23

„Všichni hudebníci podávali skvělé výkony nehledě na to, že v publiku nebylo ani živáčka.“

„Své si našli příznivci všech stylových období. Smysluplný řád měl také tok hudby večerem kombinovaný s průvodním slovem a rozhovory.“

„Prostor ani dynamika nebyly ošizeny. Lidé v režii, u mixážního pultu a u kamer jsou na správných místech.

Členové České filharmonie, souboru Collegium 1704 a PKF – Prague Philharmonia v čele s dirigenty Jakubem Hrůšou a Václavem Luksem po boku našich předních sólistů již podruhé v tomto čase uspořádali benefiční koncert v pražském Rudolfinu. Koncert vysílaný stanicí ČT art proběhl znovu bez diváků, avšak ve větším hráčském obsazení, než tomu bylo naposledy. Myšlenka však zůstala stejná – dopřát posluchačům alespoň trochu krásné hudby a přitom je motivovat k finanční podpoře dobročinného spolku, kterým je tentokrát organizace ŽIVOT 90 pečující o seniory.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Česká spořitelna se k blížícímu se padesátému výročí svého vzniku rozhodla vybudovat nový koncertní sál.“

„Od začátku bylo do velkého sálu počítáno se stavbou varhan.“

„Byla zvolena německá varhanářská firma Wilhelm Sauer z Frankfurtu nad Odrou.“

Pro rozvoj kultury v druhé polovině 19. století bylo rozhodnutí České spořitelny vybudovat v Praze reprezentativní budovu s koncertním sálem velice přínosné. Po dostavění byla sličná budova od roku 1885 na vltavském nábřeží centrem pražského hudebního dění. Po habsburském korunním princi byla nazvána Rudolfinum. Součástí nového sálu bylo také postavení nových varhan. Po vzniku Československa bylo Rudolfinum přeměněno na nový parlament a varhany odvezeny do Brna. Po vzniku Protektorátu byl sál navrácen zpět ke koncertním účelům a postaveny nové varhany, které byly ještě roku 1957 rozšiřovány. Až v sedmdesátých letech minulého století bylo rozhodnuto o stavbě dalšího – už třetího – nástroje, který by odpovídal současným požadavkům na stavbu varhan. Tento nástroj stojí a slouží dodnes.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
0

„Na obou nahrávkách vzdávám hold hudbymilovným aristokratům.“

„Mám pro Leclairovu hudbu velkou slabost.“

„Toto zvláštní bezčasí nám zároveň dává to nejcennější – čas na rodinu, na sdílení a prožívání každého dne.“

Jana Semerádová, vedoucí souboru Collegium Marianum, právě dnes vydává nové CD s názvem CHACONNE PRO PRINCEZNU. To přichází jako na zavolanou, protože všichni potřebujeme kus krásy, hravé radosti a pohody, i když nová deska bude samozřejmě přinášet posluchačům potěšení i po „koronavirové“ době. Představuje půvabnou hudbu Händela a Leclaira, k jejíž interpretaci si Jana Semerádová přizvala předního rakouského cembalistu Ericha Traxlera. Poprosili jsme ji o odpovědi na několik aktuálních otázek o nové desce i o nejbližších (nejen) hudebních aktualitách souboru, který vede.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Je to malý zázrak, jaký tvůrčí potenciál živený především idealismem a nadšením hudebníků na volné noze vykvetl v posledních letech v naší zemi.“

„Pokud se nenajde mechanismus, jak podpořit hudebníky, a ti se nuceně rozprchnou za jinou prací, hrozí totální destrukce nezávislé hudební scény.“

„Členy našeho souboru jsou mnozí zahraniční hudebníci, kteří se k nám zkrátka nedostanou. Pokud by tento stav trval i na podzim, byli bychom ve velmi těžké situaci.“

