99

„Vivaldiho hudba je přístupná, vděčná a mnohotvárná, takže si v ní každý může najít svůj oblíbený repertoár, říká umělecký vedoucí Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 Václav Luks.“

„Z pódia Herkulova sálu Jiří Partyka zdůraznil, že nadcházející Lednicko-Valtický hudební festival bude tak obsáhlou přehlídkou Vivaldiho tvorby, jaká se v celoevropském měřítku nekonala padesát let.“

„Festivalový program představuje Vivaldiho dílo i ve skladbách méně známých, a to jak instrumentálních a duchovních, tak také operních, říká dramaturg Eduardo García Salas.“

Předzvěst letošního ročníku Lednicko-Valtického hudebního festivalu zazněla ve čtvrtek 23. září ve Vídni. Zavítaly sem spolu s Václavem Luksem jeho soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, aby oživily hudby Vivaldiho i jeho mladšího současníka Pichlera.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

Nápaditý program plný hudby, zpěvu i výtvarných dílen určený dětem, dílny Piccoli, se bude konat v prostorách dvou významných galerií. Poprvé zítra v GASKu – Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře, v neděli 17. října bude dílny hostit klášter svaté Anežky České – Národní galerie Praha. Nově bude součástí dílen pátého ročníku i dvoudenní setkání pro pokročilejší instrumentalisty pod vedením flétnistky Jany Semerádové a cimbalisty a folkloristy Jana Rokyty. Podrobný program najdete na www.collegiumdetem.cz. Registrace je možná na stránkách souboru Collegium Marianum.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
102

Zářijový Svatováclavský hudební festival odehrávající se v kostelích Moravskoslezského kraje letos nabídne přes třicet koncertů i různé besedy. Bude tradičně zahájen v ostravské Katedrále Božského Spasitele, a to už zítra, 3. září, v 19 hodin slavnostní mší Petite messe solennelle Gioacchina Rossiniho. Přednesou ji Národní orchestr Polského rozhlasu, pod taktovkou svého šéfdirigenta Lawrence Fostera, společně s Českým filharmonickým sborem Brno a sólisty Simonou Šaturovou, Markétou Cukrovou, Johannesem Straußem a Petrem Mikulášem. Festivalové koncerty se budou konat až do 28. září. Hned v sobotu vystoupí v odpoledním programu Klavírní trio Josefa Suka s díly Suka, Janáčka a Vaskse a ve večerním pak Bennewitzovo kvarteto, které zahraje znovu v neděli odpoledne. Nejprve představí ruskou komorní hudbu a v neděli Dvořákovy kvintety, ke kterým si přizvalo klavíristu Martina Kasíka a kontrabasistu Petra Riese. Podrobný program festivalu je k dispozici zde.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Sestavovat žebříčky největších skladatelů je vždy ošemetné.“

„Haydn je jedna z mých stálých lásek, takový Weinberg staré hudby.“

„Zdá se, že k Bachovi se všichni vracíme jako k pevnému přístavu jistot a trvalých hodnot.“

Mezinárodní hudební festival Kutná Hora se letos odehraje ve dnech 21.–29. srpna. Jedním z největších lákadel je souborné provedení klavírních sonát Ludwiga van Beethovena, kterého se zhostí pianista Konstantin Lifschitz. Nad programem se zamýšlí violoncellista a umělecký ředitel festivalu Jiří Bárta.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
345

V termínu 21. až 29. srpna se uskuteční čtrnáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora zaměřeného na komorní hudbu. Kromě pozapomenutých děl a klasického repertoáru uvede také mezižánrový projekt s názvem Kantáta a kompletní provedení všech dvaatřiceti klavírních sonát Ludwiga van Beethovena v podání Konstantina Lifschitze. Řada koncertů se bude konat v prostorách, jakými jsou chrám svaté Barbory, kaple Božího těla či kostel svatého Jana Nepomuckého. Kompletní program naleznete na www.mfkh.cz.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

„Chantal Santon Jeffery se blýskla se všemi svými kvalitami. Její hlas naznačuje, že může zpívat i větší role až po romantický repertoár, či dokonce moderní skladby.“

„Clément Debieuvre zpívá pod maximálním legatem a měl nejlepší výslovnost ze všech zúčastněných pěvců.

