100

„Den před vyhlášením pátého stupně PES se nám podařilo se Salvátorem uskutečnit streamovaný koncert z Muzea barokních soch v Chrudimi.“

„Jsme malá škola, ale výsledky máme srovnatelné s konzervatořemi v Praze či Brně. Vládne zde takřka rodinná atmosféra.“

„V dramaturgii Chrudimských hudebních pátků dávám důraz na kvalitu a pestrost.“

Hudebník Tomáš Židek je známý snad všem lidem, kteří jsou z Chrudimi či Pardubic a mají něco společného s klasickou hudbou. Je to dirigent, sbormistr, hudební pedagog a varhaník. Žije v Chrudimi, kde vede svůj smíšený pěvecký sbor Salvátor, působí jako regenschori v tamním arciděkanském chrámu, kde řídí sbor chrámový, je šéfem Vysokoškolského uměleckého souboru Pardubice a vyučuje hudebně teoretické předměty a dirigování na Konzervatoři Pardubice, kde nyní zastává post zástupce ředitele. Je taktéž dramaturgem proslulého cyklu Chrudimské hudební pátky a držitelem ceny Osobnost města Chrudim a Ceny sbormistr-junior. Pro KlasikuPlus odpovídal na otázky související s většinou těchto činností.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

1111Národní technické muzeum slaví právě deset let znovuotevření po generální rekonstrukci. Ta dokončila prvorepublikový plán na výstavbu budovy určené výhradně pro muzejní účely a je jedním z mezníků v historii NTM. Dnes, přesně po deseti letech, si toto výročí instituce připomene uvedením speciálního hudebního pořadu, kterým provede herec a moderátor Petr Vacek a kytarista a skladatel Lukáš Sommer zahraje v jednotlivých vybraných expozicích muzea. Koncert se uskuteční od 19 hodin online na stránkách NTM a také na YouTube kanálu a facebookovém profilu muzea. Virtuální hudební setkání je součástí cyklu koncertů Hudba mezi lokomotivami, na kterém spolupracuje s Národním technickým muzeem houslista Pavel Šporcl, který jako patron koncert zahájí, a to spolu s druhým patronem, generálním ředitelem muzea Karlem Ksandrem.

Zveřejněno v AktuálněPlus
116

„Potřebuji, aby náplň mojí práce byla pestrá, a každá ze zmíněných disciplín by mi po čase absence chyběla.“

„Považuji za dnes již nezbytné vycestovat za hranice, obzvlášť v našem oboru.“

„Teprve když jsem sama začala učit, tak jsem si naplno uvědomila, co vše pedagogická role přináší i mně samotné.“

Klavíristka Kateřina Ochmanová má obrovský umělecký záběr: věnuje se sólové hře, doprovázení sólistů a velmi výraznou osobností je i v oblasti komorní hry. Kromě vlastní kariéry interpreta působí jako pedagog – momentálně na pardubické konzervatoři. Ve volném čase se věnuje kresbě, grafickým pracím i ilustracím knih, spolupracuje s několika českými nakladatelstvími.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Roku 1952 zde postavila nový nástroj s opusovým číslem 3173 Továrna na varhany, n. p. v Krnově.“

„Z hlediska konstrukce se celý nástroj nachází v jedné velké skříni obdélníkového půdorysu, hrací stůl mají varhany volně stojící.“

„Žaluzie druhého manuálu má znatelnou dynamickou působivost a díky spojkám je plně zapnutý žaluziový stroj minimálně stejně tak silný jako hlavní.“

Dalšími varhanami, o kterých toho není mnoho známo, podobně jako o nástrojích v Husových sborech Církve československé husitské, jsou varhany v evangelickém kostele v Pardubicích. Na počátku padesátých let minulého století je postavil krnovský národní podnik Továrna na varhany. Autorem dispozice byl uznávaný varhaník Jiří Reinberger. Za minulého režimu se v tomto kostele konaly vánoční varhanní koncerty, jediné ve městě a snad i široko daleko. V roce 2008 prošly varhany zdařilou rekonstrukcí a o rok později byla jejich dispozice rozšířena o jeden jazykový rejstřík.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
006

