99

„Sopranistka Hana Blažíková doslova prozářila překrásný prostor síně v Anežském klášteře. V kontrastu se zvukem harfy zněl její hlas nebesky a naplnil sál dokonale.“

„Dovolím si tvrdit, že soubor Tiburtina Ensemble patří k naprosté světové špičce a byl opravdovou ozdobou letošního Pražského jara.“

„V některých písních Nejtek ‚trhá‘ fráze a texty, v některých naopak nechává melodii i text přirozeně a logicky vázat. Je evidentní, že to byl záměr, ten jsem však nepochopil.“

Festival Pražské jaro nabídl v sobotu 14. května třídílný projekt zaměřený na historicky poučenou interpretaci staré hudby ve skladbách dávných i současných autorů. Od 19 hodin se v Anežském klášteře představil ženský soubor Tiburtina Ensemble s uměleckou vedoucí Barborou Kabátkovou a jejich hosty. Programu jejich vystoupení dominoval Nejtkův vokálně-instrumentální cyklus psaný na texty středověkých trubadúrek zvaných trobairitz z přelomu dvanáctého a třináctého století. Michal Nejtek skladbu napsal na objednávku Pražského jara.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
202

„Napriek nezhodám vo speváckom oddelení, ktoré som zažíval s mojou osobou, hodnotím štúdium na konzervatóriu kladne.“

„Peter Mikuláš vycítil, že sa dobre cítim v piesňach a koncertnej činnosti, a podporoval ma v nich. Profesor je excelentný interpret piesňovej tvorby a taktiež oratoriálnej, ktorá nemá ďaleko od barokovej tvorby.“

„Moje najväčšie šťastie bolo sa dostať do zborovej akadémie v Nemecku, kde som chodil circa dvanásť rokov a vypracoval som sa od zboristu na sólistu. Myslím, že toto bolo pre mňa kľúčové.“

Slovenský basbarytonista Tomáš Šelc nedávno vystoupil v Lobkowiczkém paláci se souborem Collegium Marianum. Velmi mě potěšil jeho zpěv i projev, a tak jsem se s ním po koncertu seznámil a požádal ho o rozhovor pro náš portál. Protože je v současné chvíli ve Francii, kde zpívá s Collegiem 1704, rozhovor jsme vedli na dálku.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
9

„Od prvních tónů bylo znát, že soubor hraje s absolutním technickým nadhledem, ale i s hlubokým ponorem do hudby samotné.“

„Mám za to, že se v našich končinách neobjevují takoví pěvci často, je dobře, že Tomáš Šelc dostává čím dál více příležitostí u nás i v zahraničí.“

„Na čtvrtečním koncertě se mi do hlavy vedrala nová myšlenka: ‚Máš-li šanci být šťastný, udělej to! Běž na Collegium Marianum.“

V krásném prostředí Lobkowiczkého paláce zazněla ve čtvrtek 21. dubna tvorba mistrů barokní hudby spjatých s českými zeměmi. Šlo o první z jarní řady koncertů cyklu Barokní podvečery souboru Collegium Marianum. Vokálně-instrumentální duchovní díla Salve Regina od Jana Dismase Zelenky či Regina coeli dvorního skladatele hraběte Morzina Antonína Reichenauera coby sólista přednesl slovenský basbarytonista Tomáš Šelc. Na skladbách zmíněného Reichenauera či Johanna Josepha Fuxe nebo Giuseppe Tartiniho ukázali svůj um členové Collegia Mariana pod vedením Jany Semerádové.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2011

„Národní divadlo nemělo lehkou pozici. Obě premiéry si nenechali ujít zejména opravdoví fajnšmekři a s tím souvisí i velká dávka očekávání, ale i posuzování.“

„Pěvecky je Ester Pavlů naprosto připravena, hlas jí zněl v celém rozsahu dostatečně pevně, a to i v místech, kdy potřebovala vyjádřit cynismus, avšak i v jemnějších polohách.“

