V Heřmanově poetice se věci často dějí současně, symbolicky… a řada jich zůstává nedořečena.“

 

Soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno byl na pražském festivalu hudebního divadla Opera 2020 hostem největší velikosti. Ani pódium Státní opery plně nestačilo tomu, aby vše bylo převedeno jedna ku jedné. O některých detailech inscenátoři hovořili po festivalovém představení s krčením ramen: „…tak tohle jste také neviděli…“. Ale nebyla to žádná velká újma. Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky i přes některá technologická omezení vyzněly tak, jak si tvůrci inscenace přáli: jako neokázale nádherná hudební freska o koloběhu života, jako pohádka pro dospělé, ale mládeži přístupná.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 10 únor 2020 14:00

Mozart a ti druzí. Pocta klasikům

7

„Mistrovský kus. Aniž by se uchýlil k postupům blízkým neoklasicismu, vyhmátl Jan Klusák něco jedinečného.“

„Marián Lapšanský zahrál Mozarta introvertně, mírně, neokázale a nenápadně.“

„Beriova skladba stojí na pomezí epoch, zajímavě rozkročena mezi dva světy.“

Pátý abonentní koncert orchestru PKF-Prague Philharmonia měl promyšlenou dramaturgii. Publikum i hráči sice v jejím důsledku setrvali v Rudolfinu o půl hodiny déle než jindy, ale stálo to za to. Program sahal od klasiků po žijící autory a točil se hlavně kolem Mozartova jména. Opravdu nikdo si nemůže stěžovat, že by si v neděli večer dostatečně nezahrál nebo plně neužil hudby.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Jihlava-sout-IMG2618

„Soutěžilo padesát mladých cellistů ze sedmnácti zemí světa.“

„Desítka kategorií pokrývala věk v rozpětí od deseti do šestadvaceti let.“

„Nejlepší účastníky čekají koncertní příležitosti na různých místech republiky.“

Z Mezinárodní violoncellové soutěže o Cenu Gustava Mahlera, která se o víkendu konala v Jihlavě, putuje titul absolutního vítěze do Jižní Koreje. Pět desítek soutěžících bylo doslova z celého světa, od Evropy po Austrálii. 

 
Zveřejněno v MladíPlus
10

„Byl zamilovaný do jazzu a nechtěl studovat klasiku.“

„Až mnohem později ho jeho žáci přesvědčili, aby opět veřejně vystupoval.“

„Byl nejstarším hrajícím kytaristou na světě, jak sám tvrdil. A dodával k tomu, že i nejstarším chodícím.“

V prosinci se uzavřel dlouhý a naplněný život kytaristy Jiřího Jirmala, jednoho ze zakladatelů české kytarové školy, interpreta klasické, jazzové i taneční hudby, oblíbeného a úspěšného pedagoga. Vzpomínat na podobné osobnosti se dá různým způsobem. S patosem, oficiálně, vážně. A nebo tak, jak to udělali jeho přátelé a žáci, když se sešli v sobotu v sále pražské galerie Villa Pellé. S pietou, vděčností a úctou, to samozřejmě, ale jinak a hlavně uvolněně, s úsměvem. Bez patosu, bez oficialit… a i docela nevážně.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
5

„Koncerty kopírovaly obsah stejnojmenného nového alba, na kterém Kaufmann zpívá árie a duety ze Straussových operet.“

„Dirigoval - jako při většině Kaufmannových koncertů - Jochen Rieder.“

„Babička mu zpívávala Straussovy, Lehárovy a Stolzovy evegreeny.“

Desítka koncertů v prestižních sálech Německa, Francie, Belgie, Švýcarska a Maďarska, na nich bezmála dvacet tisíc posluchačů. Taková je bilance čtyřtýdenního evropského turné Jonase Kaufmanna s programem nazvaným Mein Wien – Moje Vídeň. Při všech vystoupeních mezi 7. lednem a 1. únorem doprovázel německého tenoristu orchestr PKF-Prague Philharmonia.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
5