„Varhanní hra je neodlučně spjata s improvizací takřka odjakživa.“

„Kratochvílova učebnice je po dlouhé době nový studijní materiál vhodný k samostudiu či výuce improvizace.“

„Obsahuje 22 kapitol, 288 notovaných příkladů i mnoho s nimi souvisejících úkolů na celkem 144 stranách.“

V listopadu letošního roku vydalo opavské hudební vydavatelství ARTTHON Učebnici varhanní improvizace od varhaníka, skladatele a hudebního pedagoga Bohumíra Kratochvíla z Valašského Meziříčí. Po dlouhé době se jedná o novou, česky psanou učebnici tohoto uměleckého předmětu. Její autor v ní shrnuje své mnohaleté zkušenosti s touto disciplínou a náplň celkově směřuje k liturgické praxi římskokatolického chrámového varhaníka. Obsahuje mnoho praktických příkladů, dle nichž se může v improvizaci zdokonalit nejen amatérský hráč, ale i žák základní umělecké školy, posluchač konzervatoře nebo student akademie múzických umění. Vzhledem ke své kvalitě má ambice se stát studijním materiálem tohoto předmětu na zmíněných typech uměleckých škol.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
2012

„Ve dnech 17. a 18. srpna natáčela Komorní filharmonie Pardubice v nově pojmenovaném Fibichově sále v Chrudimi.“

„To, že se Klánský ujal nejen role klavíristy, ale i dirigenta, je v podstatě stylové, protože to takto jistě dělal i sám Mozart.“

„Režisérem projektu je pardubický rodák Patrik Ulrich.“

Pardubická filharmonie natočila v Chrudimi tři klavírní koncerty Wolfganga Amadea Mozarta s klavíristou Lukášem Klánským, který se zhostil i role dirigenta. Nejednalo se jen o natáčení zvuku, ale i o obrazu, tedy videa – filmu. Krásný Fibichův sál posloužil nejen vynikající akustikou, ale i honosným fotogenickým interiérem. Klánský hrál na koncertní křídlo Antonín Petrof, poslední špičkový model královéhradecké společnosti na výrobu klavírů.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
14

„První půlka večera patřila operní hudbě Wolfganga Amadea Mozarta.“

„Druhý samostatný orchestrální vstup představovala Třetí suita pro smyčce ze Starých tanců a árií italského Ottorina Respighiho, který se rád nechal inspirovat melodiemi starých mistrů.“

„Celý večer se vyznačoval výtečným pěveckým provedením, přesvědčivým přednesem a vizuální komunikací s posluchači.“

Pardubická komorní filharmonie zahájila svou koncertní sezónu v polovině září sérií tří abonentních koncertů. Hlavní hvězdou programu byl tenorista Petr Nekoranec, absolvent Konzervatoře Pardubice, dnes již světově uznávaný a cenami ověnčený zpěvák, který účinkuje ve slavných operních domech (od září 2018 ve Stuttgartu). V roce 2019 vydalo vydavatelství Supraphon jeho CD, kde jej doprovází Česká filharmonie, s názvem French Arias. Orchestr vedl jeho šéfdirigent Stanislav Vavřínek.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
11

„Hlavní postavou večera byl virtuóz Václav Hudeček a jeho tři vynikající absolventi z luhačovické houslové akademie.“

„V Koncertu h moll pro čtvery housle od Antonia Vivaldiho se představili všichni sólisté večera.“

„V přídavku, který představovaly Sarasateho Cikánské melodie, opět exhibovali všichni čtyři houslisté. Skladbu určenou původně pro jednoho hráče si mezi sebou vkusně rozdělili a každý hrál určitou část.“

Slavnostní zahajovací koncert Pardubického hudebního jara se měl uskutečnit již před šesti měsíci, z pochopitelných důvodů ho však bylo nutné i s celým festivalem odložit až na září a následující podzim. Představili se na něm ti nejlepší čeští houslisté a zahráli opravdové houslové „hity“. Doprovázela je domovská Komorní filharmonie Pardubice za řízení Tomáše Braunera. Průvodní slovo měl Jiří Vejvoda. Sukova síň byla takřka zaplněná posluchači, třebaže platila povinnost mít roušku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„K provedení nemohli pořadatelé pravděpodobně vybrat lepší prostor – kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi se vyznačuje vynikající akustikou a neopakovatelnou atmosférou.“