„Dirigent Petr Popelka je detailista – maximalista – srdcař. Má velmi vysoké nároky na doprovodnou roli orchestru, avšak i na souhru všech hudebních složek.“

Pražské Národní divadlo v uplynulém týdnu nabídlo nové zpracování Bizetovy opery Carmen. Premiéry obou pěveckých obsazení se konaly ve čtvrtek 10. a v sobotu 12. března. Režie se ujal mezinárodně proslulý Grischa Asagaroff, scény a kostýmů Ital Luigi Perego, choreografie Řek Petros Gallias, světelného designu Daniel Tesař a dramaturgie Beno Blachut. Sólisty, sbor, baletní soubor i orchestr Národního divadla a Kühnův dětský sbor vedl dirigent Petr Popelka, šéfdirigent Norského rozhlasového orchestru, hlavní hostující dirigent Janáčkovy filharmonie Ostrava, který se od příští sezóny stane šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Druhou premiéru v sobotu divadlo svěřilo Ester Pavlů coby Carmen, Dona Josého ztvárnil Michal Lehotský, Escamillia Svatopluk Sem, Micaëlu Jana Sibera. V roli Frasquity vystoupila Doubravka Součková, Mercédés ztvárnila Dana Šťastná, Dancaira Jaroslav Březina, Remendada Martin Šrejma, Zunigu Miloš Horák, Moralèse Daniel Kfelíř a Pastiu Michael Dymek starší.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5000

„Janáček byl mistr melodie, úsečnosti a jazyka. Spojit všechny tyto atributy v pěveckém projevu do jednoho výsledného tvaru je velice obtížné. Kanadský tenorista Philippe Castagner v hlavní tenorové roli Alberta Gregora neuspěl.“

„Perfektní výkon podal tenorista Jan Ježek. Jeho poblázněný Hauk-Šendorf vyšel dokonale a reakce publika byla znát přímo při jeho výkonech, ale i při závěrečném potlesku.“

„Mužská část sboru v závěru opery poněkud zvukově zanikla, což byla také škoda.“

V rámci patnáctého ročníku festivalu hudebního divadla Opera 2022 hostilo Národní divadlo v neděli 6. března operní soubor Divadla Josefa Kajetána Tyla z Plzně. V hlavní roli Janáčkovy opery Věc Makropulos coby Emilia Marty vystoupila sopranistka Ivana Veberová, Alberta Gregora ztvárnil kanadský tenorista Philippe Castagner, solicitátora Vítka tenorista Tomáš Kořínek, jeho dceru Kristu pak sopranistka Magdaléna Hebousse. Jaroslav Prus patřil barytonistovi Jiřímu Kubíkovi, jeho syna Janka zpíval tenorista Jan Maria Hájek, advokáta Doktora Kolenatého pak barytonista František Zahradníček. Menší role patřily basistovi Janu Hnykovi – Strojník, sopranistce Radce Sehnoutkové – Poklízečka, tenoristovi Janu Ježkovi – Hauk-Šendorf, mezzosopranistce Janě Foff Tetourové – Komorná a postava Lékaře Romanu Duškovi. Orchestr a pánskou část sboru řídil Norbert Baxa, režie se ujal Martin Otava, scéna je prací Daniela Dvořáka, kostýmy Dany Haklové, světelný design a videoprojekce pak Antonína Pflegera a Petra Hlouška. Projekt je koprodukcí DJKT a Theater Erfurt.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1000

„Omikron kulminoval téměř souběžně s datem koncertu. Pro mne to znamenalo nejistotu, zdali do Ameriky neodcestuji jako kytarista a nevrátím se jako turista.“

„Smrtihlav si pro mě doslova došel! Psal jsem v té době úplně jinou věc – fragmenty na novou zamýšlenou operu na antický námět. V prosinci roku 2019 se mi to v hudbě celé začalo černit a musel jsem této práce nechat.“