„Minervu ztvárnila Marine Lafdal-Franc a nutno říci, že až zde měla prostor ukázat, jak skvělou pěvkyní je. Vládne lahodným sopránem, vede shora a měkce tvoří tóny.“

Včerejší večer v pražském kostele svatých Šimona a Judy uzavřel letošní, dvaadvacátý ročník mezinárodního festivalu Letní slavnosti staré hudby. Vystoupil rezidenční soubor Collegium Marianum s uměleckou vedoucí Janou Semerádovou, s hosty a s pěveckými sólisty – sopranistkami Chantal Santon Jeffery, Marine Lafdal-Franc, Anne Sophie Petit, Adriánou Kalafszky, kontratenoristou Clémentem Debieuvrem, tenoristou Jordanem Mouaïssiaem a basistou Thierry Cartierem. Hudební setkání se neslo v duchu palácových radovánek (les plaisirs), samotný večer dostal název dle první malé opery programu: Les Plaisirs de Versailles. Tu složil Marc-Antoine Charpentier. V druhé polovině v novodobé premiéře zazněla opera Le Retour des dieux sur la terre Françoise Colina de Blamont. Projekt je součástí víceleté programové linie připravované ve spolupráci s prestižním Centrem barokní hudby ve Versailles (Centre de musique baroque de Versailles), na níž se podílí také Francouzský institut v Praze.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

Zítra, ve čtvrtek 5. srpna, se koná závěrečný koncert 22. ročníku festivalu Letní slavnosti staré hudby. Kostel svatých Šimona a Judy v Praze bude od 19:30 hodin patřit hudbě, která zněla na francouzském královském dvoře ve Versailles během 17. a 18. století. V podání rezidenčního souboru Collegium Marianum a sedmi operních pěvců zaznějí v koncertním provedení a historicky poučené interpretaci dvě malé opery opěvující samotného krále. První, od Marca-Antoina Charpentiera z roku 1682, nese příznačný název Les Plaisirs de Versailles. Na úplný závěr festivalu pak v podání umělců v novodobé premiéře zazní dílo Françoise Colina de Blamont z roku 1725 s názvem Le Retour des dieux sur la terre. Projekt je součástí víceleté programové linie připravované ve spolupráci s prestižním Centrem barokní hudby ve Versailles (Centre de musique baroque de Versailles), na níž se podílí také Francouzský institut v Praze.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
111

„Byli jsme okouzleni a šťastni, že do vějíře festivalových sálů přibylo další místo s neopakovatelnou atmosférou.“

„Jsem vděčná princezně Anně, že mi její nadání a mecenášství ´dovolilo´ v jednom programu vedle sebe postavit Händela a roztančeného Leclaira.“

„Program Chaconne pro princeznu reprízujeme na Svatováclavském festivalu, kde jej obohatíme o texty z dopisů a dobových záznamů ze života princezny Anny.“

Flétnistka Jana Semerádová, umělecká vedoucí barokního orchestru Collegium Marianum, stojí za dramaturgií Letních slavností staré hudby. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dotýká jak koncertů, které se už konaly, tak závěrečného festivalového večera, při kterém zazní 5. srpna zazní v novodobé premiéře komorní francouzská opera z roku 1725 s názvem Návrat bohů na zem. Ale nejdřív podrobně přibližuje sál v pražské Stromovce ve zrekonstruované Šlechtově restauraci, dříve Dolním letohrádku, kde v sobotu hrála. Nevylučuje, že se tam Letní slavnosti staré hudby budou vracet.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
118

„Ta radost, že se opět hraje živá hudba před publikem, z obou umělců jen čišela.“

„Většina skladeb byla díla, která Händel a Leclair napsali pro princeznu Annu Hannoverskou, provdanou Oranžsko-Nasavskou.“

„Krásné prostředí, krásná hudba, krásné provedení. To by se Anně Oranžsko-Nasavské jistě líbilo.“

Na to, že Letní slavnosti staré hudby hýří dramaturgickými nápady, jsme si už zvykli. V poslední době nás ale překvapují i širokým výběrem míst, kde se koncerty konají. Objevujeme tak nejen krásu staré hudby, ale i krásu mnoha kostelů a památek, kde jsme třeba mnoho let nebyli. Někdy proto, že to není zrovna na naší cestě, jindy proto, že památka nebyla léta přístupná. K těm patří i „Šlechtovka“, která léta chátrala a pak se léta opravovala. Letní slavnosti staré hudby pro nás objevily 24. 7. její nádherný barokní sál.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1112

Festival Letní slavnosti staré hudby se bude konat už po dvaadvacáté. Od 20. července do 5. srpna zvou jeho pořadatelé během sedmi večerů především na hudbu šlechtických dvorů – od středověku přes renesanci a baroko až po období rokoka. Lákají tak do inspirativního světa, který je neodmyslitelně spjat se vznikem mnoha mimořádných děl i specifických hudebních forem. Právě při aristokratických dvorech působila celá řada špičkových skladatelů. „V podání předních zahraničních ansámblů a tuzemského souboru Collegium Marianum, jejichž specializací je stará hudba, tak zazní například díla zkomponovaná pro španělské krále, dvory jeho francouzských kolegů Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. nebo britskou princeznu Annu Hannoverskou,“ informují organizátoři s tím, že vedle nejstaršího hudebního nástroje, tedy lidského hlasu, mohou posluchači obdivovat i netradiční a mnohdy pozapomenuté hudební nástroje, jako jsou středověká loutna, fidula, irská harfa či vihuela de arco. Více informací na www.letnislavnosti.cz.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
20210616BPLucretia-a-DidoPetraHajska41

„Od první skladby bylo zcela zřejmé, že je Collegium Marianum vynikajícím a sehraným tělesem. Nástupy jednotlivých nástrojů ve fugatové části byly naprosto přesné, dynamicky i agogicky soubor cítí společně.“

„Caldarovo Baletto z opery Ifigenia in Aulide přineslo před přestávkou absolutně jiný styl hudby. Italská melodičnost a delší fráze umožňovaly ansámblu tvořit homogenní a velmi barevný zvuk, který působil i dynamicky o stupeň výše.“

„Z velké dálky se tu a tam ozývalo město a spojení s touto náladou dávalo pocit, že vše, co právě žijeme, je správné a má to tak být.“

Od 12. dubna jsou návštěvníkům ze zahrad pod Pražským hradem zpřístupněny Velká Pálffyovská a Malá Fürstenberská zahrada, od konce května pak také nově zrekonstruované Malá Pálffyovská a Ledeburská. A právě ta se stala ve středu večer místem koncertu souboru Collegium Marianum s uměleckou vedoucí a hráčkou na flauto traverso a zobcovou flétnu Janou Semerádovou a koncertní mistryní Lenkou Torgersen. Tématem hudebního večera byly Osudové a hrdinné ženy zvěčněné v dílech starých mistrů, a sice Georga Friedricha Händela, Georga Philippa Telemanna, Christopha Graupnera, Antonia Vivaldiho, Domenica Natale Sarroa a Antonia Caldary. Hostem souboru byla hráčka na zobcovou flétnu a také na flauto traverso Michaela Koudelková. KlasikaPlus byla u toho a přináší čtenářům reflexi.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
19227211256310760902969729090608003021133557n