„Varhanice Michaela Káčerková interpretuje Labyrint pravidelně a takřka vždy s Markem Ebenem, který je v současnosti pravděpodobně nejlepším recitátorem Komenského filozofického textu.“

„Ebenova hudba je od Prologu drsná, disonantní, příkrý kontrast přijde až po nejdramatičtější části, kdy v Návratu k Bohu znějí čisté chorální melodie v klasické harmonizaci.“

Pardubické hudební jaro bylo zahájeno ze známých důvodů až první zářijovou sobotu v krásném chrudimském kostele, který tvoří dominantu východočeského města – tzv. Athén východních Čech. Připomíná katedrálu, jedná se však o hlavní kostel Chrudimi, okresního města Pardubického kraje. Na programu byl varhanní cyklus Labyrint světa a ráj srdce českého skladatele Petra Ebena, který se inspiroval stejnojmenným dílem Jana Ámose Komenského. Recitace textu se nezhostil nikdo jiný než Marek Eben, známý moderátor a syn skladatele. Na varhany hrála Michaela Káčerková. Těsně před začátkem koncertu byl chrám zaplněn.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Varhany zde postavil vídeňský dvorní varhanář Lothar Franz Walther roku 1729.“

„Skříň nástroje je zhotovena z tmavě hnědého dřeva, obsahuje jemné intarzie, mnoho zlacených řezeb a dva vyřezávané andělíčky pod prospektovou římsou a tři jejich dvojice na korunní římse.“

„Na konci druhé světové války byly varhany barbarsky zdevastovány ruskými vojáky.“

Málokdy se povede, že význam kostela, chrámu či kaple koresponduje s kvalitou a hodnotou varhan v nich umístěných. Dobré příklady v naší zemi máme ‒ například Týnský chrám v Praze a tamní Mundtovy varhany, katedrála sv. Václava v Olomouci a nástroj bratří Riegrů. Dalším podobným případem, ale méně velkolepým, jsou vynikající Waltherovy varhany v nádherné zámecké kapli na zámku ve Valticích, která je považována za jednu z nejkrásnějších na Moravě.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1

Šestý ročník celodenního festivalu barokních slavností Feste Teatrale oživí v sobotu 29. srpna areál valtického zámku. Nabídne koncerty, prohlídky zámku, kaple a zámeckého divadla, projížďky na koních, zápůjčky historických kostýmů, čtení pro děti i ochutnávky vína. Tradičním vrcholem bude noční barokní ohňostroj na hudbu Franze Xavera Richtera v rámci Hradozámecké noci.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Oficiální program pro veřejnost začal ve 14 hodin. V Sukově síni nejprve zahrálo komorní uskupení hráčů Komorní filharmonie Pardubice.“

„Snad nejvýraznější proměnou prošel Malý sál, který se změnil k nepoznání a vypadá daleko lépe než před tím.“

„Bylo až překvapivé, kolik návštěvníků přišlo. Akce se těšila solidnímu zájmu veřejnosti.“

Pardubický Dům hudby se po rozsáhlé rekonstrukci dočkal slavnostního otevření. Od loňského léta prošla renovací většina interiérů a exteriérů. Celá budova nyní působí daleko pozitivnějším a svěžejším dojmem. Takřka dokončená Sukova síň se měla veřejnosti představit již v březnu na zahajovacím koncertu Pardubického hudebního jara, kvůli koronavirové pandemii byl však koncert zrušen. Vzniklá situace naopak paradoxně pomohla stavbařům, kteří mohli během jarních měsíců v klidu pokračovat v práci a celé dílo včas dokončit.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
0

„Dle smlouvy se jednalo o jednomanuálový nástroj s pedálem a jedenácti rejstříky naladěný v tzv. kornetovém ladění.“

„Díky odkázaným finančním prostředkům po zesnulém přeloučském primasovi Pelikánovi mohly být roku 1785 pořízeny do Přelouče, a to díky snaze faráře Jana Slacha.“