„V jistou chvíli jsem zjistil, že mi ten obor dal vše, co dát mohl. V momentě, kdy totiž do aranžmá písní vnášíš příliš tvůrčí energie a nerespektuješ jistá nepsaná pravidla, narážíš na pomyslný strop toho celého... A v tu chvíli mi chvíli svitlo, že je čas se rozloučit.“

Koncertní kytarista, skladatel, organizátor festivalu Lissa Classica, učitel, zkrátka umělec každým coulem. To je Lukáš Sommer, který se nezastaví. RozhovorPlus pro náš portál vznikal na tři etapy, právě z důvodu jeho velké vytíženosti. Bavili jsme se spolu o jeho účinkování v USA, o jeho skladatelských začátcích, dirigování, aranžování hudby, o učení, ale i o konkrétních skladbách a jeho dalších plánech…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Z6P6433c-Petr-Dyrc

„Petr Wagner zemřel před dvěma lety v plném životním a uměleckém běhu po krátké a nečekané nemoci ve svých padesáti letech.“

„Nejsem z těch, kteří podlehnou textu, aniž by si uchem ověřili skutečnost, ale faktem je, že celý cyklus kantát vyšel umělcům opravdu niterně.“

„Velikým překvapením pro mě byl tenorista Ondřej Holub, jehož hlas a projev je pohlazením po duši.“

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK připravil večer k poctě vynikajícího českého hráče na violu da gamba, hudebního pedagoga a dirigenta Petra Wagnera. Na programu byl soubor kantát pod pojmenováním Membra Jesu Nostri raně barokního skladatele Dietricha Buxtehudeho. Kompozice sedmi kantát zazněla v podání Ensemble Tourbillon. V pěveckých partech vystoupili sopranistky Céline Scheen a Barbora Kabátková, altista a dirigent Damien Guillon, tenorista Ondřej Holub a basista Jaromír Nosek.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
11127

„Spolupráce s Pietarim Inkinenem byla geniální, on je tak skvělý dirigent, že jsem opravdu dělala to, co chtěl, protože to dávalo smysl.“

„Na konzervatoř vzpomínám ráda, ale myslím, že jsem nebyla ještě dost vyzrálá, abych všechno kolem klasické hudby dokázala pochopit – její hloubku, cit, krásu.“

„Hodně se změnilo, když jsem se po přestupu na AMU dostala k paní profesorce Heleně Kaupové. To byl pro mě opravdu velký zlom, protože ona byla ta, která to ve mně utvrdila.“

Ester Pavlů – česká mezzosopranistka mladé generace, která se v poslední době nezastaví. Tu zpívá na Maltě, poté v Sofii, v Grazu, dále v USA a čekají na ni krásné role v Národním divadle a ve Státní opeře. O tom všem a nejen o tom mluvila v rozhovoru pro KlasikuPlus.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
DSC1184A4-foto-Petra-Hajsk2

„Vtipné je, že jako jediný člověk z mého okolí se nemůžu dočkat návratu do práce. Myslím, že tím hodně lidí celkem štvu a rodinu pak musím přesvědčovat, že jsem s nimi taky ráda.“

„Micaëlu už jsem sice zpívala v Plzni, ale myslím, že si na ni můžu ještě počkat.“

„Hodně cestuju, takže se cítím jako ta babička kořenářka z pohádky Byl jednou jeden král: ‚Já jsem všudezdejší.‘“

Doubravka Součková je mladá a velmi nadějná sopranistka z Hodonína. Během krátké doby se však představila na mnoha českých operních scénách, včetně Národního divadla v Praze. O jejích začátcích, setkáních s umělci, kteří ji inspirovali, odehraných rolích, vztazích s kolegy, o folklóru a také dalších plánech vám s ní KlasikaPlus přináší rozhovor.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Pastorale180014cPetraHajska

„Vojtěch Semerád velmi překvapil ucho příjemným témbrem, opravdu vynikající výslovností a zpěvem jako takovým. Frázoval dokonale a bylo evidentní, že má techniku pod kontrolou.“

