středa, 29 červenec 2020 11:13

Oslava květin v zahradách zámku Troja

1

„Atmosféru francouzské barokní zahrady dotáhly k dokonalosti detaily jako květy růží ve vlasech nebo klopách sak.“

„Výběr kompozice, založené na dialogu mezi violou de gamba a houslemi a na důrazu na velké dynamické kontrasty, ilustroval akustickou nevýhodu venkovních prostor.“

„Fakt, že se večer odehrával na pozadí diskuse o roli živé hudby, nešel přehlédnout.“

V pořadí druhým koncertem pražského festivalu Letní slavnosti staré hudby jsme se tentokrát nechali přenést do krásných zahrad zámku v Troji. Členové barokního souboru Collegium Marianum pod vedením flétnistky Jany Semerádové připravili ojedinělý hudební zážitek s názvem „La rose de Paris“. Těžištěm programu byly dva z Pařížských kvartetů Georga Phillippa Telemanna – oddaného a vášnivého milovníka květin.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
13

„Křesťanskými tradicemi silně prodchnuté místo nabídlo možnost soustředit se při poslechu opravdu jen na hudbu.“

„Souzvuk hlasů byl dokonalý, vystižení stylu naprosto samozřejmé.“

„Atmosférou nevšední, interpretačně minuciézní, dramaturgicky objevný koncert.“

První večer pražského festivalu Letní slavnosti staré hudby vzácně oživil prostor gotického klášterního kostela v Emauzích. Stejně vzácně připomněl zřídka slýchaný francouzský vokální církevní repertoár z konce 17. století, jehož notový materiál zapůjčilo Centrum barokní hudby ve Versailles. Čtvrteční koncert tří tuzemských vokalistů a tří instrumentalistů byl výrazně komorní a duchovní a také výrazně frankofonní, včetně autentické výslovnosti latiny.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

Přesně ode dneška za měsíc, 23. července, začnou Letní slavnosti staré hudby. Tradiční pražský festival nabídne postupně do 7. září sedm koncertů. Konat se budou na různých místech, opakuje se pouze zahrada Zámku Troja, kterou v případě nepřízně počasí nahradí Císařský sál. Jinak se stará hudba rozezní v Emauzském opatství, v kostelích sv. Martina ve zdi a sv. Šimona a Judy nebo v zrcadlové síni Klementina. Kromě pořádajícího souboru Collegium Marianum, který vede flétnistka Jana Semerádová, vystoupí mimo jiné sopranistka Hana Blažíková, Concerto Aventino, polský gambista Krzystof Firlus a cembalistka Anna Firlus nebo německé uskupení Neobarock.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Repertoár sedmi století na čtrnáct různých druhů fléten představí od 9. do 12. července flétnista Jakub Kydlíček. Zazní díla pozdního středověku z Rossiho kodexu, renesanční sólové virtuózní skladby Jacoba van Eycka, barokní fantasie Marina Maraise i současné avantgardní kompozice Makato Shinohary a dalších. Trojice benefičních koncertů podpoří kulturní památky v obcích Cítov, Mladotice a Ledce u Čerčan.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 27 únor 2020 10:40

Jordi Savall po cestách evropských

1

„Mohli jsme vychutnat barvy jednotlivých nástrojů a obdivovat mistrovské umění interpretů, kteří hráli jakoby naprosto ztotožněni se svými nástroji i přednášenou hudbou.“

„Provedení interpretů nadzvedávalo ze židle a nemohlo nikoho nechat jen nezaujatě poslouchat.“

„Obdivovali jsme, s jak fascinující svobodou si interpreti pohrávají a tvoří jednotlivé variace.“

Legendární Jordi Savall, průkopník a obroditel interpretace hudby starších stylových období a gambového interpretačního umění, vystoupil v úterý 25. února v kostele sv. Šimona s Judy v Praze na cyklu koncertů pořádaných FOK. Po boku mu stáli jeho dlouholetí spolupracovníci a kolegové theorbista Xavier Díaz-Latorre a dirigent a hráč na klávesové nástroje Luca Guglielmi. Společně nás provedli fascinujícím světem pozdně renesanční a raně barokní evropské hudby, která nacházela zvláštní oblibu ve virtuózních variačních a improvizačních formách. Posluchače pozvali na cestu napříč Španělskem, Portugalskem, Itálií, Francií, Anglií a Německem, plnou fantazie, vzrušení, uměleckého rozletu a svobody.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
8

„Vittorio Ghielmi predstavil violu da gamba v naozaj najlepšom svetle, ako nástroj schopný nevšedných zvukových odtieňov, chvejivej nízkej dynamiky a ladného frázovania.“

„Pod vznešeným povrchom barokovej tanečnosti dokázali hráči rozkódovať širokú škálu zdržanlivých, no o to presvedčivejších emócií.“

„Skladby, ktoré sme v Břevnovskom kláštore počuli, treba chcieť vnímať, skúsiť sa nastaviť na ich nuansy, pulz, výrazové spektrum.“

Hoci sa na koncertoch starej hudby objavujem rada a v poslednom období vlastne relatívne často, vždy je pre mňa takto zameraný koncert skôr zvedavou návštevou, než pobytom v domácom prostredí. Ako „outsider“ potom s nadšením pozorujem, že k sebe táto hudba pripútava ľudí spravidla nesmierne fascinovaných a z odborného hľadiska maximálne zasvätených. Moje návštevy tak potom nie sú len vítaným osviežením, ale vďaka vysokej interpretačnej úrovni, prepracovanej dramaturgii či fundovaným slovám k programu často aj naozaj poučným exkurzom.

 
Zveřejněno v ReflexePlus