„Nástroj má překrásný, osově symetrický prospekt, jež obsahuje mnoho řezeb. Obsahuje sedm píšťalových polí, uprostřed píšťalovou věž. Píšťaly jsou zdobené tordováním a prolamováním.“

Každé velké či menší město nebo vesnice má svém centru kostel. A na jeho kůru jsou umístěny varhany. Po celé České republice to jsou stovky nástrojů ‒ výborných, dobrých, průměrných, podprůměrných. Kvalita nemusí být vždy spojena jen s velkými městy, jak můžeme doložit na menším městě Přelouči nedaleko Pardubic. Zde, v kostele sv. Jakuba Většího, se nachází výjimečné varhany od Abrahama Starka z Lokte, které byly původně postaveny pro dnes již neexistující kostel v Sedlci u Kutné Hory. Měly ještě jedno trochu odlišné dvojče, to se však do dnešních dnů nedochovalo.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
032

„Bohoslužby se doprovázely zpočátku jen na pedálové harmonium, pak na digitální varhany.“

„Jedná se o malý, plně mechanický jednomanuálový nástroj s pedálem a pěti rejstříky.“

„Zdejší varhany jsou zajímavé tím, že prospekt tvoří každá ze čtyř stran, nejen ta přední, jelikož všechny obsahují píšťaly, či jsou dokonce tvořeny jen jimi.“

Další díl volného cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské popisuje podobu a historii nástroje v Husově sboru ve městě Bedřicha Smetany – v Litomyšli. Dlouho se zde hrálo jen na harmonium, pak na digitální varhany. Píšťalový nástroj se podařilo farnosti získat až roku 2015, a to díky hudbymilovnému faráři Kláskovi. Zajímavé je, že ačkoli stáří varhan činí pouze 55 let, jejich autor není znám. Do Litomyšle se dostaly až ze Švýcarska.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
100

„16. 6. 1948 koupila zdejší náboženská obec třímanuálové varhany systému UNIT vyrobené firmou Jana Tučka z Kutné Hory, a to z bývalého kina Beránek v Praze.“

„Pan Heger ml. chtěl nástroj přestavět na varhany s mechanickou trakturou, jeho otec však chtěl pneumatický systém zachovat.“

„Doufejme, že se v budoucnu bude nástroj více využívat a odkryje se tak jeho znamenitý potenciál.“

Další díl cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské pojednává o varhanách Husova sboru v Náchodě. Jedná se o jeden z největších diecézních nástrojů, který je unikátní svou plně mechanickou trakturou a spojkovým prvním manuálem. Vznikly přestavbou původních kinovarhan, vyrobených firmou Jana Tučka z Kutné Hory pro jeden slavný pražský biograf, které ve sboru hrály mezi lety 1948 a 1989.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
10

„Vranický se přátelil s Haydnem i Beethovenem a byl též vyhledávaným dirigentem.“

„Orchestr se sólistou Ivo Kahánkem zvěční výběr z Chopinovy koncertantní kompozice Andante spianato a Velká brilantní polonéza Es dur.“

„Nahrávání hudby skladatele Vranického je záslužné a objevné.“

Komorní filharmonie Pardubice, která byla nucena kvůli koronavirové pandemii od března zrušit své abonentní i další koncerty, poprvé „živě“ zahrála v červnu na koncertě v Ostrově nad Ohří na Mezinárodním hudebním festivalu J. C. F. Fischera a potom na Hudebním létu Kuks ve Dvoře Králové nad Labem. Ve stejném měsíci doprovodila i absolventy Konzervatoře Pardubice na jejich absolventském orchestrálním koncertě. Avšak orchestry nežijí jen koncertní činností, ale i natáčením CD a samostatných nahrávek.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Na otázku, zda mám vzory, odpovídám jednoznačně ano. V prvních letech studia to byly samozřejmě hvězdy jako Bernstein, Karajan a náš Václav Neumann.“

„Největší dirigentský zážitek je pro mě asi moment, kdy celý koncert proběhne jakoby jedním dechem.“