„Ragazziho skladba dala významně prostor houslistce Lence Torgersen, která za podpory ostatních členů souboru přednesla virtuózní výkon.“

„Jaromír Nosek má velmi příjemný hlas lyrického charakteru. Bylo mu krásně rozumět, a to nejen textu, ale i notám v rychlejším sledu.“

Soubor Collegium Marianum s uměleckou vedoucí a flétnistkou Janou Semerádovou ve středu 29. prosince vystoupil v pražském kostele sv. Šimona a Judy a završil tak jednadvacátý ročník cyklu s názvem Barokní podvečery. Coby sólisty soubor přizval sopranistku Hanu Blažíkovou, altistku Anetu Petrasovou, tenoristu (v tomto případě) Vojtěcha Semeráda a basistu a pro tento večer i recitátora Jaromíra Noska. V první polovině koncertu zazněly výběr z vánoční kantáty Vaticini di Pace Antonia Caldary a Sonáta G dur Pastorale Angela Ragazziho. Druhou polovinu hudebního večera zahájilo Concerto Pastorale Johanna Christopha Peze, dále došlo na Brixiho duchovní skladbu Alma Redemptoris Mater, Pastorale z Quantzova Tria A dur a poslední dva bloky byly věnované výběrům ze sbírek Capella Regia Musicalis a Česká mariánská muzika Václava Karla Holana Rovenského a Adama Václava Michny z Otradovic.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
WK--dirigent

„Hned v ten okamžik mě napadlo, že jediné, co městu chybí, je profesionální orchestr zaměřený na hudbu osmnáctého století.“

„Oprostit se na týden od shonu a neklidu moderní doby, věnovat se pouze hudbě a prožít takový týden v klášteře je myslím mimořádně duchovně obohacující.“

„Pro provozování má Rybovka nevýhodu díla, které ‚každý zná a každý to hrál‘. O to více je ale potřeba se nad její interpretací zamýšlet.“

Činorodý dirigent Marek Štilec nezahálí. Hudba je jeho hlavním zájmem, zejména ta z osmnáctého století. Za poslední dobu v rámci projektu nazvaného Češi ve Vídni vydal několik CD s hudbou Leopolda Koželuha a Pavla Vranického. Založil Wranitzky Kapelle a právě v těchto dnech vyšla nová nahrávka se světovými premiérami Vranického orchestrálních děl se sólovým hobojem a flétnou. O tom a o dalších hudebních projektech přináší KlasikaPlus s renomovaným umělcem rozhovor.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
101

„Chválit soubor Collegium Marianum mi po několika návštěvách jeho koncertů v plenéru, v kostele i koncertním sále připomíná nošení dříví do lesa.“

„Sympatický průvodce večerem stručně a nevtíravě svou vytříbenou angličtinou vysvětloval různé výslovnosti tohoto jazyka v průběhu vývoje ostrovní hudby od renesance až po baroko.“

„Bylo evidentní, že pan Daniels v minulosti oplýval skvělou technikou, příjemným kulatým a měkkým hlasem, to jistě každý poznal.“

Pondělní koncert v krásném prostředí Císařského sálu Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě posluchačům přinesl písňovou tvorbu anglických autorů od konce šestnáctého až po začátek osmnáctého století, a to v podání předního britského tenoristy Charlese Danielse, který se na tento repertoár specializuje. V rámci hudebního večera vystoupil soubor Collegium Marianum s uměleckou vedoucí Janou Semerádovou a koncertní mistryní Lenkou Torgersen. Posluchači měli příležitost poslechnout si u nás jen vzácně uváděná díla Thomase Morleyho, Johna Dowlanda, Henryho Purcella, Matthewa Locka či Johanna Christopha Pepusche. Ve druhé polovině programu umělci přednesli části z pastorální ódy Georga Friedricha Händela L’Allegro, il Penseroso ed il Moderato – Veselý, Rozjímavý a Umírněný – na text básní Johna Miltona. Program s názvem Welcome to all the pleasures byl součástí podzimní řady jednadvacátého cyklu Barokních podvečerů, které právě Collegium Marianum pořádá.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 12 září 2021 08:51