Natáčí nová videa a streamy, připravuje budoucí projekty Collegia 1704 a hodně pracuje ve prospěch celé nezávislé scény klasické hudby. Počítá ztráty a bije na poplach, protože vidí, že hudebníci budou ještě měsíce bez práce. Současně však pozoruje, že současná doba uvolňuje v lidech pozitivní energii, a tak kolem sebe i on šíří činorodou náladu. Jak říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus, apokalyptické vize o budoucím světě, tedy řeči o tom, že všechno bude jinak a nic nebude jako dříve, nemůže vystát, protože podle něj jenom zbytečně podporují pocit strachu… Václav Luks věří, že v září už bude zase možné normálně koncertovat a uvést tak Händelova Mesiáše v rámci mimořádného zahajovacího koncertu sezóny Collegia 1704 v pražském Rudolfinu a v Drážďanech i na několika tuzemských festivalech.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Pražské jaro on-line také on-line vzniká. O dalších položkách programu se jedná.“

„Festivalový koncert se vůbec poprvé uskuteční i v Brně.“

„Má vlast sice nebude moci zaznít živě, ale 11. a 12. května ji odvysílají televize a rozhlas.“

Více než deset koncertů živě přenášených z pódií pěti pražských koncertních síní, z Brna a ze Spojených států amerických a k tomu záznamy legendárních festivalových programů z uplynulých dekád, rozhovory s umělci a pohled do zákulisí příprav netradičního ročníku. To vše bude tvořit jedinečnou formu 75. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, který se v obvyklé podobě kvůli opatřením majícím pomoci čelit pandemii nemůže v květnu uskutečnit. Hudba bude znít na internetu a na sociálních sítích a zapojí se i Český rozhlas a Česká televize.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Varhany zde byly postaveny až roku 1952, do té doby se bohoslužby doprovázely jen na harmonium.“

„Dispozici nástroje navrhl profesor pražské konzervatoře a koncertní varhaník Jan Bedřich Krajs.“

„Varhany prošly v letech 1999 až 2000 generální opravou, kterou realizoval varhanář František Nožina z Prahy, a to za éry biskupa Štěpána Kláska.“

Další díl volného cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské představuje varhany ve Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové, hlavním kostele diecéze, jenž je mimořádným dílem významného architekta Josefa Gočára. Zdejší varhany postavil v padesátých letech podnik Organa Kutná Hora za takřka 1 000 000 Kčs. Jedná se o největší diecézní nástroj s bohatou dispozicí.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pondělí, 13 duben 2020 12:30

Janovy pašije za časů koronaviru

4

„Letošní Bachův festival v Lipsku nebude a se stejným programem se překládá na rok 2022.“

„Komorní provedení Janových pašijí vzniklo v dílně festivalu Podium Esslingen.“

„Záznam koncertu lze sledovat na televizi ARTE až do 9. 7. 2020.“

Před 296 lety poprvé zazněly na Velký pátek v Tomášském kostele Janovy pašije. Johann Sebastian Bach byl právě rok ve funkci kantora Tomášského kostela a k jeho povinnostem patřilo psát pravidelně skladby pro bohoslužebný provoz. Pro Velikonoce roku 1724 napsal novátorské dílo, které muselo posluchače hluboce zasáhnout. Proti tradiční podobě pašijí ve čtyřhlasé sborové podobě složil pašije ve formě oratoria se střídáním recitativů a árií. Spolu s Matoušovými pašijemi patří Janovy pašije k jeho vrcholným dílům a staly se součástí oslav Velikonoc po celém světě. Letos měly být provedeny v místě svého vzniku mezinárodním chórem 5 000 sboristů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 12 duben 2020 15:00

Mozartova Velká mše

0

„Mozartova Mše c moll se podle všeho měla stát skutečně velkým, monumentálním slavnostním dílem, v chrámové hudbě označovaným „missa solemnis.“

„Vezme-li se v úvahu, jaký významný mezník představuje Mše c moll v Mozartově skladatelském vývoji, pak v tomto smyslu, i přes její nedokončenost a určitou stylovou nesourodost, jí označení „Velká mše“ náleží plným právem.“