„Potenciál pardubické filharmonie je právě v jejím specifickém komorním obsazení. A z toho vyplývá i repertoár.“

Známý český dirigent Stanislav Vavřínek je od roku 2018 šéfdirigentem Komorní filharmonie Pardubice. Pochází z obce Hluk u Uherského Hradiště a na brněnské konzervatoři vystudoval hru na flétnu a dirigování, v němž pokračoval na Akademii múzických umění v Praze. Po studiích na HAMU absolvoval ještě mistrovské dirigentské kurzy u Roberta Benziho ve Švýcarsku. V minulosti spolupracoval s Filharmonií Brno, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Pražskou komorní filharmonií, Filharmonií Hradec Králové, Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK, Slovenskou filharmonií, Gdaňskou filharmonií, orchestrem Symphoniker Hamburg atd. V roce 2007 debutoval na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a na svém kontě má devět natočených CD. V letech 1994 až 1998 byl hlavním dirigentem Pražského studentského orchestru, mezi lety 1999 až 2008 působil jako šéfdirigent Jihočeské komorní filharmonie v Českých Budějovicích a od roku 2008 do roku 2015 byl šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně. Čtyři roky též pracoval jako pedagog na Katedře dirigování HAMU v Praze, své alma mater. Nyní vyučuje na dirigentském oddělení Konzervatoře Pardubice.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
5

„Orchestr je ve výborné formě. Za jeho vysokou úrovní stojí roky cílevědomé práce.“

„V Pardubicích jsem studovala na konzervatoři, město i Dům hudby, ve kterém filharmonie sídlí, tak důvěrně znám.“

„Když něco dobře funguje, není třeba za každou cenu inovovat. Přicházíme ale s konceptem Klubu přátel filharmonie.“

Koronavirová pandemie výrazně zasáhla do činnosti orchestrů, sborů i uměleckých škol v celé České republice. Komorní filharmonie Pardubice zrovna zkoušela na zahajovací koncert Pardubického hudebního jara, když nařízení Bezpečnostní rady státu vydané v březnu letošního roku zakázalo konání všech akcí, včetně koncertů, pro více než 100 lidí, což spolu s dalšími nařízeními vedlo k jejich zrušení. Od 10. března uplynuly již téměř tři měsíce a v současné době je možné opět veřejné koncerty při dodržení epidemiologických opatření konat. Ptali jsme se tedy nové manažerky koncertní činnosti zdejšího orchestru Vladislavy Kopecké, jak orchestr trávil „koronavirové volno“, co ho čeká v blízké budoucnosti a co ji samotnou přivedlo do Pardubic k filharmonii.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„K doprovodu bohoslužeb využívali farníci nejdříve jen harmonia: první značky Petrof Hradec Králové a druhé Hinkel.“

„Píšťalovými varhanami disponovala zdejší náboženská obec až od roku 1985.“

„Je pozoruhodné, že i po tolika letech bez generální opravy nástroj funguje zcela spolehlivě, ačkoli se jedná o obyčejné varhany tehdejší doby.“

Následující díl cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské pojednává o nástroji ve Sboru Tůmy Přeloučského v Přelouči, sídle tamní náboženské obce. Varhany byly původně určeny pro jiný kostel, pocházejí zřejmě z roku 1902 a do Přelouče se dostaly díky daru jedné místní členky. Postavil je pražský varhanář Heinrich Schiffner, jsou jednomanuálové s pedálem a mají šest rejstříků.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
0

„Vysokomýtský Husův sbor byl postaven roku 1937 a od roku 1990 je památkově chráněn.“

„Na konci roku 2019 varhanář Jan Karel ze Sázavy nainstaloval nový nástroj.“

„Jedná se o malé dvoumanuálové mechanické varhany s pedálem neobarokního typu a jedenácti rejstříky.“

Další díl cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské představuje varhany v Husově sboru ve Vysokém Mýtě. Původní nástroj tam postavila firma Jana Tučka ml. z Kutné Hory, pro svou poruchovost však byl roku 2019 nahrazen použitým neobarokním nástrojem od špičkové německé firmy Walcker z Ludwigsburgu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Strana 1 z 2