„Kdo půjde na operu, tak se v zásadě opery dočká. Monument je vlastně docela tradiční.“

„Snažil jsem se, aby asociace na padesátá léta hudebně přítomny nebyly.“

„Nejde nám o heroizování obyčejného člověka, protože pravda byla mnohem složitější.“

V Janáčkově divadle se v pátek koná premiéra nové opery. Má název Monument a napsal ji Marko Ivanović, který také dílo hudebně nastudoval a diriguje. Autorem libreta a scény je David Radok, režisér představení. Námětem je životní osud sochaře Otakara Švece, v padesátých letech autora Stalinova pomníku v Praze na Letné, umělce, kterého nakonec okolnosti dohnaly k sebevraždě. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus skladatel a šéfdirigent Janáčkovy opery Národního divadla Brno Marko Ivanović přibližuje tvůrčí proces a obsah díla, které není životopisem, ale nadčasovým obrazem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Tomas-Hanus-with-WNO-Orchestra-Nov-2018-photo-5-by-Kiran-Ridley132fa9bcb081818667037237a6999c36

„Nestrhává pozornost na sebe, ale dbá o dílo a jeho vzrušující interpretaci.“

„Hanus se chystá na nové uvedení Janáčkovy Její pastorkyně.“

„Velšská národní opera chce pak v roce 2022 nově nastudovat Věc Makropulos.“

Tomáš Hanus diriguje v úterý ve Vídeňské státní opeře opět Dvořákovu Rusalku. V roce 2017 debutoval v tomto divadle ve stejném díle. Tentokrát v hlavních rolích zpívají sopranistka Olga Bezsmertna, tenorista Piotr Beczała a basista  Jongmin Park. Večer je výjimečný tím, že je možné představení sledovat také živě na internetu, streamované na adrese https://www.staatsoperlive.com/

 
Zveřejněno v VýhledPlus
10

„První Svatojakubský ples se skuteční v Lucemburském sále kláštera minoritů.“

„Historie svatojakubských varhan sahá k varhanáři Abrahamu Starkovi z Lokte a k roku 1705.“

„Na podporu varhan, které jsou kulturní památkou, byl zřízen Nadační fond Sancti Jacobi Organum.“

Svatojakubské varhany jsou největšími v Praze a po nástroji u sv. Mořice v Olomouci druhými největšími v republice. Jejich základ se váže k počátku osmnáctého století. Prošly několikerou přestavbou, ale vzhledem ke stavu některých částí potřebují další rekonstrukci. Nejbližší akcí z těch, které už několik let napomáhají získat potřebné peníze, možná až deset milionů korun, je První Svatojakubský ples ohlášený na 14. února.

 
Zveřejněno v NedělePlus
1

„Dirigent Robertson, tentýž, který příští týden diriguje v Praze Českou filharmonii, vedl představení ke komplexnímu účinku melodií a rytmů, děje a nálady, atmosféry a koloritu.“

„Nejde ani tak o sociálně zabarvené drama, jako především o dojemnou, nádhernou love story.“

„Davové výjevy a scény, ve kterých zaznívají žalozpěvy, modlitby nebo téměř magická zaklínání, patří k nejsilnějším okamžikům tohoto nastudování opery.“

Američtější opera snad neexistuje. A silnější zážitek v této sezóně přímých přenosů z Metropolitní opery už asi také nepřijde. Porgy a Bess bratří Gershwinů se hraje v New Yorku v nové inscenaci od loňského září. První únorový den vtrhl operní příběh z afroamerické komunity do kinosálů po celém světě, i do těch našich, nabit neuvěřitelnou hudební i divadelní silou a kulturní autenticitou, kterou mu stejným dílem vdechli tvůrci projektu i jeho interpreti.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 31 leden 2020 09:24

Kde se pivo vaří…

8

„Pivní oratorium vzdává hudbou poctu pivu – a stejně tak českému kulturnímu fenoménu pití piva.“