„Prozatím asi k nejodvážnějším (a současně i do jisté míry velmi kontroverzním) náleží rekonstrukce „plně dokončené“ verze díla z pera muzikologa Roberta D. Levina. Prvně zazněla v lednu 2005 v nastudování Helmutha Rillinga.“

Od jedné z nejstarších nahrávek z roku 1955 až po ty nedávné, včetně mnoha historicky poučených s dobovými nástroji, je diskografie Mozartovy Mše c moll mimořádně rozsáhlá. Stejně nepřehledná jako nesčetné pokusy dílo dokomponovat či rekonstruovat. Autorem nedokončenou skladbu popisuje Libor Dřevikovský podrobně z hlediska stylu i okolností. Z nahrávek nevybírá jen jednu, rozhodnutí nechává na uměleckých preferencích posluchače. Z mnoha obalů existujících desek nicméně přece jen jeden zvolil nakonec jako důležitý - ten s nahrávkou Helmutha Rillinga.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
0

„Schütz je vykladačem Písma pomocí hudebních prostředků. A jeho sbírky duchovních koncertů dokládají, jak text může ovlivňovat tvar hudby.“

„Petr Eben dokázal duchovní obsah promítnout i do instrumentální hudby; obsah je promeditovaný.“

„Improvizace má přinášet radost.“

Na Velkopáteční bohoslužbě přenášené dopoledne Českou televizí z prázdné modlitebny v Praze-Strašnicích se společně podíleli tři muži v černém a s bílými rouškami: slovem, modlitbami a kázáním nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické Daniel Ženatý a místní farář Martin Sabo a s nimi jako jediný zpívající – a zároveň u varhan – kantor této církve Ladislav Moravetz. Profesionální hudebník pocházející z české menšiny v Rumunsku, varhaník, sbormistr, skladatel a zpěvák se vzděláním získaným v Německu. Žije na východní Moravě, ale často cestuje po republice, aby ve své církvi zvyšoval úroveň užívané hudby a zvětšoval povědomí o ní. V rozhovoru uvažuje nad repertoárem protestantské hudební kultury a přibližuje liturgii a církevní rok i své vlastní hudební zázemí a pracovní cíle.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
55

„Prostředky, které nám poskytuje moderní hudba, by se mělo šetřit; respektive by měl autor dobře vědět, proč je používá.“

„Umělci i posluchači by si mohli uvědomit, že pravidelné pořádání koncertů nemusí být samozřejmostí. Máme možnost poznat jejich skutečnou hodnotu.“

„Díky karanténě máme možnost objevovat nové technologie. Do budoucna se nám otvírá nový způsob, jak šířit hudbu.“

Oblíbený námět, Erbenovu baladu Vodník, zhudebnil student Pražské konzervatoře Matěj Bartoň. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se dotýká nejen nové skladby, ale i svých hudebních začátků, chrámové praxe, studia a dalších témat… a také aktuální situace. Nahrávku z premiéry pořízenou v sále školy si můžete poslechnout pod článkem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
88

18. ročník Letní školy barokní hudby v Holešově se bude od 7. do 16. srpna věnovat dílu Johanna Sebastiana Bacha. Vyvrcholením mezinárodního hudebního setkání bude provedení dvou Bachových kantát. Workshop plánuje mezi lektory přivítat například německého kontratenoristu Andrease Scholla.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Publiku neváhal nabídnout trochu efektu i hodně afektu, trochu skandálnosti či senzačnosti.“

 „Koupil zámeček u Krakova, skoupil pozemky všude kolem, založil arboretum a začal obchodovat se stromy. „Stromy už mě zajímají víc než hudba“, dal se slyšet, nevděčník.“

„Géniem byl spíše notograf, který malůvky mladého Pendereckého převedl do hratelné partitury.