Dvořákova Praha. Suk nad Rachmaninovem

100

„Oporou homogenního zvuku orchestru je kontrabasová sekce, dle mého názoru, jedna z nejlepších na světě.“

„Tetzlaffovo ‚trhnutí‘ houslemi směrem k orchestru a následné vrácení nástroje k publiku vyvolávalo nebývalé zvukové efekty, stejně také jeho schopnost ‚jalových‘ tónů střídaných s různými frekvencemi vibrata.“

„Symfonie sice vykazovala romantický styl, ale takový zapouzdřený. Dává vyniknout zejména smyčcům, které jsou místy exponované, ovšem točící se okolo jednoho tónu.“

Česká filharmonie v pátek se svým hlavním hostujícím dirigentem Tomášem Netopilem vystoupila na festivalu Dvořákova Praha. Dvořákovu síň Rudolfina rozezněla hudba Zdeňka Fibicha, Josefa Suka a Sergeje Rachmaninova. Sólistou byl německý houslista Christian Tetzlaff.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Chantal Santon Jeffery se blýskla se všemi svými kvalitami. Její hlas naznačuje, že může zpívat i větší role až po romantický repertoár, či dokonce moderní skladby.“

„Clément Debieuvre zpívá pod maximálním legatem a měl nejlepší výslovnost ze všech zúčastněných pěvců.

„Minervu ztvárnila Marine Lafdal-Franc a nutno říci, že až zde měla prostor ukázat, jak skvělou pěvkyní je. Vládne lahodným sopránem, vede shora a měkce tvoří tóny.“

Včerejší večer v pražském kostele svatých Šimona a Judy uzavřel letošní, dvaadvacátý ročník mezinárodního festivalu Letní slavnosti staré hudby. Vystoupil rezidenční soubor Collegium Marianum s uměleckou vedoucí Janou Semerádovou, s hosty a s pěveckými sólisty – sopranistkami Chantal Santon Jeffery, Marine Lafdal-Franc, Anne Sophie Petit, Adriánou Kalafszky, kontratenoristou Clémentem Debieuvrem, tenoristou Jordanem Mouaïssiaem a basistou Thierry Cartierem. Hudební setkání se neslo v duchu palácových radovánek (les plaisirs), samotný večer dostal název dle první malé opery programu: Les Plaisirs de Versailles. Tu složil Marc-Antoine Charpentier. V druhé polovině v novodobé premiéře zazněla opera Le Retour des dieux sur la terre Françoise Colina de Blamont. Projekt je součástí víceleté programové linie připravované ve spolupráci s prestižním Centrem barokní hudby ve Versailles (Centre de musique baroque de Versailles), na níž se podílí také Francouzský institut v Praze.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
20210720LSSHa-cappellaPetraHajska02

„Sopranistka Anja Pöche předvedla od prvních tónů velmi krásnou barvu hlasu a nutno říci, že až na pár míst vedla prim po celou dobu koncertu.“

„Mám za to, že i u staré hudby lze daleko šířeji pracovat s dynamikou a afektem. Obecně myslím, že by pěvci mohli více pracovat s tělem a mít hlasy více zakotvené. Dílo vyznělo přesně, leč opatrně.“

„Určitě by pomohlo více se opřít do textu a v místech, kdy se dalo využít těžkých dob (například v třídobém rytmu), daleko více ‚muzicírovat‘.“

Emauzské opatství, kostel Panny Marie a slovanských patronů v Praze, bylo v úterý 20. července místem zahajovacího koncertu Letních slavností staré hudby, o kterých jsme ve VýhleduPlus psali zde. Pořadatelé pozvali německý vokální soubor Calmus Ensemble. Ten reprezentují sympatičtí mladí umělci – sopranistka Anja Pöche, altistka Maria Kalmbach, tenorista Friedrich Bracks, barytonista Ludwig Böhme a basista Manuel Helmeke. Představili se ve stěžejních Jeremiášových Lamentacích pro Zelený čtvrtek a Bílou sobotu Orlanda di Lassa a v motetech Thomase Stolzera a Leonharda Lechnera. Náš portál přináší svým čtenářům ReflexiPlus níže.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
6

