17-julietta-20190327-kalvirn-ii-5583-jpg-1554295010

„Je to asi naše ´nejherečtější´ operní inscenace.“

„Každá jeho opera je originálem. Martinů hledal novou formu pro vyjádření příběhu, kterou už neopakoval.“

„Přesto, že je Julietta surreální opera, vytvářeli jsme reálné situace.“

Za zkratkou SKUTR se od roku 2000 skrývají dva téměř nerozlučně tvořící režiséři – Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka, respektive Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Tandem dvou letošních čtyřicátníků, Martina pocházejícího ze slovenského města Martin a Lukáše narozeného v Praze, vzbuzuje pozornost už od absolventských představení. Studovali na katedře alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty AMU. Oba teď na škole vyučují obory režie, dramaturgie a herectví. Autorská představení SKUTRu kombinují tanec, pohyb, akrobacii, loutky, projekce, lightdesign, text, zvuk… Jsou multižánrová, jsou cross-over. Postupně se začali čím dál víc věnovat spojení hudby a divadla, další kroky je vedly k operní režii. SKUTR stojí, společně s dirigentem Jakubem Kleckerem, za inscenací opery Julietta Bohuslava Martinů v Národním divadle moravskoslezském. O nedávné premiéře jsme psali v reflexi  Ostravská Julietta - surrealismus s lidskou tváří a s úsměvem. Tato opera je tak dobrá právě v tom, že obsahuje oba póly – hravý i lyrický, shodují se „Skutři“ v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz. Nejbližší představení Julietty je v Ostravě ohlášeno na dnešní večer, další potom na 7. a 15. května. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
julietta-20190409-i-gen-4569-jpg-1554887575

„Tandem SKUTR přinesl neotřelé nápady, jak znázornit situace bez smyslu.“

„Kněžíková je mladou ženou, chvíli kontaktní, chvíli unikající, chovající se stejně nevyzpytatelně jako ostatní obyvatelé podivného města bez paměti.“

„Ostravská inscenace, mimochodem historicky první uvedení Julietty v tomto městě, je vzácným příkladem krásného souladu mezi děním na jevišti a textem libreta.“

Juliettu Bohuslava Martinů je možné inscenovat jako lyrické drama, přízračné blouznění, absurdní divadlo, marné bloudění, nereálnou feérii nebo třeba jako kafkovské dusno či jako obraz horečnatého šílenství. Všechny takové už tu byly. Režisérské duo SKUTR v Ostravě předložilo publiku operu ještě jinou - jako hravou fantazii, zbytečně nezatíženou. Jako úsměvně poetické podobenství o snění.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
scena--4649540622195153380999266611652855663165440n

„Dílo má poněkud problematický námět a libreto, ale obsahuje mimořádně zajímavou hudbu.“

„Nejen Živný, ale právě sám Janáček napsal značně autobiografickou operu.“

„Nekvasil s Dvořákem dokázali příběh vyprávět tak, že hudba může vyniknout. Našli rozumnou cestu, jak nesoulad potlačit.“

Národní divadlo moravskoslezské je teprve druhým na světě, které nastudovalo všechny Janáčkovy opery. Tou poslední, která scházela, byl Osud, uvedený v Ostravě letos na podzim. Je logické, že soubor s inscenací přijel hostovat na festival Janáček Brno 2018, a je logické, že v té souvislosti dostal od Nadace Leoše Janáčka medaili. Sobotní představení bylo pro režiséra Jiřího Nekvasila, scénografa Daniela Dvořáka i dirigenta Jakuba Kleckera úspěchem, dokonce svého druhu triumfem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Janek-Ostrava-maraton-437288301807175494778516219587148299894784o

„Vedle autorů Ostravských dnů nové hudby je Janáček najednou velmi přístupný.“

„Ostrava se s nikým nesrovnává.“

„Spolupráce s Polskem se stala jednou z našich priorit.“

Hudební maraton Leoše Janáčka soustřeďuje v Ostravě od čtvrtka do neděle víc než tucet koncertů. Janáčkův rok a zároveň oslavy stého výročí vzniku Československa tak korunuje festival, který u nás zatím nemá obdoby. Informovali jsme o něm ZDE. Společně s dalšími institucemi za ním stojí Janáčkova filharmonie Ostrava. Její ředitel Jan Žemla se v rozhovoru pro KlasikuPlus zamýšlí nad Janáčkovým odkazem i nad prioritami tělesa v regionu. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus