KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Jakub Hrůša a Lukáš Vondráček společně na turné

Dnes Jakuba Hrůšu čeká poslední z trojice pražských koncertních uvedení Příhod lišky Bystroušky a pak už se současný nejlepší český dirigent vydá do „svého“ Bamberku. A to společně s klavíristou Lukášem Vondráčkem. Čeká je turné po Německu, které se následně stočí přes Island až do Spojených států a na kterém se podílí také klavíristka Hélène…

Číst dál…

Suk v souvislostech (1)
O Josefu Sukovi známém a neznámém a Epilogu zvláště

„Často se v ranějších skladbách příliš zdůrazňoval Dvořákův vliv, jako kdyby byl významnější než to, co přinesly osobitého, sukovského – a toho je požehnaně.“

„Suk byl po premiéře Epilogu až exaltovaně vyzdvihován jako umělecký filozof, který pronikl k nejvyšším duchovním tajům, jeho kompoziční technika byla označována za vrcholnou, k jaké lze dospět.“

„Staroslovanský kolorit a pohádkovost Zeyerovy legendy Pod jabloní Suka inspirovaly k hudbě natolik kouzelné, že by se měla na koncertní pódia také určitě vrátit.“

První díl nového SeriáluPlus, věnovaného v Roce české hudby 2024 odkazu skladatele Josefa Suka, si všímá paradoxu v přijímání jeho tvorby. Kompozice, díky kterým je přiřazován k největším českým skladatelům, tedy ke Smetanovi, Dvořákovi, Janáčkovi a Martinů, jsou současně skladbami opomíjenými, málo hranými. Jde hlavně o proslulou symfonickou tetralogii a v ní zejména o Epilog. Nepoměr s popularitou Písně lásky je až zarážející. 

Číst dál…

AudioPlus | Kateřina Kalistová: Názvem Prague Philharmonia vyjadřujeme, že jsme malý „symfoňák“

Před třiceti lety Pražská komorní filharmonie, později PKF–Prague Philharmonia, nyní nově už pouze Prague Philharmonia nebo dokonce jen Prague Phil. Tak se postupně proměňoval název a s ním i logo tělesa založeného v roce 1994 Jiřím Bělohlávkem. Po jeho dvanáctiletém uměleckém vedení, na které pak navázal Kaspar Zehnder a později Jakub Hrůša, je šéfdirigentem…

Číst dál…

Stoletá Bystrouška v Rudolfinu

„Není mnoho operních opusů, které jsou tak úzce spjaty nejen s konkrétními literárními a výtvarnými podněty, místem konání děje, ale i s atmosférou doby svého vzniku, jako právě Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka.“

„Nejedná se o divadelní představení, ale o koncertní nastudování.“

„Vybráni byli pěvci, kteří mají s Janáčkem bohaté zkušenosti.“

Letos na podzim uplyne celých sto let od premiéry Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, tohoto originálního hudebně dramatického díla, inspirovaného humornými texty Rudolfa Těsnohlídka a kresbami Stanislava Lolka; na jaře roku 1920 byly publikovány brněnskými Lidovými novinami. Koncertního nastudování s Českou filharmonií se ujal dirigent Jakub Hrůša.

Číst dál…

Vraždy podle Giocondy na salcburském Velikonočním festivalu

„Jak je již na festivalu zvykem, jeden ze symfonických koncertů nastuduje jiný dirigent, než který ‚vládne‘ zbytku festivalu. Letos to byl náš Jakub Hrůša.“

„Nač si stěžovat? V první řadě na to, že z důvodů zcela nepochopitelných byly všechny postavy oblečené zcela současně, a to povětšinou ležérně až plebejsky.“

„V případě Anny Netrebko se jednalo o ukázkově disciplinovaný a stylový pěvecký výkon.“

Když na velikonoční pondělí roku 2018 na jevišti Velkého festivalového domu v Salcburku zvolala sopranistka Anja Harteros O Scarpia, avanti a Dio!, nikdo ještě netušil, že jsou to nejen poslední slova Pucciniho Toscy před skokem z Andělského hradu, ale i jedno festivalové rozloučení s italskou operou na dlouhých pět let… Takové konstatování by samo o sobě ještě nemuselo znít nijak tragicky, vždyť přece krásných oper jiné než italské provenience je dost a dost. Středobodem našeho zájmu jsou ovšem Osterfestspiele Salzburg neboli Salcburský velikonoční festival, což je prestižní hudební událost, jejíž velké plány s italskou operou překazila od zmíněné pucciniovské produkce jedna nečekaná rána osudu.