„Je naprosto přirozené, že budu zpívat automaticky jinak antifonu Hildegardy z Bingenu a cappella a jinak Ligetiho Le Grand Macabre s orchestrem. Ale obojí mě baví!“

„Podařilo se mi najít vnuka Hanse Winterberga, Petera Kreitmeira, který na můj opatrný dotaz, má-li přístup k Winterbergově pozůstalosti, reagoval s velkým nadšením a okamžitě nám zprostředkoval první noty. A stálo to zato!“

„Plánů je docela hodně, ale s ohledem na minulý nešťastný rok je už neberu jako hotovou věc. Smutek z tolika zmařených koncertů minulé sezóny zůstává…“

Přední česká sopranistka Irena Troupová je známá coby interpretka staré hudby, jíž se začala intenzivně věnovat už během studia hudební vědy na Karlově univerzitě. Ze spolupráce se souborem Musica Antiqua Praha pod vedením Pavla Klikara vzešel velký počet nahrávek a došlo k mnoha koncertům u nás i v zahraničí. V té době se u Ireny Troupové zrodil zájem i o hudbu soudobou – spolupracovala například s Petrem Ebenem, Svatoplukem Havelkou a dalšími skladateli. Po studiích působila především v Německu a brzy se stala vyhledávanou sólistkou i v dalších evropských zemích. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje svůj vztah k hudbě staré i nové, hovoří o projektech souvisejících s terezínskými autory a zve na křest nového CD s písněmi Hanse Winterberga. Ten se uskuteční tento pátek, 2. července, v 19 hodin v kostele svatého Vavřince v Hellichově ulici v Praze.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
401

„V podání Belfiato Quintetu vyznělo závěrečné Presto virtuózně, křehce, avšak pevně a mollová část vtáhla publikum jímavě do jiného světa, aby v závěru opět vyniklo triumfální veselí a radost z hudby.“

„Subtilně vedené tóny pod absolutním legatem a přitom s krásnou sametovou barvou hlasu Kateřiny Kněžíkové vystřídaly tóny pevnějšího charakteru, rychlejších běhavých pasáží a zároveň objemnější konzistence.“

„Po tom, co ansámbl v předchozích skladbách prokázal své jasné postavení mezi světovými konkurenty, si Rapsodii užíval s naprostým nadhledem.“

V závěrečném programu komorní řady K orchestru PKF – Prague Philharmonia vystoupil dechový Belfiato Quintet, jehož hostem byla sopranistka Kateřina Kněžíková. Hudební setkání se uskutečnilo v barokním refektáři Profesního domu MFF UK na Malostranském náměstí v Praze v pondělí 28. června. Belfiato Quintet přednesl v úpravě pro toto uskupení skladby Ludwiga van Beethovena, Paula Hindemitha, Maurice Ravela a George Gershwina. Kateřinu Kněžíkovou soubor doprovodil v Zuzančině árii z opery Figarova svatba Wolfganga Amadea Mozarta a v Juliině árii z opery Romeo a Julie Charlese Gounoda.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 22 červen 2021 16:42

Bella Adamova: Nerada sedím doma

100

„Byla to velká výzva, ale já jsem si řekla, že do finále soutěže se musí něco risknout!“

„Neexistují žádná pravidla, jen že jste v kontaktu s ostatními hráči, s místem, kde hrajete, a že nasloucháte a respektujete to, co slyšíte. Improvizovat tak, aby to mělo smysl, vůbec není lehké.“

„Za Kateřinou Kněžíkovou jsem poprvé jela do Kroměříže před dvěma lety a to mě skvěle nakoplo. Tak velkorysou podporu jsem ještě od jiného pedagoga nezažila.“