Další Cenu Anděl v řadě si odnáší dirigent Jakub Hrůša a spolu s ním tentokrát klavírista Jan Bartoš a Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Sošku získali za album se skladbami Vítězslava Nováka – Klavírním koncertem a symfonickou básní Toman a lesní panna. V kategorii Klasika s nimi byli za rok 2020 nominováni ještě klarinetista Karel Dohnal za album Czech Music for Clarinet a flétnistka Jana Semerádová za CD Händel, Leclair: Chaconne pro princeznu. Hrůša už Cenu Anděl získal za rok 2019; s ním ji tehdy převzal Ivo Kahánek a orchestr Bamberští symfonikové, a to za album s Klavírním koncertem Antonína Dvořáka a 4. klavírním koncertem „Inkantace“ od Bohuslava Martinů. Ceny Anděl se letos udělovaly potřicáté, ani jubilejní ročník se ale nekonal pro diváky.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
PJ-Roman-Belor

„Posluchači a diváci jsou na historicky poučenou interpretaci mnohem připravenější.“

„Podařilo se nám zachovat interpretační soutěž v obou letošních oborech. Diskontinuita nás v loňském roce docela trápila.“

„Kdyby se v průběhu festivalu situace zlepšila a bylo by možné oživit účast diváků na některých koncertech, tak to okamžitě uděláme. Pravidla ovšem musí být definována jasně a v předstihu.“

Roman Bělor vede Pražské jaro už dvě desetiletí. Loňský a letošní ročník festivalu je však kvůli pandemie od všech dosavadních zkušeností zcela odlišný. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus ředitel porovnává roky 2020 a 2021, přibližuje způsoby plánování i předpokládané budoucí proměny na mezinárodní hudební scéně a uvažuje také nad zahajovacím koncertem, na kterém 12. května zazní Má vlast jinak: v historicky poučené interpretaci, s dobovými nástroji.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
101

„Moravskoslezský kraj býval černou dírou na mapě republiky. Ale to všechno se změnilo.“

„Investice do živých muzikantů teď považuji za nejdůležitější, důležitější než třeba reklamu.“

„Nemáme žádné zprávy, na jejichž základě by bylo jasné, že naše festivaly můžeme organizovat, ale je jasné, že příprava je otázkou nejen měsíců, ale i let, takže náš postup je legitimní.“

Igor Františák je aktivním hudebníkem, ale neméně důležitá je i jeho dramaturgická a manažerská práce v čele Svatováclavského hudebního festivalu. Přehlídka obohacuje v prvním poprázdninovém měsíci ostravské dění a kulturu v celém Moravskoslezském kraji o koncerty především duchovní a staré hudby. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz klarinetista a ředitel rozebírá poptávku regionu po hudbě, letošní program i nestandardní podmínky, se kterými se organizátoři koncertů potýkají už druhou sezónu. Optimisticky věří, že na podzim už se bude hrát a cestovat. Jinak ani při přípravě podobně rozsáhlé akce nemůže…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
fotky-jau-032Jan-ulk

„Teď jsme zažili skvělou vlnu, kdy k nám přicházeli velmi výjimeční studenti, obrovské talenty.“

„Musím počítat s tím, že teď energii vložím hlavně do děkanské činnosti.“

„Určitě počítám s tím, že budu vystupovat v konventu Milosrdných bratří na své koncertní řadě ‚Barbara Maria Willi uvádí…‛, kde máme skvělou mezinárodní dramaturgii.“

V době distanční výuky na vysokých školách a akademiích jsme se s paní profesorkou Barbarou Marií Willi spojily přes počítačové obrazovky k virtuálnímu rozhovoru. Kromě toho, že se jedná o významnou a pozoruhodnou osobnost v oblasti staré hudby, na niž je odbornicí, Barbara Maria Willi je také člověkem s obdivuhodnou energií, kterou je ochotna investovat nejen do koncertní, dramaturgické a pedagogické činnosti, ale i do jejich rozvoje. I v akademické sféře proto setrvává ve vedoucích pozicích a náš rozhovor vychází v den její inaugurace do úřadu děkanky Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

V důsledku přijatých protiepidemických opatření a jejich dalšího zpřísňování dochází ke změnám u všech koncertů plánovaných ve zbývající části 19. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. Recitál houslisty Josefa Špačka s názvem Sólo pro Josefa Špačka, který je plánovaný na pátek 16. října v Oblastní galerii v Liberci, se uskuteční ve virtuální podobě a bude všem držitelům vstupenek zpřístupněn jako video stream.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
15