Číst dál…

Petr Louženský: Koncertní dětský sbor by neměl působit dětsky, když zpívá na koncertě

„Miroslav Košler dokázal strhnout a trvale vtáhnout do toho, co měl rád.“

„Part dětského sboru v Janáčkovi je velice obtížný, ne úplně pohodlný, s poměrně velkými nároky na znělost, navíc najdeme několik sólových výstupů, kdy každý zpěvák je sám za sebe.“

„Když je chlapecký hlas dobře vedený, tak mutace probíhá násobně kratší dobu, než u ostatních.“

Českých sbormistrů na plný úvazek jistě není více než sto. Nejspíš ani padesát a možná ani dvacet. Petr Louženský je jedním z těchto „vyvolených“. Absolventa vysokoškolských oborů arabština a hebrejština, milovníka soudobé hudby a hlavně sbormistra koncertního oddělení Kühnova dětského sboru ke sbormistrovstí přivedla výrazná osobnost Miroslava Košlera, jako vedoucí tělesa rostl pod patronátem Jiřího Chvály. V současnosti sbor kromě jiného připravuje koncertní provedení Příhod lišky Bystroušky s Jakubem Hrůšou a Českou filharmonií.

Číst dál…

Liška Bystrouška slaví sto let. S Českou filharmonií a Elenou Tsallagovou

Česká filharmonie se po březnovém evropském turné poprvé představí ve Dvořákově síni Rudolfina v pátek 5. dubna. Pro pražský návrat si první český orchestr zvolil mimořádný program. U příležitosti letošního stého výročí premiérového uvedení Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky provede orchestr pod taktovkou Jakuba Hrůši toto dílo koncertně s odkazem na oceňované nastudování…

Číst dál…

ČRo D-dur: Nahrávky k století Českého noneta

Ve středu večer poslouchejte blok nazvaný Tomáš Netopil v Essenu a Jakub Hrůša v Bamberku.“

„Ve čtvrtek jsou bohatě zastoupeny skladby věnované jaru.“

„V neděli je na programu Händelova opera Xerxes v zajímavé nahrávce, která rozhodně není historicky poučená. Natočil ji v Bavorském rozhlase Rafael Kubelík.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Hudbu vybírají a přibližují konkrétní lidé. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Protože je pro portál KlasikaPlus.cz stanice s hudebním názvem synonymem pro „samou hudbu“, tak pravidelně nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 18. do 24. března?

Číst dál…

Rok české hudby podle Dvořákovy Prahy. Program letošního ročníku odtajněn

Sedmnáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha odhalil svůj kompletní letošní program. Od 6. do 24. září se do Prahy sjedou významné světové orchestry v čele s Vídeňskými filharmoniky, vystoupí i rezidenční Česká filharmonie a dirigent Jakub Hrůša. Komorní řada nabídne po třech letech završení kompletního provedení Dvořákova kvartetního díla, recitálová řada láká návštěvníky…

Číst dál…

Houslový koncert Martinů po padesáti letech v Chicagu. S Josefem Špačkem a Jakubem Hrůšou

Jakub Hrůša se po lednových koncertech s Newyorskou filharmonií opět vrací do Spojených států amerických. Přijal pozvání k čtrnáctidenní rezidenci u Chicago Symphony Orchestra. Jeho sólovými partnery budou dva význační houslisté, Američan Gil Shaham a Čech Josef Špaček, který v Chicagu zažije svůj debut. Hrůšova letošní chicagská rezidence zahrnuje od 7. do 16. března sedm…

Číst dál…

Smetanova Litomyšl letos v létě nejobsáhlejší a nejdelší

„Hudba bude znít česká i světová, v širokém spektru od Bedřicha Smetany po Jiřího Šlitra, od baroka po jazz.“

„Vedle všech osmi Smetanových oper zazní i další opery – Janáčkova Její pastorkyňa a Quo vadis od Sylvie Bodorové.“

„Program doplní také odlehčená představení, například hudební kabaret Jonáš a tingl-tangl či brněnská novinka s názvem Hurvínek prodává nevěstu.“

Všech osm oper Bedřicha Smetany uvede letos v létě Národní festival Smetanova Litomyšl. Ve své historii tak učiní podobně kompaktně poprvé. Šestašedesátý ročník je navíc s padesáti koncertními a operními programy a desítkami dalších akcí a s měsíčním rozvrhem nejrozsáhlejším od vzniku přehlídky. Ta se ve skladatelově rodišti koná od roku 1946 a v Roce české hudby 2024 zaujímá klíčové místo v oslavách jeho dvoustého jubilea.