Mladá mezzosopranistka Bella Adamova nedávno ve svém oboru vyhrála Mezinárodní pěveckou soutěž Roberta Schumanna. Narodila se v Rusku, vyrostla v Praze a zpěv studovala na londýnské Trinity Laban Conservatoire of Music and Dance a pak v Kolíně nad Rýnem, ale také u naší Kateřiny Kněžíkové. Na svém kontě už má ceny v soutěži Emy Destinnové v Londýně, ve Dvořákově pěvecké soutěži v Karlových Varech a minulý rok byla mezi finalisty spolkové soutěže Bundeswettbewerb Gesang v Berlíně. Mladá umělkyně vystupuje nejen v opeře, ale také zpívá a improvizuje v duu s pianistou Michaelem Geesem. O svém úspěchu na soutěži, o osobnostech, které na své hudební cestě potkala, a o svých dalších plánech hovořila v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
99

„V době vynucené covidové koncertní pauzy pak uzrála myšlenka pro tento nesmírně zajímavý a repertoárově obsažný žánr něco udělat – a vznikl spolek Lieder Society.“

„Studovala jsem v Düsseldorfu, kde jsem měla samostatný předmět Liedgestaltung, tedy doslova ‚výstavbu‘ písně, a pedagog pracoval zároveň se mnou i s klavíristkou.“

„V písni je zkrátka často mnohem průzračnější sazba a dramatický vývoj, na který by jinak byl k dispozici celý večer. Ten je v písni potřeba vytvořit za několik minut.“

Nedávno založený spolek Lieder Society jsme našim čtenářům představili ve VýhleduPlus před několika dny. Zakladatelé – klavírista a skladatel Jan Dušek a pěvkyně Tamara Morozová a Monika Jägerová – mají za sebou už čtyři koncerty s názvem Zahajujeme!, a to v Kladně, Kadani, Liberci a v Lounech. V sobotu 19. června večer je čeká vystoupení v Galerii HAMU v Praze a stejný program společně přednesou i v Plzni, a sice v úterý 22. června v Přednáškovém sále Západočeského muzea. Pro portál KlasikaPlus.cz všichni tři odpovídali na otázky o svých počátcích, vztahu ke zpěvu a k písni jako samostatném žánru i o svém dalším směřování.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
20210616BPLucretia-a-DidoPetraHajska41

„Od první skladby bylo zcela zřejmé, že je Collegium Marianum vynikajícím a sehraným tělesem. Nástupy jednotlivých nástrojů ve fugatové části byly naprosto přesné, dynamicky i agogicky soubor cítí společně.“

„Caldarovo Baletto z opery Ifigenia in Aulide přineslo před přestávkou absolutně jiný styl hudby. Italská melodičnost a delší fráze umožňovaly ansámblu tvořit homogenní a velmi barevný zvuk, který působil i dynamicky o stupeň výše.“

„Z velké dálky se tu a tam ozývalo město a spojení s touto náladou dávalo pocit, že vše, co právě žijeme, je správné a má to tak být.“

Od 12. dubna jsou návštěvníkům ze zahrad pod Pražským hradem zpřístupněny Velká Pálffyovská a Malá Fürstenberská zahrada, od konce května pak také nově zrekonstruované Malá Pálffyovská a Ledeburská. A právě ta se stala ve středu večer místem koncertu souboru Collegium Marianum s uměleckou vedoucí a hráčkou na flauto traverso a zobcovou flétnu Janou Semerádovou a koncertní mistryní Lenkou Torgersen. Tématem hudebního večera byly Osudové a hrdinné ženy zvěčněné v dílech starých mistrů, a sice Georga Friedricha Händela, Georga Philippa Telemanna, Christopha Graupnera, Antonia Vivaldiho, Domenica Natale Sarroa a Antonia Caldary. Hostem souboru byla hráčka na zobcovou flétnu a také na flauto traverso Michaela Koudelková. KlasikaPlus byla u toho a přináší čtenářům reflexi.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2