Březen 2020 se do historie zapíše nejen kvůli pandemii koronaviru, ale také jako datum odchodu jednoho z hudebních velikánů. 29. 3. zemřel Krzysztof Penderecki. Nad jeho osobností, dílem a odkazem jsme se zamysleli nejen my, ale také hudební skladatel a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník pro naši rubriku OsobnostPlus.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
1

„Na konci padesátých let zapůsobil Milan Munclinger na celou tuzemskou hudební veřejnost jako zjevení.“

„Hudbu období baroka a raného klasicismu, doposud tehdy prezentovanou jako každá jiná partitura i z jiných období, zvláště pak romantismu, interpretoval zcela jinak.“

„Je to působivý Bach, důsledně zakotvený v promyšleném rytmickém programu, v oblasti melodické a výrazové naprosto nezatěžkaný, strhující svým energickým nábojem.“

Nahráno v pražském studiu Domovina v měsících únoru až září 1965, čteme v údajích doprovázejících opakovaná vydání dnes už legendárního tuzemského gramofonového snímku Braniborských koncertů, pod nímž je u svého souboru Ars rediviva podepsán Milan Munclinger. Narozeniny Johanna Sebastiana Bacha jsme si připomínali už v sobotu 21. března, ale můžeme znovu i dnes: záleží na tom, podle kterého kalendáře počítáme 335 let od jeho dne narození – jestli podle toho, který platil v roce 1685, nebo podle toho dnešního. Bohuslav Vítek tak v reflexi Munclingerových aktivit činí právě nyní, 31. března.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
pondělí, 30 březen 2020 12:30

Hudbou proti viru

11

„Hrát před prázdným sálem je nesmírně náročné, všichni ale hráli, jak kdyby to bylo před přeplněnou Suntory Hall. S plným nasazením, plní emocí, od srdce. Skuteční koncertní Mistři.“

„Nadace Via, která organizovala při koncertu veřejnou sbírku, vybrala 4 750 000 Kč. Na každou nemocnici tak připadne skoro milion korun. To jsou dva plicní ventilátory!“

„I nadále je možné až do 3. 4. 2020 darovat, a to jak přes www.darujme.cz/nemocnice, převodem na účet 9999 55 2222/0800 nebo zasláním DMS ve tvaru DMS NEMOCNICE 30 nebo DMS NEMOCNICE 90 na telefonní číslo 87 777.“

V nouzi poznáš přítele, praví přísloví. Ba i v nouzovém stavu, kdy mnoho lidí ze dne na den přišlo o zdroj příjmů i o pracovní kontakty. Kromě řady podniků a obchodů jsou zavřená také divadla, galerie a koncertní sály. Podniky a obchody přišly o zákazníky, umělci o publikum. Někdo lomí rukama, jiný hledá možnosti. Možnosti, jak povzbudit tím, že uspořádá třeba koncert přes internet z vlastního domova, možnosti, jak pomoci tím, že zorganizuje třeba sbírku. K těm druhým patří i Česká filharmonie. Na obrazovkách ČT art nám to ukázala v sobotním večerním čase.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
88

„Začali jsme přemýšlet, jak a komu bychom mohli pomoci, zvlášť když jsme sami zaznamenali tak ohromnou vlnu solidarity od našich posluchačů.“

„Nadace Via chystá veřejnou sbírku, na kterou bude možné během koncertu poslat příspěvek prostřednictvím bankovního účtu, DMS nebo přes platformu Darujme.cz.“

„Vystoupí Josef Špaček, Václav Petr, Jana Boušková, Jiří Vodička, Martin Kasík, Miroslav Sekera, Jan Mráček, Ivan Vokáč, Lukáš Klánský a David Mareček.“

Česká televize bude v sobotu večer v přímém přenosu vysílat na ČT art koncert, který v Rudolfinu pořádá Česká filharmonie. Komorní benefiční koncert je určen pro pražské a brněnské nemocnice, jejichž lékaři, zdravotní sestry a ostatní zaměstnanci pečují o pacienty s vážným průběhem nemoci COVID-19.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Dostává do světového povědomí české autory a do tuzemského koncertního dění naopak hudbu, kterou nikdo ze staré gardy kdysi slavných pěvců nikdy nezpíval.“