Číst dál…

Jan Martiník jako Kostelník v berlínské Tosce

Basista Jan Martiník se vrací do berlínské inscenace Pucciniho Toscy. Na scéně Státní opery Pod Lipami se ve čtyřech březnových reprízách představí v roli Kostelníka. Deset let starou inscenaci, kterou původně nastudoval Daniel Barenboim, na přední německé scéně řídí Andrés Orozco-Estrada s Marií Agrestou v titulní úloze. Český operní pěvec Jan Martiník je…

Číst dál…

Česká filharmonie vyráží na velké evropské turné

První český orchestr v souvislosti s Rokem české hudby naplánoval turné po Asii, Evropě a Americe. Nyní Českou filharmonii čeká od 4. do 23. března celkem čtrnáct koncertů ve Španělsku, Rakousku, Německu, Belgii a Francii. Ve Španělsku vystoupí ve Valencii, dvakrát v Auditorio Nacional v Madridu a v Barceloně, na niž naváže dvoudenní rezidence ve vídeňském Konzerthausu.…

Číst dál…

Hrůša a Hadelich spolu v Drážďanech

Jakub Hrůša vystoupí společně s drážďanskou Staatskapelle; natřikrát 2., 3. a 4. března v budově Semperovy opery. Společně s ním se představí hvězdný houslista Augustin Hadelich. Diváci uslyší Bartókův Houslový koncert č. 2, Sz 112, dále Dvořákovo Nokturno H dur, op. 40 a stejně jako při nedávném rudolfinském koncertu Honeggerovu Liturgickou symfonii. Béla Bartók psal…

Číst dál…

Famózní Sukovo Zrání podle Hrůši a České filharmonie

„Studentská filharmonie si v provedení Janáčkovy předehry Žárlivost prověřila především zvukovou mocnost své žesťové sekce.“

„Klavírní sólo hrál pianista Alim Bejsembajev, loňského roku ověnčený titulem ‚Umělec nové generace BBC‘.“

„V provedení České filharmonie a za řízení Jakuba Hrůši bylo ale Zrání zjevením.“

Ve středu 21. února 2024 se konal koncert 128. sezóny České filharmonie ve Dvořákově síni Rudolfina. Dvě části koncertu obsadila dvě tělesa pod vedením stejného dirigenta Jakuba Hrůši. Nejprve hrála Česká studentská filharmonie předehru Žárlivost od Leoše Janáčka a poté Druhý klavírní koncert Sergeje Prokofjeva se sólistou Alimem Bejsembajevem. Ve druhé části koncertu hrál orchestr Česká filharmonie symfonickou báseň Zrání od Josefa Suka. Zpívala ženská část Pražského filharmonického sboru sbormistra Lukáše Vasilka. Pozoruhodné a velkolepé.

Číst dál…

Triumf Jakuba Hrůši s Českou filharmonií v Honeggerově Liturgické symfonii

„Barevná a pečlivě prokomponovaná Kukalova Symfonie č. 1 přinesla jasné okamžiky i varovné až výhružné tóny.“

„Christian Gerhaher přednesl Wo die Trompetten blasen jemným hlasem krásné barvy s precizní artikulací a plným výrazem.“

„Prožitá válečná léta s utrpením a miliony mrtvých byla Honeggerem v Liturgické symfonii vložena do syrové harmonické struktury.“

Hlavní hostující dirigent České filharmonie Jakub Hrůša vystoupil ve středu 14. února na svém prvním sezónním koncertu základní abonentní řady České filharmonie s programem reflektujícím současnou válku na Ukrajině a bohužel i nový konflikt v Izraeli. Válka, zkáza, krev, jak označila téma koncertu v programové brožuře Vlasta Reittererová, se prolínalo celým večerem až k proslulé Symfonii č. 3 „Liturgické“ Arthura Honeggera, dokončené v roce 1946.

Číst dál…

ČRo D-dur: Martinů pod taktovkou Jakuba Hrůši

„V úterý je znovu možnost slyšet fenomenální německou houslistku Isabelle Faust v Beethovenově houslovém koncertu D dur, Orchestrem Mozart a Claudiem Abbadem.“

„Středeční večerní program z nabídky Evropské vysílací unie přináší jedinečnou možnost slyšet Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu pod vedením Jakuba Hrůši.“

„Víkendová Návštěva bude u české violistky Kristiny Fialové, zakladatelky Mezinárodní violové soutěže Oskara Nedbala.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Hudbu vybírají a přibližují konkrétní lidé. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Protože je pro portál KlasikaPlus.cz stanice s hudebním názvem synonymem pro „samou hudbu“, tak pravidelně nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 13. února do 19. února?