„Zpěv Blažíkové a Cukrové dýchal pokorou a především neobyčejnou vroucností, s níž obě naslouchaly nejen hudbě, ale i sobě navzájem.“

„Jana Semerádová se představila ve vynikající hráčské kondici a poradila si s melodickými ozdobami s nadhledem a obrovskou vitalitou.“

„O málokterém orchestru, který se specializuje na starou hudbu, lze říct, že má svůj osobitý a nezaměnitelný zvuk.“

Svatováclavský hudební festival spěje do finále. Jeden z posledních koncertů se odehrál v Ostravě – Staré Bělé v Kostele sv. Jana Nepomuckého. Hana Blažíková a Markéta Cukrová zde spolu s Janou Semerádovou a orchestrem Collegium Marianum představily perly italského baroka. Největším skvostem programu bylo Stabat Mater Alessandra Scarlattiho, ale nesmírně zajímavé byly také kompozice Antonia Vivaldiho, Giovanniho Battisty Pergolesiho a Pierra-Gabriela Buffardina.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

Tři koncerty jarní řady a tři z podzimní řady souboru Collegium Marianum čekají pražské publikum ve Strahovském klášteře, v kostele sv. Šimona a Judy, v klášteře dominikánů, v kostele Matky Boží před Týnem či v Lobkowiczkém paláci. První hudební podvečer nese název Mezi Prahou a Padovou a je inspirován mezinárodní kariérou jednoho z nejvýznamnějších českých barokních skladatelů, Bohuslava Matěje Černohorského. Na program jsou zařazena díla jeho současníků i žáků, s nimiž se setkal v Praze či během svého působení v Assisi a Padově. Se souborem, který vede Jana Semerádová a koncertní mistryní je Lenka Torgersen, bude účinkovat sopranistka Patricia Janečková, a to ve středu 16. září od 19:30 hodin v letním refektáři Strahovského kláštera.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 29 červenec 2020 11:13

Oslava květin v zahradách zámku Troja

1

„Atmosféru francouzské barokní zahrady dotáhly k dokonalosti detaily jako květy růží ve vlasech nebo klopách sak.“

„Výběr kompozice, založené na dialogu mezi violou de gamba a houslemi a na důrazu na velké dynamické kontrasty, ilustroval akustickou nevýhodu venkovních prostor.“

„Fakt, že se večer odehrával na pozadí diskuse o roli živé hudby, nešel přehlédnout.“

V pořadí druhým koncertem pražského festivalu Letní slavnosti staré hudby jsme se tentokrát nechali přenést do krásných zahrad zámku v Troji. Členové barokního souboru Collegium Marianum pod vedením flétnistky Jany Semerádové připravili ojedinělý hudební zážitek s názvem „La rose de Paris“. Těžištěm programu byly dva z Pařížských kvartetů Georga Phillippa Telemanna – oddaného a vášnivého milovníka květin.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Jana-Semeradova-201929cPetraHajska

„Máme být na co hrdí, že máme Michnu...!“  

„Centrum barokní hudby ve Versailles nás zásobuje novými nápady a notovými materiály.“

„Máme naplánováno Německo a Rakousko a já mám jet dokonce až do Ruska. Tak uvidíme, jak to všechno půjde…“

Collegium Marianum, které pořadatelsky stojí za Letními slavnostmi staré hudby, má na pražském festivalu letos dva programy. První dnes večer nabídl v zahradě Trojského zámku Telemannovy Pařížské kvartety v kombinaci s instrumentálními skladbami Jeana-Féryho Rebela, Michela Blaveta a Johanna Caspara Ferdinanda Fischera. Druhý je ohlášen na 6. srpna a půjde o výběr z České mariánské muziky raně barokního jindřichohradeckého skladatele a básníka Adama Václava Michny z Otradovic. Flétnistka Jana Semerádová, umělecká vedoucí souboru, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus oba koncerty, festival i další souvislosti letošního komplikovaného roku. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 3