„Bachova Kávová kantáta je v adorování porcelánových hrníčků proti Kučerovu halasnému unisonu mužského sboru opravdu bezzubá.“

„V klíčovém sborovém hitu se Kučerovi podařilo zahrát na stejnou strunu jako Bedřichu Smetanovi v Prodané nevěstě.“

Pražští symfonikové uvedli Pivní oratorium Jana Kučery. Rozměrné, posluchačky mimořádně vděčné a vpravdě vlastenecké dílo ve čtvrtek večer v Obecním domě zaznělo za autorova řízení a vyvolalo sérii spontánních reakcí. Skladba měla po Pardubicích a Karlových Varech pražskou premiéru. Možná by přesnější název měl znít Kantáta o pivu, ale každý musí uznat, že by to vypadalo moc akademicky. A akademická, odtažitá, škarohlídská, elitářská, snobská nebo upjatá Kučerova kompozice ani trochu není. Ostatně, to platí o všem, co v hudbě dělá.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
55

„Leonore, původní verze Fidelia, je operní rarita.“

„Netopil, šéf v Essenu, není ve Vídeňské státní opeře žádným nováčkem.“

„Operu hrajeme celou, bez škrtů.“

Vídeňská státní opera poprvé ve své historii dává původní verzi Beethovenova Fidelia – operu Leonore. Inscenaci, která má premiéru 1. února, připravil hudebně Tomáš Netopil, režisérkou je Amélie Niermeyer. Titul figuruje v programu ještě 5., 8., 11. a 14. února.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

Josef Špaček poprvé hrál v berlínském sále Philharmonie. Účinkoval tam během nedělního odpoledního programu berlínských rozhlasových symfoniků jako sólista Dvořákova Houslového koncertu. Čtyřiatřicetiletý houslista, který se v roce 2011 stal na celé desetiletí historicky nejmladším koncertním mistrem České filharmonie, vystoupil v proslulé síni pod taktovkou Jakuba Hrůši.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
úterý, 28 leden 2020 14:17

Mozartovi k narozeninám

22

„Všichni tři pěvci si výstup očividně užívali.“

„V sérii písní si nejstylověji vedl Jaroslav Březina, mimořádně citlivě doprovázený Zdeňkem Klaudou.“

„Čtyřicetiminutovou partituru rozezněli společnými silami krásným způsobem.“

Oslava Mozartových narozenin, letos dvoustýchšedesátýchčtvrtých, se v režii operního souboru pražského Národního divadla poprvé obešla bez operní hudby. Pondělní večer ve Stavovském divadle byl zčásti pěvecký, zčásti instrumentální, ale celý opravdu jen koncertní a krásně komorní. Ve výběru repertoáru byl neotřelý a ve vyznění dostatečně zábavný i dostatečně důstojný.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 27 leden 2020 18:38

Zauberflöte, Magic Flute, Kouzelná flétna

00

„Zřejmě i proto mohla vyjít nahrávka Sira Colina Davise také pod hlavičkou Supraphonu.“

„Mezinárodní obsazení korunuje německý basista Kurt Moll, skutečný basso profondo.“

„Nahrávka připomíná rolí Tamina umění tenoristy Petera Schreiera, umělce se světovou kariérou, který byl doma právě v Drážďanech.“

Premiéra Kouzelné flétny v Divadle Na Vídeňce v září 1791 vnesla díky velkému úspěchu do života pětatřicetiletého Wolfganga Amadea Mozarta příjemné rozjasnění. Že necelé tři měsíce poté už nebyl mezi živými, je z mnoha důvodů paradoxem, který nás dodnes nenechává lhostejnými. Kompletních nahrávek jeho poslední opery existuje řada. Krásné místo mezi nimi zaujímá ta, kterou v první polovině osmdesátých let dvacátého století pořídil v Drážďanech Sir Colin Davis. Dnešní Mozartovy 264. narozeniny byly dobrou příležitostí si album a také dirigentovu dlouholetou vazbu na Staatskapelle Dresden připomenout.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
Strana 1 z 5