Číst dál…

Českou studentskou filharmonii poprvé řídí Jakub Hrůša

Mladý orchestr České studentské filharmonie už řídili Simon Rattle, Semjon Byčkov a Giovanni Antonini. Nyní před tento orchestr předstoupí další světový dirigent Jakub Hrůša. Společně nastudují Žárlivost Leoše Janáčka a Druhý klavírní koncert Sergeje Prokofjeva. V něm se sólového partu chopí kazašský pianista Alim Bejsembajev, který nahradí zdravotně indisponovaného Lukáše Vondráčka. Ve druhé…

Číst dál…

Kukalova a Honeggerova symfonie rámují Hrůšův neotřelý pořad s Českou filharmonií

Hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša pro koncerty České filharmonie od 14. do 16. února zvolil osobitý program. V první polovině je postavený na umění barytonisty Christiana Gerhahera v písních Gustava Mahlera. Nastudování Honeggerovy emocionální vypjaté Liturgické symfonie, navíc s prvním českým orchestrem, pak je Hrůšovým konečně splněným přáním. Trojice koncertů poloviny února pokaždé…

Číst dál…

Sir Simon Rattle hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie

Hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie bude od příští sezony Sir Simon Rattle, až do roku 2028 šéfdirigent Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu. Šéfdirigentem zůstává v Praze do stejného roku Semjon Byčkov, hlavním hostujícím dirigentem je také Jakub Hrůša. Titul nového hlavního hostujícího dirigenta nese jedinečný přívlastek „k poctě Rafaela Kubelíka“. Filharmonie mu…

Číst dál…

Pohledem Petra Vebera (52)
Klasici aneb Kdo se tam dostane

„Klasikem je Smetana, i když zaznívají hlasy, že inscenovat jeho opery je kvůli jejich příběhům obtížné a že na ně lidé ani nechtějí moc chodit.“

„I když pro odezvu poměrně širokého publika nějaké silné podněty jejich hudba tak snadno nenabízí, tak třeba ještě jejich čas přijde…?“

„Kdo další vstoupí po slavné české skladatelské čtveřici a několika jejich souputnících s fanfárami na pomyslný Olymp, nebo se tam, což je pravděpodobnější, tak nějak nenápadně objeví?“

Debaty a úvahy o tom, kdo ze žijících nebo nedávno zesnulých skladatelů se jednou stane klasikem, kdo se dostane do kánonu uznávaných za ty nejvlivnější a nejdůležitější, tedy i nadále hrané, jsou ošemetné. Vzpomeňme na autory minulosti, objevené až mnohem později, ale i na oslavované…

Číst dál…

Smetanova Litomyšl uspořádá smetanovský bál

Národní festival Smetanova Litomyšl pořádá u příležitosti dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany slavnostní smetanovský bál. Polky a valčíky nejen od jubilanta, ale i od Johanna Strausse, Jaromíra Vejvody či Karla Vacka k tanci zahraje Filharmonie Hradec Králové pod taktovkou dirigenta Marka Šedivého. Symfonický orchestr poté vystřídá Pilsner Jazz Band. O předtančení se postarají sólisté Baletu…

Číst dál…

Jakub Hrůša řídí Newyorskou filharmonii. Sólo Hilary Hahn

Český dirigent Jakub Hrůša se vrací do USA. I tentokrát ho přizval exkluzivní hudební partner, orchestr Newyorské filharmonie. Jako sólistka všech koncertů vystoupí houslistka Hilary Hahn. Následně se Hrůša přesune do Německa k produkcím u Bamberských symfoniků a v hamburské Elbphilharmonie. „Newyorská filharmonie je můj hlavní a dnes již tradiční umělecký partner v této americké metropoli,“…

Číst dál…

Rok české hudby 2024 v divadlech, koncertních síních i na tanečním parketu

Série koncertů, operních a tanečních představení i edukačních pořadů zahajuje Rok české hudby 2024. Zahraniční část oslav odstartuje newyorský recitál tenoristy Petra Nekorance. Napříč Českou republikou se do Roku české hudby zapojilo již přes šest desítek institucí. Koncerty a výstavy chystají také Česká centra a zastupitelské úřady v Evropě, Asii i USA. Vedle jubilanta Bedřicha Smetany připomene…