„Nahrávka Bachových árií vznikala z vlastní potřeby a s radostí, do šuplíku.“

„V interpretaci mladé pěvkyně mají árie, a to dodnes, téměř ideální rovnováhu pěvecké techniky a oduševnělosti.“

Magdalena Kožená si letos může připomenout už celé čtvrtstoletí přítomnosti na koncertních a operních pódiích. Na začátku světové dráhy stojí její CD s áriemi z kantát a oratorií Johanna Sebastiana Bacha. Desku natočila s Musicou floreou a Markem Štrynclem. Nahrávka se dostala do katalogu firmy Deutsche Grammophon a mladá česká mezzosopranistka pak pod mezinárodně renomovanou etiketou Archiv Produktion vstoupila plně do světa velkého umění a také na světový trh. Dnešní Bachovy narozeniny jsou dobrou příležitostí legendární CD představit.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
1

„Do Bachovy hudby se můžete nořit jakkoli hluboko - a vždy tam najdete něco ohromujícího.“

„Bach pokaždé ´zafunguje´, jak se dnes s oblibou říká.“

„Bach je nezničitelný.“

V sobotu 21. března a pak znovu v úterý 31. března uplyne 335 let od narození Johanna Sebastiana Bacha. Záleží na tom, podle kterého kalendáře, jestli podle toho, který platil v roce 1685, nebo podle toho dnešního. I tom hovořila KlasikaPlus se skladatelem a sbormistrem Lukášem Hurníkem. Nicméně hlavní otázky se týkaly Bachovy hudby. A protože je zpovídaný šéfredaktorem stanice D–dur Českého rozhlasu, která nabízí 24 hodin denně klasickou hudbu, tak samozřejmě přišla řeč i na aktuální vysílání k Bachovu výročí.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
sobota, 14 březen 2020 10:14

Litomyšl tři staletí po Alliprandim

2

„Smetanova Litomyšl chce v létě připomenut dobu barokního stavitele několika koncerty.“

„V neděli 5. července má zaznít mše od Jana Dismase Zelenky a dvě duchovní kompozice od Antonia Caldary.“

„Na Chlumku se vzhledem k omezené kapacitě kostela mají během odpoledne uskutečnit koncerty dva, s totožným programem.“

Východočeská Litomyšl si v pátek připomněla třísté výročí úmrtí Giovanniho Battisty Alliprandiho, významného italského architekta působícího v Čechách. Jeho jméno figuruje v souvislosti se stavbou litomyšlského piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže. Zemřel v tomto městě 13. března 1720 a je pohřben v děkanské hrobce v Kapitulním chrámu Povýšení sv. Kříže. Národní festival Smetanova Litomyšl chce v létě připomenut jeho dobu několika koncerty.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
4

Koncert s názvem Actus tragicus představí v podání Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 dvě kantáty Johanna Sebastiana Bacha v kontextu díla jeho předků. V podání převážně zahraničních sólistů zazní v pátek 13. března pod taktovkou Václava Lukse nejen známá Bachova smuteční kantáta Gottes Zeit ist die allerbeste Zeit, ale také skladby, které slavného skladatele ovlivňovaly a inspirovaly.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Na dvou koncertech Českého spolku pro komorní hudbu vystoupí Bennewitzovo kvarteto a rezidenční soubor sezóny, Klavírní kvarteto Josefa Suka. Účinkování obou souborů oživí vynikající komorní hráči. Hostem Bennewitzova kvarteta bude belgický kontrabasista Wies de Boevé, ke členům Klavírního kvarteta Josefa Suka se přidá čtveřice českých instrumentalistů. V závěru řady K vystoupí po boku Komorního orchestru České filharmonie maďarský pianista Zoltán Fejérvári. Partnerem mu bude umělecký garant programu, jeden ze tří koncertních mistrů České filharmonie, houslista Jan Mráček.

 
Zveřejněno v VýhledPlus