Číst dál…

Jak na Nový rok, tak po celý rok aneb Jak filharmonici s Hrůšou nasadili vysokou laťku

„Ve dvou jednovětých skladbách Antonína Dvořáka naplno a suverénně využil daný prostor houslista Jiří Vodička.“

„Předehra k Prodané nevěstě – v posvěceném okamžiku mistrovský kus v neméně mistrovském provedení, jakého by nedocílil žádný jiný orchestr na světě.“

„Rapsodii v modrém zahrála pianistka Olga Kern s obrovskou energií v rozpětí od romantismu rachmaninovovského typu po dobovou populární hudbu.“

Rok české hudby 2024 otevřela Česká filharmonie na Nový rok večer programem přenášeným televizí, který zazněl v Rudolfinu už odpoledne a také předtím na Silvestra. Stejně jako Marek Eben ve svém nenapodobitelně laskavém a trošičku hubatém průvodním slovu, ani dirigent Jakub Hrůša v něm nenechal náhodě žádný detail. Za přispění houslisty Jiřího Vodičky a klavíristky Olgy Kern se ze sledu populárních čísel od českých mistrů a od Gershwina od prvních do posledních okamžiků stala hudební událost.

Číst dál…

Česká filharmonie do nového roku s Jakubem Hrůšou. Poté premiéra dokumentu o Semjonu Byčkovovi

První český orchestr se na Nový rok přihlásí k Roku české hudby. Hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša provede skladby českých autorů – Bedřicha Smetany, od jehož narození v roce 2024 uplyne dvě stě let, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Oskara Nedbala. Průvodcem večera je Marek Eben. Večerní novoroční koncert živě přenáší Česká televize…

Číst dál…

ČRo D-dur: Vánoční hudba všech epoch, stylů, hlasů a nástrojů

„V pondělí v 10:25 naváže tradice fenomenálních hornistů; uslyšíme Radka Baboráka, jak nahrál Bachovu původně violoncellovou suitu na lesní roh.“ „Ve středečních 20:00 poslouchejte záznam ze sezóny Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod taktovkou dirigentky Evy Ollikainen. Nejprve uvede Brahmův slavný Dvojkoncert a moll.“ „Ovšem ve 12:10 v sobotu je možné poslouchat Bachovo zhudebnění…

Číst dál…

Popelka pod Alpami.
Ikonický film promítnou v koncertních sálech ve Švýcarsku

„Pohádková klasika se promítá v Městském kasinu, což je v Basileji adresa č.1 pro hudební život.“

„V kulisu pro slavný pohádkový příběh se promění i jeviště Kulturního a kongresového centra v Lucernu, které v létě oslavilo 25 let.“

„Jde o projekt společnosti Alegria, která se profilovala jako úspěšný pořadatel velkoformátových hudebně filmových představení.“

Od premiéry snímku režiséra Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku, který vznikl v koprodukci Československa a Německé demokratické repoubliky, uplynulo rovných 50 let. Oblíbená pohádka, na které vyrostly generace, se například ve vysílání stanic veřejnoprávní německé televize objeví až do Tří králů celkem šestnáctkrát. Film, jehož název v němčině zní “Drei Haselnüsse für Aschenbrödel”, potěší milovníky pohádek i ve Švýcarsku, a to nejenom na obrazovce, ale také ve dvou prestižních koncertních sálech. 

Číst dál…

Jakub Hrůša finalistou hudebních cen ICMA

Šéfredaktoři světových hudebních časopisů a zástupci mezinárodních kulturních institucí vybrali z letošních nahrávek do nejužšího finále v kategorii Operní video i nahrávku, která vznikla ve spolupráci Jakuba Hrůši a Vídeňských filharmoniků na Salcburském festivalu. Vítězové letošního ročníku budou oznámeni 18. ledna 2024. Záznam produkce opery Leoše Janáčka Káťa Kabanová je nominován do nejužšího finále cen…

Číst dál…

ČRo D-dur: SOČR s Gidonem Kremerem a setkání s legendárním Jiřím Chválou

„Ve 14:59 ve středu se rozezní Mozartova Velká partita B dur, jedinečné dílo pro dechové nástroje.“ „Legenda mezi českými sbormistry, profesor Jiří Chvála, letos oslavil devadesátiny. V sobotu budeme vzpomínat na okamžiky, které pamatuje pravděpodobně už jenom on.“ „Na čtvrtou neděli adventní zařazuje stanice D-dur dvě pohádkové opery Engelberta Humperdincka, méně…

Číst dál…